Peter Gabriel & Kate Bush – Don't Give UpHudební klenoty 20. století
50
Píseň "Don't Give Up" napsal Peter Gabriel v roce 1986 pro album So. Inspiraci čerpal z fotografií Dorothey Lang, které zachycovaly Velkou hospodářskou krizi. Británie totiž v jeho době také čelila ekonomickým problémům za vlády Margaret Thatcher.
Text je vyprávěn z pohledu muže, který přišel o práci a bojuje o přežití své rodiny. Cítí izolaci, samotu a zoufalství. Jako protipól zaznívá refrén jeho ženy, která mu dodává naději a sebevědomí.
Gabriel chtěl spojit americké a britské dějiny s pomocí americké zpěvačky, nabídl proto spolupráci Dolly Parton. Ta jej však odmítla a duet nakonec vznikl s jeho kamarádkou Kate Bush.
Přepis titulků
Překlad: hAnko
www.videacesky.cz V této hrdé zemi jsme vyrostli do síly,
i když po nás od začátku šli. Učili mě bojovat a vítězit.
O selhání nebyla řeč. Žádný boj už nezbývá, aspoň to tak vypadá,
jsem muž, který přišel o všechny své sny. Změnil jsem svůj vzhled i jméno,
ale když prohraješ, nikdo už tě nechce. Nevzdávej se,
protože máš přátele. Nevzdávej se,
ještě nejsi poražený. Nevzdávej se;
já vím, že to v dobré obrátíš.
Bylo to všude kolem nás, ale mě to přece nemůže postihnout. Myslel jsem, že zůstaneme poslední. Jak náhle se osud mění... V noci jsem jel zpátky domů, k jezeru, kde jsem se narodil. A jak se rozednívalo, uviděl jsem doutnající zemi. Nevzdávej se, pořád máš nás. Nevzdávej se, nepotřebujeme toho moc. Nevzdávej se, protože tam někde je místo, kam patříme. Odpočiň si.
Příliš se strachuješ. Bude to v pořádku. Když bude nejhůř, my tě podržíme. Tak se nevzdávej. Prosím, nevzdávej se. Musím odtud pryč. Už to víc nesnesu. Postavím se na ten most a upřu zrak do hloubky pod sebou. Ať získám, nebo ztratím cokoliv... proud řeky teče dál...
Stěhujeme se do jiného města, těžce se pokoušíme usadit. Na jednu práci čeká tolik mužů... Tolik mužů, které nikdo nepotřebuje. Nevzdávej se, protože máš přátele. Nevzdávej se, nejsi jediný. Nevzdávej se, není proč se stydět. Nevzdávej se, pořád máš nás. Nevzdávej se, jsme hrdí na to, kým jsi. Nevzdávej se, víš, že to nikdy nebylo snadné.
Nevzdávej se, protože já věřím, že existuje místo... místo, kam patříme.
Bylo to všude kolem nás, ale mě to přece nemůže postihnout. Myslel jsem, že zůstaneme poslední. Jak náhle se osud mění... V noci jsem jel zpátky domů, k jezeru, kde jsem se narodil. A jak se rozednívalo, uviděl jsem doutnající zemi. Nevzdávej se, pořád máš nás. Nevzdávej se, nepotřebujeme toho moc. Nevzdávej se, protože tam někde je místo, kam patříme. Odpočiň si.
Příliš se strachuješ. Bude to v pořádku. Když bude nejhůř, my tě podržíme. Tak se nevzdávej. Prosím, nevzdávej se. Musím odtud pryč. Už to víc nesnesu. Postavím se na ten most a upřu zrak do hloubky pod sebou. Ať získám, nebo ztratím cokoliv... proud řeky teče dál...
Stěhujeme se do jiného města, těžce se pokoušíme usadit. Na jednu práci čeká tolik mužů... Tolik mužů, které nikdo nepotřebuje. Nevzdávej se, protože máš přátele. Nevzdávej se, nejsi jediný. Nevzdávej se, není proč se stydět. Nevzdávej se, pořád máš nás. Nevzdávej se, jsme hrdí na to, kým jsi. Nevzdávej se, víš, že to nikdy nebylo snadné.
Nevzdávej se, protože já věřím, že existuje místo... místo, kam patříme.
Komentáře (0)