Neil deGrasse Tyson o víře
V naší tipařské soutěži se samozřejmě dostalo i na mnohdy kontroverzní téma náboženství. Vítězným videem z této kategorie je úryvek přednášky známého astrofyzika a popularizátora vědy Neila deGrasse Tysona, kterou přednesl v roce 2008 na konferenci The Amaz!ng Meeting, kde se každý rok schází vědci, pedagogové, aktivisté, komici nebo třeba i kouzelníci. V tomto úryvku z jeho vystoupení se Neil deGrasse Tyson věnuje otázce náboženství v kontextu různých společenských skupin a zejména v kontextu vědy. Za tip děkujeme Matúšovi Námešnému!
Přepis titulků
Chci říct něco důležitého. Tahle čísla se netýkají celého světa,
jen věřících Američanů. V různých studiích lidé odpovídali,
zda se modlí k Bohu. Výsledky se liší,
ale pohybují se vysoko, kolem 90 procent. Mohlo by tu být i 85 procent,
ale ten rozdíl není pro mé tvrzení důležitý. Zkrátka je to hodně. Mluvíme o západě... o Americe.
90 procent. Jaké procento věřících... Poměr věřících mezi vzdělanými lidmi klesá. S vysokoškolským vzděláním. Mezi lidmi s univerzitním titulem pobožnost klesá. Pohybuje se kolem 60 procent, možná 65. Důležité je, že s vyšším vzděláním klesá. Podívejme se na vědce.
Kolik vědců v Americe je pobožných? Napříč všemi obory v průměru 40 procent. Možná 35 procent. Ale mezi biology, fyziky a astrofyziky je věřících méně. Naopak mezi techniky a matematiky jich je více. Napříč obory je průměr 40 procent. Takže to vypadá... Vypadá to, že vědci... představují 40 procent z 90 procent.
Z široké veřejnosti, ale tak to není. Je to 40 procent z 60 procent, všichni vědci totiž mají univerzitní titul. Takže titul z jakéhokoliv oboru je polovina úspěchu. Věda je součástí univerzitního vzdělání. Skupinu všech vzdělaných lidí tvoří ze 40 procent. Dostáváme se k elitním vědcům. 7 procent... jich je věřících.
Věří v Boha, ke kterému se modlí a má vliv na jejich život. Jsem přesvědčen... že současná ateistická propagace, která v posledních letech sílí... Řekl bych, že to začaly knihy Dawkinse, Hitchense a Sama Harrise. Nedávno jsem byl v knihkupectví. Nemohl jsem tomu uvěřit. Škoda, že jsem neměl foťák. Knihkupectví Borders a měli ho tam.
Oddělení o ateismu. To jsem v životě neviděl. Bylo tam. Měli dost knih na zvláštní oddělení. Takže o tohle mi jde. Tohle mi dělá starosti. Třeba jste vzdělaní a znáte zákony fyziky, jste matematicky gramotní, rozumíte datům a experimentům a jdete za někým, kdo nemá vaše vzdělání a je věřící, a zeptáte se ho, jestli se nezbláznil, když je pobožný a věří v nějakou neviditelnou moc.
To od vás není fér. Je to nejenom nefér, je to také neuctivé. A to z následujícího důvodu. Dokud tohle číslo nebude nula, nemáte co poučovat veřejnost. Tohle jsou vědci z našich řad. Z národní akademie Spojených států.
Jsou věřící a modlí se k Bohu. Některé osobně znám. A když se s veřejností přete o víru... nejdřív se zamyslete nad tímhle. Dost možná jde o asymptotu. Dost možná nemůžete všechny změnit. Možná za tím něco je. Možná máme v mozku zakódované něco, co jednoznačně zabraňuje některým lidem, aby byli ateisty. Pokud to tak je, nemůžou si pomoct.
Ale to vy nikdy nemůžete pochopit. Takže vás žádám zaprvé o soucit s veřejností. Ale své úsilí a energii byste měli zaměřit na snahu pochopit tohle číslo. Protože to není nula. Ano, není to moc. Ale není to procento, ani půl nebo desetina procenta. Je to 7 procent. Jeden ze čtrnácti. Kdyby v tomhle sále seděla Národní akademie, bylo by tu...
sto věřících. Spočítal jsem to správně? Dvě jdou dál... Šedesát pět? Jistě, 7 x 9... Samozřejmě. Bylo by tu 65 věřících. Elitních vědců, kteří se modlí ke svému Bohu. Takže... BIBLE V HODINÁCH PŘÍRODOVĚDY? Je mi jedno, čemu chce kdo věřit.
Tahle země je založená na svobodě vyznání. Na tom je tahle země postavená. Naše svoboda vyznání vychází z toho, že Ústava žádného Boha ani nezmiňuje. To znamená, že ničí Bůh není nadřazený Bohu někoho jiného. A právě tahle svoboda vyznání sem po staletí lákala vlny imigrantů. Takže v kostele si dělejte, co chcete. Ale nezkoušejte mě poučovat, že bych měl ve svých hodinách učit to, co učíte vy v nedělní škole. To bychom se opravdu nepohodli.
A ještě něco... Vědci nikdy nechodili klepat na dveře nedělních škol. A neříkali kazatelům: "Ale to není tak úplně pravda." Nikdy! Před kostelem neuvidíte postávat žádné rýpavé vědce. Odjakživa vedle sebe koexistujeme. Takže aby náboženské komunity mluvily do výuky vědy, zkrátka není v pořádku. Vzpomínám na Al-Ghazzálího ve 12. století a na to, jak od základu změnil islámskou filozofii.
A to mě děsí. Pokud jde o Ameriku. Napsal jsem... Pamatujete si tu aféru z New Jersey? Zapomněl jsem jméno toho studenta. Matthew LaClair. Pamatujete si to? V hodině dějepisu učitel žákům tvrdil, že Ježíš je náš spasitel a křesťanství je jediné správné náboženství. A když nejste křesťan, jste zatraceni, a přitom ukázal na jednu muslimku. Prý že pro ni už je pozdě a Noemova archa měla na palubě dinosaury.
A velký třesk a evoluce prý nejsou vědecky podložené. Ten žák si to nahrával a poslal to do New York Times. Byla z toho velká aféra zaměřená na toho učitele. Pak přišel Svaz pro občanské svobody s tím, že se církev musí oddělit od státu. Normálně se do těchhle věcí nemíchám. Zabývám se spíš vesmírem, takže normálně tyhle věci neřeším. Řekl jsem si ale, že lidem něco uniká.
Tady přece nejde o oddělení církve a státu. O to tu nejde. Nejde. Jasné? Pročetl jsem si přepis toho záznamu. Ignoroval jsem část o Ježíši a křesťanství jako jediném správném náboženství. Pozornost jsem věnoval zvlášť té části s dinosaury na Noemově arše. A tak jsem si řekl... Napsal jsem do New York Times dopis, který otiskli a teď vám ho přečtu.
"Šéfredaktorovi: Lidé mluví o porušení prvního dodatku v kauze učitele, který zpochybňuje vědeckost evoluce a velkého třesku a tvrdí, že na Noemově arše byli dinosauři. Tento případ nepoukazuje na potřebu oddělit církev od státu. Poukazuje na potřebu vyloučit nevzdělané a nekompetentní osoby z řad učitelů." Pojďme tohle jednou provždy vyřešit. ALBERT EINSTEIN A BŮH Pojďme to vyřešit.
Jednou provždy. Ano, Einstein a Bůh spolu něco měli. Že prý si Bůh nehraje s vesmírem. To byl ale vedle. Co kvantová mechanika? O Bohu se zmiňuje často. Proto ho věřící berou za svého, protože je slavný a nezpochybnitelně chytrý. A když máte na své straně slavné, chytré vědce, máte navrch. Ale pojďme si to jednou provždy vyjasnit.
Tohle je dopis od Alberta Einsteina. Je z roku 1954, pár let před jeho smrtí. "Samozřejmě to byla lež, co bylo napsáno o mém náboženském přesvědčení, neustále se opakující lež. V Boha nevěřím, a nikdy jsem netvrdil opak. Naopak jsem to dával jasně najevo. Pokud mám něčím blízko k pobožnosti, je to bezbřehý úžas nad uspořádáním světa, do té míry, jak nám ho odhaluje věda."
Případ uzavřen. Až zas uslyšíte, že Einstein byl věřící, zmiňte tenhle dopis.
90 procent. Jaké procento věřících... Poměr věřících mezi vzdělanými lidmi klesá. S vysokoškolským vzděláním. Mezi lidmi s univerzitním titulem pobožnost klesá. Pohybuje se kolem 60 procent, možná 65. Důležité je, že s vyšším vzděláním klesá. Podívejme se na vědce.
Kolik vědců v Americe je pobožných? Napříč všemi obory v průměru 40 procent. Možná 35 procent. Ale mezi biology, fyziky a astrofyziky je věřících méně. Naopak mezi techniky a matematiky jich je více. Napříč obory je průměr 40 procent. Takže to vypadá... Vypadá to, že vědci... představují 40 procent z 90 procent.
Z široké veřejnosti, ale tak to není. Je to 40 procent z 60 procent, všichni vědci totiž mají univerzitní titul. Takže titul z jakéhokoliv oboru je polovina úspěchu. Věda je součástí univerzitního vzdělání. Skupinu všech vzdělaných lidí tvoří ze 40 procent. Dostáváme se k elitním vědcům. 7 procent... jich je věřících.
Věří v Boha, ke kterému se modlí a má vliv na jejich život. Jsem přesvědčen... že současná ateistická propagace, která v posledních letech sílí... Řekl bych, že to začaly knihy Dawkinse, Hitchense a Sama Harrise. Nedávno jsem byl v knihkupectví. Nemohl jsem tomu uvěřit. Škoda, že jsem neměl foťák. Knihkupectví Borders a měli ho tam.
Oddělení o ateismu. To jsem v životě neviděl. Bylo tam. Měli dost knih na zvláštní oddělení. Takže o tohle mi jde. Tohle mi dělá starosti. Třeba jste vzdělaní a znáte zákony fyziky, jste matematicky gramotní, rozumíte datům a experimentům a jdete za někým, kdo nemá vaše vzdělání a je věřící, a zeptáte se ho, jestli se nezbláznil, když je pobožný a věří v nějakou neviditelnou moc.
To od vás není fér. Je to nejenom nefér, je to také neuctivé. A to z následujícího důvodu. Dokud tohle číslo nebude nula, nemáte co poučovat veřejnost. Tohle jsou vědci z našich řad. Z národní akademie Spojených států.
Jsou věřící a modlí se k Bohu. Některé osobně znám. A když se s veřejností přete o víru... nejdřív se zamyslete nad tímhle. Dost možná jde o asymptotu. Dost možná nemůžete všechny změnit. Možná za tím něco je. Možná máme v mozku zakódované něco, co jednoznačně zabraňuje některým lidem, aby byli ateisty. Pokud to tak je, nemůžou si pomoct.
Ale to vy nikdy nemůžete pochopit. Takže vás žádám zaprvé o soucit s veřejností. Ale své úsilí a energii byste měli zaměřit na snahu pochopit tohle číslo. Protože to není nula. Ano, není to moc. Ale není to procento, ani půl nebo desetina procenta. Je to 7 procent. Jeden ze čtrnácti. Kdyby v tomhle sále seděla Národní akademie, bylo by tu...
sto věřících. Spočítal jsem to správně? Dvě jdou dál... Šedesát pět? Jistě, 7 x 9... Samozřejmě. Bylo by tu 65 věřících. Elitních vědců, kteří se modlí ke svému Bohu. Takže... BIBLE V HODINÁCH PŘÍRODOVĚDY? Je mi jedno, čemu chce kdo věřit.
Tahle země je založená na svobodě vyznání. Na tom je tahle země postavená. Naše svoboda vyznání vychází z toho, že Ústava žádného Boha ani nezmiňuje. To znamená, že ničí Bůh není nadřazený Bohu někoho jiného. A právě tahle svoboda vyznání sem po staletí lákala vlny imigrantů. Takže v kostele si dělejte, co chcete. Ale nezkoušejte mě poučovat, že bych měl ve svých hodinách učit to, co učíte vy v nedělní škole. To bychom se opravdu nepohodli.
A ještě něco... Vědci nikdy nechodili klepat na dveře nedělních škol. A neříkali kazatelům: "Ale to není tak úplně pravda." Nikdy! Před kostelem neuvidíte postávat žádné rýpavé vědce. Odjakživa vedle sebe koexistujeme. Takže aby náboženské komunity mluvily do výuky vědy, zkrátka není v pořádku. Vzpomínám na Al-Ghazzálího ve 12. století a na to, jak od základu změnil islámskou filozofii.
A to mě děsí. Pokud jde o Ameriku. Napsal jsem... Pamatujete si tu aféru z New Jersey? Zapomněl jsem jméno toho studenta. Matthew LaClair. Pamatujete si to? V hodině dějepisu učitel žákům tvrdil, že Ježíš je náš spasitel a křesťanství je jediné správné náboženství. A když nejste křesťan, jste zatraceni, a přitom ukázal na jednu muslimku. Prý že pro ni už je pozdě a Noemova archa měla na palubě dinosaury.
A velký třesk a evoluce prý nejsou vědecky podložené. Ten žák si to nahrával a poslal to do New York Times. Byla z toho velká aféra zaměřená na toho učitele. Pak přišel Svaz pro občanské svobody s tím, že se církev musí oddělit od státu. Normálně se do těchhle věcí nemíchám. Zabývám se spíš vesmírem, takže normálně tyhle věci neřeším. Řekl jsem si ale, že lidem něco uniká.
Tady přece nejde o oddělení církve a státu. O to tu nejde. Nejde. Jasné? Pročetl jsem si přepis toho záznamu. Ignoroval jsem část o Ježíši a křesťanství jako jediném správném náboženství. Pozornost jsem věnoval zvlášť té části s dinosaury na Noemově arše. A tak jsem si řekl... Napsal jsem do New York Times dopis, který otiskli a teď vám ho přečtu.
"Šéfredaktorovi: Lidé mluví o porušení prvního dodatku v kauze učitele, který zpochybňuje vědeckost evoluce a velkého třesku a tvrdí, že na Noemově arše byli dinosauři. Tento případ nepoukazuje na potřebu oddělit církev od státu. Poukazuje na potřebu vyloučit nevzdělané a nekompetentní osoby z řad učitelů." Pojďme tohle jednou provždy vyřešit. ALBERT EINSTEIN A BŮH Pojďme to vyřešit.
Jednou provždy. Ano, Einstein a Bůh spolu něco měli. Že prý si Bůh nehraje s vesmírem. To byl ale vedle. Co kvantová mechanika? O Bohu se zmiňuje často. Proto ho věřící berou za svého, protože je slavný a nezpochybnitelně chytrý. A když máte na své straně slavné, chytré vědce, máte navrch. Ale pojďme si to jednou provždy vyjasnit.
Tohle je dopis od Alberta Einsteina. Je z roku 1954, pár let před jeho smrtí. "Samozřejmě to byla lež, co bylo napsáno o mém náboženském přesvědčení, neustále se opakující lež. V Boha nevěřím, a nikdy jsem netvrdil opak. Naopak jsem to dával jasně najevo. Pokud mám něčím blízko k pobožnosti, je to bezbřehý úžas nad uspořádáním světa, do té míry, jak nám ho odhaluje věda."
Případ uzavřen. Až zas uslyšíte, že Einstein byl věřící, zmiňte tenhle dopis.
Komentáře (0)