U šéfkuchaře domaGreat Big Story
42
Většina šéfkuchařů má vlastní restauraci, kde vaří svá vybraná jídla. Ovšem šéfkuchařka Pam Utharntharmová zve své hosty k sobě domů, kde každý večer obslouží jeden stůl.
Přepis titulků
Neumím si představit
jinou práci než být šéfkuchařkou. Lidé se mě ptají, co dělám, když nevařím. Vařím. VYNIKAJÍCÍ VEČEŘE V POHODLÍ DOMOVA BANGKOK
THAJSKO Jmenuji se Pam a jsem šéfkuchařka. U sebe doma provozuji
restauraci nazvanou Stůl. Každý večer vařím pro jeden stůl.
Mohou si přát cokoliv chtějí, nic není zakázáno. Nejprve jsem začínala se známými. Přáteli, kamarády přátel... ale momentálně mám rezervace na tři měsíce dopředu. Jean Georges je známý šéfkuchař, vlastní restauraci se třemi michelinskými hvězdami v New Yorku. Pracovala jsem tam. Rozhodla jsem se vrátit do Bangkoku a otevřít si vlastní restauraci.
Ale neotevřela jsem si ji. Místo toho zvu lidi k sobě domů. Dnešní hosté přáli studený těstovinový salát s krabím masem a hovězí Wellington. Dojdu nakoupit suroviny. Snažím se soustředit na místní plodiny. Pro šéfkuchaře je Bangkok velmi zvláštní místo, protože zde seženete tisíce ingrediencí.
Chuť každé ingredience je nezaměnitelná. Pak se vrátím domů a den předem vše připravím. Stihnu připravit asi 80 % jídla, takže když přijdou hosté, nikde nepanuje zmatek a vše je připravené. V kuchyni mám dva pomocníky. Také obsluhují hosty u stolu. Vše je čisté a připraveno k servírování. Jsem ráda, když lidé vidí mé úspěchy.
Ale nemyslím si, že jsem se dostala na vrchol. Jakmile si myslíte, že jste úspěšní, přestanete se učit. Jako šéfkuchař nebo kuchař se musíte neustále učit něco nového. Lásku k práci promítám do svého jídla. Pokud sem hosté přijdou a odchází s úsměvem a plným žaludkem, jsem šťastná. Být šéfkuchařem pro mě není jen práce, je to moje vášeň. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Mohou si přát cokoliv chtějí, nic není zakázáno. Nejprve jsem začínala se známými. Přáteli, kamarády přátel... ale momentálně mám rezervace na tři měsíce dopředu. Jean Georges je známý šéfkuchař, vlastní restauraci se třemi michelinskými hvězdami v New Yorku. Pracovala jsem tam. Rozhodla jsem se vrátit do Bangkoku a otevřít si vlastní restauraci.
Ale neotevřela jsem si ji. Místo toho zvu lidi k sobě domů. Dnešní hosté přáli studený těstovinový salát s krabím masem a hovězí Wellington. Dojdu nakoupit suroviny. Snažím se soustředit na místní plodiny. Pro šéfkuchaře je Bangkok velmi zvláštní místo, protože zde seženete tisíce ingrediencí.
Chuť každé ingredience je nezaměnitelná. Pak se vrátím domů a den předem vše připravím. Stihnu připravit asi 80 % jídla, takže když přijdou hosté, nikde nepanuje zmatek a vše je připravené. V kuchyni mám dva pomocníky. Také obsluhují hosty u stolu. Vše je čisté a připraveno k servírování. Jsem ráda, když lidé vidí mé úspěchy.
Ale nemyslím si, že jsem se dostala na vrchol. Jakmile si myslíte, že jste úspěšní, přestanete se učit. Jako šéfkuchař nebo kuchař se musíte neustále učit něco nového. Lásku k práci promítám do svého jídla. Pokud sem hosté přijdou a odchází s úsměvem a plným žaludkem, jsem šťastná. Být šéfkuchařem pro mě není jen práce, je to moje vášeň. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)