Tom Scott

V tomto videu Tom zase jednou vysvětluje, že svět není tak hezky přehledný, jak bychom si přáli. A že hranice litosférických desek nelze redukovat na jedno konkrétní místo, ani když je to opravdu krásné a turisty oblíbené místo.

Ačkoliv existence tohoto potrubí z dob druhé světové války už dávno není tajemství, jeho přesná poloha je stále přísně tajná. Je to otázka národní bezpečnosti.

Tentokrát u Toma hostuje Kurtis Baute, který ze svého vzduchotěsného skleníku vysvětluje, jak nás může ovlivňovat různě vysoká koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Poznámka: ppm je zkratka pro „parts per million“, v tomto případě tedy množství částic jedné látky na milion částic v ovzduší.

Laser, protože je to paprsek světla, se pohybuje rychlostí světla. Jak lze tedy docílit zpomalení, nebo dokonce zastavení laserového paprsku, jak to známe u zbraní ze sci-fi filmů a seriálů?

Člověk by řekl, že na klidné křižovatce v národním parku bude bezpečno. Jenže zdání klame a zrovna na Ipley Cross docházelo dlouhé roky k překvapivě vysokému množství nehod. Tom vysvětluje, v čem byla křižovatka tak nebezpečná. Poznámka: Asi dva roky po vydání tohoto videa došlo na řešení, které Tom navrhoval jako nejlepší. Novou podobu křižovatky si můžete prohlédnout tady.

Jednou z nevýhod jaderných elektráren je radioaktivní odpad vznikající v reaktorech. Ve Finsku se tomu rozhodli postavit čelem a začali konstruovat první dlouhodobé úložiště vysoce aktivního odpadu na světě. Tom se na stavbu podíval před šesti lety, dokončené a plně funkční by pak úložiště mělo být už příští rok.

V Porúří v Německu řeší v podstatě už sto let zásadní dopady uhelných dolů na krajinu. A už kolem roku 1900 si vybrali řešení, které nepůjde jen tak zastavit, pokud nemá dojít k zaplavení velké části obydleného údolí.

Občas na internetu kolují různé zprávy a vtípky, které využívají nějakou obskurní chybu v kódu. A přesně takovou zprávou se před sedmi lety zabýval Tom. V tomto videu ukazuje, jak fungují neviditelné znaky v Unicodu, které za tímto prankem stály.

Dnes vám Tom prozradí něco o amébách neboli měňavkách, které žijí mimo jiné v jednom potoce na Novém Zélandu a moc jim chutnají lidské neurony.

Toto video vypráví příběh o tom, jak se z jedné z nejnebezpečnějších stezek světa stala masová turistická záležitost. A proč to možná není na škodu.

Tohle se opravdu vyplatí: Za pouhé tři dolary se můžete jít podívat na jezero plné kyseliny sírové, které je tak jedovaté, že z něj musí plašit tažné ptáky, aby při odpočinku na něm neuhynuli. Poznámka: Video vyšlo v roce 2019, proto se v něm o roku 2023 mluví v budoucím čase.

V Dánsku stojí umělecké dílo, které je obtížné spatřit v celé jeho úplnosti, protože zásadní část většinu času chybí. A je jen dílem náhody, jestli se kolemjdoucímu zrovna poštěstí vidět tu show kompletní.

Před vynálezem radaru navrhli v Británii jinou technologii, která by je mohla varovat před blížícím se leteckým útokem – akustická zrcadla.

Kde jinde hledat závod v jízdě na kole proti větru, nežli v Nizozemí...

Před zhruba sto lety představil německý architekt Herman Sörgel plán, jak propojit Evropu s Afrikou a získat obrovská nová území k osídlení. Stačila by taková drobnost, snížit hladinu Středozemního moře o pár set metrů. Tom ve videu rozebírá, na jaké problémy tento velmi ambiciózní plán narážel.

Ve Wichita Falls v Texasu mají čtyřpatrový dům, který jakýsi McMahon na začátku 20. let minulého století vydával za mrakodrap a prošlo mu to. Alespoň se to tak traduje. Hmatatelné důkazy chybí, ale jak ve videu zdůrazňuje Tom, příběh je to hezký.

V čem se liší nekvašené ochucovadlo od klasického octa a proč se uchytilo v nejrůznějších britských kioscích s hranolky? A záleží na tom rozdílu vůbec?

Před rozvinutím letecké dopravy necestovali prezidenti USA v Air Force One, nýbrž ve Ferdinandovi Magellanovi. Ve videu můžete nahlédnout do tohoto pancéřovaného a neprůstřelného vagónu, který měl zajistit bezpečnost hlavy státu na cestách za voliči.

Poslední otočný přívoz na světě funguje na západě Skotska a představuje kreativní řešení problémů, které se vážou k provozu za přílivu a odlivu.

V severní Itálii si u jedné restaurace můžete užít podomácku vyrobené atrakce zábavního parku, které ovšem musíte pohánět silou vlastních svalů.

V tomto videu se Tom věnuje superschopnosti teleportace, ale vědeckým způsobem. Na co si čerstvý držitel této schopnosti musí dávat pozor? A co by mohli dělat superpadouši a superhrdinové, kdyby měli jen o trochu větší fantazii?

Kousek od Reykjavíku je možné užít si jeden z divů světa, Modrou lagunu. Lázně, kde se můžete vykoupat v nezvykle zářivě modré vodě plné oxidu křemičitého alias siliky. Ovšem pozor, také se dá říct, že plavete v odpadní vodě z elektrárny. Jak a proč to funguje, vám prozradí Tom.

V Kanadě často mrzne, a proto potřebují Kanaďané a Kanaďanky kvalitní zimní boty. V torontském rehabilitačním ústavu proto testují, na jaké boty se můžete spolehnout i při chůzi po namrzlých ulicích.

Může vám pouhý pohled na nějaký obrázek reálně změnit fungování mozku? Jeden příklad takové proměny nabízí efekt McColloughové, pojmenovaný po americké psycholožce Celeste McColloughové. Pozor, provádět experiment popisovaný ve videu se nedoporučuje, může zanechat překvapivě dlouhodobé následky.

Tentokrát přinášíme archivní kuriozitku z okolí britského města Bath. Když musela být po sesuvu půdy uzavřena silnice do několika okolních vesnic, rozhodli se místní vzít iniciativu do vlastních rukou.

Tom používá v některých videích zelené plátno a nebojí se to přiznat. V tomto videu rozebere, na co je u takových záběrů potřeba dávat pozor, a přidá z praxe pár příkladů, kde se to moc nepovedlo.

Pokud se někdy vydáte na Nový Zéland, můžete mimo jiné navštívit nejstrmější ulici na světě. Tom vám vysvětlí, že určit, která je na celém světě nejstrmější, není jednoduché, ale Guinnessova kniha rekordů hodnotí i tento unikát podle přesných měřítek. A pokud byste chtěli více rekordů, můžete se podívat, kde na světě se nachází nejkratší řeka.

Po speciálních zásuvkách se podíváme na další britskou kulturní zvláštnost – absenci směšovacích kohoutků. Jak se stalo, že Británie zůstala u starého řešení a nepřešla na pohodlný systém jedné vodovodní baterie?

Postavit hudební silnici v kalifornské poušti nezní jako špatný nápad a vypočítat takový projekt také není úplně složité. A přesto to v Lancasteru nevyšlo. Tom vysvětluje, kde se stala chyba.