Lunch Atop A SkyscraperSlavné fotografie
15
Nejnebezpečnější, ale zároveň nejzábavnější oběd v historii: Oběd na mrakodrapu. Jedenáct mužů společně jí, směje se a sdílí cigaretu 250 metrů nad Manhattanem. Jedenáct mužů, jejichž jména dodnes neznáme. Parta dělníků, kteří pomáhali stavět Rockefellerovo centrum, a tři fotografové, kteří chtěli zažít trochu vzrušení s nimi.
Přepis titulků
Jsou to neznámí dělníci, hrdinové stavebnictví. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Jejich výraz, ta bezprostřednost, lhostejnost k faktu, že riskují, je to, co dělá fotku výjimečnou. Stačí ji jednou vidět a nezapomenete. OBĚD NA MRAKODRAPU 1932 Tato světoznámá fotografie zachycuje 11 mužů na trámu ve výšce 250 metrů nad New Yorkem.
V pozadí můžete vidět Central Park, budovy pod nimi a oni si tam jen tak sedí, jeden vedle druhého, a obědvají. Všichni jsou dělníci a pocházejí z celého světa. Jsou to Irové, mohawští indiáni… Směsice mužů, co spolu pracovali v letech 1931 a 1932. Fotka se poprvé objevila v Herald Tribune 2. října 1932. Bylo to velké newyorské vydavatelství a díky tomu to vyvolalo obrovské nadšení.
Zviditelnili vás, co to šlo, když jste si pronajali kancelář, ať už zubař, kadeřník nebo velká korporace, dostali vás mezi lidi. Rockefeller během krize zaměstnal čtvrt milionu lidí. Řidiče náklaďáků, těžaře, výrobce oken… Různá povolání, ale s velkým dopadem na ekonomiku. Taková zavládla nálada, nadějná k budoucnosti, nadějná k Americe i byznysu.
Legrační bylo, že snímky vznikaly pro reklamu. Takže byly zinscenované, jako tady Joseph McCluskey, držící vlajku tak, aby vypadala, že je na špici Empire State Building. Další ukazuje muže na posledním kusu kamene, co stoupal vzhůru, aby oslavili dokončení stavby. Máme fotku ze stejného dne. Říkám jí „smeknutí“, kdy se muži hrdě dívají do objektivu.
Jsou opravdu pyšní na to, co dokázali, je to cítit. Jako na všech ostatních fotografiích, ta hrdost na vykonanou práci. Toho dne tam bylo několik fotografů. William Leftwich, Charles Ebbets a Thomas Kelley, který si zahrával se smrtí. Na zádech měli koženou brašnu se skleněnými deskami, které tam vyměňovali. Myslím, že se chtěli předvést po boku dělníků.
Vy hoši se tu promenádujete, no a co, my taky umíme riskovat. Často vyvstává otázka po jménech oněch dělníků. Kdo byli ti muži? Fotky nejsou nijak popsané… Občas někdo tvrdí, že je to jeho strýc či příbuzný, ale jsou to jen dohady a domněnky. Je smutné, že nebyli jmenováni. Každý získal svou slávu, a přesto muži, co ten dům postavili, jsou zapomenuti. Ale fakt, že jsou zachyceni na této fotografii, že byli těmi, kdo na té stavbě riskovali, to je na tom důležité.
Byli součástí té historie. Podíleli se na budování New Yorku a Rockefellerova centra. Je to uznání skupině, která by ho jinak nedostala. V den, kdy Oběd na mrakodrapu vznikl, byli přítomni všichni tři fotografové. Dodnes není známo, kdo z nich je autorem snímku.
V pozadí můžete vidět Central Park, budovy pod nimi a oni si tam jen tak sedí, jeden vedle druhého, a obědvají. Všichni jsou dělníci a pocházejí z celého světa. Jsou to Irové, mohawští indiáni… Směsice mužů, co spolu pracovali v letech 1931 a 1932. Fotka se poprvé objevila v Herald Tribune 2. října 1932. Bylo to velké newyorské vydavatelství a díky tomu to vyvolalo obrovské nadšení.
Zviditelnili vás, co to šlo, když jste si pronajali kancelář, ať už zubař, kadeřník nebo velká korporace, dostali vás mezi lidi. Rockefeller během krize zaměstnal čtvrt milionu lidí. Řidiče náklaďáků, těžaře, výrobce oken… Různá povolání, ale s velkým dopadem na ekonomiku. Taková zavládla nálada, nadějná k budoucnosti, nadějná k Americe i byznysu.
Legrační bylo, že snímky vznikaly pro reklamu. Takže byly zinscenované, jako tady Joseph McCluskey, držící vlajku tak, aby vypadala, že je na špici Empire State Building. Další ukazuje muže na posledním kusu kamene, co stoupal vzhůru, aby oslavili dokončení stavby. Máme fotku ze stejného dne. Říkám jí „smeknutí“, kdy se muži hrdě dívají do objektivu.
Jsou opravdu pyšní na to, co dokázali, je to cítit. Jako na všech ostatních fotografiích, ta hrdost na vykonanou práci. Toho dne tam bylo několik fotografů. William Leftwich, Charles Ebbets a Thomas Kelley, který si zahrával se smrtí. Na zádech měli koženou brašnu se skleněnými deskami, které tam vyměňovali. Myslím, že se chtěli předvést po boku dělníků.
Vy hoši se tu promenádujete, no a co, my taky umíme riskovat. Často vyvstává otázka po jménech oněch dělníků. Kdo byli ti muži? Fotky nejsou nijak popsané… Občas někdo tvrdí, že je to jeho strýc či příbuzný, ale jsou to jen dohady a domněnky. Je smutné, že nebyli jmenováni. Každý získal svou slávu, a přesto muži, co ten dům postavili, jsou zapomenuti. Ale fakt, že jsou zachyceni na této fotografii, že byli těmi, kdo na té stavbě riskovali, to je na tom důležité.
Byli součástí té historie. Podíleli se na budování New Yorku a Rockefellerova centra. Je to uznání skupině, která by ho jinak nedostala. V den, kdy Oběd na mrakodrapu vznikl, byli přítomni všichni tři fotografové. Dodnes není známo, kdo z nich je autorem snímku.
Komentáře (0)