Ukradený vtip

- Ahoj, Susan.
- Ahoj, Karen. - Páni, pěkná blůza.
- Díky, mám ji z časopisu. - Nevíš náhodou, kolik je?
- Je čas jít domů. "Je čas jít domů." Je 11:34. Já vím,
ani zdaleka není čas jít domů. Kde jsi na tenhle fór přišla? Měla jsi mě vidět na semináři.


Byla jsem tam nejvtipnější. To se vsadím, ty šílenče. Co je tu tak srandovního? Zeptej se mě, kolik je. - Kolik je?
- Je čas jít domů! Nemůžu spát. Co se děje? Karen mi ukradla vtip. Jejda.


Co to bylo za vtip? Zeptala se, kolik je,
a já řekla... Řekla jsem:
"Je čas jít domů." - A byl?
- Ne. Bylo 11:34 dopoledne. V tom je ten fór. Nechápu ho. - Daryle, máš práci?
- Jsem celkem zavalenej. Ale tohle je důležité.

Pamatuješ na ten vtip
ze včerejška "Je čas jít domů"? - To byl vtip?
- Ano, a byl to můj vtip. - Dobře.
- A neřekl jsi ho někomu jinému? Věř mi,
tvůj vtip bych nikomu neřekl. Určitě? Zamysli se. Opravdu
jsi ho nikomu neřekl? Komukoliv. S někým jsem možná mluvil,
ale ne tak, jak si myslíš. No skvělý.

- Udělala jsi vůbec dneska něco?
- Co? Rogere, po kanclu koluje
takový bezva fór, kdy se někdo zeptá:
"Kolik je?" a odpověď je: "Je čas jít domů." A přitom je teprv 11:34.
Je to můj vtip. Jen abys věděl. Jinak ahoj,
já jsem Susan ze třetího. Takže výsledky nevypadají
moc dobře a musíme...

Prosím o pozornost.
Tady Susan Haleová. Jen vám chci sdělit,
že vtip "Je čas jít domů" byl můj. - Ahoj, Susan. - Ale ale,
chceš mi ukrást další skvělý vtip? Moc se omlouvám, Susan.
Byl to prostě srandovní fór. Jasně že byl vtipný,
to tady neřešíme. Tak jo, zpátky k práci.
Ty výsledky... Zdravíme všechny.
Tak jsme se udobřily. Odpustila mi.


Byl to její vtip. - Moc se omlouvám.
- Vážně? Já tady včera nebyl.
Jaký vtip? Dobře, předvedeme mu ho. Představ si, že je 11:34 dopoledne. Hele, Susan, kolik je? Čas jít domů. To...
To není vůbec vtipné. No, jim to vtipné připadá.

Tak jděte všichni do h*jzlu! Překlad: Ajvngou
www.videacesky.cz