Na celém světě v současné době zbývají poslední dvě samice nosorožce tuponosého severního, který už byl před několika lety prohlášen za vyhynulého ve volné přírodě. Přestože se vědcům povedlo odebrat sperma nyní již mrtvým samcům tohoto druhu, ani jedna ze samic nedokáže zabřeznout a donosit mládě. Vědci se však nevzdávají a přišli s dalším nápadem, jak tyto charismatické dvoutunové obry zachránit.
Poznámka:
Nedávno jsme u nás vydali video na toto téma od BBC Earth, avšak méně podrobné. Připomenout si ho můžete zde.
Tohle je Fatu. Vědci do této samice právě zavádějí dvoumetrový přístroj, aby získali její nezralá vajíčka. Fatu a její matka Nájin jsou hlídány 24 hodin denně, jsou totiž posledními nosorožci tuponosými severními na světě. Okno, které má zabránit přeměně druhu z funkčně vyhynulého na zcela vyhynulý, se rychle zavírá. Existuje poslední záblesk naděje, umělé rozmnožování.
Ale jak to funguje? Životní poslání nosorožců bylo vždy mírumilovné: živit se rostlinami a množit se. Neměli mnoho nepřátel a prospívali miliony let. Lidé to zarazili, když je začali lovit a ničit jejich prostředí. Obzvlášť jednomu druhu nosorožců se daří hůř než ostatním, tuponosému severnímu.
V roce 2008 IUCN oficiálně označila nosorožce tuponosého severního za vyhynulého ve volné přírodě. Teď už zbývají pouze dvě samice, Fatu a Nájin. Skupina odborníků ale přišla s plánem, jak tento druh znovu oživit. V čele mezinárodního projektu BioRescue stojí profesor Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum zvířat v Berlíně.
Umělé rozmnožení v projektu BioRescue je posledním zábleskem naděje pro nosorožce tuponosého severního. Pojďme začít od začátku. Před zhruba 50 lety začali pytláci nelegálně lovit tisíce nosorožců po celé Africe kvůli jejich rohům. Spolu s občanskými válkami a ztrátou přirozeného prostředí to populaci nosorožců zničilo.
Ochránci zvířat měli obavy a v 70. letech je začali chovat v zajetí. To zahrnovalo sběr a uchovávání spermatu od různých samců. Tímto způsobem se však narodilo pouze pár nosorožců. Poslední dva, Nájin a její dcera Fatu, se stali slavnými. Ani jedna z nich bohužel nemůže mít mládě. Nájin má příliš slabé zadní nohy a Fatu má špatnou děložní výstelku.
K tomu všemu došlo k nejhoršímu možnému scénáři. Sudán, poslední samec nosorožce tuponosého severního, v roce 2018 uhynul. Neexistuje už žádný samec a žádná samice schopná zabřeznout. Druh byl tudíž prohlášen za funkčně vyhynulý. Tomas Hildebrandt a jeho tým však dělají nemyslitelné, v laboratoři vytvářejí funkční embrya.
Všechno to začíná odebráním nezralých vajíček. Naše pacientka váží téměř dvě tuny, což znamená, že se její vaječníky nacházejí poměrně hluboko uvnitř jejího těla. Museli jsme přijít s úplně novým přístupem. Je to přístroj, který se zavede do konečníku. Pak pokračujeme zhruba dva metry dovnitř a najdeme vaječníky, které jsou uloženy hluboko v břišní dutině.
Potom použijeme jehlu ohnutou do úhlu přibližně 80 stupňů, takže vlastně musíme dosáhnout za roh, abychom folikuly odsáli. Reprodukční laboratoř Avantea, která také patří k projektu BioRescue, dokáže z těchto vajíček vytvořit funkční embrya. 22. srpna 2019 byla Nájin a Fatu vajíčka odebrána a následně odeslána do laboratoře, kde byla za tři dny oplodněna spermatem samce nosorožce tuponosého severního.
Za další týden se dvě z nich dostala do takového stádia, kdy bylo možné embrya zamrazit a uchovat do budoucna. V letech 2019 a 2020 byla vytvořena další tři embrya, což přineslo novou naději, že by druh mohl být zachráněn. V současné době na světě existuje pět embryí nosorožce tuponosého severního. Jsou uložena v tekutém dusíku.
Abyste zamrazili embryo na dlouhou dobu, je potřeba zastavit životní funkce. Musíme ho ihned zamrazit tak, aby nedocházelo k žádné metabolické aktivitě, žádný enzym není aktivní, to vyžaduje zamrazení na teplotu –196 °C. V tekutém dusíku je lze zamrazit na více než 100 let. Dalším krokem je najít nadějné náhradní matky. Nosorožci tuponosí severní a jižní se před milionem let rozdělili na různé, ale stále velmi blízké druhy.
Obývají jiné oblasti a částečně se odlišují i fyzicky, ale březost trvá u obou druhů stejně dlouho. Vědci si myslí, že samice nosorožce tuponosého jižního může odnosit embryo nosorožce severního. Tým BioRescue doufá, že brzy stvoří mládě nosorožce tuponosého severního. Dalo by se říct, že začátek by mohl být koncem tohoto roku.
Chceme vytvořit mládě co nejdříve, aby společenské znalosti a zkušenosti, které mají Nájin a Fatu, mohly být předány dál. Podle vědců bude možné odebírat vajíčka Fatu ještě pět let. U Nájin si nejsou jistí. Je jí už 32 let a navíc má nádor. Je to závod s časem.
Cílem je napravit některé z těch závažných chyb, kterých se lidstvo před několika desetiletími dopustilo, když způsobilo vyhynutí tohoto charismatického dvoutunového zvířete, které bylo nejrozšířenějším druhem v této bažinaté oblasti střední Afriky. Nosorožec neselhal v evoluci, není to případ, kdy druh vyhynul, protože se neadaptoval na prostředí. Jen není neprůstřelný, lidé ho vystříleli.
Jako vědci máme za úkol některé tyto závažné chyby napravit. Podle mě je velmi důležité, že vědu lze využít k vylepšení naší planety pro příští generaci. Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz
Marky98Publikováno: 4 let
