Nejlepší kočičí videa jsou z přírodyVox

VOX OBSERVATOŘ Díváte se na nejvzácnější kočku na světě. Je to poddruh levharta, který žije ve východním Rusku. Studie z roku 2007 napočítala pouhých zhruba 30 jedinců. Záběry máme díky fotopasti. To je fotoaparát, který se aktivuje teplem a pohybem a který může v přírodě zůstat i několik týdnů. Díky tisícům obrázků z fotoaparátů jako je tento vědci nedávno zjistili, že za necelých deset let se počet levhartů mandžuských zdvojnásobil.

Fotopasti jsou zvláště užitečné pro monitorování vzácných zvířat, jejichž přirozený domov je těžké prozkoumat. Příkladem je levhard sněžný, který žije v nadmořské výšce tří kilometrů ve středoasijských pohořích. Nebo vzácná kočka horská, která žije v ještě větších nadmořských výškách v jihoamerických Andách. Ohrožená kočka bornejská nebyla před rokem 2009 nikdy natočena.

Toho roku zachytila fotopast tento krátký záběr. Vědci o biologii tohoto zvířete v podstatě nic nevědí. Víme, že žije pouze na ostrovu Borneo v jihovýchodní Asii. V roce 2011 zachytila fotopast první známé záběry kočky zlaté, což je druh, který jen málo badatelů vidělo osobně. Letos navíc zachytila fotopast tento úchvatný záběr kočky zlaté v akci. Myšlenka fotit zvířata na dálku je poměrně stará, první fotopasti používaly natažené dráty a hlasitý bleskový prášek, což muselo zvířata vyděsit, ovšem obrázky to byly úchvatné.

Když časopis National Geographic zveřejnil tyto fotografie v roce 1906, byly to první fotky divokých zvířat, které se kdy v časopise objevily. Rozšířené využití ovšem nebylo praktické, technologie na to nebyla připravená. Poptávka lovců byla tím, co postrčilo komerční trh a s přesunem od filmu k digitálu se počet vědeckých studií, které fotopasti využívají, každým rokem zvyšuje. Většina dnešních fotopastí má takzvaný pasivní infračervený senzor, který odhalí změny teploty, když se zvíře dostane do záběru.

Na noc jsou vybaveny buďto obyčejným bleskem nebo infračerveným bleskem, který neposkytuje tak dobré záběry, ale neděsí zvířata. Fotopasti začaly svou vědeckou váhu ukazovat v devadesátých letech, kdy vědci, kteří zkoumali tygra indického začali kombinovat záběry fotopastí se statistickým softwarem. Díky tomu mohli odhadovat hustotu a hojnost tygrů.

To jsou důležitá čísla pro plány na zachování druhu. Tygři a mnohé další kočkovité šelmy v podstatě nosí otisky prstů na svých tělech, jsou jimi tyto unikátní značky. Chcete-li tedy odhadnout celkovou populaci druhu v dané oblasti, Nastavíte fotopasti a získáte vzorek koček, které jste schopni identifikovat. Pak postup zopakujete. Počet koček, které jste zachytili dvakrát vám dává dostatek informací k tomu, abyste odhadli celkový počet jedinců. Je to adaptace starší metody, která zahrnovala chytání a značkování zvířat.

Dnes je místo značkování fotíte. Je to metoda použitá v nedávné studii gepardů severoafrických v Alžírsku. Ta zjistila, že populace tohoto kriticky ohroženého poddruhu je extrémně nízká. Fotopasti se také uplatňují při vymáhání práva. Ochranci přírody je používají k chytání pytláků, záběry z nich je možné okamžitě posílat po mobilní síti.

Odhaduje se, že populace zhruba 80 % druhů kočkovitých šelem se snižuje. Několik z nich, například tygr, je kriticky ohrožených. Ještě před sto lety bylo na světě sto tisíc tygrů. Dnes je jich asi 3200. Populace tygrů sumaterských je zhruba 450 kusů. Toto video z fotopasti z oblasti, která měla být chráněnou, ukazuje jeden z důvodu. O TÝDEN POZDĚJI Překlad: Xardass www.videacesky.cz