CenzuraNeděle s Lubachem
47
Minulou neděli za pět minut deset začala NPO3 vysílat novou řadu Neděle s Lubachem. V prvním díle se zaměřili na způsoby, kterými se Evropa brání šíření falešných zpráv.
Informační bonus
V půlce ledna zasáhla Nizozemsko silná vichřice, kvůli které hlavní nizozemský dopravce NS zastavil všechny své vlaky.
Zwarte cross je největší placený festival v Nizozemsku a zároveň největší motokrosová akce na světě. Koná se každý rok v provincii Gelderland.
Přepis titulků
Dámy a pánové,
musíme probrat cenzuru. Protože i když to nevíte,
dělám ve volném čase... lovce trendů. Vezměte si třeba rok 2018. Konec avokáda? Kdepak. Ale zmizí z chleba,
a vrátí se do salátů. Netflix je pasé. Jeho problém?
Nevíte, kdy to začne. Za pět deset na NPO3 – to je jasné. To lidi chtějí, chápete? Ale největším trendem roku 2018 je podle mě cenzura. A možná to znáte z dřívějška, když jste napsali: "Při hodině ekonomiky *** pan *** dvě hodiny svůj *** do Charlotiny ***." A že pan ředitel pak řekl: "Ne, Arjene, to tam napsat nemůžeš. ***" A to byly ještě školní noviny. Ale v některých zemích se to děje doopravdy. Turecká vláda ve velkém zavírá kritické novináře.
Drsný budíček a zavírání redakci jsou v Turecku skoro na denním pořádku. Vše na rozkaz Erdoganovy vlády. Týjo, toho by můj ředitel nepře***. Dobře, to je Turecko, ale tady na Západě ten trend vidím taky. Začneme v Bruselu. V této budově sídlí organizace EU vs dezinformace. Zde tedy kontrolují, zda reportáže nejsou nakaženy fake news, které nastražilo Rusko.
Ano, zveřejnili to v týdnu. EU se rozhodla zakročit proti ruské propagandě a udělali to pomocí stránky EU vs Disinfo. A na té stránce už je seznam skoro čtyř tisíc případů dezinformací a mezi nimi i čtyři zprávy našich médií, která zřejmě šíří ruskou propagandu. O která média jde? Pracovní skupina obvinila GeenStijl, Radio 1, ThePostOnline a de Gelderlander z šíření falešných zpráv.
Ano, de Gelderlander! Hlásná trouba Kremlu, já to věděl. Vás to překvapilo, ale podívejte. Gelderland leží relativně extrémně blízko Ruska. Gelderland je největší provincie, Rusko je největší země. Rrrusko. Gelderrrland. Černé moře, Černý cross. Ede, Omsk – obojí tři až čtyři písmena.
A v tomto případě šlo o článek, ve kterém ruský výrobce raket Buk říká, že nevěří nizozemskému vyšetřování MH17. A samo o sobě to souhlasí, protože ten výrobce tomu opravdu nevěří. Ale protože u toho nebyl kontext, tedy že se ten muž mýlí, pranýřuje EU de Gelderlander jako zdroj dezinformací. A to je drsné. Takže když teď na gelderlander.nl čtu: "Boemelburcht bude v červené a žluté." Budu váhat, jestli nebude ve fialové a modré.
Nebo čtu: "Starosta předčítá v Herveldu." Ale stejně dobře to může být Doetinchem nebo Petrohrad. A opravdu ten muž předčítá? Možná jen tak improvizuje na základě obrázků. Já tak zvládnul dvě vysoké. Podle mě se už de Gelderlanderu nedá věřít. Pokud se tak jmenuje. Možná je to de Brabander, který tajně píše o jiné provincii, protože se to víc hodí Putinovi.
Takže toto je tedy naše vlastní EU, která regionální noviny v Nizozemsku neprávem obvinila z šíření dezinformací. A i další stížnosti na nizozemská média byly nesmyslné. Naštěstí je tu ještě EenVandaag a ti se vypravili k tiskové policii EU. EenVandaag kontaktovala EU vs. Disinfo, ale členové týmu nesmí mluvit s tiskem. "Novináři, to se nedělá." "Proč ne?"
"Dejte nám pokoj!" Toto je dost divné a hloupé, a proto je to trend. A ten patří na můj lovecký seznam o cenzuře: EU vs Disinfo. Druhou známku západní cenzury jsem našel v Německu. Netzwerkdurchsetzungsgezetz, krátce NetzDG, vstoupil na začátku roku v platnost. Přesně tak. Netzwerkdurchsetzungsgezetz. Lidé mu také říkají netzwerkdurchsetzungsgezetz.
Moje redakce se tím slovem pročetla a jde o nějaký druh zákona o cenzuře. Urážky, nenávistné komentáře, šíření nenávisti. Facebook a jiné sociální sítě musí od neděle mazat jasně nelegální obsah. Mají na to 24 hodin. Když to neudělají, riskují pokutu až padesát milionů euro. Twitter, Facebook a další sociální sítě zodpovídají za mazání ilegálního obsahu. Když ho nechají viditelný moc dlouho, hrozí jim od 1. ledna milionové pokuty. A to je tolik peněz, že Twitter maže nejen nelegální obsah, ale mnohem víc.
Jako prevenci, protože se bojí té pokuty. Kdyby NS za každý zpožděný vlak dostala padesátimilionovou pokutu, tak by při špatném počasí vlaky vůbec... Dobře, špatný příklad. A to vidíte i u tohoto zákona. Na Silvestra napsala německá politička tweet o znásilňujících hordách muslimů. Další den začal zákon platit a tweet zmizel.
A mohli jste říct, že to byl dost blbý tweet, ale pak o tom tweetu zavtipkoval nějaký satirický časopis, a ten vtip byl taky odstraněn. Takže pokud bych to, co teď říkám o tom vtipu na ten tweet, dal na německý Twitter, tak by to bylo zase odstraněno. A to už jde dost daleko. Že řeknete: "Ještě ten tweet..." "Ne, ale já chci něco o tom tweetu..."
"Ale já chci..." "Postřílejte je všechny." K tomu to spěje. Tento zákon vymyslel německý ministr spravedlnosti Mass. A ani on nejspíš nepomyslel na to, že se stane obětí svého zákona. Twitter mu teď totiž smazal starý tweet, kde nazval známého spisovatele idiotem. Šéfredaktor deníku Bild se na to ministra ptal, a tak vznikla šílená situace, ve které ministrovu svoboda slova, kterou si sám omezil, hájil novinář, který se mu navíc hodně podobal.
Novinář je vpravo. A musím říct, že nazvat někoho idiotem, mi při politickém souboji nepřijde zrovna gentlemanské, ale mezi politiky to rozhodně není tak urážlivé, aby takový výrok musel být o sedm let později smazán. Podle mě tím Twitter fatálním způsobem zasáhl do vaší svobody slova, zvlášť během politického střetu.
Ministr tedy něco tweetnul, potom vytvořil zákon, kvůli kterému ten tweet cenzurovali, a novinář mu musel říct, že to nebyl dobrý nápad. Tento trend tedy určitě patří na seznam: pochybný zákon v Německu. Za dalším trendem musíme do Francie. Falešné zprávy. Fake news. Oui.
Le fake news. I francouzský prezident zasahuje. Rád by před volbami cenzuroval fake news. A ví, že když máte nepříjemnou zprávu, tak je lepší mluvit klidně... a dělat odmlky. V době před volbami by měla být pravidla online platforem... trošku jiná. Trošku jiná.
Macron chce, aby fake news mohly být odstraněny. Samozřejmě, ale co je fake news a co ne? A místo aby to rozhodl tisk nebo občané, jak se v demokracii sluší, musí teď francouzská vláda určovat, co je pravda. Takže Macronův plán může taky na seznam. Takže jsme měli Evropu, Německo a Francii. A vy se ptáte: "Lovče trendů, už je to všechno?" Ne, protože Evropa chce víc.
Místo aby se poučila z EU vs Disinfo a nechala tisk být, přišla EU s High Level Expert Group na potírání fake news. Předsedkyní je Nizozemka Madeleine de Cock Buningová. Píše se C–O–C–K... B–U–N–I–N–G–O–V–Á. Dobré je, že máme excelentní high level group, kde vidíte diverzitu na velmi, velmi vysoké úrovni. To je opravdu superhigh High Level Group.
Já sám si teď říkám Senior Comedy Genius Lord Wizard King Arjen. Hned je jasné, že si jménem nic nekompenzuju. Tato high level expert group má na jaře předložit zprávu Evropské komisi. Ale co přesně chtějí? Rovnováhu mezi svobodou informací na straně jedné, ale na straně druhé právem na informace, které jsou transparentní, ověřené a rozmanité. Takže říká: "Haló, tady je high high high level vláda.
Máte právo na námi ověřené high level informace z high levelu." Ale my na to: "Hi, vládo, díky. Ale my si zdroj informací vybereme sami, ty hloupá *** i s tou *** Buningovou." De Gelderlander na černé listině, Macron a jeho plány, zákony o cenzuře v Německu, high high level group – trendy v Evropě míří k tvrdé cenzuře. Falešné zprávy existují a je to fakt na hovno, ale když bude pravdu určovat vláda, zavládnou tady turecké poměry.
Samozřejmě ne hned, ale co když celá Evropa zavede zákony, které vládám umožní cenzuru falešných zpráv? Můžete si říkat: "Já vládě věřím. Ta to nezneužije." Ale co když se k moci dostane někdo jiný? Někdo s jinou definicí falešných zpráv. Fake news, lidi. Klasická falešná zpráva od New York Times.
Děkuji mnohokrát. Fake news. Fake news. Americký tisk je podle mě opravdu rád, že nemají žádné zákony proti fake news. Takže víte co? Toto mi připomíná rok 1984. 1984 To mi bylo pět a ve škole jsme četli Orwellovu Farmu zvířat. Ale podle učitelky to nebyla pravda, protože zvířata nemluví.
Mně to přišlo poučné, ale ta učitelka řekla: "Uděláme to jinak. Můžeš si to přečíst, ale zaplatíš padesát milionů." A já je tehdy neměl. Tolik k trendům. Ještě chci říct, ať ten trend bedlivě sledujete. Protože tady naštěstí můžeme zatím říkat všechno až na... A jéje, už jsme zase na konci, ale nesmutněte, můžete mě odebírat.
Stačí mi napsat 18stránkový dopis, kde mě požádáte o dovolení. Anebo klikněte sem. To jde taky. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach. Překlad: Misschien www.videacesky.cz
Nevíte, kdy to začne. Za pět deset na NPO3 – to je jasné. To lidi chtějí, chápete? Ale největším trendem roku 2018 je podle mě cenzura. A možná to znáte z dřívějška, když jste napsali: "Při hodině ekonomiky *** pan *** dvě hodiny svůj *** do Charlotiny ***." A že pan ředitel pak řekl: "Ne, Arjene, to tam napsat nemůžeš. ***" A to byly ještě školní noviny. Ale v některých zemích se to děje doopravdy. Turecká vláda ve velkém zavírá kritické novináře.
Drsný budíček a zavírání redakci jsou v Turecku skoro na denním pořádku. Vše na rozkaz Erdoganovy vlády. Týjo, toho by můj ředitel nepře***. Dobře, to je Turecko, ale tady na Západě ten trend vidím taky. Začneme v Bruselu. V této budově sídlí organizace EU vs dezinformace. Zde tedy kontrolují, zda reportáže nejsou nakaženy fake news, které nastražilo Rusko.
Ano, zveřejnili to v týdnu. EU se rozhodla zakročit proti ruské propagandě a udělali to pomocí stránky EU vs Disinfo. A na té stránce už je seznam skoro čtyř tisíc případů dezinformací a mezi nimi i čtyři zprávy našich médií, která zřejmě šíří ruskou propagandu. O která média jde? Pracovní skupina obvinila GeenStijl, Radio 1, ThePostOnline a de Gelderlander z šíření falešných zpráv.
Ano, de Gelderlander! Hlásná trouba Kremlu, já to věděl. Vás to překvapilo, ale podívejte. Gelderland leží relativně extrémně blízko Ruska. Gelderland je největší provincie, Rusko je největší země. Rrrusko. Gelderrrland. Černé moře, Černý cross. Ede, Omsk – obojí tři až čtyři písmena.
A v tomto případě šlo o článek, ve kterém ruský výrobce raket Buk říká, že nevěří nizozemskému vyšetřování MH17. A samo o sobě to souhlasí, protože ten výrobce tomu opravdu nevěří. Ale protože u toho nebyl kontext, tedy že se ten muž mýlí, pranýřuje EU de Gelderlander jako zdroj dezinformací. A to je drsné. Takže když teď na gelderlander.nl čtu: "Boemelburcht bude v červené a žluté." Budu váhat, jestli nebude ve fialové a modré.
Nebo čtu: "Starosta předčítá v Herveldu." Ale stejně dobře to může být Doetinchem nebo Petrohrad. A opravdu ten muž předčítá? Možná jen tak improvizuje na základě obrázků. Já tak zvládnul dvě vysoké. Podle mě se už de Gelderlanderu nedá věřít. Pokud se tak jmenuje. Možná je to de Brabander, který tajně píše o jiné provincii, protože se to víc hodí Putinovi.
Takže toto je tedy naše vlastní EU, která regionální noviny v Nizozemsku neprávem obvinila z šíření dezinformací. A i další stížnosti na nizozemská média byly nesmyslné. Naštěstí je tu ještě EenVandaag a ti se vypravili k tiskové policii EU. EenVandaag kontaktovala EU vs. Disinfo, ale členové týmu nesmí mluvit s tiskem. "Novináři, to se nedělá." "Proč ne?"
"Dejte nám pokoj!" Toto je dost divné a hloupé, a proto je to trend. A ten patří na můj lovecký seznam o cenzuře: EU vs Disinfo. Druhou známku západní cenzury jsem našel v Německu. Netzwerkdurchsetzungsgezetz, krátce NetzDG, vstoupil na začátku roku v platnost. Přesně tak. Netzwerkdurchsetzungsgezetz. Lidé mu také říkají netzwerkdurchsetzungsgezetz.
Moje redakce se tím slovem pročetla a jde o nějaký druh zákona o cenzuře. Urážky, nenávistné komentáře, šíření nenávisti. Facebook a jiné sociální sítě musí od neděle mazat jasně nelegální obsah. Mají na to 24 hodin. Když to neudělají, riskují pokutu až padesát milionů euro. Twitter, Facebook a další sociální sítě zodpovídají za mazání ilegálního obsahu. Když ho nechají viditelný moc dlouho, hrozí jim od 1. ledna milionové pokuty. A to je tolik peněz, že Twitter maže nejen nelegální obsah, ale mnohem víc.
Jako prevenci, protože se bojí té pokuty. Kdyby NS za každý zpožděný vlak dostala padesátimilionovou pokutu, tak by při špatném počasí vlaky vůbec... Dobře, špatný příklad. A to vidíte i u tohoto zákona. Na Silvestra napsala německá politička tweet o znásilňujících hordách muslimů. Další den začal zákon platit a tweet zmizel.
A mohli jste říct, že to byl dost blbý tweet, ale pak o tom tweetu zavtipkoval nějaký satirický časopis, a ten vtip byl taky odstraněn. Takže pokud bych to, co teď říkám o tom vtipu na ten tweet, dal na německý Twitter, tak by to bylo zase odstraněno. A to už jde dost daleko. Že řeknete: "Ještě ten tweet..." "Ne, ale já chci něco o tom tweetu..."
"Ale já chci..." "Postřílejte je všechny." K tomu to spěje. Tento zákon vymyslel německý ministr spravedlnosti Mass. A ani on nejspíš nepomyslel na to, že se stane obětí svého zákona. Twitter mu teď totiž smazal starý tweet, kde nazval známého spisovatele idiotem. Šéfredaktor deníku Bild se na to ministra ptal, a tak vznikla šílená situace, ve které ministrovu svoboda slova, kterou si sám omezil, hájil novinář, který se mu navíc hodně podobal.
Novinář je vpravo. A musím říct, že nazvat někoho idiotem, mi při politickém souboji nepřijde zrovna gentlemanské, ale mezi politiky to rozhodně není tak urážlivé, aby takový výrok musel být o sedm let později smazán. Podle mě tím Twitter fatálním způsobem zasáhl do vaší svobody slova, zvlášť během politického střetu.
Ministr tedy něco tweetnul, potom vytvořil zákon, kvůli kterému ten tweet cenzurovali, a novinář mu musel říct, že to nebyl dobrý nápad. Tento trend tedy určitě patří na seznam: pochybný zákon v Německu. Za dalším trendem musíme do Francie. Falešné zprávy. Fake news. Oui.
Le fake news. I francouzský prezident zasahuje. Rád by před volbami cenzuroval fake news. A ví, že když máte nepříjemnou zprávu, tak je lepší mluvit klidně... a dělat odmlky. V době před volbami by měla být pravidla online platforem... trošku jiná. Trošku jiná.
Macron chce, aby fake news mohly být odstraněny. Samozřejmě, ale co je fake news a co ne? A místo aby to rozhodl tisk nebo občané, jak se v demokracii sluší, musí teď francouzská vláda určovat, co je pravda. Takže Macronův plán může taky na seznam. Takže jsme měli Evropu, Německo a Francii. A vy se ptáte: "Lovče trendů, už je to všechno?" Ne, protože Evropa chce víc.
Místo aby se poučila z EU vs Disinfo a nechala tisk být, přišla EU s High Level Expert Group na potírání fake news. Předsedkyní je Nizozemka Madeleine de Cock Buningová. Píše se C–O–C–K... B–U–N–I–N–G–O–V–Á. Dobré je, že máme excelentní high level group, kde vidíte diverzitu na velmi, velmi vysoké úrovni. To je opravdu superhigh High Level Group.
Já sám si teď říkám Senior Comedy Genius Lord Wizard King Arjen. Hned je jasné, že si jménem nic nekompenzuju. Tato high level expert group má na jaře předložit zprávu Evropské komisi. Ale co přesně chtějí? Rovnováhu mezi svobodou informací na straně jedné, ale na straně druhé právem na informace, které jsou transparentní, ověřené a rozmanité. Takže říká: "Haló, tady je high high high level vláda.
Máte právo na námi ověřené high level informace z high levelu." Ale my na to: "Hi, vládo, díky. Ale my si zdroj informací vybereme sami, ty hloupá *** i s tou *** Buningovou." De Gelderlander na černé listině, Macron a jeho plány, zákony o cenzuře v Německu, high high level group – trendy v Evropě míří k tvrdé cenzuře. Falešné zprávy existují a je to fakt na hovno, ale když bude pravdu určovat vláda, zavládnou tady turecké poměry.
Samozřejmě ne hned, ale co když celá Evropa zavede zákony, které vládám umožní cenzuru falešných zpráv? Můžete si říkat: "Já vládě věřím. Ta to nezneužije." Ale co když se k moci dostane někdo jiný? Někdo s jinou definicí falešných zpráv. Fake news, lidi. Klasická falešná zpráva od New York Times.
Děkuji mnohokrát. Fake news. Fake news. Americký tisk je podle mě opravdu rád, že nemají žádné zákony proti fake news. Takže víte co? Toto mi připomíná rok 1984. 1984 To mi bylo pět a ve škole jsme četli Orwellovu Farmu zvířat. Ale podle učitelky to nebyla pravda, protože zvířata nemluví.
Mně to přišlo poučné, ale ta učitelka řekla: "Uděláme to jinak. Můžeš si to přečíst, ale zaplatíš padesát milionů." A já je tehdy neměl. Tolik k trendům. Ještě chci říct, ať ten trend bedlivě sledujete. Protože tady naštěstí můžeme zatím říkat všechno až na... A jéje, už jsme zase na konci, ale nesmutněte, můžete mě odebírat.
Stačí mi napsat 18stránkový dopis, kde mě požádáte o dovolení. Anebo klikněte sem. To jde taky. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach. Překlad: Misschien www.videacesky.cz
Komentáře (0)