Díly #1-2Apokalypsa
3
Derren Brown je světoznámý iluzionista, mentalista a hypnotizér. Některé jeho kousky určitě znáte z televize nebo internetu, některé jste mohli vidět i u nás na webu. Dnes vám přinášíme jeho projekt Apokalypsa, který je realizován formou reality show. Když ji koncem roku 2012 odvysílala televize Channel 4, dosahovala téměř rekordní sledovanosti. Na YouTube ji Derren Brown publikoval jako 13dílnou sérii, ze které dnes zhlédnete první dva díly. Nejdříve Derren dokumentuje výběr kandidáta, kde si jako hlavního hrdinu Apokalypsy vytipuje Stevena Brosnana, který vede monotónní život, sám sebe popisuje jako líného a nezodpovědného jedince a podle rodiny a přátel neprojevuje za nic příliš vděku. Pro Derrena Browna ideální adept na zásadní změnu životních hodnot. Aby však mohl projekt naplno rozjet a uvrhnout Stevena do zinscenované apokalypsy, potřebuje se nejdřív nabourat do jeho telefonu a počítače, aby mu mohl vsugerovat myšlenku možného konce světa.
Přepis titulků
Vítejte u Apokalypsy. Než vytvořím Apokalypsu,
musím najít správného adepta. Někoho, kdo vede sebestředný život a neváží si života, přátel, rodiny
ani materiálního pohodlí. Doufám, že se z této zkušenosti,
kterou pro něj připravím, poučí. Tím, že mu všechno seberu, si snad uvědomí hodnotu toho, co má. 25.
května 2012: 14 týdnů do Apokalypsy Loni na jaře jsem dal na Twitter informaci, že sháním dobrovolníky pro účast na blíže nespecifikovaném pořadu. Přihlásilo se jich přes 8 000. Sto z nich jsme podrobili důkladným testům a pohovorům, které měly odhalit jejich povahové rysy. V tomto výběrovém řízení jsem si vybral jednoho kandidáta, který se zdál být ideální. 21letý Steven z Buckinghamshiru.
Vybral jsem si ho, protože jeho povaha přesně odpovídá potřebám projektu. Jsem líný, více méně nezodpovědný. I když se snažím, vždycky ve všem selžu. Nikdy jsem nezatnul zuby a nedělal, co chci. Stevena posoudil i psychiatr a shledal, že je pro projekt dostatečně odolný. Steven musí být také hypnabilní. Ve dvou klíčových momentech projektu ho totiž budu muset uspat, abych ho mohl přemístit.
Jeho hypnabilita má i bezpečnostní význam. Můžu ho pomocí hypnózy uspat, kdykoliv já nebo tým našich psychiatrů shledá, že reaguje příliš nepříznivě. Dojde-li k tomu, uvidíte to v našem pořadu. Aby to fungovalo, je nezbytné, aby Steven neměl tušení, že byl vybrán. Řekli jsme mu tedy, že v konkurzu neuspěl. Uplynulo několik týdnů a je načase dát věci do pohybu.
Chci sledovat Stevenův každodenní život, abych pochopil, jaký je. S pomocí jeho rodiny instalujeme v jeho domě a okolí 19 skrytých kamer. Nesmí mít žádné podezření, že ho natáčíme. 13. července: 7 týdnů do Apokalypsy Steven má zaměstnání bez budoucnosti, žije s rodiči, starším bratrem a sestrou. Po několikadenním sledování se opravdu zdá, že vede monotónní život, ale nemá motivaci to změnit. Chci vědět, jak je jeho přátelům a rodině v jeho společnosti.
Steven bere všechno jako samozřejmost. Svůj život, přátele… Vaří mu večeře, uklízí po něm, pere mu prádlo. Ovoce, pane? Dáš si ovoce? Je hrozná dřina z něj něco dostat. Měl by se konečně pochlapit, měl by dospět. Někdy se chová jako vzteklý puberťák. Rodiče se dívají na televizi a on si přijde a přepne jim to.
Jsou velmi chápaví, vždycky se starali o jeho blaho. Nechápu, proč je tak nevděčný. Každý zápas je přece stejný. Všechny jsou stejné. - Oni se chtěli brát. - Můžu se dívat? Je to znepokojující. Chtěla bych, aby se změnil. Chtěla bych, aby si mě vážil. Aby mě měl rád. Někdy mám pocit, že mě nemá rád. Většinu večerů tráví Steven mimo domov v místním baru.
Říkáme mu dvoupinťák. Když se napije, neovládá se. - Je to fakt hrůza. - Jo, to je. Je pak jak osina v zadku. Abychom Stevena viděli v plné parádě, jeden jeho kamarád nám ho natočil. Střídáme se, kdo ho bude hlídat. Ty máš začátek. Já od devíti do půlnoci. Mezi půlnocí a jednou je to nejhorší.
- Oceňuje, že ve vás má oporu? - Doufám, že jo. Ne, že by to někdy řekl. Většinu zaměstnání Stevenovi sehnala matka a nikde nevydržel dlouho. Pracoval u výrobce trezorů. - Taky pracoval jako… - Dělal to… Říkal tomu plnič marmelády. Plnil koblihy. - Školil se jako čistič trub. - Zatím vyčistil jednu troubu. Není dost vytrvalý, aby to někam dotáhl.
Po čtyřech týdnech sledování Stevena a zpovídání jeho nejbližších, jsem došel k závěru, že je sobecký, nezodpovědný a bez zájmů. Ze všeho nejvíc se musí naučit soucítit se svými blízkými. - Ahoj. Jak se vede? - Dobře. Zatímco je v práci, zkusím zjistit, jak mu nejlépe pomoci. Musím si prohlédnout jeho pokoj. Tady žije někdo, kdo ve svém životě nemá pořádek, nemá nad ním kontrolu.
Tohle je pokoj teenagera. Steven je dvacátník, ale stále je nejmladší dítě. Vyrůstal a byl vychováván jako nejmladší a ještě se nenaučil… být dospělý. Ještě si nenašel vlastní vzor. Tohle jsem našel v jeho knihovně. Jak se stát mágem. Tím si mě získal. O kouzla se začnete zajímat, když chcete zaujmout, sami o sobě si nepřipadáte zajímaví.
Vím to, protože jsem tím taky prošel. Pro Stevena je příznačná všeobecná malátnost. Takoví lidé mají pocit něčeho jako oprávnění. Když bereme věci jako samozřejmost, přestaneme toužit po tom, co už máme. A o tom to celé je. Překlad: Veru www.videacesky.cz
května 2012: 14 týdnů do Apokalypsy Loni na jaře jsem dal na Twitter informaci, že sháním dobrovolníky pro účast na blíže nespecifikovaném pořadu. Přihlásilo se jich přes 8 000. Sto z nich jsme podrobili důkladným testům a pohovorům, které měly odhalit jejich povahové rysy. V tomto výběrovém řízení jsem si vybral jednoho kandidáta, který se zdál být ideální. 21letý Steven z Buckinghamshiru.
Vybral jsem si ho, protože jeho povaha přesně odpovídá potřebám projektu. Jsem líný, více méně nezodpovědný. I když se snažím, vždycky ve všem selžu. Nikdy jsem nezatnul zuby a nedělal, co chci. Stevena posoudil i psychiatr a shledal, že je pro projekt dostatečně odolný. Steven musí být také hypnabilní. Ve dvou klíčových momentech projektu ho totiž budu muset uspat, abych ho mohl přemístit.
Jeho hypnabilita má i bezpečnostní význam. Můžu ho pomocí hypnózy uspat, kdykoliv já nebo tým našich psychiatrů shledá, že reaguje příliš nepříznivě. Dojde-li k tomu, uvidíte to v našem pořadu. Aby to fungovalo, je nezbytné, aby Steven neměl tušení, že byl vybrán. Řekli jsme mu tedy, že v konkurzu neuspěl. Uplynulo několik týdnů a je načase dát věci do pohybu.
Chci sledovat Stevenův každodenní život, abych pochopil, jaký je. S pomocí jeho rodiny instalujeme v jeho domě a okolí 19 skrytých kamer. Nesmí mít žádné podezření, že ho natáčíme. 13. července: 7 týdnů do Apokalypsy Steven má zaměstnání bez budoucnosti, žije s rodiči, starším bratrem a sestrou. Po několikadenním sledování se opravdu zdá, že vede monotónní život, ale nemá motivaci to změnit. Chci vědět, jak je jeho přátelům a rodině v jeho společnosti.
Steven bere všechno jako samozřejmost. Svůj život, přátele… Vaří mu večeře, uklízí po něm, pere mu prádlo. Ovoce, pane? Dáš si ovoce? Je hrozná dřina z něj něco dostat. Měl by se konečně pochlapit, měl by dospět. Někdy se chová jako vzteklý puberťák. Rodiče se dívají na televizi a on si přijde a přepne jim to.
Jsou velmi chápaví, vždycky se starali o jeho blaho. Nechápu, proč je tak nevděčný. Každý zápas je přece stejný. Všechny jsou stejné. - Oni se chtěli brát. - Můžu se dívat? Je to znepokojující. Chtěla bych, aby se změnil. Chtěla bych, aby si mě vážil. Aby mě měl rád. Někdy mám pocit, že mě nemá rád. Většinu večerů tráví Steven mimo domov v místním baru.
Říkáme mu dvoupinťák. Když se napije, neovládá se. - Je to fakt hrůza. - Jo, to je. Je pak jak osina v zadku. Abychom Stevena viděli v plné parádě, jeden jeho kamarád nám ho natočil. Střídáme se, kdo ho bude hlídat. Ty máš začátek. Já od devíti do půlnoci. Mezi půlnocí a jednou je to nejhorší.
- Oceňuje, že ve vás má oporu? - Doufám, že jo. Ne, že by to někdy řekl. Většinu zaměstnání Stevenovi sehnala matka a nikde nevydržel dlouho. Pracoval u výrobce trezorů. - Taky pracoval jako… - Dělal to… Říkal tomu plnič marmelády. Plnil koblihy. - Školil se jako čistič trub. - Zatím vyčistil jednu troubu. Není dost vytrvalý, aby to někam dotáhl.
Po čtyřech týdnech sledování Stevena a zpovídání jeho nejbližších, jsem došel k závěru, že je sobecký, nezodpovědný a bez zájmů. Ze všeho nejvíc se musí naučit soucítit se svými blízkými. - Ahoj. Jak se vede? - Dobře. Zatímco je v práci, zkusím zjistit, jak mu nejlépe pomoci. Musím si prohlédnout jeho pokoj. Tady žije někdo, kdo ve svém životě nemá pořádek, nemá nad ním kontrolu.
Tohle je pokoj teenagera. Steven je dvacátník, ale stále je nejmladší dítě. Vyrůstal a byl vychováván jako nejmladší a ještě se nenaučil… být dospělý. Ještě si nenašel vlastní vzor. Tohle jsem našel v jeho knihovně. Jak se stát mágem. Tím si mě získal. O kouzla se začnete zajímat, když chcete zaujmout, sami o sobě si nepřipadáte zajímaví.
Vím to, protože jsem tím taky prošel. Pro Stevena je příznačná všeobecná malátnost. Takoví lidé mají pocit něčeho jako oprávnění. Když bereme věci jako samozřejmost, přestaneme toužit po tom, co už máme. A o tom to celé je. Překlad: Veru www.videacesky.cz
Komentáře (0)