Lewis Hamilton má kariéru jako z Kokosů na sněhuThe Graham Norton Show
156
Lewis Hamilton se Grahamovi svěří, jaké byly začátky jeho závodní kariéry a proč mu to připomíná populární film Kokosy na sněhu.
Rye House je závodní okruh v Hoddesdonu v Anglii.
Přepis titulků
Když řídíš, jde samozřejmě o to auto a o tvé schopnosti, ale asi tam je i to mentální nastavení nebo něco takového. Vzpomeneš si na chvíli, kdy sis uvědomil, že si věříš, že to zvládneš? Podle mě to má několik fází. Poprvé jsem seděl na motokáře v pěti letech, byli jsme s rodiči na dovolené a oni mě z té dráhy nemohli dostat. Na ten den si pamatuju. Tehdy jsem se naučil techniku brždění a zrychlování, kterou jsem používal celou kariéru.
Uměl jsem to od začátku. Docela brzy jsem si uvědomil, že ty schopnosti mám, ale zároveň jsem pozoroval, jak tvrdě ostatní trénují… A to máš jiný mozek? - Možná. - Že ten stimul tam dojde rychleji. Je to možné. Nevím. Asi jsem se zrodil k tomu, co dělám. Ale na tom je podle mě úžasné, že tak jako tak je to velký sen, když je člověk ještě dítě, ale asi jsi za volantem těch aut ani neviděl nikoho sobě podobného.
O to to muselo být těžší. No, podle mě… Začínal jsem brzo, bylo mi třeba osm, takže tohle jsem si moc neuvědomoval. Ale když jsme tam dorazili… Přirovnávám to ke Kokosům na sněhu, - viděli jste to? - No jasně. Skvělý film. Máme tu i fotku. Jste vybavení. Moc se mi to líbí, protože tam přijedou s těmi zrezivělými sáňkami a moje první motokára byla stejná.
Vyrůstal jsem na tátově gauči, takže moje první motokára byla z páté ruky, koupil jsem ji přes inzerát. Byla zprohýbaná, zrezivělá a s tím jsme dorazili na Rye House, všichni se tam zastavili jako v tom filmu a zírali na nás. Tak to si pamatuju. Ale táta říkal, ať za mě mluví řízení. A přesně tak jsem to udělal. Po prvních výhrách jsem byl nadšený a táta říkal, že jestli budu makat ve škole, udělá všechno, abych mohl dál závodit.
Měl 4 práce, vyvěšoval billboardy, měl prodejní automaty, cokoliv, co dalo nějaké drobné, abych měl na benzín, na nové pneumatiky… Ale někdy to nevyšlo. Přišel jsem ze školy, že můžeme jet, a táta říkal, že nestačí peníze, ale snad to vyjde příště. Takže táta je ten pravý hrdina. Já jsem sice víc vidět, ale kdyby táta tolik nepracoval a kdybych nedostal ve 13 smlouvu od Rona Dennise, neseděl bych tady.
- Dělal bych něco jiného. - Změnilo se to? - Je to teď pro nováčky lepší? - Ne, vlastně je to mnohem horší. - Vážně? - Jo, myslím, že táta utratil nějakých 20 000 liber, na začátku několikrát zastavil barák, ale dneska už je to tak drahé, že se tam nedostane prakticky nikdo původem z pracující třídy. Všechno jsou to lidi z bohatých rodin. Rád bych se tomu více věnoval, chci spolupracovat s vedením a s Formulí 1…
Podle mě by mohli více investovat do mladých lidí. A navíc to nemusí být tak drahé. Chtěl bych, aby to bylo otevřenější. Ve fotbale, v tenisu, tam mohou postupovat zdola. Jeden můj kamarád se málem dostal do Formule 1, ale předběhl ho někdo z bohaté rodiny a ta příležitost mu utekla. Chtěl bych, aby se to zase vrátilo k základům. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Uměl jsem to od začátku. Docela brzy jsem si uvědomil, že ty schopnosti mám, ale zároveň jsem pozoroval, jak tvrdě ostatní trénují… A to máš jiný mozek? - Možná. - Že ten stimul tam dojde rychleji. Je to možné. Nevím. Asi jsem se zrodil k tomu, co dělám. Ale na tom je podle mě úžasné, že tak jako tak je to velký sen, když je člověk ještě dítě, ale asi jsi za volantem těch aut ani neviděl nikoho sobě podobného.
O to to muselo být těžší. No, podle mě… Začínal jsem brzo, bylo mi třeba osm, takže tohle jsem si moc neuvědomoval. Ale když jsme tam dorazili… Přirovnávám to ke Kokosům na sněhu, - viděli jste to? - No jasně. Skvělý film. Máme tu i fotku. Jste vybavení. Moc se mi to líbí, protože tam přijedou s těmi zrezivělými sáňkami a moje první motokára byla stejná.
Vyrůstal jsem na tátově gauči, takže moje první motokára byla z páté ruky, koupil jsem ji přes inzerát. Byla zprohýbaná, zrezivělá a s tím jsme dorazili na Rye House, všichni se tam zastavili jako v tom filmu a zírali na nás. Tak to si pamatuju. Ale táta říkal, ať za mě mluví řízení. A přesně tak jsem to udělal. Po prvních výhrách jsem byl nadšený a táta říkal, že jestli budu makat ve škole, udělá všechno, abych mohl dál závodit.
Měl 4 práce, vyvěšoval billboardy, měl prodejní automaty, cokoliv, co dalo nějaké drobné, abych měl na benzín, na nové pneumatiky… Ale někdy to nevyšlo. Přišel jsem ze školy, že můžeme jet, a táta říkal, že nestačí peníze, ale snad to vyjde příště. Takže táta je ten pravý hrdina. Já jsem sice víc vidět, ale kdyby táta tolik nepracoval a kdybych nedostal ve 13 smlouvu od Rona Dennise, neseděl bych tady.
- Dělal bych něco jiného. - Změnilo se to? - Je to teď pro nováčky lepší? - Ne, vlastně je to mnohem horší. - Vážně? - Jo, myslím, že táta utratil nějakých 20 000 liber, na začátku několikrát zastavil barák, ale dneska už je to tak drahé, že se tam nedostane prakticky nikdo původem z pracující třídy. Všechno jsou to lidi z bohatých rodin. Rád bych se tomu více věnoval, chci spolupracovat s vedením a s Formulí 1…
Podle mě by mohli více investovat do mladých lidí. A navíc to nemusí být tak drahé. Chtěl bych, aby to bylo otevřenější. Ve fotbale, v tenisu, tam mohou postupovat zdola. Jeden můj kamarád se málem dostal do Formule 1, ale předběhl ho někdo z bohaté rodiny a ta příležitost mu utekla. Chtěl bych, aby se to zase vrátilo k základům. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)