Slyšel jsem hlasyVe zkratce
27
Tommy se tentokrát dočká docela děsivého zážitku. Začne slýchat hodně podivné hlasy. A kam zmizela dívka z jeho rande?
Přepis titulků
Ve zkratce.
Slyšel jsem hlasy. Byl pátek, 22 hodin. Přišla kamarádka Sydney.
Kéž by byla víc než kamarádka. Řekl jsem: "Chceš se podívat na horor?" Řekla: "Není Halloween."
Já řekl: "No a?" Sedli jsme si.
Zapnul jsem film. Byl děsivý, ale i zábavný. Hlavně děsivý.
Jedna vedlejší postava zemřela. Dvě zemřely. Zemřelo jich sedm. Sydney se bála. Já taky. Přisunul jsem se. Nevadilo jí to. Mně taky ne. Vrah to chtěl rozseknout. Já to chtěl rozseknout. Ale byla pryč. Vstal jsem. Začal jsem vyšilovat. Rozsvítil jsem, rozhlédl se, ale nebyla tu. Vyšiloval jsem.
Televize děsivě šuměla. Světlo zhaslo a rozsvítilo se. Běžel jsem do koupelny, zavřel a zamkl se. Rozhlédl jsem se. Nebyla tu. Super. Vlezl jsem do vany, ale pak jsem si vzpomněl na vany v hororech. Rozmyslel jsem si to. Vylezl jsem a ve skříňce hledal zbraň. Kartáček? Ne. Kartáček na jazyk? Ne. Nůž?
Ano. Světlo zhaslo a rozsvítilo se. A pak... Teď jeho oči! Vyběhl jsem z koupelny a šel do mého pokoje. Zavřel jsem dveře a zamknul je. Rozhlédl jsem se. Nebyla tu. Schoval jsem se do postele. Pak jsem si vzpomněl na postele v hororech. Rozmyslel jsem si to. Vstal jsem, couval jsem a narazil na sebe.
Zvonil telefon. Bylo to divné. Zvonil budík. Bylo to divné. Světlo zhaslo a rozsvítilo se. A pak... Teď jeho nos. Vyběhl jsem z pokoje do kuchyně. Nebyla tu. Super. Schoval jsem se pod stůl. Ale pak jsem si vzpomněl na stoly v hororech. Rozmyslel jsem si to.
Vstal jsem a slyšel hluk z lednice. Šel jsem k ní. Světlo zhasla, rozsvítilo se, zhaslo a rozsvítilo se. Otevřel jsem lednici a ta řekla: "Teď jeho tváře." Běžel jsem k hlavním dveřím a otevřel je. Viděl jsem své druhé já. Druhé já vidělo mě. Zavřel jsem dveře. Zasel jsem viděl své druhé já a ono vidělo mě.
"Dej mi pokoj." "Jsme v pokoji." Druhé já šlo ke mně. Blíž, blíž, blíž, blíž, blíž, blíž, blíž! Ne, ne... Ne! Sakra, nedodělal jsem to. Tommy, kdybych tě neznal, řekl bych, žes umřel. I tak je to dost dobré.
Vytvořili jsme mistrovské dílo. Ve zkratce. Slyšel jsem hlasy. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Jedna vedlejší postava zemřela. Dvě zemřely. Zemřelo jich sedm. Sydney se bála. Já taky. Přisunul jsem se. Nevadilo jí to. Mně taky ne. Vrah to chtěl rozseknout. Já to chtěl rozseknout. Ale byla pryč. Vstal jsem. Začal jsem vyšilovat. Rozsvítil jsem, rozhlédl se, ale nebyla tu. Vyšiloval jsem.
Televize děsivě šuměla. Světlo zhaslo a rozsvítilo se. Běžel jsem do koupelny, zavřel a zamkl se. Rozhlédl jsem se. Nebyla tu. Super. Vlezl jsem do vany, ale pak jsem si vzpomněl na vany v hororech. Rozmyslel jsem si to. Vylezl jsem a ve skříňce hledal zbraň. Kartáček? Ne. Kartáček na jazyk? Ne. Nůž?
Ano. Světlo zhaslo a rozsvítilo se. A pak... Teď jeho oči! Vyběhl jsem z koupelny a šel do mého pokoje. Zavřel jsem dveře a zamknul je. Rozhlédl jsem se. Nebyla tu. Schoval jsem se do postele. Pak jsem si vzpomněl na postele v hororech. Rozmyslel jsem si to. Vstal jsem, couval jsem a narazil na sebe.
Zvonil telefon. Bylo to divné. Zvonil budík. Bylo to divné. Světlo zhaslo a rozsvítilo se. A pak... Teď jeho nos. Vyběhl jsem z pokoje do kuchyně. Nebyla tu. Super. Schoval jsem se pod stůl. Ale pak jsem si vzpomněl na stoly v hororech. Rozmyslel jsem si to.
Vstal jsem a slyšel hluk z lednice. Šel jsem k ní. Světlo zhasla, rozsvítilo se, zhaslo a rozsvítilo se. Otevřel jsem lednici a ta řekla: "Teď jeho tváře." Běžel jsem k hlavním dveřím a otevřel je. Viděl jsem své druhé já. Druhé já vidělo mě. Zavřel jsem dveře. Zasel jsem viděl své druhé já a ono vidělo mě.
"Dej mi pokoj." "Jsme v pokoji." Druhé já šlo ke mně. Blíž, blíž, blíž, blíž, blíž, blíž, blíž! Ne, ne... Ne! Sakra, nedodělal jsem to. Tommy, kdybych tě neznal, řekl bych, žes umřel. I tak je to dost dobré.
Vytvořili jsme mistrovské dílo. Ve zkratce. Slyšel jsem hlasy. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)