Po speciálních zásuvkách se podíváme na další britskou kulturní zvláštnost – absenci směšovacích kohoutků. Jak se stalo, že Británie zůstala u starého řešení a nepřešla na pohodlný systém jedné vodovodní baterie?
Směšovací kohoutky. Skvělý vynález, ale zdá se, že Británii minul. Když sem jezdí Američané, ptají se, proč to u nás vypadá jak ve 40. letech. A i tady v domě mých rodičů, u kterých jsem na návštěvě, proběhla rekonstrukce koupelny a jsou v ní oddělené kohoutky. Existuje mnoho teorií, čím to je. Obecně se tvrdí, že my Britové jsme otužilí, nepotřebujeme to, nikdy to nebývalo…
To je možná pravda, ale souvisí to s tím, jak se v Británii stavěly domy po 2. světové válce. Ve většině starých domů je na půdě nádrž na studenou vodu. Má slušnou velikost, tak asi 250 litrů, z ní se pak bere voda do bojleru na teplou vodu, která se používá na topení a taky v kuchyni a koupelně. Ale problém je, že to není vždycky bezpečná pitná voda.
Protože ta nádrž na studenou vodu v domech, co se moc neudržovaly, může být plná usazenin nebo zrezivělá anebo v jednom konkrétním případě plná mrtvých krys. Není zaručené, že je ta voda pitná. Podle nařízení, která jsem si přečetl, se to nepočítá jako pitná voda. Zato studená voda, alespoň v kuchyni a někdy i v koupelně, je připojená na vodovod.
To je pitná voda. Takže tu máme bezpečnou, nezávadnou studenou pitnou vodu, a potom skoro jistě bezpečnou, ale ne oficiálně otestovanou teplou vodu. Ty dvě trubky se nesmí potkat. Pokud máte směšovací kohoutek, mohlo by se stát, že závadná teplá voda… Mluvím o nejhorším scénáři, kdy dojde k závadě a vodovod se vypne, mohla by ta závadná voda natéct do toho systému a kontaminovat dodávky pitné vody ve zbytku ulice nebo v celém městě.
To není povolené, a proto takové kohoutky nemáme. Ty proudy se nesmí potkat. Dnes je to trochu jiné. I u nás se nádrž zlikvidovala, nahoře máme prázdnou půdu a dole máme moderní vychytávku, co ohřívá vodu hned. Všechny nové domy to tak mají a jsou tam směšovací kohoutky, žádný problém.
Jenže… Pamatuju si, jak mi jako malému říkali, ať nepiju teplou vodu. Zůstalo to ve mně. Dodneška, když mám směšovací kohoutek a chci se napít, otočím na studenou a pár vteřin to nechám téct, abych se ujistil, že je to pitné. Zvyk je železná košile a tohle nám občas připadá prostě bezpečnější. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
jesterkaPublikováno: 10 měsíců
