První kontakt s mimozemšťanyWendover Productions

Pokud najdeme mimozemšťany, co máme dělat dál? Když mluvíme o prvním kontaktu, mnoho lidí poukazuje na to, že když se v dějinách setkaly dvě kulturně rozdílné civilizace, téměř vždy následovalo zničení jedné z nich. Proto byste mohli tvrdit, že bychom si měli hledět svého a mimozemšťany nechat na pokoji. Ale téměř ve všech těchto případech to byla kontaktující společnost, která zničila kontaktovanou společnost.

Možná bychom měli přejít do útoku. Najít je dřív, než oni najdou nás. Najít mimozemský život se snažíme už desítky let. Jednou z největších otázek lidstva je: "Jsme sami?" Mimozemšťany můžeme najít například sledováním hvězd. Přesněji úrovně jasu hvězd. Jak se Země rozvíjela, naše spotřeba energie prudce rostla. To je následkem stále vyspělejšího světa. Čeká se, že tento trend bude pokračovat, a také se čeká, že jakákoliv mimozemská civilizace se svým rozvojem bude také potřebovat čím dál více energie.

Nakonec se každá planetární civilizace dostane do bodu, kdy jim jejich planeta nedokáže zajistit dostatek energie, aby se mohla dál rozvíjet. Teoretický fyzik Freeman Dyson navrhl, že pokud planetární civilizace potřebuje víc energie, než jim planeta nabízí, obrátí se ke své hvězdě.

Hvězdy jsou největším zdrojem energie v každé soustavě. Velmi rozvinutá společnost by mohla vytvořit množství satelitů, které budou kroužit kolem hvězdy a sbírat energii. Světlo se vzdáleností ztrácí energii, takže solární panel umístěný u Slunce získá mnohem více energie než solární panel na Zemi. S větším množstvím energie společnost vytvoří více satelitů. Nakonec kolem hvězdy bude kroužit velké množství satelitů.

Freeman Dyson věřil, že toto je nejrozumnější způsob, kterým by civilizace získávala potřebnou energii. Pokud budeme hledat hvězdu, kolem které krouží satelity, možná najdete mimozemskou civilizaci. Žádný teleskop by jednotlivé satelity rozeznat nedokázal. Ale snadno můžeme pozorovat jasnost hvězd. Když daleká civilizace postaví dostatek satelitů, tak nám při přechodu přes hvězdu začnou blokovat výhled.

Nám se to bude jevit jako blikání hvězdy. To je něco nepřirozeného. Když budeme hledat hvězdy s velmi proměnnou svítivostí, můžeme najít mimozemskou civilizaci, která z ní získává energii. KIC 8462852, také známá jako Tabbyho hvězda, je hvězdou v souhvězdí Labutě. Vědci úroveň jasu této hvězdy sledují už roky a pravidelně narážejí na výkyvy jako je tento.

Možná náš výhled na hvězdu blokuje kometa nebo pár asteroidů, ale astronomové pochybují, že by to dokázalo úroveň jasu natolik srazit. Někteří věří, že tam mimozemská civilizace postavila kolem své hvězdy satelity. Možná se pravdu nikdy nedozvíme. Všechno je to o spekulacích. Je nepravděpodobné, že kolem hvězdy najdeme takzvanou Dysonovu sféru. Je to spíš myšlenka, že bychom mohli mimozemšťany najít díky jejich vlivu na vesmír.

Stejně tak by mimozemšťané mohli najít nás. Proto úmyslně posíláme zprávy našim blízkým vesmírným sousedům. Na obě sondy Pioneer byla umístěna plaketa. Byly to první objekty vyslané za hranice sluneční soustavy. Obě jsou nejvzdálenější objekty vyrobené lidmi. Nesou zprávu pro jiné civilizace, které by sondu našli. Tuto plaketu jsme společně s nimi vyslali.

Najdete zde náčrtek vodíku, nejběžnějšího prvku ve vesmíru, kresbu muže a ženy se zdviženou rukou, což je gesto, které nejspíše pochopí, a zároveň ukazuje pohyb končetin a existenci palce. Za lidmi je náčrtek lodě Pioneer, aby mimozemšťané dokázali odhadnout velikost lidí. Je tu znázorněna poloha Slunce vzhledem ke 14 nejbližším pulsarům, a jako jednotku využívají změnu spinu vodíku, což je velice složité téma.

Nakonec je tu znázorněna sluneční soustava s hrubou trasou sondy Pioneer. S touto plaketou je ale potíž. Nemáme tušení, jak mimozemšťané budou získávat informace. Lidé informace získávají hlavně zrakem a mají ho poměrně dobrý. Je pro nás přirozené získávat informace skrz obrazy. Ale mimozemšťané mohou mít slabý zrak nebo vůbec žádný, takže nemusí chápat předávání informací pomocí obrazu.

Případně si symboly mohou vyložit jinak. Asi nejkritizovanější částí plakety je šipka. Věří se, že symbol šipky je odvozen ze šípů nebo z ukazování rukou. Možná je to kombinace obojího. Mimozemšťané nejspíše šípy ani ruce znát nebudou. Nebudou tušit, co tento symbol znamená. Mohou dokonce předpokládat, že to značí odpálení zbraně a že jim sonda má ublížit.

Další plakety byly odeslány i s dalšími sondami, ale šance, že mimozemšťané najdou tyto maličké objekty je naprosto mizivá. Pravděpodobnější je, že nás mimozemšťané objeví díky něčemu, co vysíláme už přes 100 let. Rádiové signály. Většina je příliš slabá na to, aby dosáhla jiných galaxií, ale některé cestují vesmírem a mohou být zachyceny mimozemskou civilizací. Především těmi s vyspělejší technologií než je ta naše.

Je možné, že jsme už neúmyslně vyslali signál, který bude prvním poselstvím pro mimozemskou civilizaci. Také je možné, že první známky mimozemského života přijdou ve formě radiových signálů. Problém tkví v rozšifrování. Prvním krokem je zjištění, co tou zprávou vlastně je. Je to binární kód, je to vlnění, je to běžný jazyk? Co to je?

Tohle dokážeme zjistit. V angličtině se nejčastější slovo "the" vyskytuje asi v 7 % případů. Druhé nejčastější slovo "be" se vyskytuje asi ve 3,5 % případů. "And" se vyskytuje asi ve 2,3 % a tak dále. Rozdělení slov ve všech jazycích kopíruje logaritmickou křivku. Druhé nejčastější slovo se objevuje asi o polovinu méně než to nejčastější, třetí o 2/3 méně, čtvrté o 3/4 méně, páté o 4/5 méně a tak dále.

Tohle víceméně platí pro všechny jazyky. I pro ty, které nejsou vůbec příbuzné. Proto je pravděpodobné, že mimozemský jazyk bude sledovat stejné rozložení. Není úplně jasné, proč se jazyky drží tohoto rozložení, ale vysvětlení může být v tom, že jsou lidé líní. Je to princip nejmenší námahy. Lidé, zvířata i stroje vždy zvolí cestu nejmenšího odporu.

Nejsnazší cestu. V případě jazyka ten význam, který musí být předáván nejčastěji, bude z důvodů jednoduchosti spojen s nejčastějšími slovy a ne s mnoha podobnými. Rozložení klesá až k nejméně používaným slovům a vytvoří to tuto křivku. Pokud u mimozemského vysílání určíme frekvenci používání zvuků, a ta bude následovat toto rozložení, s největší pravděpodobností půjde o jazyk.

Ale pak se jim musíme pokus porozumět. V tomto případě musíme zapomenout na vše, co známe. Existují vrozené podobnosti lidských jazyků, především v gramatice. Téměř každý jazyk odlišuje popisná slova, podstatná jména, od popisu činnosti, sloves. Po gramatické stránce jsou mezi všemi jazyky velké podobnosti. I mezi těmi, které se rozvíjely odděleně. Někteří mají za to, že lidé mají předpoklady pro jazyk vepsány v genech.

Možná jsme už od narozeni předurčeni k tomu, abychom chápali podstatná jména, slovesa a věty. Učením se jazyka jen tyto předpoklady naplňujeme a učíme se je používat. Ze všeho, co víme o komunikaci zvířat, nikdo nepoužívá univerzální gramatiku jako lidé. Musíme předpokládat, že mimozemský jazyk bude úplně jiný než ten náš. Nevíme, jakou strukturu jejich věty mají. Mají vůbec věty?

Problémem je, že pokud zachytíme signál běžného mimozemského jazyka, nemůžeme ho pochopit. Při překladech starověkých jazyků lingvisté význam zjišťovali za pomoci kontextu a podobnosti s jinými jazyky. Ale u mimozemského jazyka neznáme žádný kontext ani žádné podobné jazyky. A to vše předpokládá, že používají verbální jazyk. To nemusí být pravda.

Mnoho zvířat verbálně vůbec nekomunikuje. Sépie a chameleoni komunikují změnou barvy těla, zatímco mravenci a včely spolu komunikují feromony. I kdybychom pochopili jazyk, porozumíme jeho významu? Vezměte si tuto francouzskou větu. Pokud ji doslova přeložíte, získáte: "Palác Bourbon je název běžně dávaný budově, kde se sídlí shromáždění národní Francie a leží na nábřeží Orsay v sedmé čtvrti Paříže na náměstí Concorde."

I když tomu dáte strukturu vašeho jazyka, co vám to řekne? Co je to francouzské Národní shromáždění? Kde je nábřeží Orsay? Kde je sedmá čtvrť? Kde leží náměstí Concorde? Někdo, kdo zná Paříž nebo Francii, význam těchto slov pochopí. Ale někdo z druhé strany světa z toho moc moudrý nebude. Filozof Ludwig Wittgenstein napsal: "I kdyby lev mluvil, nedokázali bychom mu porozumět."

Jazyk je propojen s kulturou. Vyžaduje společný referenční rámec. Kdybyste mu řekli: "Zavolám Uber a pojedu si dát kávu do Starbucks," vůbec by nechápal, co tím chcete říct. Musíte mu vysvětlit, co je to Uber, co je to auto, co je to internet, telefon, aplikace, káva, Starbucks, obchod, peníze... To vše moderní lidé přirozeně chápou.

Přeložení slov mimozemské civilizace je prvním krokem. Porozumění sdělení je náročnější. Po staletích až tisíciletích po objevení mimozemšťanů se může stát, že se tyto bytosti dostanou k Zemi. Pokud se to stane, jejich civilizace bude zřejmě vyspělejší než ta lidská, protože ovládají mezihvězdné cestování a možná i cestují rychleji než světlo. Budeme jim chtít ukázat, že jsme také inteligentní. Mimozemšťané samozřejmě uvidí lidské stavby, ale mohou je chápat jako přírodní úkazy.

Nemůžeme předpokládat, že budovy, auta a umělá osvětlení nebudou chápat jako přírodní jev na Zemi. Musíme jim ukázat, že vesmír aspoň v základech chápeme. Matematika je univerzální. Ať už jedete kamkoliv a ptáte se kohokoliv, 2 plus 2 je vždy 4. Poměr obvodu k průměru je vždy 3,141592 a tak dále. Název dva, čtyři nebo pí bude jiný, ale koncept je stejný.

Mimozemšťanům bychom mohli ukázat naše porozumění matematice. Dva, pak dva a pak čtyři. čtyři, pak čtyři a pak osm. A tak dál, až jim to dojde. Ale asi nejlepším matematickým principem bude Pythagorova věta. Je komplikovaný, ale snadno se ukazuje. Pythagorova věta ukazuje případ pravoúhlého trojúhelníku, kdy se přepona na druhou rovná součtu druhých mocnin odvěsen.

V rovnici to je A na druhou plus B na druhou rovná se C na druhou. Znázornit to můžeme nakreslením čtverců na kratších stranách, Můžeme ukázat, jak se čtverce u odvěsen rovnají čtverci u přepony. Tento teorém o lidstvu vypoví, že rozumíme matematice o fungování vesmíru. I přes to, že nejsme tak vyspělí jako mimozemšťané. nyní jsme mimozemšťany našly, setkali se s nimi a mluvíme s nimi.

Ale někdo musí promluvit první. Řekněme, že vy. Řekněme, že vy smíte položit první otázku lidstva mimozemské civilizaci. Stanete se první osobou, která se spojí s vesmírem. Na co byste se zeptali? Překlad: Mithril www.videacesky.cz