Záchody budoucnosti
Chození na záchod se řadí mezi činnosti, o kterých se příliš často nebavíme, a když už ano, tak nejspíš za účelem fekálního humoru. Jak říká jeden z mluvčích ve videu: "Když se o něčem nemluví, nemůže se to zlepšit."To dobře vyjadřuje důvod, proč je naše sociální zařízení zastaralé. A co by se na něm vlastně mělo změnit?
Poznámka:
WHO – Světová zdravotnicá organizace (z anglického originálu World Health Organization), agentura OSN
Přepis titulků
To gesto je prosté, bez obav ho děláme několikrát denně. Přitom pokaždé je to přibližně 9 litrů pitné vody, které zmizí v zapomnění. Výsledkem je, že každý rok skončí ve Francii asi 20 % pitné vody na dně záchoda. V době, kdy by mohla voda scházet, se z chození na malou stává velké téma. Je načase položit si otázku, jak by měl vypadat záchod budoucnosti. Jaké budou záchody v budoucnosti? Ale předtím si připomeňme, proč se lidstvo vyprazdňuje do takových záchodů, jaké známe.
Vše začalo, když se člověk usadil. Ve vesnicích a městech bylo čím dál tím složitější konat svoji potřebu v přírodě, protože to nezřídka bylo na sousedově zahradě. Nepřekvapí, že pozůstatky toalet nalezneme v osídlení starém 4000 let – v pákistánském městě nebo na skotském venkově. Římané se později stali experty na veřejné latríny napojené na kanalizaci. Ve středověku věci stagnují.
Nočníky šlechticů se vylévají do příkopů, zatímco zbytek obyvatelstva si ulevuje pod širým nebem. V té době se nevědělo, že ve výkalech se přenáší značné množství nemocí. Dva muži nakonec způsobili převrat v záchodech – John Harrington a Alexander Cumming. První vynalezl v roce 1596 princip splachovadla, zatímco druhý dostal o 200 let později skvělý nápad přidat sifon. Díky této vodní zádrži zápach výkalů zmizí v kanalizaci. Chvíli trvalo, než se tato móda uchytila, ale v průběhu 19.
století se záchody rozšířily ve městech, kde smrad dosahoval maxima. A pak tečka, dějiny záchodu zde končí. Až na pár výjimek jako reproduktory, které přehlušují zvuky močení, nebo velmi odolný toaletní papír se na WC mnoho novinek neurodilo. A to je právě problém, na který upozornil miliardář Bill Gates, který se o modernizaci toalet velice zajímá. Situaci shrnul do jedné věty: Moderní záchod byl vynalezen v roce 1775 a pak jsme přestali inovovat...
Až dosud. Gates tím není znepokojen jenom kvůli neekologickému plýtvání, ale hlavně kvůli katastrofálním humanitárním dopadům. Protože záchody z 18. století spotřebovávají hodně, hodně vody. A v mnohých zemích tolik vody není. Výsledek – každý třetí člověk nemá v této době přístup k důstojnému záchodu. Bez záchodu jim nezbývá než se uchylovat k latrínám, kálení v přírodě nebo "létajícímu záchodu" spočívajícímu v kálení do pytlíku, který se následně odhodí co nejdál.
Pro představu – každý den je v Indii do přírody vypuštěno 65 000 tun exkrementů. Kromě zjevně nepříjemného zápachu to má dramatické zdravotní následky. Mnohé nemoci přenášené ve fekáliích se nacházejí v přírodě a následně i ve vodě, kterou lidé pijí. Cholera, průjem, úplavice, hepatitida A, břišní tyfus a dětská obrna postihují stovky tisíc osob.
Jenom na průjem umře každé dvě minuty člověk. Zdravotní krizi nezlepšuje ani fakt, že téma je stále tabu. V souvislosti s humanitární pomocí se zmiňuje málokdy. Mezinárodní den záchodů byl mimochodem OSN uznán až v roce 2013. Jeho zakladatel, bývalý podnikatel Jack Sim, vysvětluje věci jasně. Když jsme děti, rodiče nám řeknou, abychom o hovnech nemluvili. To je vážný problém. Když se o něčem nemluví, nemůže se to zlepšit. Jack Sim se nemýlí, ale tabu v současnosti padají a je načase vymyslet záchody budoucnosti.
Existují tři předpoklady, aby se to povedlo: Vymyslet autonomní záchody bez vody a elektřiny, recyklovat výkaly a zapojit záchody do ekonomického cyklu. Co se týče autonomních záchodů, existují mnohé prototypy. Například v roce 2012 výzkumníci kalifornské univerzity vymysleli systém, ve kterém se voda po spláchnutí recykluje, výkaly jsou přeměněny na hnojivo a vše je poháněno solárními panely.
Co se týče recyklování, už od roku 2015 existuje v Senegalu stroj přezdívaný OmniProcesor. Spaluje výkaly, vyrábí elektřinu, hnojivo a pitnou vodu, kterou někteří neváhají popíjet. Je to fakt voda. Pak jsou zde prototypy, které rozvíjejí ekonomický potenciál. V záchodech s nanomembránou je moč přeměněna na vodu, která se pak použije k zavlažování nebo v domácnosti, z exkrementů se vyrábí energie na pohon stroje a kuličky hnojiva.
Kuličky hnojiva jsou následně prodány místnímu farmáři. Tento zdravotnický klenot by měl domácnost přijít na 5 centů denně. Je to jen několik příkladů, existuje spousta jiných projektů a nápadů, které se předhánějí na veletrhu zasvěcenému záchodům. Jakmile výzkum vymyslel záchody budoucnosti, průmysl pochopil, že se na tom bude vydělávat. A ne málo. Podle WHO každý dolar investovaný do záchodů by jich mohl v budoucnu vynést pět.
Klíčem k zázraku je snížení zdravotních nákladů, zvýšení produktivity a snížení předčasné úmrtnosti. Mezitím od začátku tohoto videa asi 9 000 kubíků pitné vody zmizelo ve francouzských toaletách. Překlad: zizala www.videacesky.cz
Vše začalo, když se člověk usadil. Ve vesnicích a městech bylo čím dál tím složitější konat svoji potřebu v přírodě, protože to nezřídka bylo na sousedově zahradě. Nepřekvapí, že pozůstatky toalet nalezneme v osídlení starém 4000 let – v pákistánském městě nebo na skotském venkově. Římané se později stali experty na veřejné latríny napojené na kanalizaci. Ve středověku věci stagnují.
Nočníky šlechticů se vylévají do příkopů, zatímco zbytek obyvatelstva si ulevuje pod širým nebem. V té době se nevědělo, že ve výkalech se přenáší značné množství nemocí. Dva muži nakonec způsobili převrat v záchodech – John Harrington a Alexander Cumming. První vynalezl v roce 1596 princip splachovadla, zatímco druhý dostal o 200 let později skvělý nápad přidat sifon. Díky této vodní zádrži zápach výkalů zmizí v kanalizaci. Chvíli trvalo, než se tato móda uchytila, ale v průběhu 19.
století se záchody rozšířily ve městech, kde smrad dosahoval maxima. A pak tečka, dějiny záchodu zde končí. Až na pár výjimek jako reproduktory, které přehlušují zvuky močení, nebo velmi odolný toaletní papír se na WC mnoho novinek neurodilo. A to je právě problém, na který upozornil miliardář Bill Gates, který se o modernizaci toalet velice zajímá. Situaci shrnul do jedné věty: Moderní záchod byl vynalezen v roce 1775 a pak jsme přestali inovovat...
Až dosud. Gates tím není znepokojen jenom kvůli neekologickému plýtvání, ale hlavně kvůli katastrofálním humanitárním dopadům. Protože záchody z 18. století spotřebovávají hodně, hodně vody. A v mnohých zemích tolik vody není. Výsledek – každý třetí člověk nemá v této době přístup k důstojnému záchodu. Bez záchodu jim nezbývá než se uchylovat k latrínám, kálení v přírodě nebo "létajícímu záchodu" spočívajícímu v kálení do pytlíku, který se následně odhodí co nejdál.
Pro představu – každý den je v Indii do přírody vypuštěno 65 000 tun exkrementů. Kromě zjevně nepříjemného zápachu to má dramatické zdravotní následky. Mnohé nemoci přenášené ve fekáliích se nacházejí v přírodě a následně i ve vodě, kterou lidé pijí. Cholera, průjem, úplavice, hepatitida A, břišní tyfus a dětská obrna postihují stovky tisíc osob.
Jenom na průjem umře každé dvě minuty člověk. Zdravotní krizi nezlepšuje ani fakt, že téma je stále tabu. V souvislosti s humanitární pomocí se zmiňuje málokdy. Mezinárodní den záchodů byl mimochodem OSN uznán až v roce 2013. Jeho zakladatel, bývalý podnikatel Jack Sim, vysvětluje věci jasně. Když jsme děti, rodiče nám řeknou, abychom o hovnech nemluvili. To je vážný problém. Když se o něčem nemluví, nemůže se to zlepšit. Jack Sim se nemýlí, ale tabu v současnosti padají a je načase vymyslet záchody budoucnosti.
Existují tři předpoklady, aby se to povedlo: Vymyslet autonomní záchody bez vody a elektřiny, recyklovat výkaly a zapojit záchody do ekonomického cyklu. Co se týče autonomních záchodů, existují mnohé prototypy. Například v roce 2012 výzkumníci kalifornské univerzity vymysleli systém, ve kterém se voda po spláchnutí recykluje, výkaly jsou přeměněny na hnojivo a vše je poháněno solárními panely.
Co se týče recyklování, už od roku 2015 existuje v Senegalu stroj přezdívaný OmniProcesor. Spaluje výkaly, vyrábí elektřinu, hnojivo a pitnou vodu, kterou někteří neváhají popíjet. Je to fakt voda. Pak jsou zde prototypy, které rozvíjejí ekonomický potenciál. V záchodech s nanomembránou je moč přeměněna na vodu, která se pak použije k zavlažování nebo v domácnosti, z exkrementů se vyrábí energie na pohon stroje a kuličky hnojiva.
Kuličky hnojiva jsou následně prodány místnímu farmáři. Tento zdravotnický klenot by měl domácnost přijít na 5 centů denně. Je to jen několik příkladů, existuje spousta jiných projektů a nápadů, které se předhánějí na veletrhu zasvěcenému záchodům. Jakmile výzkum vymyslel záchody budoucnosti, průmysl pochopil, že se na tom bude vydělávat. A ne málo. Podle WHO každý dolar investovaný do záchodů by jich mohl v budoucnu vynést pět.
Klíčem k zázraku je snížení zdravotních nákladů, zvýšení produktivity a snížení předčasné úmrtnosti. Mezitím od začátku tohoto videa asi 9 000 kubíků pitné vody zmizelo ve francouzských toaletách. Překlad: zizala www.videacesky.cz

Komentáře (0)