Vypravěč příběhů

Něco vám řeknu. Včera jsem byl na rockovým koncertě se svojí bejvalou, Priscillou, znáte? A bylo to úplně šílený! Při pátý písničce se začal kotel strašně roztahovat a já si řekl: "Do prdele, musím ji chránit," jednoho týpka jsem odstrčil a on začal hned dávat pěsti, kopat, všechno... a ona mi na konci řekla, že jsem debil, protože jsem ji nenechal užívat si party. No tohle! Jednou jsem se málem pohádal s mou přítelkyní.

- Fakt jo? - Páni. A jak to dopadlo? Dobře, usmířili jsme se. - A proč jste se pohádali? - Kvůli úplné blbosti, už ani nevím. Aha, chápu. Hele, včera jsem byl v metru, no a znáte tu díru mezi vlakem a nástupištěm? Ty vado, vůbec jsem ji neviděl. Spadl jsi?

Ne, ne, došlápl jsem dobře. Měl jsem fakt štěstí. - Ty vole, fakt štěstí. - Že jo? Chlape, tohle fakt nejde. To nemáš žádnou zábavnou nebo emotivní historku? To neumíš vyprávět? No, jednou jsem šel do... Marquinho, Marquinho, přestaň! Dobře si to rozmysli, popřemýšlej, abys zas nevypravoval sračky, já jdu zatím na záchod.

Až se vrátím, tak mi to povíš, jo? Dobře. Já... si půjdu zakouřit. Počkej, počkej! Frajeři, tohle je přepadení! Všichni lehnout na zem, nechte na stole mobily a peněženky! Buzno, chci okamžitě všechny prachy, otevři tu zasranou kasu bez keců! A co ty, šašku?

Proč sis nelehl? Děláš si ze mě prdel, brácho? Zůstaň na místě, do prdele! Flaškou, chlape? Kurva! Ty vado! - Pojď! - Chceš si hrát, jo? Dělej! No snaž se! Ale ne!

Pojď! Ty hajzle! Flaškou ne! Flaškou ne! Jak chceš. - Jsou to prostě úplně odlišný věci. - To určitě. - Marquinho? - Ano? Co se tu stalo, chlape? No... tihle dva chlapi se to tu pokusili vykrást. Ale nevykradli.