Druhý největší „mrazák“ v NorskuTom Scott
5
V Norsku stojí obrovská bobová a sáňkařská dráha, která dokáže fungovat během celého roku. Jak takové zařízení funguje? Tom Scott se na to podívá.
Přepis titulků
Zimní olympijské hry mládeže mě přivedly do Lillehammeru v Norsku. Přesněji k tomuto. Toto je bobová trať Honderfossen, druhý největší mrazák v Norsku. Když slyšíte "Norsko" a "mrazák", spíš se vám vybaví tento trezor na semena, který je větší než toto za mnou. Ale tato dráha je skutečně jeden obří mrazák. Dráha zůstává zmrazená až do +20°C. Sportovci zde mohou trénovat, a v poslední překážce zažívat přetížení 4G, i v době, kdy by tu žádný led neměl být.
Dokážeme ji udržet zmrazenou i během běžného norského léta. Drahá je postavena z betonu. Uvnitř betonu je spousta trubek. V těch trubkách cirkuluje čpavek. Když se tekutina vypařuje, z okolí natahuje teplo. V trubkách tohoto mrazáku koluje 19 tun čpavku. Abychom se zbavili tepla, je opakovaně stlačován a vypařován.
Při nesprávném zacházení je čpavek nebezpečný. Čpavek je tekutina, která dokáže nejlépe odvádět teplo. Prochází 65 kilometry trubek. A v těchto trubkách musí zůstat. Pokud se něco stane, uzavřeme oblast, ve které dojde k úniku. Je lehčí než vzduch, takže bude stoupat a nikomu neublíží. Ale platí zákony termodynamiky. Nedokážeme vytvořit chlad, jen přesouváme teplo.
Během jeho přesouvání vytvoříte ještě více tepla. Proto je zadek ledničky teplý a klimatizace musí ústit ven. A u takového obřího mrazáku musíte přesouvat spoustu tepla. Nejdříve dráhu čistíme vodou z hadice. Čistíme ji v létě. První týden sezóny tam jezdí jen saně. Po 10 dnech začnou jezdit na skeletonu, protože teprve tehdy je led dostatečně tlustý, aby tuto jízdu vydržel.
Protože závody na bobech jsou měřeny na setiny vteřiny, je důležité držet trať stále stejně zmraženou, aby všichni měli stejné podmínky. Aby to bylo naprosto férové. Pokud se mezi dvěma dny bude lišit tření, vzniknou rozdílné výsledky. Při tomto počtu závodníků a při této rychlosti je obří mrazák nutností. Na olympijském a mém kanálu najdete více videí.
Odebírejte je a děkuji Olympijským hrám mládeže, že mě sem pozvali. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Dokážeme ji udržet zmrazenou i během běžného norského léta. Drahá je postavena z betonu. Uvnitř betonu je spousta trubek. V těch trubkách cirkuluje čpavek. Když se tekutina vypařuje, z okolí natahuje teplo. V trubkách tohoto mrazáku koluje 19 tun čpavku. Abychom se zbavili tepla, je opakovaně stlačován a vypařován.
Při nesprávném zacházení je čpavek nebezpečný. Čpavek je tekutina, která dokáže nejlépe odvádět teplo. Prochází 65 kilometry trubek. A v těchto trubkách musí zůstat. Pokud se něco stane, uzavřeme oblast, ve které dojde k úniku. Je lehčí než vzduch, takže bude stoupat a nikomu neublíží. Ale platí zákony termodynamiky. Nedokážeme vytvořit chlad, jen přesouváme teplo.
Během jeho přesouvání vytvoříte ještě více tepla. Proto je zadek ledničky teplý a klimatizace musí ústit ven. A u takového obřího mrazáku musíte přesouvat spoustu tepla. Nejdříve dráhu čistíme vodou z hadice. Čistíme ji v létě. První týden sezóny tam jezdí jen saně. Po 10 dnech začnou jezdit na skeletonu, protože teprve tehdy je led dostatečně tlustý, aby tuto jízdu vydržel.
Protože závody na bobech jsou měřeny na setiny vteřiny, je důležité držet trať stále stejně zmraženou, aby všichni měli stejné podmínky. Aby to bylo naprosto férové. Pokud se mezi dvěma dny bude lišit tření, vzniknou rozdílné výsledky. Při tomto počtu závodníků a při této rychlosti je obří mrazák nutností. Na olympijském a mém kanálu najdete více videí.
Odebírejte je a děkuji Olympijským hrám mládeže, že mě sem pozvali. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)