Projev britské královny Alžběty II. ke koronavirové pandemii
Projevy britských panovníků k veřejnosti nejsou na běžném pořádku, krizová situace jako ta dnešní jej ale vyžaduje. Alžběta II. děkuje všem lidem zastávajícím zdravotnické a další nezbytné profese, jakožto i těm, kteří chrání ostatní tím, že zůstávají doma. Vyzývá národ k sebekázni, odhodlanosti a péči o druhé, k zažehnání krize můžeme přispět každý. I když bude nejdřív asi hůř, lepší zítřky se vrátí.
A víte, co znamenají malované duhy, které se objevují v oknech po celé Británii?
Přepis titulků
KRÁLOVNA Promlouvám k vám v době, která, jak si uvědomuji, je stále obtížnější. V době, kdy je chod života v naší zemi narušen. V době, která některým z nás přináší zármutek, mnoha lidem finanční potíže a ohromné změny v běžném životě pro každého z nás. Chtěla bych poděkovat všem zdravotníkům v přední linii, pečovatelům a lidem zastávajícím nezbytné profese, kteří obětavě plní své každodenní povinnosti mimo svůj domov a k podpoře nás všech.
Věřím, že vás za sebe i celý národ mohu ujistit, že si vaší práce vážíme. Každá hodina vaší tvrdé práce nás přibližuje k návratu do normálnějšího života. Ráda bych také poděkovala těm z vás, kteří zůstávají doma a pomáhají tak chránit zranitelné lidi a předcházet další bolesti ze ztráty našich milovaných.
S touto nemocí bojujeme společně a chci vás ujistit, že pokud zůstaneme svorní a vydržíme, tak ji porazíme. Doufám, že v příštích letech bude moci být každý hrdý na to, jak se v této těžké době zachoval, a že ti, kdo přijdou po nás, řeknou, že tato generace Britů byla tak silná jako ty ostatní.
Že vlastnosti jako sebekázeň, klidná a vstřícná odhodlanost a zájem o druhé jsou pro tuto zemi stále příznačné. Hrdost na to, kým jsme, není částí naší minulosti, ale určuje naši přítomnost a budoucnost. Na chvíle, kdy Spojené království tleskalo zdravotníkům a klíčovým pracovníkům, se bude vzpomínat jako na výraz našeho národního ducha, jehož symbolem se stanou dětmi malované duhy.
Z celého Commonwealthu a z celého světa přichází dojemné zprávy o lidech, kteří spojují síly, aby pomohli ostatním, ať už doručují jídlo a léky, kontrolují sousedy, nebo mění své podnikání, aby byli v krizi nápomocní. Třebaže izolace může být chvílemi těžká, mnozí lidé různého i žádného vyznání přichází na to, že tato doba přináší příležitost zpomalit, zastavit se a rozjímat modlitbou či meditací.
Připomíná mi to mé vůbec první vysílání z roku 1940, kdy mi pomáhala má sestra. Mluvily jsme odtud z Windsoru jako děti k dětem, které byly evakuovány ze svých domovů a odeslány do bezpečí. A dnes opět mnozí trpí bolestným odloučením od svých milovaných.
Stejně jako tehdy ale v hloubi duše víme, že je to správné jednání. Zvládli jsme v minulosti různé krize, takhle je ale jiná. Spojujeme se se všemi národy světa, abychom tuto krizi společně zažehnali pomocí velkých pokroků vědy a našeho instinktu starat se o druhé. Uspějeme a bude to úspěch každého z nás. Útěchou by nám mělo být, že ačkoliv ještě budeme muset vydržet, lepší dny se vrátí.
Budeme zase s přáteli. Budeme zase s rodinou. Budeme se zase scházet. Ráda bych teď všem poděkovala a srdečně popřála to nejlepší. Překlad: jitkii www.videacesky.cz
Věřím, že vás za sebe i celý národ mohu ujistit, že si vaší práce vážíme. Každá hodina vaší tvrdé práce nás přibližuje k návratu do normálnějšího života. Ráda bych také poděkovala těm z vás, kteří zůstávají doma a pomáhají tak chránit zranitelné lidi a předcházet další bolesti ze ztráty našich milovaných.
S touto nemocí bojujeme společně a chci vás ujistit, že pokud zůstaneme svorní a vydržíme, tak ji porazíme. Doufám, že v příštích letech bude moci být každý hrdý na to, jak se v této těžké době zachoval, a že ti, kdo přijdou po nás, řeknou, že tato generace Britů byla tak silná jako ty ostatní.
Že vlastnosti jako sebekázeň, klidná a vstřícná odhodlanost a zájem o druhé jsou pro tuto zemi stále příznačné. Hrdost na to, kým jsme, není částí naší minulosti, ale určuje naši přítomnost a budoucnost. Na chvíle, kdy Spojené království tleskalo zdravotníkům a klíčovým pracovníkům, se bude vzpomínat jako na výraz našeho národního ducha, jehož symbolem se stanou dětmi malované duhy.
Z celého Commonwealthu a z celého světa přichází dojemné zprávy o lidech, kteří spojují síly, aby pomohli ostatním, ať už doručují jídlo a léky, kontrolují sousedy, nebo mění své podnikání, aby byli v krizi nápomocní. Třebaže izolace může být chvílemi těžká, mnozí lidé různého i žádného vyznání přichází na to, že tato doba přináší příležitost zpomalit, zastavit se a rozjímat modlitbou či meditací.
Připomíná mi to mé vůbec první vysílání z roku 1940, kdy mi pomáhala má sestra. Mluvily jsme odtud z Windsoru jako děti k dětem, které byly evakuovány ze svých domovů a odeslány do bezpečí. A dnes opět mnozí trpí bolestným odloučením od svých milovaných.
Stejně jako tehdy ale v hloubi duše víme, že je to správné jednání. Zvládli jsme v minulosti různé krize, takhle je ale jiná. Spojujeme se se všemi národy světa, abychom tuto krizi společně zažehnali pomocí velkých pokroků vědy a našeho instinktu starat se o druhé. Uspějeme a bude to úspěch každého z nás. Útěchou by nám mělo být, že ačkoliv ještě budeme muset vydržet, lepší dny se vrátí.
Budeme zase s přáteli. Budeme zase s rodinou. Budeme se zase scházet. Ráda bych teď všem poděkovala a srdečně popřála to nejlepší. Překlad: jitkii www.videacesky.cz
Komentáře (0)