Americký prezident měl neprůstřelný železniční vagónTom Scott
5
Před rozvinutím letecké dopravy necestovali prezidenti USA v Air Force One, nýbrž ve Ferdinandovi Magellanovi. Ve videu můžete nahlédnout do tohoto pancéřovaného a neprůstřelného vagónu, který měl zajistit bezpečnost hlavy státu na cestách za voliči.
Přepis titulků
V dnešní době cestují američtí prezidenti letadly Air Force One, ale ve 40. letech Air Force One neexistovalo. Ani samostatné Letectvo Spojených států. Ještě patřilo pod armádu. Franklin D. Roosevelt byl první úřadující prezident USA, který letěl letadlem, a to v roce 1943. Ale většinu svého mandátu cestoval jiným dopravním prostředkem. Toto je Ferdinand Magellan, oficiálně vagón číslo 1. 120 tun vážící, pancéřovaný a neprůstřelný železniční vagón.
Je to nejtěžší vagón, jaký byl v USA kdy vyroben, museli vymyslet speciální podvozek, aby to uvezl. Ten vagón neváží víc než 117 000 kg jen proto, že to tehdy byl váhový limit u železničních mostů. Pancéřovaný tedy není celý vagón, pouze ta část, kde byl prezident. Většina vagónu je opatřena 1,5cm ocelovým pancéřováním. Sahá až sem, kde se to nýtování mění z dvojitého na jednoduché. Tady je normální ocel, tady je ta neprůstřelná.
Takže je to neprůstřelné, máme tu 12vrstvé sklo a dva únikové východy, kdyby se prezident musel evakuovat. Nikdy nebyl natřený červeně, modře a bíle jako ta letadla, vždycky byl takto zelený. Vypadal proto jako ostatní vagóny, takže ho šlo mezi ně odstavit. Po Rooseveltově smrti využíval Magellana nějakou dobu Truman a prosil strojaře, aby rychlost zvýšili na 80 km/h. Než bylo možné davy oslovit pomocí televize, jezdil Truman po USA právě v tomto vlaku a vedl svou kampaň.
Nacestoval desetitisíce mil mezi malými městečky. Zvládl až osm projevů denně a zabralo to, ten slavný snímek, kdy drží noviny, které chybně oznamují jeho prohru, vznikl přímo tady, na konci toho vagónu. V roce 1928 obstarávali klimatizaci pomocí ledu. Ve vagónu jsou zásobníky, kam se uložil led, a větráky u stropu uvnitř vagónu pak studený vzduch rozváděly dál. Teď se podíváme do pancéřované, prezidentské části vagónu.
Tady je jídelna. V každé místnosti byl telefon, za jízdy byly zapojené k vagónu s rádiovým přenosem zvaným General Meyer, jakmile vlak zastavil, byly napojeny na linku ve stanici. U tohoto stolu prezident podepisoval listiny… A takhle vypadají ta okna, to je 12vrstvé sklo široké asi 7,5 cm. Odsud až dozadu jsou všechna okna zapečetěná, nelze je vyndávat, proto ta klimatizace. Kupé C, to je prezidentské apartmá.
Prezident měl lůžko s trochu větším prostorem na nohy. Tohle je židle s toaletou, opěradlo lze vyklopit jako umyvadlo a sedadlo skrývá mísu. Tu kolečkovou židli vyrobili do toho vagónu speciálně pro Roosevelta, aby mohl jezdit po chodbě. Tady je prezidentská koupelna a v ní je první únikový východ. Místo okna je tam ocelový plát, který lze vyklopit ven, aby mohl prezident tamtudy uniknout.
To, co vypadá jako zásobník na mýdlo, je držák na doutník. Roosevelt tady sedával a kouřil. A tady je vyhlídkový salónek, prezident tu pozoroval ubíhající cestu a hostil tu případné návštěvy. Tady je druhý únikový východ podobný výlezu z ponorky. Byl tu pro případ převržení vagónu. Pak se mohl východ otevřít a umožnil evakuaci. Tyhle dveře vedou na zadní plošinu.
Samotné dveře váží 680 kg, to je asi polovina váhy běžného auta. Připomínají dveře do trezoru. Tady máme zadní plošinu, odkud prezident přednášel projevy. Když po Rooseveltově smrti do úřadu nastoupil Truman, v tom vagónu pár měsíců během kampaně v podstatě bydlel. Z té plošiny zvládl přes 350 projevů na nejrůznějších nádražích. Díky tomu navázal kontakt s americkými voliči. Létání se časem zlevnilo a zvýšila se bezpečnost a Ferdinand Magellan byl vyřazen z provozu.
Dnes stojí v muzeu, ale v období, kdy je „Trumpův vlak“ jen metafora, je zajímavé vědět, že vlak jiných prezidentů byl hmatatelnější. Kromě pár oblastí už v USA nevítáme vlaky tak jako v minulosti. Tenhle vagón je historický, unikátní, je to připomínka jednodušších časů a jednodušších životů. A já bych si přál, aby se kousíček toho zase vrátil. Ale mobily si necháme, toho bych se nevzdal.
Moc děkuji týmu z Gold Coast Railway Museum. V popisu najdete více informací o nich i o Ferdinandu Magellanovi. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Je to nejtěžší vagón, jaký byl v USA kdy vyroben, museli vymyslet speciální podvozek, aby to uvezl. Ten vagón neváží víc než 117 000 kg jen proto, že to tehdy byl váhový limit u železničních mostů. Pancéřovaný tedy není celý vagón, pouze ta část, kde byl prezident. Většina vagónu je opatřena 1,5cm ocelovým pancéřováním. Sahá až sem, kde se to nýtování mění z dvojitého na jednoduché. Tady je normální ocel, tady je ta neprůstřelná.
Takže je to neprůstřelné, máme tu 12vrstvé sklo a dva únikové východy, kdyby se prezident musel evakuovat. Nikdy nebyl natřený červeně, modře a bíle jako ta letadla, vždycky byl takto zelený. Vypadal proto jako ostatní vagóny, takže ho šlo mezi ně odstavit. Po Rooseveltově smrti využíval Magellana nějakou dobu Truman a prosil strojaře, aby rychlost zvýšili na 80 km/h. Než bylo možné davy oslovit pomocí televize, jezdil Truman po USA právě v tomto vlaku a vedl svou kampaň.
Nacestoval desetitisíce mil mezi malými městečky. Zvládl až osm projevů denně a zabralo to, ten slavný snímek, kdy drží noviny, které chybně oznamují jeho prohru, vznikl přímo tady, na konci toho vagónu. V roce 1928 obstarávali klimatizaci pomocí ledu. Ve vagónu jsou zásobníky, kam se uložil led, a větráky u stropu uvnitř vagónu pak studený vzduch rozváděly dál. Teď se podíváme do pancéřované, prezidentské části vagónu.
Tady je jídelna. V každé místnosti byl telefon, za jízdy byly zapojené k vagónu s rádiovým přenosem zvaným General Meyer, jakmile vlak zastavil, byly napojeny na linku ve stanici. U tohoto stolu prezident podepisoval listiny… A takhle vypadají ta okna, to je 12vrstvé sklo široké asi 7,5 cm. Odsud až dozadu jsou všechna okna zapečetěná, nelze je vyndávat, proto ta klimatizace. Kupé C, to je prezidentské apartmá.
Prezident měl lůžko s trochu větším prostorem na nohy. Tohle je židle s toaletou, opěradlo lze vyklopit jako umyvadlo a sedadlo skrývá mísu. Tu kolečkovou židli vyrobili do toho vagónu speciálně pro Roosevelta, aby mohl jezdit po chodbě. Tady je prezidentská koupelna a v ní je první únikový východ. Místo okna je tam ocelový plát, který lze vyklopit ven, aby mohl prezident tamtudy uniknout.
To, co vypadá jako zásobník na mýdlo, je držák na doutník. Roosevelt tady sedával a kouřil. A tady je vyhlídkový salónek, prezident tu pozoroval ubíhající cestu a hostil tu případné návštěvy. Tady je druhý únikový východ podobný výlezu z ponorky. Byl tu pro případ převržení vagónu. Pak se mohl východ otevřít a umožnil evakuaci. Tyhle dveře vedou na zadní plošinu.
Samotné dveře váží 680 kg, to je asi polovina váhy běžného auta. Připomínají dveře do trezoru. Tady máme zadní plošinu, odkud prezident přednášel projevy. Když po Rooseveltově smrti do úřadu nastoupil Truman, v tom vagónu pár měsíců během kampaně v podstatě bydlel. Z té plošiny zvládl přes 350 projevů na nejrůznějších nádražích. Díky tomu navázal kontakt s americkými voliči. Létání se časem zlevnilo a zvýšila se bezpečnost a Ferdinand Magellan byl vyřazen z provozu.
Dnes stojí v muzeu, ale v období, kdy je „Trumpův vlak“ jen metafora, je zajímavé vědět, že vlak jiných prezidentů byl hmatatelnější. Kromě pár oblastí už v USA nevítáme vlaky tak jako v minulosti. Tenhle vagón je historický, unikátní, je to připomínka jednodušších časů a jednodušších životů. A já bych si přál, aby se kousíček toho zase vrátil. Ale mobily si necháme, toho bych se nevzdal.
Moc děkuji týmu z Gold Coast Railway Museum. V popisu najdete více informací o nich i o Ferdinandu Magellanovi. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)