Obří čelisti smrtiSmrtící živočichové
10
Když se řeknou čelisti, většina z nás si vybaví krvelačné žraloky a Stevena Spielberga. Jenže dokumentaristé z National Geographic jsou jiného názoru. Podle nich má nejsmrtelnější čelisti keporkak.
Přepis titulků
Smrtící živočichové Keporkaci Tito predátoři nám
možná nepřipadají nebezpeční. Keporkakům říkáme něžní obři oceánů. Ale zkuste to vysvětlit jejich kořisti. Keporkaci jí přichystají masakr. Pohled na matku
s mládětem nás možná rozněžní. Krmí se hlavně v létě
a v zimě žijí ze svého tuku.
Za potravou migrují nejdále ze všech savců. Až 16 000 kilometrů tam a zpět. Keporkaci jsou obyčejně samotáři, ale při lovu spojí síly. Jihovýchod Aljašky. Tato skupina keporkaků za moment pozře tisíce ryb. Užívají taktiku, která by v rukou dítěte byla neškodná. Zpívání a tvoření bublin. U keporkaků je tato kombinace smrtelná. Z jedné strany hejna ryb vytvoří kytovec bublinovou stěnu.
Na druhé straně hejna započne jiný keporkak jejich válečný pokřik. Slavnou píseň keporkaků. Ale teď je to spíš žalozpěv. Má sílu 180 decibelů, stejně jako start rakety. Poškodil by i lidské ucho. Ryby před hlukem prchají a narážejí na bublinovou stěnu. V bublinách vidí bariéru. Mezitím je predátoři obeplavou a obklopí je bublinovým vězením. Nezbývá jim nic jiného, než zamířit ke hladině.
Přesně tam, kde na ně keporkaci čekají. V tomto smrtícím kruhu se nakrmí desítky keporkaků. Nemají zuby, a tak polykají svou kořist celou. Pokud by se nějakému tvoru mělo přezdívat "čelisti", měl by to být keporkak. Dokáže tlamu rozevřít více než tři metry do šířky a v jednom loku spolknout stovky ryb. Jejich hrdlo a hruď lemuje na 30 širokých žlábků. Díky nim mohou otevřít tlamu co nejšířeji a spolknout tisíce litrů vody i s kořistí. Během období krmení se mohou takto živit až dvakrát denně.
Překlad: ABigWhiteWolf www.videacesky.cz
Za potravou migrují nejdále ze všech savců. Až 16 000 kilometrů tam a zpět. Keporkaci jsou obyčejně samotáři, ale při lovu spojí síly. Jihovýchod Aljašky. Tato skupina keporkaků za moment pozře tisíce ryb. Užívají taktiku, která by v rukou dítěte byla neškodná. Zpívání a tvoření bublin. U keporkaků je tato kombinace smrtelná. Z jedné strany hejna ryb vytvoří kytovec bublinovou stěnu.
Na druhé straně hejna započne jiný keporkak jejich válečný pokřik. Slavnou píseň keporkaků. Ale teď je to spíš žalozpěv. Má sílu 180 decibelů, stejně jako start rakety. Poškodil by i lidské ucho. Ryby před hlukem prchají a narážejí na bublinovou stěnu. V bublinách vidí bariéru. Mezitím je predátoři obeplavou a obklopí je bublinovým vězením. Nezbývá jim nic jiného, než zamířit ke hladině.
Přesně tam, kde na ně keporkaci čekají. V tomto smrtícím kruhu se nakrmí desítky keporkaků. Nemají zuby, a tak polykají svou kořist celou. Pokud by se nějakému tvoru mělo přezdívat "čelisti", měl by to být keporkak. Dokáže tlamu rozevřít více než tři metry do šířky a v jednom loku spolknout stovky ryb. Jejich hrdlo a hruď lemuje na 30 širokých žlábků. Díky nim mohou otevřít tlamu co nejšířeji a spolknout tisíce litrů vody i s kořistí. Během období krmení se mohou takto živit až dvakrát denně.
Překlad: ABigWhiteWolf www.videacesky.cz
Komentáře (0)