Proč budou ekonomické následky koronaviru možná horší, než čekáme
Svět s napětím sleduje, jak si vede čínská ekonomika několik měsíců po postupném rozvolňování opatření, a snaží se na základě toho odhadnout, jak dopadnou jiné ekonomiky, až vlády přestanou podporovat hospodářství nevídanými sumami, a jak bude vypadat náš nový ekonomický a společenský normál. Video od týdeníku The Economist vysvětluje, proč se dá očekávat pokles ekonomického výkonu asi o 10 %, a co taková 90% ekonomika reálně znamená.
Přepis titulků
Čína se vzpamatovává z následků koronaviru a svět ji sleduje, aby měl představu, co čekat od života po zákazu vycházení. Čínská ekonomika nyní operuje na asi 90 % obvyklého výkonu. 90 %, to je obrovský úspěch, ale reálně to bude hodně zvláštní. 90% výkon ekonomiky nezní tak špatně, ale pro mnohé to může být katastrofa. Jedna z nejhorších vln nezaměstnanosti v dějinách této země… Více než 6,6 milionů lidí bylo propuštěno v jediném týdnu. Nepřekvapilo by mě, kdyby nám přišlo, že nejhorší je za námi, uvolnili bychom ta opatření a celá situace by se výrazně zhoršila.
S uvolňováním opatření po celém světě přichází obrovská ekonomická výzva. Toto byste měli vědět. Covid 19: obraz ekonomiky po uvolnění opatření. ČÍNA V Číně se opět rozběhly továrny, třídy jsou plné, restaurace otevřené, ale ekonomika se nevrátila k normálu. Ve skutečnosti se pohybuje kolem 90 % obvyklého výkonu.
A s uvolňováním opatření možná čeká i zbytek světa takováto 90% ekonomika. Bez ohledu na to, jak země pandemii řešily, začíná být jasné, že když se budou muset dodržovat odstupy, ekonomika se zmenší asi o 10 %. Ať v Jižní Koreji, Americe nebo ve Švédsku. Ale bez těchto 10 % se k žádnému normálu nevrátíme. V Číně chybí velké části každodenního života.
Po propadu v lednu se nyní návštěvnost obchodů dostala asi na polovinu původní úrovně. Obsazenost hotelů zůstává také asi na polovině obvyklých hodnot a létá asi o 75 % pasažérů méně. Do těch 10 % spadají věci, které se těžko realizují v odstupech, tedy restaurace, hotely, divadla a kina. Zásadně se tedy mění to, jak se lidé baví ve volném čase. Zkrátka pracují a jakmile skončí v práci, okamžitě se vydají domů.
Pokles těchto výdajů na zábavu přetrvává i po uvolnění opatření. ŠVÉDSKO Ve Švédsku většina lidí nemusela během pandemie zůstávat doma, ale vzorce jejich utrácení kopírovaly ty v sousedním Dánsku, které zákaz vycházení nařídilo. Návštěvnost restaurací se minulý měsíc snížila o 70 %. Švédové jedli méně v restauracích ze strachu z infekce i nejisté ekonomiky. Utrácení v Dánsku během zákazu vycházení kleslo o 29 %, ale Švédové šetřili skoro stejně.
Důkazy nasvědčují tomu, že ekonomiku formují rozhodnutí, která lidé udělají dobrovolně, a to zásadněji než nařízení vlád a úřadů. Samotný zákaz vycházení to chování tolik neovlivňuje. Potrvá nějaký čas, než uvidíme ekonomické následky opatření. V Číně se až několik měsíců po postupném rozvolňování začal zvyšovat počet bankrotů.
Nepřekvapilo by mě, kdyby nám přišlo, že nejhorší je za námi, uvolnili bychom ta opatření a celá situace by se výrazně zhoršila. Za poslední měsíce ekonomiku posílilo bezprecedentní množství vládní pomoci. V 5 největších evropských ekonomikách pracuje nyní každý 5. ve zvláštním režimu, kdy jeho mzdu platí stát. Vláda uvolnila 750 mld. eur na pomoc podnikům. - To je nevídané. - Vláda zakročí a pomůže zaplatit mzdy. Až ve chvíli, kdy vlády pomoc zastaví, se ukáže skutečná cena koronaviru.
Všechno bude velmi nejisté, protože nikdo netuší, jak podniky a domácnosti přežijí týdny a měsíce výrazně nižších příjmů. Zasáhne to všechny úrovně ekonomiky. Podívejme se na jeden scénář. Podnikatel má malý řetězec restaurací. Když zasáhne pandemie, vezme si půjčku a dá zaměstnancům dovolenou. Není sám, za březen bylo malým podnikům v Británii vyplaceno nejvíce hotovosti od počátku zaznamenávání těchto statistik.
Po uvolnění opatření znovu otevře, ale obchody se nedaří, začne propouštět a jednu restauraci zavře, protože nemá na nájem. To už se děje. V prvním kvartálu se počet včas zaplacených komerčních nájmů snížil v Británii z 90 % na 60 %. Velké firmy jako Burger King přiznávají, že nemají na nájem prázdných poboček. Bez plateb za nájem vlastník nezvládá splácet hypotéku, a nakonec zůstane bance dluh, který nikdo nemůže splatit.
Problém s těmi ztrátami napříč celou ekonomikou je, že je někdo nakonec musí přiznat a nést je. Následky pro důvěru podnikatelů a investice by mohly být významné. Když se bojíte, že vaši zákazníci, nájemci atd. nesplatí peníze, které vám dluží, pak nejsou nové investice pouze riskantní. Je v podstatě nemožné je nacenit, protože je všechno tak nestabilní. Tím pádem se investice výrazně omezí a to bude mít dalekosáhlé dopady.
Významné ekonomické ukazatele už naznačují, že přichází dlouhá recese. Nezaměstnanost v USA už je nejvyšší od Velké hospodářské krize, ale tyto ztráty nezasáhnou všechny stejnou měrou. Vraťme se pro ilustraci zpět k majiteli restaurací. Odvětví, která pandemie zasáhne nejvíce, mají vysoký podíl lidské práce a závisí na armádě málo placených zaměstnanců. Právě těmto lidem nejvíce hrozí, že přijdou o práci.
V USA je dvakrát pravděpodobnější, že vás propustí, když vyděláváte do 20 000 dolarů ročně, než někoho, kdo vydělává 80 000 dolarů. Pracovní místa, která zmizí nebo se výrazně omezí jejich počet, jsou místa, na kterých lidé dostávají nižší mzdu, místa, která častěji obsazují ženy a příslušníci etnických menšin. Je to práce v pohostinství, maloobchodu a podobně. Nezaměstnanost se tedy zvýší především u určitých skupin obyvatel. Tyto ekonomické změny budou také utvářet politiku po pandemii.
Umím si představit situaci, kdy bude očividné, že pracovníci, kteří ekonomiku udržovali v chodu, si zaslouží lepší podmínky práce, a bude se usilovat o takovou změnu. Na druhou stranu se může stát, že se státy uzavřou, nebudou chtít přijímat imigranty, protože přináší nemoci, a budou chtít zajistit vakcínu pro své lidi a pro jiné ne. Je příliš brzo na odhadování, kam se politika obrátí, navíc každá země zareaguje jinak.
Ale jisté je, že čím déle budeme čekat na vývoj a distribuci vakcíny nebo nalezení účinné léčby, tím jasnější budou následky 90% ekonomiky. Jmenuji se Callum Williams, jsem redaktorem týdeníku The Economist. Jestli se chcete dozvědět více o následcích pandemie, klikněte na odkaz. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
S uvolňováním opatření po celém světě přichází obrovská ekonomická výzva. Toto byste měli vědět. Covid 19: obraz ekonomiky po uvolnění opatření. ČÍNA V Číně se opět rozběhly továrny, třídy jsou plné, restaurace otevřené, ale ekonomika se nevrátila k normálu. Ve skutečnosti se pohybuje kolem 90 % obvyklého výkonu.
A s uvolňováním opatření možná čeká i zbytek světa takováto 90% ekonomika. Bez ohledu na to, jak země pandemii řešily, začíná být jasné, že když se budou muset dodržovat odstupy, ekonomika se zmenší asi o 10 %. Ať v Jižní Koreji, Americe nebo ve Švédsku. Ale bez těchto 10 % se k žádnému normálu nevrátíme. V Číně chybí velké části každodenního života.
Po propadu v lednu se nyní návštěvnost obchodů dostala asi na polovinu původní úrovně. Obsazenost hotelů zůstává také asi na polovině obvyklých hodnot a létá asi o 75 % pasažérů méně. Do těch 10 % spadají věci, které se těžko realizují v odstupech, tedy restaurace, hotely, divadla a kina. Zásadně se tedy mění to, jak se lidé baví ve volném čase. Zkrátka pracují a jakmile skončí v práci, okamžitě se vydají domů.
Pokles těchto výdajů na zábavu přetrvává i po uvolnění opatření. ŠVÉDSKO Ve Švédsku většina lidí nemusela během pandemie zůstávat doma, ale vzorce jejich utrácení kopírovaly ty v sousedním Dánsku, které zákaz vycházení nařídilo. Návštěvnost restaurací se minulý měsíc snížila o 70 %. Švédové jedli méně v restauracích ze strachu z infekce i nejisté ekonomiky. Utrácení v Dánsku během zákazu vycházení kleslo o 29 %, ale Švédové šetřili skoro stejně.
Důkazy nasvědčují tomu, že ekonomiku formují rozhodnutí, která lidé udělají dobrovolně, a to zásadněji než nařízení vlád a úřadů. Samotný zákaz vycházení to chování tolik neovlivňuje. Potrvá nějaký čas, než uvidíme ekonomické následky opatření. V Číně se až několik měsíců po postupném rozvolňování začal zvyšovat počet bankrotů.
Nepřekvapilo by mě, kdyby nám přišlo, že nejhorší je za námi, uvolnili bychom ta opatření a celá situace by se výrazně zhoršila. Za poslední měsíce ekonomiku posílilo bezprecedentní množství vládní pomoci. V 5 největších evropských ekonomikách pracuje nyní každý 5. ve zvláštním režimu, kdy jeho mzdu platí stát. Vláda uvolnila 750 mld. eur na pomoc podnikům. - To je nevídané. - Vláda zakročí a pomůže zaplatit mzdy. Až ve chvíli, kdy vlády pomoc zastaví, se ukáže skutečná cena koronaviru.
Všechno bude velmi nejisté, protože nikdo netuší, jak podniky a domácnosti přežijí týdny a měsíce výrazně nižších příjmů. Zasáhne to všechny úrovně ekonomiky. Podívejme se na jeden scénář. Podnikatel má malý řetězec restaurací. Když zasáhne pandemie, vezme si půjčku a dá zaměstnancům dovolenou. Není sám, za březen bylo malým podnikům v Británii vyplaceno nejvíce hotovosti od počátku zaznamenávání těchto statistik.
Po uvolnění opatření znovu otevře, ale obchody se nedaří, začne propouštět a jednu restauraci zavře, protože nemá na nájem. To už se děje. V prvním kvartálu se počet včas zaplacených komerčních nájmů snížil v Británii z 90 % na 60 %. Velké firmy jako Burger King přiznávají, že nemají na nájem prázdných poboček. Bez plateb za nájem vlastník nezvládá splácet hypotéku, a nakonec zůstane bance dluh, který nikdo nemůže splatit.
Problém s těmi ztrátami napříč celou ekonomikou je, že je někdo nakonec musí přiznat a nést je. Následky pro důvěru podnikatelů a investice by mohly být významné. Když se bojíte, že vaši zákazníci, nájemci atd. nesplatí peníze, které vám dluží, pak nejsou nové investice pouze riskantní. Je v podstatě nemožné je nacenit, protože je všechno tak nestabilní. Tím pádem se investice výrazně omezí a to bude mít dalekosáhlé dopady.
Významné ekonomické ukazatele už naznačují, že přichází dlouhá recese. Nezaměstnanost v USA už je nejvyšší od Velké hospodářské krize, ale tyto ztráty nezasáhnou všechny stejnou měrou. Vraťme se pro ilustraci zpět k majiteli restaurací. Odvětví, která pandemie zasáhne nejvíce, mají vysoký podíl lidské práce a závisí na armádě málo placených zaměstnanců. Právě těmto lidem nejvíce hrozí, že přijdou o práci.
V USA je dvakrát pravděpodobnější, že vás propustí, když vyděláváte do 20 000 dolarů ročně, než někoho, kdo vydělává 80 000 dolarů. Pracovní místa, která zmizí nebo se výrazně omezí jejich počet, jsou místa, na kterých lidé dostávají nižší mzdu, místa, která častěji obsazují ženy a příslušníci etnických menšin. Je to práce v pohostinství, maloobchodu a podobně. Nezaměstnanost se tedy zvýší především u určitých skupin obyvatel. Tyto ekonomické změny budou také utvářet politiku po pandemii.
Umím si představit situaci, kdy bude očividné, že pracovníci, kteří ekonomiku udržovali v chodu, si zaslouží lepší podmínky práce, a bude se usilovat o takovou změnu. Na druhou stranu se může stát, že se státy uzavřou, nebudou chtít přijímat imigranty, protože přináší nemoci, a budou chtít zajistit vakcínu pro své lidi a pro jiné ne. Je příliš brzo na odhadování, kam se politika obrátí, navíc každá země zareaguje jinak.
Ale jisté je, že čím déle budeme čekat na vývoj a distribuci vakcíny nebo nalezení účinné léčby, tím jasnější budou následky 90% ekonomiky. Jmenuji se Callum Williams, jsem redaktorem týdeníku The Economist. Jestli se chcete dozvědět více o následcích pandemie, klikněte na odkaz. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)