Tohle zařízení už na první pohled nevypadá jako běžný supermarket, je totiž uzpůsobené pro roboty. Plní ale stejnou funkci. Lidé si objednají potraviny na internetu a dostanou je o několik hodin později zabalené přímo domů. Tom nahlédne do zákulisí této robotické operace.
Tohle je sklad pro expedici potravin v Londýně. Někdo si online objedná potraviny, a místo aby lidé chodili uličkami a vybírali zboží jako v běžném obchodě, přesunou tady tyhle přístroje přes milion kusů zboží denně. Místo aby stavěli stroje navržené pro lidský svět, rozhodli se v tomto areálu o velikosti sedmi fotbalových hřišť zacílit pouze na efektivitu. Nedaří se mi v záběru ukázat, jak neskutečně obrovské to tady je.
Ty krabičky jezdí rychlostí až 14 km/h a projíždí vedle sebe s odstupem pouhých 15 mm. Kolik je tedy v tomto úlu robotů? To záleží, jak je budete počítat. Za mnou vidíte tzv. úl. Máme tady mříž, to je ta kovová konstrukce, v ní jsou uložené výrobky, těm schránkám říkáme tašky. Myslím ty otevřené krabice, které vidíte v jednotlivých buňkách.
Máme tu asi 2300 robotů, kteří po skladu vozí zboží, abychom mohli zkompletovat objednávky. Pohybují se po osách X a Y, ale mohou se hýbat i vertikálně. Máme systém lanových kladek, díky čemuž mohou spustit kleště a sebrat produkt z buněk mříže. V některých oblastech máme až 21 tašek pod sebou. Pod roboty jsou senzory, takže kdykoli přejede přes nějakou buňku, zaměří laserem ten senzor a zaznamená přejezd.
Tím pádem hlásí přejezd každé jednotlivé buňky. Máme ve skladu asi 58 000 unikátních druhů výrobků a díky nasbíraným údajům odhadujeme, co si lidé nejvíce kupují, a tyto výrobky umístíme na snadno dostupná místa. Díky tomu všemu jsme schopní přivézt zboží od dodavatelů a odvézt ho k zákazníkům během pouhých pěti hodin. Roboti dovezou ty krabice k balicímu oddělení.
Část objednávek balí lidé, ale mají tu i robotické paže. Tady musí řešit ten problém, že obaly potravin jsou určené pro lidi a interakce mezi jednotlivými předměty jsou občas složité. V tuto chvíli stojíme pod mříží, kterou jste viděli. Ti pojízdní roboti tady odkládají zboží a na této stanici je předávají robotické paži, která se rozhoduje, jak produkty převezme, než pojízdný robot tašku zase odveze.
Nad tou taškou jsou dvě 3D kamery, takže robot si vyfotí její obsah, než ho začne vykládat, najde místo pro úchop, zkontroluje objednávku a umístí produkt do tašky pro zákazníka. Pracuje na živých zakázkách. Zajišťujeme, že robot nesmíchá těžké produkty s něčím měkkým. Některé věci také robot nebalí, třeba těžké, nadměrné nebo křehké výrobky. Ale spoustu věcí zvládá. Je celkem jasné, že každá robotická paže je robot, každá má svůj ovladač a musí se v reálném čase rozhodovat za pomoci vlastních kamer a senzorů.
Ale tady v úlu to není tak snadné. Tohle celé ovládá takzvaná sdílená mysl, je to AI systém, který to všechno řídí. Jakmile zboží dorazí, od chvíle, kdy vstoupí do systému, sleduje sdílená mysl veškeré pohyby výrobku. Také jednotlivým robotům sděluje, kde přesně musí zastavit, ale je to ovladač daného robota, co mu umožňuje se tou cestou řídit a zastavit tam, kde sdílená mysl očekává.
Mezi roboty je rozestup jen pět milimetrů, a to jak při projíždění, tak když zastaví vedle sebe. Pokud robot oranžově světélkuje, jeho senzory zachytily něco, co předal sdílené mysli, která to vyhodnotila jako něco nečekaného. Tak robota zastaví, aby bylo možné situaci prošetřit.
Máme tu několik operátorů, kteří sedí na okraji té mříže a díky našemu kamerovému systému, který mříž monitoruje, dokážou vyzkoumat, co se s robotem stalo, a pak pomocí bezdrátové komunikace problém na dálku vyřešit. Hranice mezi jednotlivcem a skupinou není úplně jasná. Je kolonie termitů skupina spolupracujících jednotlivců, nebo jeden superorganismus? A je střevní mikrobiom naší součástí? V posledních desetiletích se ukázalo, že bakterie v našich střevech produkují neurotransmitery, které ovlivňují naše myšlení.
Přesto by většina lidí neřekla, že jsou ty bakterie jejich součástí. Máme tendenci připisovat individualitu a inteligenci věcem v našem měřítku. Je snadné kouknout na úl, vidět pohybující se krabice a říct: Hele, 2000 robotů. Ale s jedním ovladačem? Krabice jen následují naplánovanou cestu. Řekl bych, že se dá argumentovat, že je to jeden robot s 2000 nástroji, kterými interaguje se světem. Moc děkuji týmu z firmy Ocado, více informací a odkazy najdete v popisku.
jesterkaPublikováno: 1 rok
