Přespříliš zjednodušená druhá světová válka #1

Toto video vzniklo díky Skillshare. Churchill byl mužem mnoha talentů. Byl to umělec, blázen do motýlů a napsal nevydanou knihu o mimozemšťanech. Očividně neskonale toužil po vědění. Možná si mohl zapnout počítač a přihlásit se na Skillshare – internetovou vzdělávací komunitu s více než 19 000 kurzy o designu, obchodu, technologiích a dalších. Možná zvažoval kariéru v módě, ale nevěděl, kde začít.

Na Skillshare by našel kurzy o návrhářství a vývoji oděvů. Nebo se chtěl naučit dělat aplikace, být lepším fotografem, nebo jen připravit chutnou quesadillu. Kurzy pro toto všechno a více by našel na Skillshare. Skillshare vám dává přístup k vysoce kvalitním kurzům, kterými vás provázejí experti ve svém oboru. Sám hodně pracuji s animací a opravdu mě ohromilo, kolik je tam pro mě užitečných kurzů.

Třeba jako tento plný tipů pro tvorbu vektorového úmění. Nebo tento pro tvorbu cyklů pohybu postav. Při celoročním předplatném vychází Skillshare jen na $10 měsíčně. Pokud to chcete nezávazně vyzkoušet, potom mám pro své diváky speciální nabídku. Prvních 1000 lidí, kteří kliknou na odkaz v popisku, dostane první dva měsíce na Skillshare za pouhých 99 centů. Určitě na odkaz v popisku klikněte a ještě dnes se naučte něco nového.

A teď bez dalšího zdržování... Je rok 1902. Mladík jménem Benito Mussolini se přestěhuje z Itálie do Švýcarska, aby se vyhnul vojenské službě. Stane se fandou socialismu, pracuje pro odbory, píše do socialistických novin a vyzývá ke svržení evropských monarchií. Kvůli tomu se dostane do problémů se švýcarskou policií. Je zatčen, poslán do Itálie, osvobozen, vrátí se do Švýcarska, kde je znovu zatčen, je znovu poslán do Itálie, dokončí vojenskou službu, které se předtím vyhýbal, a poté se po krátké kariéře učitele na základní škole vrátí k práci zarytého socialisty.

Jeho proslovy a novinářské dovednosti jej mezi italskými socialisty proslaví. Je proti válce, takže když Itálie v roce 1910 kolonizuje Libyi, vzbouří se. A je zatčen. Pak přišla první světová válka a on znovu protestoval proti zapojení Itálie.

Ale potom si řekl: "Počkat, tahle válka by mohla přinést socialistické smýšlení potřebné pro svržení evropských monarchií, a všude započít socialistickou revoluci." A najednou byl pro válku. Ale jeho socialističtí kamarádi jeho proválečný postoj neschvalovali, takže jej vykopli ze strany. Takže řekl: "Víte co? Se socialismem jsem skončil. Potřebujeme něco nového.

Něco bez třídního dělení, co nás rozděluje, něco založeného na národní jednotě. Dobudeme celé Středomoří a sjednotíme všechny Italy, stejně jako to udělali Římané. Budu tomu říkat fascismo a povedu italský národ k velkoleposti." "To všechno je strašně super pane Mussolini, ale jak chcete ostříhat?" "Co třeba... na plešato?" PŘESPŘÍLIŠ ZJEDNODUŠENÁ DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Itálie byla na straně vítězů po první světové válce a doufala, že z toho hodně získá, ale ve výsledku dostala jen málo a cítila se podvedená.

K tomu si připočtěte špatnou ekonomiku a slabou vládu a pochopíte, proč byli Italové nešťastní. Takže když se objevil Mussolini a řekl, že všechno spraví, získalo jeho fašistické hnutí velkou podporu. V roce 1922 šel za králem a řekl: "Udělej mě premiérem, nebo se premiérem udělám sám."

A král řekl: "Ty a jaká armáda?" - "Tahle." - "Tak to jo." Takže nastolil diktaturu a ze sebe udělal diktátora. Evropa měla fašistického diktátora číslo 1. Další zastávka: Německo. Německo bylo na straně poražených a Versailleská smlouva jej totálně zničila. Ztratilo území, muselo demilitarizovat Porýní, zredukovat armádu na 100 000 mužů, nemohlo mít letectvo, muselo zaplatit Spojencům spoustu peněz, které nemělo, a rovněž měl nově každý Angličan právo přijít do středu Berlína, vybrat si libovolného Němce a pořádně mu naplácat.

To poslední jsem si vymyslel, ale přesně takto se Němci cítili. Špatná ekonomika a slabé vlády znamenaly, že když přišel malý, naštvaný chlapík s legračním knírkem a řekl, že všechno spraví, Němci jej milovali. Hitler bojoval v první světové válce a byl horlivý vlastenec. A nikdo nebyl naštvanější ohledně německého ponížení.

Pomohl založil novou politickou stranu a v roce 1923 se se svými kumpány pokusil v Mnichově o puč. A potom byl zatčen, ale jeho obliba rostla a v roce 1933 jej prezident jmenoval kancléřem. Věřil, že je německým spasitelem, totálně ze své moci zešílel a nastolil diktaturu a ze sebe udělal diktátora. Evropa má fašistického diktátora číslo 2. Hitler a Mussolini měli hodně společných myšlenek.

Ale hlavně měli stejné nepřátele a začali se kamarádit. "Ještě někdo? Franko? Ne? Si v pohodě?" - "Já chci." - "Kdo to řekl?" Řeklo to Japonsko a dobylo severní Čínu. Trochu se vrátíme. Japonsko se po dvě stě let před světem izolovalo, než se objevili Američané a řekli: "Budete s námi obchodovat a budete z toho mít radost."

Poté západní mocnosti přišly s celou řadou Nerovných smluv, které japonské ekonomice uškodily. Neměli také žádné nerostné zdroje, takže se rozhodli nějaké si obstarat. Vyhlásili válku Číně, aby získali vliv v Korei, a spoustu věcí Číně vzali. Ale potom Západ řekl: "Hej, kašlete na to." A protože se Japonsko nemohlo Západu rovnat, řeklo: "Tak jo, nechám toho... Počkat! Co to jako děláte?" "Využíváme oslabené Číny a přivlastňujeme si sféry vlivu."

- "Ale to my ji oslabili." - "My víme." - "A nenechali jste nás si nic vzít." - "My víme." - "To není fér!" - "Ale je. Zatím." Takže si Japonsko řeklo: "Kašlat na to!" vyhlásilo válku Rusku, a všechny překvapilo, když vyhrálo. Anektovali Koreu, ale to jim nestačilo. V první světové válce dobyli německé kolonie a ostrovy v Asii. A potom došlo k incidentu možná (určitě) nahraném japonskou armádou, při kterém bomba odpálila japonský vlak v Mandžusku, což jim dalo záminku k invazi a anexi.

Takže situace vypadá následovně: Nacistické Německo, fašistická Itálie a Japonsko věří, že jsou rasově nadřazenější. Všechny považují Spojence za nepřátele, chtějí větší armádu a víc věcí. Takže to udělají. Začněme s Německem. Hitler nenáviděl Versailleskou smlouvu a začal od ní couvat.

V úplném porušení smlouvy vznikly celé letky Luftwaffe, byly obnoveny odvody a rozšířena armáda. Spojenci nic neudělali. Potom Hitler poslal armádu do demilitarizovaného Porýní s rozkazem, aby okamžitě ustoupila, pokud se ukáží Spojenci. Spojenci nic neudělali. Se silnou armádou mohl přistoupit k dalšímu kroku. Chtěl rapidně zvýšit árijskou populaci.

Pro to potřeboval Lebensraum, jinými slovy potřeboval celý svět. Ale prozatím postačí pořádný kus Evropy. A tak začal koukat po sousedech, ale Spojenci se konečně začali obávat, takže implementovali nicnedělající politickou strategii appeasementu. A potom to vypadalo asi takhle: Hitler řekl: "Já to chci." A Spojenci řekli: "To mít nemůžeš. Dobře, tak tohle, ale nic víc." "Já chci tohle."

A zase znovu. V roce 1938 Hitlerova armáda vpochodovala do Rakouska a anektovala jej. Bez odporu. A najednou to bylo Německo. Potom chtěl Sudety, oblast Československa, kde žilo mnoho etnických Němců. Spojenci s Hitlerem jednali v Mnichově a řekli: "Hele, dáme ti... "Počkat! Tohle jednání je o našem území, neměli bychom tady být taky?" - "Takže, dáme ti co chceš." - "Fakt?" - "Jo." - "Jen tak?" - "Jo."

- "Kde je háček?" - "Jen podepiš tenhle papír, že nenapadneš zbytek Československa." - "Tak jo." A tak se Chamberlain vrátil domů jako vítěz, máchal podepsaným papírem ve vzduchu, prohlašoval, jak odvrátil krizi, jak pokračuje světový mír, postavili jsme mu za to sochu a 30. září slavíme Chamberlainův den... - "Hitler napadl zbytek Československa." - "Co?" - "Napadl zbytek Československa. " - "Jaj." - "Ty jsi mi lhal. " - "Co jsi čekal, jsem Hitler." Aby nebyl pozadu, Mussolini taky něco chtěl.

Řekl si: "Není náhodou někde zatím nekolonizovaný národ, který je tak zaostalý, že bude na naše tanky doslova útočit oštěpy a šípy? Je? Paráda!" A tak jej dobyl. Itálie také chtěla kontrolovat vstup do Jaderského moře, takže dobyla Albánii. Potom v dalším incidentu, který byl možná (určitě) nahraný Japonci, došlo mezi Japonci a Číňany ke střetu na mostě Marca Pola. A tak Japonci znovu napadli Čínu.

Provalili se Pekingem a Šanghajem a poté postoupili údolím Jang-c’-ťiang k čínskému hlavnímu městu Nankingu. Zde Japonci spáchali nepředstavitelné zločiny na čínských obyvatelích. Zpátky v Evropě Německo a Itálie podepsaly oficiální Ocelový pakt. Potom Hitler obrátil zrak k Polsku a nelíbil se mu Polský koridor, který rozděloval Německo vedví. Teď si konečně Spojenci stoupli a řekli, že invaze do Polska bude znamenat válku. Hitler chtěl pokračovat na východ, ale nechtěl válčit na dvou frontách.

Takže oslovil Stalina a řekl mu: "Co kdybychom na Polsko zaútočili oba a rozdělili si jej, a taky slibuju, že tě nikdy v budoucnu nezradím." "To zní... dobře." Tato nová aliance otřásla Západem. 1. září 1939 německá vojska vstoupila do Polska a Británie a Francie vyhlásily válku Německu. Poláci bojovali tvrdě, ale nemohli se rovnat dvěma obrům, kteří postupovali ze dvou stran.

Poté nastala tzv. podivná válka, když všichni seděli a nic moc nedělali. Francouzi zahájili malou invazi do Sárska, ale udržovali hlavně obranné pozice a po chvíli si řekli: "Kašlem na to" a šli domů. Když mluvíme o Francii, tak ta byla super pyšná na své vítězství v první světové válce. A tak nějak v té válce zůstala zaseknutá. Pořád používala koně, rozkazy se vozily na motorce místo přes rádio, rozkazy od velitele byly většinou vágní a útvary byly málokdy podrobeny inspekci.

Postavili systém opevnění u německé hranice, ale už se neobtěžovali jej roztáhnout k průlivu, a dělostřelci ani neútočili na Němce ze strachu z odvety... i když byli ve válce. Nechtěli na Německo zaútočit. Zpočátku na tom Británie nebyla o moc líp. Chamberlain pořád naivně věřil, že válku může ukončit diplomacií. Namísto bombardování shazovalo RAF nad německými městy propagandistické letáky, o kterých jeden letecký maršál řekl, že jen poskytnou zásobu toaleťáku po zbytek války.

Taky poslali 200 000 mužů do Francie, zatímco Francouzi mobilizovali miliony. Británie i Francie se chtěly vyhnout opakování první světové války, a chtěly válku udržet co nejdál od domova. Takže obrátily zrak na sever k Norsku. Neutrální Švédsko exportovalo železnou rudu do Německa přes neutrální Norsko. Takže jim Spojenci napsali, jestli by toho mohli nechat, ale tato žádost byla odmítnuta.

Pak Sovětský svaz napadl Finsko a Spojenci řekli: "Co když pošleme vojáky do Norska a přesuneme je přes Švédsko na pomoc starém dobrému Finsku? A cestou možná obsadíme naleziště železné rudy." Ale Norsko a Švédsko řekli ne. Takže Británie zaminovala vody kolem Norska, aby donutila obchodní lodě plout v mezinárodních vodách, a mohli tak útočit na německé tankery, které najdou.

Hitlerovi došlo, co Spojenci plánují, a tak železnou rudu rychle zabezpečil. Zahájil invazi přes Dánsko do Norska. Spojenci vylodili vojáky v přístavech podél pobřeží, ale Němci obsadili norská letiště a díky vzdušné převaze zvítězili. Spojenci museli ustoupit. Po tomto trapném selhání Chamberlain rezignoval a nahradil jej Winston Churchill, který se chtěl s Němci vypořádat jinak. Hitlerova strategie byla podobná té z první světové války.

Zaútočit na Francii, porazit Francii, zároveň vyřadit z války Británii, potom se vrhnout na Sovětský svaz a vyhrát válku. Během podivné války dali Spojenci Hitlerovi čas připravit své síly. Teď byl připraven zaútočit. Spojenci chtěli poslat vojáky do Belgie, ale Belgičané odmítli. Hitler udělal, co čekali asi všichni, a zaútočil s cílem obejít francouzská opevnění. Spojenci spěchali do Belgie, aby tam německou invazi zastavili, a vypadalo to, že se bude opakovat minulá válka.

Ale nyní měl Hitler v rukávu schovaný trik. Blitzkrieg. Jak Němci postupovali, utíkaly na západ vlny uprchlíků, kteří Spojence zpomalovali. Na jihu nechali Francouzi Ardeny, oblast plnou kopců a lesů, prakticky nechráněnou, neboť si mysleli, že je neproniknutelná. Němci se jí ale chystali proniknout vším co měli. Wehrmacht tamtudy provalil 50 divizí a bleskově spojenecké armády obklíčil.

Nejlepší spojenecké síly byly uvězněny. Němci na ně zatlačili ze všech stran, vyřadili francouzskou armádu a skoro i tu Britskou. Těm se ale na poslední chvíli podařilo uniknout z Dunkirku, kde dokonce i britské civilní lodě pomáhaly vojákům dostat se domů. S většinou francouzské armády ze hry se Němci dali do pohybu, obsadili Paříž a Francie padla. Co Německo nedokázalo v první světové, se Hitlerovi povedlo za chvíli.

Hitler doufal, že s pádem Francie ztratí Británie naději a vzdá se. Ale to se nestalo. Potřeboval ale zajistit západní frontu, takže se je k tomu snažil donutit silou psychologie. Británie stála sama a Hitler to chtěl zdůraznit. Těsně před pádem Francie vyhlásila Spojencům válku Itálie, což britskou situaci ještě zhoršilo. Poté namísto okupování celé Francie Hitler zabral jen přímořské oblasti kvůli obraně a dovolil Francii dál existovat jako své loutce.

Vypadalo to, jakože spojenec Británie změnil strany. Hitler také doufal, že Británie nenapadne francouzské základny a kolonie v Africe, což by mu poskytlo další obrannou linii na jihu. Ale Británie se rozhodla připlout do francouzské základny v Alžírsku a zaútočit na tamní lodě. Takže tak. Hitler začal plánovat invazi do Británie. Než se mohli Němci vylodit na britské pevnině, bylo potřeba dosáhnout vzdušné a námořní převahy v průlivu.

Vlny německých bombardérů narážely na přečíslené piloty RAF, kteří se hrdinně snažili zastavit německé útoky. Nejdříve Luftwaffe útočila na britské přístavy a pobřežní zařízení, poté na základny RAF, což ochromilo schopnost RAF Británii bránit. Vypadalo to, jakože se Hitlerova invaze do Británie blíží. Ale potom Churchill nařídil malý, bezvýznamný nálet na Berlín. Neudělal moc škody, ale Hitler zuřil a ihned nařídil Luftwaffe, aby zaútočilo na civilní oblasti Londýna.

Děti byly poslány na venkov pryč od rodičů, aby byly v bezpečí. A časté cesty do protileteckých krytů se staly každodenní záležitostí. Ale britská morálka zůstala vysoká. Smáli se, pletli, normálně se váleli, tihle Britové měli koule z oceli. Soustředění se na Londýn také dalo RAF prostor k reorganizaci. Takže se Hitler sám střelil do nohy. Zatím jen do nohy.

Nakonec Luftwaffe podnikla masivní útok na Londýn, který RAF odrazilo, zničilo mnoho německých letadel a přelilo vzdušnou převahu do britských rukou. Hitlerova invaze musela být odložena, ale bombardování britských měst pokračovalo.