Tyto tunely mají vydržet 100 000 letTom Scott
5
Jednou z nevýhod jaderných elektráren je radioaktivní odpad vznikající v reaktorech. Ve Finsku se tomu rozhodli postavit čelem a začali konstruovat první dlouhodobé úložiště vysoce aktivního odpadu na světě. Tom se na stavbu podíval před šesti lety, dokončené a plně funkční by pak úložiště mělo být už příští rok.
Přepis titulků
Existuje legenda, že když vykradači hrobů našli egyptské hrobky, ignorovali varování typu: „Neotvírej tuto hrobku, neukradni její poklad, jinak budeš proklet a zemřeš.“ Není to pravda. Kletby neexistují a i ta varování jsou jen povídačky. Vykradači by je nedokázali přečíst. A i kdyby ano, nešlo o varování před prokletím, byla to antická verze cedulí se zákazem vstupu. Toto je Olkiluoto, ostrov na západě Finska.
Tady staví hrobku pro něco, co je opravdu nebezpečné. Za pár let bude místní skalní podloží sloužit jako první dlouhodobé úložiště vysoce aktivního jaderného odpadu. A to hned vedle reaktorů, ve kterých vzniká. Tohle video neřeší, jestli je jaderná energie dobrá, já si myslím, že ano. A Finové to mají stejně, tady se testuje už třetí reaktor a má se spustit příští rok. Chci ale řešit jinou otázku.
Jaderné elektrárny na světě existují, tak co uděláme s tím odpadem? Netušil jsem, jaký to bude pocit, dokud jsem sem nepřišel. Je to divné, nad hlavou mám 400 metrů skály a uvědomuji si, že za tím obřím hliněným špuntem leží vysoce aktivní jaderný odpad. Tahle nová soustava tunelů se jmenuje Onkalo, to znamená jáma a dlouhodobé úložiště tu fakt znamená dlouhodobé.
Počítají s 100 000 lety. Pro představu, před takovou dobou ještě lidé nebyli v Evropě, kontinent svírala doba ledová a my byli jen lovci a sběrači. Navrhují to tak, aby to obstálo v geologickém měřítku. Ano, ačkoliv jsou ve světě stovky jaderných reaktorů, v tuto chvíli neexistuje žádné trvalé geologické úložiště pro vysoce aktivní jaderný odpad, použité jaderné palivo, ty ošklivé věci, které by způsobily ekologickou katastrofu.
Problém není tak urgentní, protože toho vlastně neprodukujeme tolik. Vysoce aktivní odpad ze všech finských reaktorů za 100 let provozu se vejde do dokončených tunelů v tomto úložišti, ale po světě se nyní vysoce aktivní odpad ukládá v blízkosti reaktorů, nejdřív ve vodě, kterou musíme aktivně chladit, a pak v betonových sudech, co vydrží asi tak dlouho jako budova z betonu, tedy ne dost dlouho.
V USA už se roky hledá místo pro úložiště, jediný vážný kandidát, Yucca Mountain, už se dlouho propírá v politice. Finsko má tady nejblíž k dokončení nějakého řešení. Finsko je geologicky velmi staré, mluvíme o 2 000 milionech let, to je věk hornin, na kterých teď stojíme. Je to tedy velmi stabilní, svým způsobem jsou to nejstarší oblasti Země. Vysoce aktivní odpad se bude ukládat do litinových měděných nádob, které se poté uloží do otvorů vyhloubených v tunelech a obklopených bentonitovým jílem.
Jíl disponuje nízkou hydraulickou vodivostí, to znamená, že nepřenáší vodu. Když vyndáme použité palivo z reaktoru a uložíme je do nádoby, je vysoce radioaktivní. Radioaktivita se časem snižuje. Po 500 letech může člověk stát vedle té nádoby a není to pro něj nebezpečné.
Ale existují jiné radioaktivní nuklidy, které se udrží déle a mohly by být škodlivé, pokud by unikly na povrch a do pitné vody, do studní nebo obecně do biosféry. Proto musíme při geologickém uložení izolovat tento odpad na 100 000 let. Nebývají tady zemětřesení ani jiné přírodní katastrofy. Větší geologický klid je málokde. Plán je tedy vykopat tunely, potom tam 100 let ukládat nádoby s odpadem a nakonec tunel ucpat jílem, aby to bylo izolované v hornině.
Jakmile bude úložiště plné, každý tunel naplněný, chtějí to tu navždy nechat. Je tu více stupňů izolace. Pokud jeden nebo dva selžou, stále by to mělo být bezpečné. Na 100 000 let. Pokud to někdo nevykope. Když americká vláda zvažovala úložiště u Yucca Mountain, vyžádala si dnes proslulou analýzu, jak takové úložiště označit.
Jak můžete varovat lidi, i když civilizace zkolabuje, jazyky se zhroutí a nikdo nebude tušit, co je radioaktivita? Nápadů padlo hodně, pole trnů, odstrašující kvádry… Ale to všechno by byly jen značky: „Tady je něco zajímavého. Kopej.“ Tak za 100 let ty tunely uzavřeme, bude v nich asi 6 500 tun uranu.
Ještě jsme nerozhodli, jak to nejlépe označit. V té analýze byl ještě další návrh. Neoznačovat to vůbec. Jakmile úložiště naplníme, prostě ho uzavřít a schovat, aby na povrchu nebylo nic znát. Existuje málo důvodů kopat tak hluboko, obzvlášť tady. Je velmi nepravděpodobné, že nějaký archeolog by chtěl kopat v tak odlehlém místě do hloubky 400 metrů.
A pokud by někdo ignoroval varování nebo by eroze tohle místo odhalila a daný člověk by izolaci prolomil v touze po pokladu, potkala by ho nemoc z ozáření a hodně nepříjemná smrt. Kdyby vykradači egyptských hrobek opravdu umírali na skutečné kletby, ostatní by asi pochopili, jak to je. Moc děkuji všem z Olkiluoto, co tu provedli mě i další reportážní týmy. Více se dozvíte v odkazech v popisku. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Díky moc, už můžete.
Tady staví hrobku pro něco, co je opravdu nebezpečné. Za pár let bude místní skalní podloží sloužit jako první dlouhodobé úložiště vysoce aktivního jaderného odpadu. A to hned vedle reaktorů, ve kterých vzniká. Tohle video neřeší, jestli je jaderná energie dobrá, já si myslím, že ano. A Finové to mají stejně, tady se testuje už třetí reaktor a má se spustit příští rok. Chci ale řešit jinou otázku.
Jaderné elektrárny na světě existují, tak co uděláme s tím odpadem? Netušil jsem, jaký to bude pocit, dokud jsem sem nepřišel. Je to divné, nad hlavou mám 400 metrů skály a uvědomuji si, že za tím obřím hliněným špuntem leží vysoce aktivní jaderný odpad. Tahle nová soustava tunelů se jmenuje Onkalo, to znamená jáma a dlouhodobé úložiště tu fakt znamená dlouhodobé.
Počítají s 100 000 lety. Pro představu, před takovou dobou ještě lidé nebyli v Evropě, kontinent svírala doba ledová a my byli jen lovci a sběrači. Navrhují to tak, aby to obstálo v geologickém měřítku. Ano, ačkoliv jsou ve světě stovky jaderných reaktorů, v tuto chvíli neexistuje žádné trvalé geologické úložiště pro vysoce aktivní jaderný odpad, použité jaderné palivo, ty ošklivé věci, které by způsobily ekologickou katastrofu.
Problém není tak urgentní, protože toho vlastně neprodukujeme tolik. Vysoce aktivní odpad ze všech finských reaktorů za 100 let provozu se vejde do dokončených tunelů v tomto úložišti, ale po světě se nyní vysoce aktivní odpad ukládá v blízkosti reaktorů, nejdřív ve vodě, kterou musíme aktivně chladit, a pak v betonových sudech, co vydrží asi tak dlouho jako budova z betonu, tedy ne dost dlouho.
V USA už se roky hledá místo pro úložiště, jediný vážný kandidát, Yucca Mountain, už se dlouho propírá v politice. Finsko má tady nejblíž k dokončení nějakého řešení. Finsko je geologicky velmi staré, mluvíme o 2 000 milionech let, to je věk hornin, na kterých teď stojíme. Je to tedy velmi stabilní, svým způsobem jsou to nejstarší oblasti Země. Vysoce aktivní odpad se bude ukládat do litinových měděných nádob, které se poté uloží do otvorů vyhloubených v tunelech a obklopených bentonitovým jílem.
Jíl disponuje nízkou hydraulickou vodivostí, to znamená, že nepřenáší vodu. Když vyndáme použité palivo z reaktoru a uložíme je do nádoby, je vysoce radioaktivní. Radioaktivita se časem snižuje. Po 500 letech může člověk stát vedle té nádoby a není to pro něj nebezpečné.
Ale existují jiné radioaktivní nuklidy, které se udrží déle a mohly by být škodlivé, pokud by unikly na povrch a do pitné vody, do studní nebo obecně do biosféry. Proto musíme při geologickém uložení izolovat tento odpad na 100 000 let. Nebývají tady zemětřesení ani jiné přírodní katastrofy. Větší geologický klid je málokde. Plán je tedy vykopat tunely, potom tam 100 let ukládat nádoby s odpadem a nakonec tunel ucpat jílem, aby to bylo izolované v hornině.
Jakmile bude úložiště plné, každý tunel naplněný, chtějí to tu navždy nechat. Je tu více stupňů izolace. Pokud jeden nebo dva selžou, stále by to mělo být bezpečné. Na 100 000 let. Pokud to někdo nevykope. Když americká vláda zvažovala úložiště u Yucca Mountain, vyžádala si dnes proslulou analýzu, jak takové úložiště označit.
Jak můžete varovat lidi, i když civilizace zkolabuje, jazyky se zhroutí a nikdo nebude tušit, co je radioaktivita? Nápadů padlo hodně, pole trnů, odstrašující kvádry… Ale to všechno by byly jen značky: „Tady je něco zajímavého. Kopej.“ Tak za 100 let ty tunely uzavřeme, bude v nich asi 6 500 tun uranu.
Ještě jsme nerozhodli, jak to nejlépe označit. V té analýze byl ještě další návrh. Neoznačovat to vůbec. Jakmile úložiště naplníme, prostě ho uzavřít a schovat, aby na povrchu nebylo nic znát. Existuje málo důvodů kopat tak hluboko, obzvlášť tady. Je velmi nepravděpodobné, že nějaký archeolog by chtěl kopat v tak odlehlém místě do hloubky 400 metrů.
A pokud by někdo ignoroval varování nebo by eroze tohle místo odhalila a daný člověk by izolaci prolomil v touze po pokladu, potkala by ho nemoc z ozáření a hodně nepříjemná smrt. Kdyby vykradači egyptských hrobek opravdu umírali na skutečné kletby, ostatní by asi pochopili, jak to je. Moc děkuji všem z Olkiluoto, co tu provedli mě i další reportážní týmy. Více se dozvíte v odkazech v popisku. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Díky moc, už můžete.
Komentáře (0)