Proslov Tomáše Garrigua Masaryka k USA
Dnes vám můžeme představit záběry pořízené v roce 1929, na kterých náš první československý prezident mluví o vynálezu televize a dalších možnostech a zázracích moderních technologií. V závěru se ve videu také objevuje jeho dcera Alice Masaryková s krátkou děkovnou zprávou. Pokud budete pozorně poslouchat, můžete zaslechnout i útržky jejich konverzace v češtině. Za tip na video děkujeme uživateli -HoNY-.
Přepis titulků
Dobré ráno. Dnes je krásný den
po posledním mlhavém týdnu. Vidím zde nový film. Zatím jsem ho neviděl, ani neslyšel. Pěkný a skvělý vynález z Ameriky. A jsem si jistý, že není posledním. Když pozoruji vynalézavost našich moderních vědců, někdy si představuji
mnohem ohromnější vynález.
A to takový, díky kterému bychom viděli a slyšeli na dálku bez jakýchkoliv drátů. Představte si to! Mohli byste ze svého domova, například z obývacího pokoje, pozorovat, jak to vypadá v afrických džunglích a co tamní divoká zvířata provádějí. A více. Mohli byste vidět a naslouchat džunglím lidských společností. Každý člověk by pak byl nucen být upřímný. A skončilo by pak všechno pletichaření a špatnost.
Úžasné, nemyslíte? A to, co máte nyní doma, je spousta výsledků vaší práce. A analyzujete a kritizujete svůj život v Americe. Rozvoj vaší země... A přečetl jsem si mnoho knih, které se zabývají vašimi problémy. Evropané ze od Američanů mohou něčemu přiučit. Já sám jsem se ve Washingtonu něčemu naučil.
Velmi dobrý chovatel koní mi řekl, že když jedete na koni, dostane se vám do plic dvakrát tolik vzduchu než při chození. Takže se chystám na svou ranní projížďku. Na shledanou a děkuji. - Teď budeš mluvit? - Později. Juliana bude mluvit? Nebo jen ty? Asi ano. Dnes je velmi mokro. Už musím jít.
- Jak se máš, Juliano? - Dobře. Nebudeš mluvit do toho přístroje? - Ne, dnes ne. - Jen ty? - Já musím, ano, řekla bych. - Dobrá. - Hodně štěstí. - Na shledanou. Díky americkému lidi za vše, co jste pro nás udělali v těžkých časech po válce. Nikdy na to nezapomeneme.
Pomohli jste nám, považujeme americký červený kříž za svůj symbol. Posílám vřelé pozdravy. A pamatujte na naše heslo: Spolupráce, nikoliv soupeření. Děkujeme za vaši pomoc v těžkých časech po válce. Prosím, paní Hooverová, nezapomeňte na nás, udržujte nás ve svých myšlenkách.
Pamatujte na naše heslo: Spolupráce, nikoliv soupeření.
A to takový, díky kterému bychom viděli a slyšeli na dálku bez jakýchkoliv drátů. Představte si to! Mohli byste ze svého domova, například z obývacího pokoje, pozorovat, jak to vypadá v afrických džunglích a co tamní divoká zvířata provádějí. A více. Mohli byste vidět a naslouchat džunglím lidských společností. Každý člověk by pak byl nucen být upřímný. A skončilo by pak všechno pletichaření a špatnost.
Úžasné, nemyslíte? A to, co máte nyní doma, je spousta výsledků vaší práce. A analyzujete a kritizujete svůj život v Americe. Rozvoj vaší země... A přečetl jsem si mnoho knih, které se zabývají vašimi problémy. Evropané ze od Američanů mohou něčemu přiučit. Já sám jsem se ve Washingtonu něčemu naučil.
Velmi dobrý chovatel koní mi řekl, že když jedete na koni, dostane se vám do plic dvakrát tolik vzduchu než při chození. Takže se chystám na svou ranní projížďku. Na shledanou a děkuji. - Teď budeš mluvit? - Později. Juliana bude mluvit? Nebo jen ty? Asi ano. Dnes je velmi mokro. Už musím jít.
- Jak se máš, Juliano? - Dobře. Nebudeš mluvit do toho přístroje? - Ne, dnes ne. - Jen ty? - Já musím, ano, řekla bych. - Dobrá. - Hodně štěstí. - Na shledanou. Díky americkému lidi za vše, co jste pro nás udělali v těžkých časech po válce. Nikdy na to nezapomeneme.
Pomohli jste nám, považujeme americký červený kříž za svůj symbol. Posílám vřelé pozdravy. A pamatujte na naše heslo: Spolupráce, nikoliv soupeření. Děkujeme za vaši pomoc v těžkých časech po válce. Prosím, paní Hooverová, nezapomeňte na nás, udržujte nás ve svých myšlenkách.
Pamatujte na naše heslo: Spolupráce, nikoliv soupeření.
Komentáře (0)