Proč je víc kluků než holek?MinuteEarth
12
Následující video od MinuteEarth se bude zabývat otázkou, proč příroda v otázce početí nadržuje mužskému pokolení. Slovíčka:
- parents-to-be - nastávající rodiče
- to assume - předpokládat, usuzovat
- flip of a coin - hod mincí
- odds - šance, pravděpodobnost
- skewed - pokřivený, zkosený, zkreslený
- ratio - poměr
- to meddle - vměšovat se, plést se to něčeho
- biased - zaujatý, předpojatý
- stillborn child - mrtvě narozené dítě
- womb - lůno, děloha
- prey - kořist, oběť
- to suppress - potlačit
- to boost - posílit, zvýšit
- mammal - savec
- resources - zdroje
- scarce - vzácný, nedostatkový
- offspring - potomstvo
- hunk - slangově přitažlivý muž s vypracovanou postavou (doslova kus)
- famine - hladomor, hlad
Přepis titulků
Většina
nastávajících rodičů předpokládá, že je pohlaví dítěte výsledkem
hodu chromozomální mince, při němž jsou šance obou pohlaví
vyrovnané. Ve skutečnosti to tak ale není. Na každých 100 narozených holek
se svět dočká 106 kluků. V důsledku tohoto nepoměru se na světě každým rokem narodí
o 10 milionů víc kluků než holek. V některých zemích převahu
kluků ještě zvyšují lidské zásahy. To ale nevysvětluje
ustálený poměr všude jinde.
Výchozí poměr kluků a holek totiž zmanipulovala matka příroda. Zmanipulovala ho ještě více, než vyplývá z míry porodnosti. Na početí každých 100 samičích zygot připadá početí 150 samčích. Za tímto biologickým nadržováním klukům ale stojí poměrně tragický důvod. Plody chlapců čelí mnohem vyššímu riziku potratu a toho, že se nedožijí porodu. Kluci, kteří se porodu dožijí, více trpí smrtícími nemocemi, podstupují více život ohrožujících rizik a jsou častěji oběťmi násilí. Když děti vyrostou a dosáhnou věku, ve kterém můžou plodit potomky, poměr mužů k ženám je přibližně 1 ku 1.
Pravěpodobnost toho, že se kluk dožije porodu, je ovlivněna i životními podmínkami matky v průběhu těhotenství. Když například Čínu v 60. letech zasáhla obrovská vlna hladomoru, pravděpodobnost narození syna najednou klesla, dokud hladomor neskončil. Američtí synové miliardářů mají nadprůměrnou šanci, že splodí syna. Ženské tělo potlačuje přežití syna v děloze za horších časů a podporuje ho, když se daří.
Stejný vzorec vidíme i u ostatních savců. Když je nedostatek potravy, matky rodí méně samců než obvykle. Když je potravy spousta, plodí jich více. Nejlepší vysvětlení, které máme, se týká sexu. Z biologického hlediska je jediným cílem kopulace reprodukce, předání svých genů někomu, kdo je jednoho dne předá zase dál. U samic je téměř zaručeno, že se rozmnoží, bez ohledu na hladomor, protože samci savců jsou ochotní se pářit v podstatě kdykoli. Samci naopak musí o právo pářit se soupeřit.
Dobře vyživený fešák má velkou šanci, že se spáří se spoustou samic, kdežto samec oslabený hladem si možná ani nevrzne. Potomstvo mužského pohlaví tedy obecně představuje vyšší riziko. Ve všech fázích u nich hrozí vyšší pravděpodobnost úmrtí. A když už přežijí, nemusí se rozmnožit. Díky potenciálu k tomu, aby v dobrých časech splodili spousty dětí, jsou ale biologickým rizikem, které stojí za to podstoupit. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Výchozí poměr kluků a holek totiž zmanipulovala matka příroda. Zmanipulovala ho ještě více, než vyplývá z míry porodnosti. Na početí každých 100 samičích zygot připadá početí 150 samčích. Za tímto biologickým nadržováním klukům ale stojí poměrně tragický důvod. Plody chlapců čelí mnohem vyššímu riziku potratu a toho, že se nedožijí porodu. Kluci, kteří se porodu dožijí, více trpí smrtícími nemocemi, podstupují více život ohrožujících rizik a jsou častěji oběťmi násilí. Když děti vyrostou a dosáhnou věku, ve kterém můžou plodit potomky, poměr mužů k ženám je přibližně 1 ku 1.
Pravěpodobnost toho, že se kluk dožije porodu, je ovlivněna i životními podmínkami matky v průběhu těhotenství. Když například Čínu v 60. letech zasáhla obrovská vlna hladomoru, pravděpodobnost narození syna najednou klesla, dokud hladomor neskončil. Američtí synové miliardářů mají nadprůměrnou šanci, že splodí syna. Ženské tělo potlačuje přežití syna v děloze za horších časů a podporuje ho, když se daří.
Stejný vzorec vidíme i u ostatních savců. Když je nedostatek potravy, matky rodí méně samců než obvykle. Když je potravy spousta, plodí jich více. Nejlepší vysvětlení, které máme, se týká sexu. Z biologického hlediska je jediným cílem kopulace reprodukce, předání svých genů někomu, kdo je jednoho dne předá zase dál. U samic je téměř zaručeno, že se rozmnoží, bez ohledu na hladomor, protože samci savců jsou ochotní se pářit v podstatě kdykoli. Samci naopak musí o právo pářit se soupeřit.
Dobře vyživený fešák má velkou šanci, že se spáří se spoustou samic, kdežto samec oslabený hladem si možná ani nevrzne. Potomstvo mužského pohlaví tedy obecně představuje vyšší riziko. Ve všech fázích u nich hrozí vyšší pravděpodobnost úmrtí. A když už přežijí, nemusí se rozmnožit. Díky potenciálu k tomu, aby v dobrých časech splodili spousty dětí, jsou ale biologickým rizikem, které stojí za to podstoupit. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Komentáře (0)