Blue Öyster Cult – (Don't Fear) The ReaperHudební klenoty 20. století
50
„(Don't Fear) The Reaper“ je píseň americké rockové kapely Blue Öyster Cult z alba Agents of Fortune (1976). Text, pojednávající o věčné lásce a nevyhnutelnosti smrti, napsal a nazpíval kytarista Donald „Buck Dharma“ Roeser. Poté, co píseň vyšla jako singl, se stala nejúspěšnějším hitem skupiny, když vystoupala na sedmou příčku hitparády Cash Box a 12. místo hitparády Billboard. Singl sklidil vesměs pozitivní ohlasy i od kritiků a v roce 2004 byl zařazen mezi 500 nejlepších skladeb podle hudebního časopisu Rolling Stone.
Přepis titulků
Všechen náš čas se nachýlil až sem, ale už je pryč. Roční období se nebojí smrťáka, ani vítr, slunce, ani déšť, můžeme být jako oni. No tak, lásko, neboj se smrťáka. Zlato, dej mi ruku, neboj se smrťáka. Společně budeme létat, neboj se smrťáka. Zlato, jsem tvůj muž.
Valentýn už skončil, a tak jsou pryč. Romeo a Julie, společně na věčnosti, Romeo a Julie. 40 000 mužů a žen každý den jako Romeo a Julie. 40 000 mužů a žen si každý den určí, co je štěstí. Dalších 40 000 přijde každý den, můžeme být jako oni. No tak, lásko, neboj se smrťáka.
Zlato, dej mi ruku, neboj se smrťáka. Společně budeme létat, neboj se smrťáka. Zlato, jsem tvůj muž. Láska dvou byla jedna, ale už je pryč. Přišla za poslední noci smutku a bylo jasné, že už nemůže dál. Pak se dveře otevřely a přišel vítr. Svíčky zhasly a pak zmizely.
Závěsy zavlály a objevil se on, řka: „Neboj se.“ No tak, lásko, a ona se nebála. Utíkala k němu a pak se rozletěli. Ohlédli se a řekli sbohem a ona byla jako oni. Vzala ho za ruku a byla jako oni. No tak, lásko, neboj se smrťáka… Překlad: hAnko www.videacesky.cz
Valentýn už skončil, a tak jsou pryč. Romeo a Julie, společně na věčnosti, Romeo a Julie. 40 000 mužů a žen každý den jako Romeo a Julie. 40 000 mužů a žen si každý den určí, co je štěstí. Dalších 40 000 přijde každý den, můžeme být jako oni. No tak, lásko, neboj se smrťáka.
Zlato, dej mi ruku, neboj se smrťáka. Společně budeme létat, neboj se smrťáka. Zlato, jsem tvůj muž. Láska dvou byla jedna, ale už je pryč. Přišla za poslední noci smutku a bylo jasné, že už nemůže dál. Pak se dveře otevřely a přišel vítr. Svíčky zhasly a pak zmizely.
Závěsy zavlály a objevil se on, řka: „Neboj se.“ No tak, lásko, a ona se nebála. Utíkala k němu a pak se rozletěli. Ohlédli se a řekli sbohem a ona byla jako oni. Vzala ho za ruku a byla jako oni. No tak, lásko, neboj se smrťáka… Překlad: hAnko www.videacesky.cz
Komentáře (0)