Pramáti churros

Místní vám řeknou, že churros jako ode mě na světě nenajdete. Jsem Charo, pramáti Churros. BÁBI TO VÍ NEJLÍP Na jižním pobřeží Španělska ve městě El Puerto de Santa María je důležitý obchůdek s churros. 80letá Charo strávila celý svůj život pečením churros. Je v tom tak dobrá, že za to dostala pamětní desku. Obchod provozuje se synem Alonsem, podnikání ale zatím neplánuje pověsit na hřebík.



Ráno mě nikdo nebudí, budík taky nepotřebuju. V šest ráno už jsem na nohou. Nalíčím se a zeptám se zrcadla: „Vypadá dnes Charo dobře?“ Zrcadlo řekne: „Ano!" a já: „Tak zítra!“ Nemůže se sem dočkat. V pondělí, když máme volno, už se těší na úterý. Ten obchod je její život. Churros jsou nám dány do vínku.



Mí rodiče, my, mí strýcové, celá rodina má churros v genech. Když jsem byla malá, máma se mě zeptala: „Co budeš dělat?“ A já řekla: „Churros!“ A dělám je už víc než 70 let. Charo nabízí tradiční španělské churros. Jsou slané, ale můžete si je pocukrovat. Jedná se o velice jednoduchý recept, který najdete v každé pekárně. Je to voda, sůl, mouka, vroucí voda, pak to ručně prohnětete, a když to těsto vypadá dobře, je hotovo.



Pak je smažíme na oleji. Recept je to jednoduchý, ale Charo používá jednu důležitou ingredienci. A tu teď chtějí dostat do rukou všichni. Kupuju speciální mouku, kterou dělali jenom pro nás. Díky mně tuhle mouku na churros nyní kupují i ostatní. Chodí sem děti a říkají: „Charo, dáš nám něco?“ Říkávám: „Peníze nedám, ale churros ano.“ Zaplatíte zítra nebo až budete mít.



Bez churros ale neodejdete. V přístavu jsou další obchůdky s churros, ale spousta lidí sem chodí kvůli mámě. Ví, že máma a její písně jim vykouzlí úsměv na tváři. Berou si je do baru, domů. Jedině churros of Charo. Až už tu nebudu, tak obchod převezmou moje děti, vnuci, pravnuci. Churros tu budou vždycky. I kdybych musela z nebe křičet: „Vstávat, děcka!



Mazejte do práce jako kdysi já!“ Překlad: Xardass www.videacesky.cz