The Room: nejhorší film všech dobVox
61
Osobně jsem tento skvost našla díky oblíbeným YouTube kritikům (Chris Stuckmann, CinemaSins, I Hate Everything), ale nedávno se k němu vyjádřil i PewDiePie. Pokud o této kinematografické perle dnes slyšíte poprvé, doufám, že jsme vás patřičně naladili, a co nejdřív si s kamarády naplánujete domácí promítání. Obzvlášť proto že v prosinci má premiéru film The Disaster Artist (v hlavních rolích James a Dave Franco) podle bestselleru Grega Sestera (představitel Marka).
Poznámky:
Susan Sontag byla americká spisovatelka, filmařka a učitelka.
Přepis titulků
Představujeme vám The Room,
pravděpodobně nejhorší film všech dob. Lžeš! Nikdy jsem tě neuhodil!
Ty mě zničíš, Liso! Tisíce lidí ochotně a opakovaně
platí za jeho zhlédnutí. Nabízí se tedy otázka: Proč? Tom Bissell je spoluautor
knižního rozboru filmu. The Room je o příkladném
Američanovi Johnnym, který pracuje v bance
a šetří jim hromady peněz... - Řekls jim, kolik jim šetříš?
- Jistě, cos myslela? Už zavádějí mé nápady do praxe. A žije se svou budoucí ženou... - Je to má budoucí žena. - Lisa je tvá budoucí žena! A myslí si, že je čeká dokonalý život, ale ona tajně spí - s jeho nejlepším kamarádem Markem. - Ahoj, Marku. Viděl jsem to určitě víc než stokrát. Je to jako film natočený mimozemšťanem, který nikdy žádný film neviděl, ale někdo mu je teoreticky popsal.
Většina dialogů nedává smysl. - Nezabil bys mě, ani kdybys to zkusil. - Zrazuješ mě! Nejsi dobrý, jsi jen zbabělec! Postavy říkají a dělají věci, které u normálních lidí neuvidíte. - Za kolik? - 18 dolarů. - Tady, drobné si nechte. - Ahoj, pejsku. - Jste můj oblíbený zákazník. - Díky, nashle. A z nějakého důvodu jsou na stole zarámované fotky lžiček. Nestává se často, aby u filmového díla bylo jedno každé kreativní rozhodnutí špatné.
Toto nesourodé dílko se proslavilo tak, že získalo kultovní status, fanoušky z řad celebrit... - Byl u nás i Tommy Wisau. - Povyprávěj mi všechno! Úplnou náhodou jsme to viděli s Jonahem Hillem a od té doby jsme závislí. A po celém světě jsou pravidelně vyprodaná půlnoční promítání i čtrnáct let po premiéře snímku. Proč je tak nesourodý a kritiky ztrhaný film stále tak populární? The Room spadá do kategorie nazývané "paracinema", kam patří všechna díla vně mainstreamového kina.
Patří sem artové filmy, horory, bijáky s Elvisem, vládní filmy o hygieně, pornografie a plážové muzikály. Zkrátka ty dobrý fláky. The Room se řadí ještě do podkategorie "trash film". To jest nízký rozpočet, amatérská produkce, mimo mainstreamovou vlnu. Zdálo by se, že pouze lidé se špatným vkusem můžou holdovat filmům označovaným za odpad, ale studie ukazují, že požitek z trash filmů mají lidé s vyšší inteligencí. Ve výzkumném ústavu ve Frankfurtu se diváků ptali, co je k tomuto žánru přitahuje.
Zjistili, že hlavním faktorem je porušování pravidel a podvracení standardů mainstreamové kinematografie. Což jsou stejné důvody, kvůli kterým sledujeme avantgardu. Na Amazonu si lidé kromě The Room kupují nejen další trash jako Birdemic a Troll 2, ale například artové filmy jako Svatá hora a Tanec v temnotách. Dalším důvodem ke sledování je ironický pohled, jinak zvaný "camp". Suzan Sontag kdysi napsala: "Camp znamená, že neexistuje pouze dobrý vkus, ale i dobrý vkus na špatný vkus."
Ironické sledování pokleslé zábavy může posilovat lidské vztahy. Vzpomeňme na virální hitovku Friday od Rebeccy Black. I přes většinově špatné hodnocení má video přes 108 milionů zhlédnutí Nemůžeme zapřít, že spousta z nás se v podobných věcech vyžívá. Fandové kultovních klasik, jakou je The Room, nejsou výjimkou. Představují jev, který sociolog Piere Bourdieu nazval "kulturní kapitál", jakási sociální měna, která určuje vaše postavení ve skupině. Kdo na promítání cituje nejvíc hlášek a zná vtipy, co kolují v komunitě, je považován za mazáka.
Samotná promítání stojí za to. Nálada se tam mění od děsivé krutosti přes šokující nenávist k ženám až k neuvěřitelné vynalézavosti a čisté radosti. Lidé hází plastové lžíce... nosí kostýmy a reagují na dění na plátně. Pojď! Pojď! Pojď! Interakce fanoušků je stejná jako u dalších klasik jako Rocky Horror Picture Show.
The Room podle mě stírá rozdíl mezi dobrým a špatným. Je ten film dobrý? Ne. Je to silný film, který se mnou pohne stejně jako jiná artová díla? Rozhodně ne. Ale nemůžu říct, že je špatný, protože se na něj dobře dívá, je to zábava a přinesl mi spoustu radosti. Jak bych mohl mít takový pocit z něčeho špatného? Všichni říkají, že byste film měli poprvé vidět v kině... A já na to: "Jste se po*rali? Poprvé na něj nechoďte do kina, protože nic neuslyšíte.
Každý tam řve a zpívá a vřeští až do konce. Vůbec byste nevěděli, o co tam jde. Pusťte si to doma. Nejlépe o samotě. Nebo s někým blízkým, koho pak můžete obejmout."
- Jistě, cos myslela? Už zavádějí mé nápady do praxe. A žije se svou budoucí ženou... - Je to má budoucí žena. - Lisa je tvá budoucí žena! A myslí si, že je čeká dokonalý život, ale ona tajně spí - s jeho nejlepším kamarádem Markem. - Ahoj, Marku. Viděl jsem to určitě víc než stokrát. Je to jako film natočený mimozemšťanem, který nikdy žádný film neviděl, ale někdo mu je teoreticky popsal.
Většina dialogů nedává smysl. - Nezabil bys mě, ani kdybys to zkusil. - Zrazuješ mě! Nejsi dobrý, jsi jen zbabělec! Postavy říkají a dělají věci, které u normálních lidí neuvidíte. - Za kolik? - 18 dolarů. - Tady, drobné si nechte. - Ahoj, pejsku. - Jste můj oblíbený zákazník. - Díky, nashle. A z nějakého důvodu jsou na stole zarámované fotky lžiček. Nestává se často, aby u filmového díla bylo jedno každé kreativní rozhodnutí špatné.
Toto nesourodé dílko se proslavilo tak, že získalo kultovní status, fanoušky z řad celebrit... - Byl u nás i Tommy Wisau. - Povyprávěj mi všechno! Úplnou náhodou jsme to viděli s Jonahem Hillem a od té doby jsme závislí. A po celém světě jsou pravidelně vyprodaná půlnoční promítání i čtrnáct let po premiéře snímku. Proč je tak nesourodý a kritiky ztrhaný film stále tak populární? The Room spadá do kategorie nazývané "paracinema", kam patří všechna díla vně mainstreamového kina.
Patří sem artové filmy, horory, bijáky s Elvisem, vládní filmy o hygieně, pornografie a plážové muzikály. Zkrátka ty dobrý fláky. The Room se řadí ještě do podkategorie "trash film". To jest nízký rozpočet, amatérská produkce, mimo mainstreamovou vlnu. Zdálo by se, že pouze lidé se špatným vkusem můžou holdovat filmům označovaným za odpad, ale studie ukazují, že požitek z trash filmů mají lidé s vyšší inteligencí. Ve výzkumném ústavu ve Frankfurtu se diváků ptali, co je k tomuto žánru přitahuje.
Zjistili, že hlavním faktorem je porušování pravidel a podvracení standardů mainstreamové kinematografie. Což jsou stejné důvody, kvůli kterým sledujeme avantgardu. Na Amazonu si lidé kromě The Room kupují nejen další trash jako Birdemic a Troll 2, ale například artové filmy jako Svatá hora a Tanec v temnotách. Dalším důvodem ke sledování je ironický pohled, jinak zvaný "camp". Suzan Sontag kdysi napsala: "Camp znamená, že neexistuje pouze dobrý vkus, ale i dobrý vkus na špatný vkus."
Ironické sledování pokleslé zábavy může posilovat lidské vztahy. Vzpomeňme na virální hitovku Friday od Rebeccy Black. I přes většinově špatné hodnocení má video přes 108 milionů zhlédnutí Nemůžeme zapřít, že spousta z nás se v podobných věcech vyžívá. Fandové kultovních klasik, jakou je The Room, nejsou výjimkou. Představují jev, který sociolog Piere Bourdieu nazval "kulturní kapitál", jakási sociální měna, která určuje vaše postavení ve skupině. Kdo na promítání cituje nejvíc hlášek a zná vtipy, co kolují v komunitě, je považován za mazáka.
Samotná promítání stojí za to. Nálada se tam mění od děsivé krutosti přes šokující nenávist k ženám až k neuvěřitelné vynalézavosti a čisté radosti. Lidé hází plastové lžíce... nosí kostýmy a reagují na dění na plátně. Pojď! Pojď! Pojď! Interakce fanoušků je stejná jako u dalších klasik jako Rocky Horror Picture Show.
The Room podle mě stírá rozdíl mezi dobrým a špatným. Je ten film dobrý? Ne. Je to silný film, který se mnou pohne stejně jako jiná artová díla? Rozhodně ne. Ale nemůžu říct, že je špatný, protože se na něj dobře dívá, je to zábava a přinesl mi spoustu radosti. Jak bych mohl mít takový pocit z něčeho špatného? Všichni říkají, že byste film měli poprvé vidět v kině... A já na to: "Jste se po*rali? Poprvé na něj nechoďte do kina, protože nic neuslyšíte.
Každý tam řve a zpívá a vřeští až do konce. Vůbec byste nevěděli, o co tam jde. Pusťte si to doma. Nejlépe o samotě. Nebo s někým blízkým, koho pak můžete obejmout."
Komentáře (0)