Seberou nám roboti práci?Veritasium
85
O automatizaci se často mluví pozitivně, ale může mít i svá rizika – zejména masové zvyšování nezaměstnanosti. Šlo by tomuto jevu předejít? Odkaz na Robot-Proof najdete zde.
Přepis titulků
Staré dánské pořekadlo praví: "Je těžké něco předvídat.
Především do budoucna." Ale teď něco předpovím. Že autonomní vozidla nahradí řidiče ve službách jako Uber,
v taxících, autobusech, kamionech. A myslím si, že tato změna
přijde v blízké budoucnosti. Myslím si,
že se to projeví do pěti let. Není těžké si to představit, protože tato technologie
je skoro dostupná už dnes.
Tohle bude můj Uber. Jak se máte? Nahrávám video na YouTube, nevadí? - Je to v pohodě? - Jasně. Bojíte se, že vám roboti seberou práci? Takhle to není. Myslíte si... Myslíte si, že žádné autonomní vozidlo...
By to nezvládlo. Když jdete nakupovat, používáte samoobslužné pokladny? Načítáte si nákupy sám? - Nechodíte ke člověku? - Ne. - Děkuju moc. - Není zač, Dereku. Teď jdu do restaurace, kde si nemusíte objednávat od člověka. Objednáte si z tabletu a jídlo vám přijde do malé skříňky. Nevadí, když to budu natáčet?
Podržel byste mi to? Omlouvám se. - Takhle? - Jo. Zabalit, zaplatit... - Maximálně tři minuty? - Jo. - Jen dvakrát poklepat? - Ano. Nekecej! - Můžu se na něco zeptat? - Určitě. Myslíte si, že nám roboti seberou práci?
Myslím si, že většinu práce roboti nahradí, jsou totiž efektivnější. Ale nevím, jen hádám. Snad se to nestane. Asi proti tomu něco uděláme. Roboti už tu nahradili prodavače, obsluhu, možná i kuchaře. Ale nejde jen o podřadnou práci. Dává smysl, že nejjednodušší práci automatizujeme jako první.
Ale roboti a počítače jsou čím dál tím chytřejší. Už nás porazí v každé hře jako go, pokeru, šachu nebo Riskuj. A myslím si, že nakonec o nahrazení nějaké pozice rozhodne to, jestli se investice do přístroje navrátí lépe než stálé placení lidské práce. A pro mnoho pozic, manuálních i kancelářských, je to rovnice v dlouhodobý prospěch robotů.
Hlavním výsledkem automatizace je, že firmy vytvoří stejnou hodnotu pomocí méně zaměstnanců. Například největší firma roku 1964, AT&T, měla hodnotu asi 270 miliard dnešních dolarů. Tehdy v ní pracovalo asi 800 000 zaměstnanců. Dnešní Google, který má o 100 miliard větší hodnotu, zaměstnává jen 60 000 lidí. Když se podíváte na další, podobný trend, procento mužů ve věku od 25 do 54 let, což je hlavní pracovní věk, nezaměstnanost mužů v tomto věku se od 60.
let trojnásobně zvýšila. Zčásti to může být kvůli automatizaci. Studie Oxfordské univerzity z roku 2013 odhaduje, že asi polovina pracovních míst může v příštích pár dekádách kvůli automatizaci zmizet. Je to docela neuvěřitelné.
Je jednoduché si představit, jak by to mohlo ohrozit naši společnost. Mezi třídou investorů by se dále hromadilo bohatství. Byli by čím dál bohatší, protože jejich zisky rostou, když platí robotům méně než za lidskou práci. Na druhé straně by byli zaměstnanci, kteří soutěží o posledních pár míst, které jim roboti ještě neuzmuli. Platy by proto byly pořád nižší. Nastává tu problém nerovnosti.
Takové obavy nejsou ničím novým. Podívejte se na rané 19. století v Anglii, kde dělníky v textilních továrnách nahrazovaly stroje. Tak se proti tomu bouřili a stroje rozbíjeli. Říkali si Luddité. Hodně lidí to používá jako urážku vyjadřující protipokrokovost, ale jejich strach byl oprávněný, technologie může z lidí dělat nezaměstnatelné.
A dnes jsme ve stejné situaci. Když se podíváme na Luddity, hodně lidí chce věřit, že se mýlili. Nakonec ekonomický systém neselhal a vznikly nové práce, takže velká nezaměstnanost nebyla, ale mnoho tehdejších dělníků bylo nahrazeno nebo je čekaly těžké časy.
Takže jaké ponaučení si od Ludditů můžeme odnést? Myslím si, že hlavní jsou dvě. Jedno je, že během posledních staletí lidé pracují čím dál méně. Není méně zaměstnání, ale každý člověk pracuje méně hodin. Průměrná pracovní doba v roce 1830 byla 70 hodin týdně. Teď je průměr 40 hodin týdně.
Během Velké hospodářské krize slavný ekonom John Keynes předpověděl, že v roce 2030 budeme pracovat 15 hodin týdně a mít spoustu volného času, protože viděl, jak technologie přebírá spoustu práce, vyrábí jídlo, ubytování a umývá za nás. Je jasné, že když přístroje dělají spoustu práce, můžeme pracovat méně.
A cena všeho by se měla snížit, abychom měli dost peněz na takový život, jaký ho chceme. Dalším faktorem jsou nově vzniklé pracovní pozice. Je skoro nemožné si je představit, sám to vím, protože když jsem dostudoval, moje dnešní práce ještě neexistovala. YouTube neexistoval. Chtěl jsem natáčet, ale nebýt součástí tradičního filmového průmyslu, začínat jako produkční asistent a doufat ve štěstí.
Znělo to jako strašná volba a ne jako meritokracie. Ale nemohl jsem si představit svoji dnešní úžasnou roli. A to bylo jen deset let nazpátek. Nepochybně budou nové zaměstnání, už teď vidíme trendy v technickém průmyslu, mnoho platforem jako Etsy, eBay, YouTube nebo Facebook umožňují ostatním na nich podnikat.
Můžete je využít k založení firmy. To je jeden z dnešních zajímavých trendů, že když jste kreativní a podnikaví, můžete najít platformy, na kterých můžete vybudovat firmu. Jsou to zásadní vlastnosti. A ti, kteří těchto možností využívají, jsou ti, kteří na to budou mít vzdělání.
A to je tu zásadní. Problém s Luddity byl, že uměli dělat jen jednu práci a naučit se dělat něco jiného bylo těžké. Takže do budoucna bude klíčové, jestli budete mít to správné vzdělání, díky kterému budete adaptivní, protože nebudete celý život dělat jednu práci. Neměli byste tedy umět jen jednu věc.
Na tomto videu spolupracuji s prezidentem Northeastern University, Josephem E. Aounem, je to vizionář ve školství a napsal knihu o tom, jak se vysoké školy musí modernizovat, aby studenty připravily na svět, ve kterém je automatizace velkou hrozbou. Kniha se jmenuje Robot-proof. Mluví se v ní o třech hlavních bodech, které by školy měly následovat, aby studenty připravily na tento nový svět.
Zaprvé by měly studenty učit dovednosti, které strojům moc nejdou. Například kreativitu a podnikavost. Zadruhé by měly studentům poskytnout zkušenosti v profesionálním prostředí. Nejen ve třídě. A zatřetí by měly poskytovat celoživotní vzdělávání. Nepůjdete na univerzitu jen na začátku kariéry, načež budete jen pracovat.
Možná se budete vracet a učit se novým dovednostem, abyste vyhověli nově vzniklým pracím. Jestli tedy chcete být robotuvzdorní nebo popřemýšlet o budoucnosti vzdělávání, měli byste si jeho knihu přečíst, je velice zajímavá. A není moc dlouhá. Mě fascinovala, odkaz na ni je v popisku videa. Chci poděkovat Northeastern University za podporu a vám za pozornost.
Jednou ten autobus bude možná řídit robot. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz
Tohle bude můj Uber. Jak se máte? Nahrávám video na YouTube, nevadí? - Je to v pohodě? - Jasně. Bojíte se, že vám roboti seberou práci? Takhle to není. Myslíte si... Myslíte si, že žádné autonomní vozidlo...
By to nezvládlo. Když jdete nakupovat, používáte samoobslužné pokladny? Načítáte si nákupy sám? - Nechodíte ke člověku? - Ne. - Děkuju moc. - Není zač, Dereku. Teď jdu do restaurace, kde si nemusíte objednávat od člověka. Objednáte si z tabletu a jídlo vám přijde do malé skříňky. Nevadí, když to budu natáčet?
Podržel byste mi to? Omlouvám se. - Takhle? - Jo. Zabalit, zaplatit... - Maximálně tři minuty? - Jo. - Jen dvakrát poklepat? - Ano. Nekecej! - Můžu se na něco zeptat? - Určitě. Myslíte si, že nám roboti seberou práci?
Myslím si, že většinu práce roboti nahradí, jsou totiž efektivnější. Ale nevím, jen hádám. Snad se to nestane. Asi proti tomu něco uděláme. Roboti už tu nahradili prodavače, obsluhu, možná i kuchaře. Ale nejde jen o podřadnou práci. Dává smysl, že nejjednodušší práci automatizujeme jako první.
Ale roboti a počítače jsou čím dál tím chytřejší. Už nás porazí v každé hře jako go, pokeru, šachu nebo Riskuj. A myslím si, že nakonec o nahrazení nějaké pozice rozhodne to, jestli se investice do přístroje navrátí lépe než stálé placení lidské práce. A pro mnoho pozic, manuálních i kancelářských, je to rovnice v dlouhodobý prospěch robotů.
Hlavním výsledkem automatizace je, že firmy vytvoří stejnou hodnotu pomocí méně zaměstnanců. Například největší firma roku 1964, AT&T, měla hodnotu asi 270 miliard dnešních dolarů. Tehdy v ní pracovalo asi 800 000 zaměstnanců. Dnešní Google, který má o 100 miliard větší hodnotu, zaměstnává jen 60 000 lidí. Když se podíváte na další, podobný trend, procento mužů ve věku od 25 do 54 let, což je hlavní pracovní věk, nezaměstnanost mužů v tomto věku se od 60.
let trojnásobně zvýšila. Zčásti to může být kvůli automatizaci. Studie Oxfordské univerzity z roku 2013 odhaduje, že asi polovina pracovních míst může v příštích pár dekádách kvůli automatizaci zmizet. Je to docela neuvěřitelné.
Je jednoduché si představit, jak by to mohlo ohrozit naši společnost. Mezi třídou investorů by se dále hromadilo bohatství. Byli by čím dál bohatší, protože jejich zisky rostou, když platí robotům méně než za lidskou práci. Na druhé straně by byli zaměstnanci, kteří soutěží o posledních pár míst, které jim roboti ještě neuzmuli. Platy by proto byly pořád nižší. Nastává tu problém nerovnosti.
Takové obavy nejsou ničím novým. Podívejte se na rané 19. století v Anglii, kde dělníky v textilních továrnách nahrazovaly stroje. Tak se proti tomu bouřili a stroje rozbíjeli. Říkali si Luddité. Hodně lidí to používá jako urážku vyjadřující protipokrokovost, ale jejich strach byl oprávněný, technologie může z lidí dělat nezaměstnatelné.
A dnes jsme ve stejné situaci. Když se podíváme na Luddity, hodně lidí chce věřit, že se mýlili. Nakonec ekonomický systém neselhal a vznikly nové práce, takže velká nezaměstnanost nebyla, ale mnoho tehdejších dělníků bylo nahrazeno nebo je čekaly těžké časy.
Takže jaké ponaučení si od Ludditů můžeme odnést? Myslím si, že hlavní jsou dvě. Jedno je, že během posledních staletí lidé pracují čím dál méně. Není méně zaměstnání, ale každý člověk pracuje méně hodin. Průměrná pracovní doba v roce 1830 byla 70 hodin týdně. Teď je průměr 40 hodin týdně.
Během Velké hospodářské krize slavný ekonom John Keynes předpověděl, že v roce 2030 budeme pracovat 15 hodin týdně a mít spoustu volného času, protože viděl, jak technologie přebírá spoustu práce, vyrábí jídlo, ubytování a umývá za nás. Je jasné, že když přístroje dělají spoustu práce, můžeme pracovat méně.
A cena všeho by se měla snížit, abychom měli dost peněz na takový život, jaký ho chceme. Dalším faktorem jsou nově vzniklé pracovní pozice. Je skoro nemožné si je představit, sám to vím, protože když jsem dostudoval, moje dnešní práce ještě neexistovala. YouTube neexistoval. Chtěl jsem natáčet, ale nebýt součástí tradičního filmového průmyslu, začínat jako produkční asistent a doufat ve štěstí.
Znělo to jako strašná volba a ne jako meritokracie. Ale nemohl jsem si představit svoji dnešní úžasnou roli. A to bylo jen deset let nazpátek. Nepochybně budou nové zaměstnání, už teď vidíme trendy v technickém průmyslu, mnoho platforem jako Etsy, eBay, YouTube nebo Facebook umožňují ostatním na nich podnikat.
Můžete je využít k založení firmy. To je jeden z dnešních zajímavých trendů, že když jste kreativní a podnikaví, můžete najít platformy, na kterých můžete vybudovat firmu. Jsou to zásadní vlastnosti. A ti, kteří těchto možností využívají, jsou ti, kteří na to budou mít vzdělání.
A to je tu zásadní. Problém s Luddity byl, že uměli dělat jen jednu práci a naučit se dělat něco jiného bylo těžké. Takže do budoucna bude klíčové, jestli budete mít to správné vzdělání, díky kterému budete adaptivní, protože nebudete celý život dělat jednu práci. Neměli byste tedy umět jen jednu věc.
Na tomto videu spolupracuji s prezidentem Northeastern University, Josephem E. Aounem, je to vizionář ve školství a napsal knihu o tom, jak se vysoké školy musí modernizovat, aby studenty připravily na svět, ve kterém je automatizace velkou hrozbou. Kniha se jmenuje Robot-proof. Mluví se v ní o třech hlavních bodech, které by školy měly následovat, aby studenty připravily na tento nový svět.
Zaprvé by měly studenty učit dovednosti, které strojům moc nejdou. Například kreativitu a podnikavost. Zadruhé by měly studentům poskytnout zkušenosti v profesionálním prostředí. Nejen ve třídě. A zatřetí by měly poskytovat celoživotní vzdělávání. Nepůjdete na univerzitu jen na začátku kariéry, načež budete jen pracovat.
Možná se budete vracet a učit se novým dovednostem, abyste vyhověli nově vzniklým pracím. Jestli tedy chcete být robotuvzdorní nebo popřemýšlet o budoucnosti vzdělávání, měli byste si jeho knihu přečíst, je velice zajímavá. A není moc dlouhá. Mě fascinovala, odkaz na ni je v popisku videa. Chci poděkovat Northeastern University za podporu a vám za pozornost.
Jednou ten autobus bude možná řídit robot. Překlad: Šaman Bobo www.videačesky.cz
Komentáře (0)