Helmův žleb – Jak natočit epickou bitvuNerdwriter1
24
Bitva o Helmův žleb (nebo také Bitva o Hlásku, jak se o ní píše v knihách) je jednou z nejlepších filmových bitev všech dob. Jak něčeho takového Peter Jackson a celý jeho štáb dosáhl?
Přepis titulků
Začátek bitvy
o Helmův žleb ve Dvou věžích mi připomíná úvodní scénu
Tenkrát na Západě Sergia Leoneho. U obou filmů hraje klasická hudba. Ale oba připravují scénu
pomocí ticha a izolovaných zvuků. Ticho je důležité, protože bitva –
podobně jako přestřelka – je především o kontrastech. Helmův žleb je plný kontrastů. Tato 38minutová sekvence musí mít
dramatickou váhu, zdary i nezdary, takového minifilmu ve filmu,
aby udržela naši pozornost.
Protože Dvě věže jsou v podstatě prostředek většího příběhu, Peter Jackson potřeboval, aby měl Helmův žleb vlastní vyvrcholení, aby divákům poskytl dočasný konec, díky kterému film obstojí sám o sobě. Tato nezbytnost vedla k tomu, že vznikla nejlepší filmová bitva trilogie a jedna z nejlepších filmových bitev všech dob. Bitvu o Helmův žleb, tedy Bitvu o Hlásku, jak se o ní píše v knihách, můžete rozdělit na 24 částí.
Tyto části poskytují hrubý plán tempa celé sekvence. A když jsme u kontrastu, když se na to díváte takhle, vidíte, že velká část boje je v podstatě jednobarevná. Kameraman Andrew Lesnie měl obtížný úkol zachytit noční souboj a déšť a zároveň poskytnout divákům srozumitelný vizuál. Dělá to tak, že scény naplňuje silně modravým podsvícením, zdánlivě svitem měsíce, které zvýrazňuje hrany.
A díky omezené paletě barev zajišťuje, že záběry nejsou pro oči a mozky diváků příliš přeplněné. Srozumitelnost je pro obrovskou scénu, jako je tato, ohromně důležitá. Nejenže chcete, aby diváci viděli, co se děje, ale taky chcete, aby tušili, jak se bitva pro obě strany vyvíjí. Proto je těchto 24 vypravěčských částí tak důležitých. Každá část představuje akci nebo vývoj, které mají emocionální podtext, ať už je to pocit očekávání na začátku, nebo pocit zranitelnosti, když skuruti vyhodí do povětří zeď a napochodují k bráně.
Nebo pocit naděje při úsvitu. A když Gandalf konečně dorazí. Kdybyste měli vývoj bitvy přenést do grafu pomocí těchto 24 částí na jedné ose a blízkosti vítězství nebo porážky hrdinů na ose druhé, vypadalo by to nějak takhle.
Na první pohled mě zaujalo, že tento tvar velmi připomíná tradiční vývoj příběhu. Včetně spouštěče. 4. PRVNÍ VÝSTŘEL Narůstajících překážek. 7. ŽEBŘÍKY 10.
VÝBUCH 16. PRORAŽENÍ DVEŘÍ Malých vítězství. 13. SURFOVÁNÍ NA ŠTÍTU 17. SOUBOJ NA MOSTĚ A bouřlivého vítězného vyvrcholení, když se vše zdá být ztraceno. 21. KRÁLOVI JEZDCI Helmův žleb je film ve filmu. Má plnohodnotnou vyprávěcí strukturu, která je paralelou vyprávění o Společenstvu.
Situace se zhoršuje a zhoršuje a blíží se porážce, cestou nastane pár menších vítězství, včetně samotného Helmova žlebu, ale až na úplném konci, když je všechna naděje ztracena, nastane příběhové vyvrcholení. Přítomnost tohoto dějového oblouku je způsob, jak udržet pozornost diváků u 39minutové sekvence. Ale aby byli zapojeni i emočně, musíte udělat ještě víc.
Jak už jsem říkal, Helmův žleb je plný kontrastů. Zblízka snímané souboje jeden na jednoho kontrastují se záběry z jeřábu. Odlehčené chvilky... Na elfí princátko se špičatýma ušima to není zlé. ...kontrastují s tragédií. Temnota kontrastuje se světlem. Krása s ohavností. Bezohledná nenávist s morálním přesvědčením.
Jedním z kontrastů, který musí Pán prstenů neustále vyvažovat, je ten mezi realitou a mýty. Film musí být emočně realistický, abyste ho mohli pochopit, ale také musí mít přidaný prvek fantasy, mýtů, jako bychom sledovali něco dokonalejšího, než čím může být obyčejný příběh. To se dá vidět ve zmiňované paletě barev, ale také v dešti a kouři a podobných efektech, občasném použití zpomaleného záběru.
A pak jsou tu samozřejmě záběry jako tento. Tyto věci vytvářejí třetí rozměr tohoto dějového oblouku. Peter Jackson, Andrew Lesnie a štáb i herci, kteří strávili čtyři měsíce při nočním natáčení této sekvence, ji nejen vytvořili tak, aby byla pro diváky srozumitelná, ale aby souznila se zbytkem filmu. A s tématem kontrastu temnoty a světla, které trilogii definuje. Helmův žleb funguje sám o sobě, ale zároveň je to důležitá část něčeho většího.
Jinými slovy to není jen mistrovská sekvence. Helmův žleb je důvod, proč epické bitvy existují. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Protože Dvě věže jsou v podstatě prostředek většího příběhu, Peter Jackson potřeboval, aby měl Helmův žleb vlastní vyvrcholení, aby divákům poskytl dočasný konec, díky kterému film obstojí sám o sobě. Tato nezbytnost vedla k tomu, že vznikla nejlepší filmová bitva trilogie a jedna z nejlepších filmových bitev všech dob. Bitvu o Helmův žleb, tedy Bitvu o Hlásku, jak se o ní píše v knihách, můžete rozdělit na 24 částí.
Tyto části poskytují hrubý plán tempa celé sekvence. A když jsme u kontrastu, když se na to díváte takhle, vidíte, že velká část boje je v podstatě jednobarevná. Kameraman Andrew Lesnie měl obtížný úkol zachytit noční souboj a déšť a zároveň poskytnout divákům srozumitelný vizuál. Dělá to tak, že scény naplňuje silně modravým podsvícením, zdánlivě svitem měsíce, které zvýrazňuje hrany.
A díky omezené paletě barev zajišťuje, že záběry nejsou pro oči a mozky diváků příliš přeplněné. Srozumitelnost je pro obrovskou scénu, jako je tato, ohromně důležitá. Nejenže chcete, aby diváci viděli, co se děje, ale taky chcete, aby tušili, jak se bitva pro obě strany vyvíjí. Proto je těchto 24 vypravěčských částí tak důležitých. Každá část představuje akci nebo vývoj, které mají emocionální podtext, ať už je to pocit očekávání na začátku, nebo pocit zranitelnosti, když skuruti vyhodí do povětří zeď a napochodují k bráně.
Nebo pocit naděje při úsvitu. A když Gandalf konečně dorazí. Kdybyste měli vývoj bitvy přenést do grafu pomocí těchto 24 částí na jedné ose a blízkosti vítězství nebo porážky hrdinů na ose druhé, vypadalo by to nějak takhle.
Na první pohled mě zaujalo, že tento tvar velmi připomíná tradiční vývoj příběhu. Včetně spouštěče. 4. PRVNÍ VÝSTŘEL Narůstajících překážek. 7. ŽEBŘÍKY 10.
VÝBUCH 16. PRORAŽENÍ DVEŘÍ Malých vítězství. 13. SURFOVÁNÍ NA ŠTÍTU 17. SOUBOJ NA MOSTĚ A bouřlivého vítězného vyvrcholení, když se vše zdá být ztraceno. 21. KRÁLOVI JEZDCI Helmův žleb je film ve filmu. Má plnohodnotnou vyprávěcí strukturu, která je paralelou vyprávění o Společenstvu.
Situace se zhoršuje a zhoršuje a blíží se porážce, cestou nastane pár menších vítězství, včetně samotného Helmova žlebu, ale až na úplném konci, když je všechna naděje ztracena, nastane příběhové vyvrcholení. Přítomnost tohoto dějového oblouku je způsob, jak udržet pozornost diváků u 39minutové sekvence. Ale aby byli zapojeni i emočně, musíte udělat ještě víc.
Jak už jsem říkal, Helmův žleb je plný kontrastů. Zblízka snímané souboje jeden na jednoho kontrastují se záběry z jeřábu. Odlehčené chvilky... Na elfí princátko se špičatýma ušima to není zlé. ...kontrastují s tragédií. Temnota kontrastuje se světlem. Krása s ohavností. Bezohledná nenávist s morálním přesvědčením.
Jedním z kontrastů, který musí Pán prstenů neustále vyvažovat, je ten mezi realitou a mýty. Film musí být emočně realistický, abyste ho mohli pochopit, ale také musí mít přidaný prvek fantasy, mýtů, jako bychom sledovali něco dokonalejšího, než čím může být obyčejný příběh. To se dá vidět ve zmiňované paletě barev, ale také v dešti a kouři a podobných efektech, občasném použití zpomaleného záběru.
A pak jsou tu samozřejmě záběry jako tento. Tyto věci vytvářejí třetí rozměr tohoto dějového oblouku. Peter Jackson, Andrew Lesnie a štáb i herci, kteří strávili čtyři měsíce při nočním natáčení této sekvence, ji nejen vytvořili tak, aby byla pro diváky srozumitelná, ale aby souznila se zbytkem filmu. A s tématem kontrastu temnoty a světla, které trilogii definuje. Helmův žleb funguje sám o sobě, ale zároveň je to důležitá část něčeho většího.
Jinými slovy to není jen mistrovská sekvence. Helmův žleb je důvod, proč epické bitvy existují. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Komentáře (0)