Lucy Lawless o speciálních efektech a soubojích v seriálu Xena
Lucy Lawless, představitelka seriálové Xeny, vzpomíná na natáčení seriálu a vzpomene třeba na své nejhorší zranění a na způsob, jakým se natáčely akční scény.
Přepis titulků
Hodně se používal greenscreen. Tehdy se to dělalo jinak. I když srovnáte Xenu a Battlestar Galacticu. Jejich technologie byla mnohem víc napřed. Takže když jsme natáčeli… Když jsme měli ve scéně plivání ohně, tak tam ten oheň nedoklíčovali, ale prostě jsme plivali oheň. A když bylo ve scénáři „Xena bude odrážet hořící polena“, ptala jsem se: „Jak to uděláme?“ S hořícími poleny!
Přesně tak. A člověk je fakt musel odrazit. No jo, Nový Zéland. Kriste pane. Bylo to děsivé. A bylo toho víc. Shořelo mi obočí. Plivání ohně je vážně záludné, protože když se toho nadechnete, tak si popálíte plíce, takže musíte… Já prostě v situacích, které jsou život ohrožující, dělám, co mi řeknou.
Nevím, proč je mám tak často. Třeba v pořadu Holiday, kde mě vyhodili z vrtulníku a na nohou jsem měla 250metrové lano. Prostě dělám, co mi řeknou. Spoléhám se na své nástroje, tak to je. Používali jste dubléry, nebo jste všechno dělala sama? Bože, ne, nedělala jsem to všechno sama. Kromě toho, že je to nebezpečné a bolí to, tak na to nemáte čas.
Takže jsem natáčela ty pasáže soubojů, kde se natáčí přes rameno dubléra pohled na mě. Ale když to bylo přes rameno Xeny a byl záběr na kolegu herce, to točila dublérka. Dělá se to i kvůli bezpečnosti. Kevin Sorbo dostal ťafku… Jednou ode mě, když nad tím přemýšlím.
Souboje s herci jsou nebezpečné. Nechcete, aby tvář vaší hvězdy zničil hostující herec, co nikdy nebojoval a který nemá prostorové vnímání. Dubléři, ti vždycky dostali naloženo. Trošku jsem trénovala s Douglasem Wongem v L. A. Nikdy jsem totiž nedělala kung-fu. Vlastně žádný sport. A myslela jsem, že budu dělat Shakespeara. Myslela jsem, že pojedu do Anglie a budu tam studovat divadlo.
A pak mě hodili do tohohle… hrozivého života akční hvězdy. A nikdy se mi to nelíbilo. Moje tělo se to naučilo mít rádo. Postupem času. Dneska už to vím. Ale nikdy se mi to moc nelíbilo. Třeba… Třeba jsem dělala bojovou scénu a pak jsem to vymazala z hlavy. A o pár hodin později mi řekli: „Lucy, máte tu další boj.“ A já zareagovala, jako bych dostala šok.
A řekla jsem: „Děláte si prdel? Už zase?“ Jako by mě překvapovalo, že v tomhle seriálu jsou samé souboje. A oni vždycky vymýšleli inovativní a zajímavé způsoby boje. Ale mě to nikdy nějak extra nezaujalo. Takže jsem se to musela naučit. Hrozně rychle se zlepšit.
Co nějaké vážné zranění na place? Ne, nikdy… Měla jsem monokl, viklavý zub, odřená kolena a jednou jsem si ošklivě poranila záda. Ale už nevím jak. A pak mě pověsili vzhůru nohama. Byla jsem pověšená za nohy a mučil mě Gurkhan ve stejnojmenné epizodě.
A pamatuju si, že to byla ta nejhorší bolest, jakou jsem na place kdy zažila. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Přesně tak. A člověk je fakt musel odrazit. No jo, Nový Zéland. Kriste pane. Bylo to děsivé. A bylo toho víc. Shořelo mi obočí. Plivání ohně je vážně záludné, protože když se toho nadechnete, tak si popálíte plíce, takže musíte… Já prostě v situacích, které jsou život ohrožující, dělám, co mi řeknou.
Nevím, proč je mám tak často. Třeba v pořadu Holiday, kde mě vyhodili z vrtulníku a na nohou jsem měla 250metrové lano. Prostě dělám, co mi řeknou. Spoléhám se na své nástroje, tak to je. Používali jste dubléry, nebo jste všechno dělala sama? Bože, ne, nedělala jsem to všechno sama. Kromě toho, že je to nebezpečné a bolí to, tak na to nemáte čas.
Takže jsem natáčela ty pasáže soubojů, kde se natáčí přes rameno dubléra pohled na mě. Ale když to bylo přes rameno Xeny a byl záběr na kolegu herce, to točila dublérka. Dělá se to i kvůli bezpečnosti. Kevin Sorbo dostal ťafku… Jednou ode mě, když nad tím přemýšlím.
Souboje s herci jsou nebezpečné. Nechcete, aby tvář vaší hvězdy zničil hostující herec, co nikdy nebojoval a který nemá prostorové vnímání. Dubléři, ti vždycky dostali naloženo. Trošku jsem trénovala s Douglasem Wongem v L. A. Nikdy jsem totiž nedělala kung-fu. Vlastně žádný sport. A myslela jsem, že budu dělat Shakespeara. Myslela jsem, že pojedu do Anglie a budu tam studovat divadlo.
A pak mě hodili do tohohle… hrozivého života akční hvězdy. A nikdy se mi to nelíbilo. Moje tělo se to naučilo mít rádo. Postupem času. Dneska už to vím. Ale nikdy se mi to moc nelíbilo. Třeba… Třeba jsem dělala bojovou scénu a pak jsem to vymazala z hlavy. A o pár hodin později mi řekli: „Lucy, máte tu další boj.“ A já zareagovala, jako bych dostala šok.
A řekla jsem: „Děláte si prdel? Už zase?“ Jako by mě překvapovalo, že v tomhle seriálu jsou samé souboje. A oni vždycky vymýšleli inovativní a zajímavé způsoby boje. Ale mě to nikdy nějak extra nezaujalo. Takže jsem se to musela naučit. Hrozně rychle se zlepšit.
Co nějaké vážné zranění na place? Ne, nikdy… Měla jsem monokl, viklavý zub, odřená kolena a jednou jsem si ošklivě poranila záda. Ale už nevím jak. A pak mě pověsili vzhůru nohama. Byla jsem pověšená za nohy a mučil mě Gurkhan ve stejnojmenné epizodě.
A pamatuju si, že to byla ta nejhorší bolest, jakou jsem na place kdy zažila. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Komentáře (0)