Exploze vypadají ve filmech obvykle bombasticky, ale pokud detonujete skutečnou armádní trhavinu, jako je semtex, na kameře to nijak spektakulární není. Jak tedy pyrotechnikové v Hollywoodu dosahují toho typického efektu obrovských žlutých plamenů a černého kouře? To vám vysvětlí Tom Scott a Stephen Miller, inženýr specializující se na výbušniny.
Překlad: jesterka www.videacesky.cz Exploze v tomto videu kontroloval zkušený pyrotechnik. Sami to nezkoušejte. Tamhle máme 1 kilogram semtexu, plastické trhaviny. To by mělo vypadat dobře. No, na kameře to moc dobře nevypadalo. A já taky ne. Filmový průmysl zná spoustu triků, díky kterým vypadají exploze tak, jak je diváci čekají. Oheň, plameny, devastace. Teď jste viděli, jak vypadá skutečná exploze, tak se podíváme, jak to dělá Hollywood.
Má dva triky. První spočívá v tom, co vlastně exploduje. Teď explodoval kilogram semtexu 1A, což je plastická trhavina na základě PETN. To je skutečná vojenská trhavina. Ve filmech nepoužíváme semtex, protože napáchá hodně škod, k tomu byl také vyvinut. Ale my chceme něco, co vypadá dobře, ale nenapáchá škody.
Použijeme tedy bleskovici, která roztrhne pytel s benzínem, a ten bude zažehnutý roznětkou. To celé proběhne ve třech tzv. hmoždířích, které benzín nasměrují. Zažehnutý benzín pak způsobí krásný efekt výbuchu. Spousta ohně, plamenů a kouře. To celé směřujeme ke kameře, ten efekt nepotřebujeme vzadu, jenom přímo na kameru. V těch třech hmoždířích použijeme méně než 10 gramů na každý.
Větší efekt s menším množstvím trhaviny máme díky palivu. To přidáváme, protože když vzplane, uvidíte velké žluté plameny a kouř. Jedná se o směs petroleje, nafty, benzínu a dalšího svinstva. Naplníme tím plastové pytlíky a ty dáme před trhavinu, ta slouží k tomu, aby palivo vypařila, zformuje se velký oblak, který zažehneme. Oblak paliva přinese kýžený efekt, trhavina vytvoří jen oblak. Tohle je bleskovice. Úzká plastová trubička s trochou tkaniny, ale uvnitř je PETN, pentaerythritol tetranitrát, výbušnina.
Když to zapálíte, detonuje to po celé délce a dosáhne asi 6 km/s, takže silná výbušnina. Ale pro filmový efekt to smotáme, vyrobíme malé bločky, když pak vybuchnou, roztrhají plastový pytlík a rozptýlí palivo. Tím vznikne oblak, který chceme zapálit. Je důležité, když v hmoždíři používáte výbušninu, nezapomenout ji od hmoždíře oddělit. Tlakové vlny z výbuchu se mohou přenést do oceli a poškodit ji, způsobit praskliny.
Musíte tedy výbušninu odizolovat trochou molitanu, aby se hmoždíř nerozbil a třeba někoho nezranil. Výbušninu už máme, druhým trikem je samotné natočení. Když postavíte kameru dál a přiblížíte záběr, vypadá to, že je herec blíž. Naplníte celý záběr, ale udržíte si odstup. Pak to natočíte ve zpomaleném záběru, explozi prodloužíte díky záběrům z několika úhlů a opakováním, použijete filmové objektivy a filtry, aby to vypadalo filmověji.
A herci řeknete, ať se nelekne. A pak doufáte, že se nebude trapně křenit do kamery. Měli jsme jednu šanci, měl jsem ledově zírat do kamery, ale ne, já se křenil, protože můžu něco odbouchnout. Fungovalo to? Já koukal tímhle směrem. Ale fakt jsem chtěl vidět tu explozi. Tady toho teda hoří spousta.
jesterkaPublikováno: 5 let
