Není nad to občas někoho pěkně poučit. Moralistu ze skeče Keye a Peeleho čeká hodně náročný den.
Braši, braši, braši. Heleďte. Kdy si konečně uvědomíme, že máme na víc než tohle? Co děláte? Jste sjetý? Prodáváte? Flákáte se? Pohoda? Klídeček? Couráte se? Taky jsem se poflakoval. Prodával jsem, sjížděl se, říkejte tomu, jak chcete. Já a moje banda jsme taky měli kšefty, stejně jako vy.
Víte, jen jsme se drželi stereotypů, které si o nás systém už dávno vytvořil. Chápejte, musíme přestat živit předsudků plné představy, že jsme všichni… Skvělá práce, hoši. Dneska jste si fakt mákli. Rád bych vám dal víc, ale… víte, jak to je. Dobrej. A vy jste kdo?
Co chcete? Ani nevím. - Pokračujte v kšeftech. - V jakých kšeftech, ty chytráku? Braši, braši, braši. Podívejte na sebe. Kalhoty máte pod zadkem, vypadáte jako dva šašci. Což taky jste. Tak jo. Užijte si oslavu narozenin. Naval ty zas*aný prachy, krávo! Říkám ti, dej sem ty zas*aný prachy! Brachu, brachu.
Pane. Každý tady má účast na kurzu sebeobrany už zaplacenou. Jestli máte zájem, můžete se přihlásit na internetu. - Mám zájem. - Fajn. Proto jsem sem přišel. Zajímá mě to. Promyslím to. Díky, pane. Tak, dámy. Dnes to bude fakt intenzivní, ať se stane cokoli. Budu vám sahat na prsa, jako by vás napadl skutečný násilník.
Brachu, brachu, brachu. Sledoval jsem tě. Vy starší braši se musíte vymanit ze stereotypů. - A přestaň tak moralizovat. - Hele, ty. Já že moralizuju? Ale jdi. Ty tady moralizuješ. A navíc jsi starší než já. Je mi devět. Mám nemoc Benjamina Buttona. Končím.
MiaPublikováno: 5 let
