Rozdělování rodinLast Week Tonight
235
I v našich končinách jsme se mohli dočíst o nové imigrační politice v USA, kdy byly děti odebírány svým rodičům, kteří nelegálně překročili hranici. Toto jednání vyvolalo takovou bouři nesouhlasných reakcí, že tento postup byl dočasně zrušen. Z jakého důvodu byly děti migrantům odebírány? A jaké následky si z toho děti mohou celý život nést?
Přepis titulků
Imigrace – přinesla vám mě. Ale je to v pohodě
a už se to nestane. Imigrace se ve zprávách
objevuje po celý týden, jak karavana migrantů
ze Střední Ameriky míří na sever. A přestože jsou tisíce mil daleko
a potrvá jim to několik měsíců, Trump na tom postavil průběžné volby. V tento moment obří a organizovaná skupina
migrantů pochoduje k naší jižní hranici. Někteří to nazývají invazí.
Je to jako invaze. Mnoho mladých mužů, silných mužů. Mnoho mužů, které tu nechceme. Nechci je v naší zemi. Ženy je nechtějí v naší zemi. Ženy chtějí bezpečnost. Muži je u nás taky nechtějí. Ale ženy je nechtějí. Ženy chtějí bezpečnost. Páni.
Mladí a silní muži vtrhnou do naší země a vezmou nám naše ženy. To je takový typický rasismus, že se až divím, že se obraz během rozhovoru nestal černobílým. Jako obrácené městečko Pleasantville. Tento týden na hrozbu imigrace reagoval vysláním 15 tisíc vojáků na hranici a zrušením získání občanství narozením na území USA. Je těžké říct, co prezident udělá nebo vůbec může udělat. Dnes se nebudeme zaměřovat na hypotézy, ale podíváme se na něco, co s imigranty skutečně udělal.
Rozdělování rodin. Byla to součást jeho politiky nulové tolerance. Rodiče překračující hranice byli zatčeni, obviněni a byly jim odebrány děti. V červnu se o tom mluvilo všude. Doprovázely to záběry dětí v klecích, útulcích, Melaniiny husté bundy s nápisem "Vůbec mě nezajímáš" a pak tento moment.
Dnes jsem četl o desetileté dívce s Downovým syndromem, kterou sebrali matce a zavřeli ji do klece. - Kecy v kleci... - Četl jsem o... On právě řekl "kecy v kleci" na desetiletou dívku s Downovým syndromem? Ano, řekl. Corey Lewandovski řekl "kecy v kleci". Pokud existuje spravedlnost, bude to mít vytesáno na náhrobku. A když dorazí k nebeské bráně, uslyší: "Ahoj, Corey, tohle ti chci říct už dlouho."
"Kecy v kleci." Po národnímu pohoršení a soudním líčení prezident podepsat příkaz ke zrušení a tento příběh přestal lidi zajímat. Ale stojí za to si projít zprávy mnoha vládních organizací, které nám přinesou obrázek o tom, co se skutečně dělo.
Přestože se to v té době zdálo malicherné a chaotické, každý krok byl ještě horší, než si myslíte. Podívejme se na dva aspekty rozdělování rodin. Jak se to dělalo a proč? Začněme otázkou jak. Možná si pamatujete srdcervoucí záběry rodičů, kteří netuší, kam jim děti přemístili. Ale když se na to zeptali Alexe Azara, ministra zdravotnictví, tak nás ujistil, že se není čeho bát.
Není důvod, proč by rodič nevěděl, kde je jeho dítě. Stačilo by mi zmáčknutí pár kláves na klávesnici na našem portálu ORR. Během pár vteřin rychlého hledání zjistím, kde se nachází dítě jakéhokoliv rodiče. Nevidíte každý den, aby muž svědčil tvrzením, že má na počítači přístup ke spoustě dětí. Stačí mi jen pár stisknutí kláves a mám to tu plné dětí.
Ve chvíli, kdy počítač otevřu, bum a mám tam spoustu dětí. Vím, jak to zní, ale líbí se mi to. Azar možné věděl, kde se nachází děti v jeho péči, ale to byla jen malá část skládačky. Kriticky důležité informace, aby mohly být děti přiřazeny ke správným rodičům, spravovala jiná agentura, ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Závěrečná zpráva vyšetřování zjistila, že jejich data jsou nejen nekompletní a neucelená, ale že každý krok procesu byl náchylný k chybě lidského faktoru, čímž se zvyšovala šance, že se dítě ztratí v systému.
To je hrozné. Ve vládním systému byste měli být schopni ztratit dítě stejně snadno jako v balónkovém bazénu. Omlouvám se, musíme zavolat pomoc, paní Donaldsonová. Ralfie teď patří míčkům.
Bylo nám řečeno, že vláda odebrala 2 600 dětí, z čehož 220 dětí je stále drženo od rodičů. Ale nedokážeme s jistotou říct, zda jsou tato čísla přesná. Před dvěma týdny vláda očividně našla dalších 14 dětí a přidala je na seznam. Zamyslete, 14 dětí se pohřešovalo a my jsme to ani netušili. Jak to, že se o tom nemluvilo? Když v Thajsku uvízlo v jeskyni 12 chlapců, probíhal živý přenos a Elon Musk posílal ponorky a nazýval zachránce pedofily.
Netvrdím, že chci, aby se to dělo teď nebo předtím, ale aspoň to lidi zajímalo. Tato neschopnost byla zcela zřejmá, když nezisková organizace chtěla děti zkontrolovat, vláda neměla systém k tomu vyhledat ty, kteří jsou vedeni na seznamu. Vláda nám dala seznam a řekla nám, že si můžeme vybrat, s kým chceme mluvit.
Když jsem si prošla seznam 500 dětí, objevila jsem tam i velmi malé děti. Včetně dvouletého, několika ročních a jedno dítě, jehož věk byl uveden jako nula. Chtěla jsem vidět tyto děti. Odešli a vrátili se s tím, že děti nemohli najít. Prý volali jejich jméno, ale nikdo neodpověděl, takže netuší, kde jsou.
- Takže jsem... - Jsou to nemluvňata. Jsou to nemluvňata, takže samozřejmě neodpoví, když na ně zavoláte jménem. No dobře... Každý, kdo zavolá na nemluvně jménem a pak se vzdá, o nemluvňatech nic neví, nebo kryje dítě, které tam nechce jít. Pardon, řekni jim, že tu nejsem.
Mám tu jednání s plínkou a trojúhelníkem. A ve 14:30 mám schůzku se svými palci. Pondělky, mám pravdu? Ale vážně, mám pravdu? Neznám dny v týdnu. Přeci jsem jsem jen podělaný nemluvně! Ale i když se neziskové organizace snažily rodiče vyhledat a děti jim navrátit, stovky z nich už byly deportovány bez dětí. Přesto to vláda dokázala podělat ještě víc. Jedné matce odebrali 5měsíční kojené dítě a později jí vrátili jiné dítě.
Představte si, že se máte shledat se svým dítětem po násilném rozdělení a oni vám dají cizího spratka. To říkám jako rodič. Moje dítě je zázrak a radost, všichni ostatní jsou unudlaní spratci. Držte je dál ode mě. Abych to podal ještě mírně, způsob, jakým jsme to dělali, byl kombinací neschopnosti a krutosti.
To nás přivádí k otázce: "Proč?" Proč jsme to dělali? Mnoho členů Trumpovy vlády tvrdilo, že neměli na výběr. Měli jste v plánu to provádět tímto způsobem? Měli jste v plánu oddělovat děti od rodičů? Chtěli jste tím vyslat poselství? To považuji za urážlivé.
Proč bych vědomě vytvářela politiku, která úmyslně provádí toto? - Možná k zastrašení. - Ne! Ne! K zastrašení? To bych nikdy... Vy mě urážíte, pane! S touto vládou se to má takto. Víte, že jste se trefili do černého, když se cítí uraženi vaším popisem toho, co můžou dělat. Je to zcela očividné.
Jako by pokerový hráč ejakuloval pokaždé, když mu přijdou dobré karty. "Dobře, asi všichni víme, co se tu děje." Oficiálním vyjádřením často bylo, že rozdělování rodin nemělo sloužit k zastrašování, ale bylo to důsledkem vymáhání práva. Poví nám to tehdejší ředitel imigračního úřadu ICE Thomas Holman. Každá výkonná agentura v této zemi odděluje děti od rodičů, kteří spáchají zločin.
Jsme výkonnou agenturou, vymáháme trestní zákony. Neviním nikoho z toho, že chce být součástí té nejlepší země na světě, ale dělají to nesprávným způsobem. Těžko se poslouchá, že jsme nejlepší země na světě, když zároveň ospravedlňuje zbytečné oddělování dětí od rodičů. Hlavně když ten člověkem vypadá, jako by energiťák Monster ošukal Johna Lithgowa. Teď pár poznámek o tom jejich správném postupu.
Zaprvé, mnoho těchto lidí žádalo o azyl. Hledali ochranu před pronásledováním. Podle mezinárodních a amerických zákonů o něj smíte požádat bez ohledu na způsob vstupu do země. Zadruhé, Trumpova vláda trvala na tom, že i žadatelé o azyl mají vstupovat skrz oficiální hraniční přechody, ale zároveň jim to ztěžovala. Mnoha lidem byl opakovaně zamítnut vstup do země, nebo museli čekat dny až týdny.
Nemůžete takto úmyslně lidi zdržovat, když to jsou žadatelé o azyl hledající bezpečí. Nejsou to zákazníci AT&T, kteří chtějí mluvit s manažerem. Ano, jdu po tobě, taťko. Dostanu tě! Co s tím jako uděláš? Jsem přímo tady! Nakonec jde o to, že překročení hranice "špatným způsobem" je ve skutečnosti napoprvé pouze přestupek.
Většina lidí dostane trest v délce vazby. A o to jde. I přes to, co si můžete myslet, skoro všichni rodiče, kteří byli odděleni od dětí, byli obviněni, odsouzeni a trest si odpykali poměrně rychle. V minulosti jsme rodiče s dětmi ani nestíhali a nechávali je volně projít, aby si počkali na své imigrační slyšení, což dává smysl.
Tak proč jsme začali držet lidi, kteří si odpykali svůj trest, i nadále od jejich dětí? Protože Trump starý systém nesnášel. Nazýval ho jako "chytit a pustit". Jeho popis byl značně zavádějící. Chytíme kriminálníka, skutečného kriminálníka, těžkého kriminálníka, necháme si nadiktovat jméno a propustíme ho. Požádáme ho, aby se za pár měsíců objevil u soudu.
Víte, jaká je šance, že dorazí? Nula. Jasné? Když Trump řekne číslo nula, všichni instinktivně víme, že ať je to číslo jakékoliv, nula to není. Když řekne, že je něco horké, je to studené, nahoře je ve skutečnosti dole, a když řekne, že to je roztomilé štěně, automaticky si pomyslíte, že sice nevíte proč, ale ten pes je určitě kretén.
Když dojde na rodiny hledající azyl, které byly nyní rozdělováním silně postiženy, to číslo je neuvěřitelně vzdálené od nuly. 96 % z nich se po propuštění z vazby k soudu dostaví. Během Obamova programu Řízení rodinných případů, kde každé rodině přiřadili úředníka, který jim pomáhal s orientací v systému, ke slyšení dorazilo 99,3 % lidí. Trump se pletl.
Byl o 99,3 % vedle. A vy víte, co to znamená. Dostali jsme ho! Dostali! Asi čekáte, že se vyřítí tygr, ale bohužel před pár měsíci zemřel smutkem. Toto tlačítko už jen zvyšuje mé dávky morfia. Jen to... Zmírňuje to bolest. Není to dokonalé, ale pomáhá to.
Ještě se uvidíme. Trump tento program zrušil, přestože ho i ICE nazýval úspěchem, a začal rozdělovat rodiny. Takže naposledy. Proč? Už si odpykali trest za svůj zločin a existoval lepší způsob, jak zajistit jejich přítomnost u soudu, tak proč to do prdele začal dělat?
Dovolím si tvrdit, že je to logickým vyústěním krajně pravicového démonizování imigrantů pro získání politických bodů. Někteří to mohou nazvat rasismem a ostatní se budou plést. Argumenty konzervativců ohledně imigrace následují vcelku jasný vzorec. Ilegální překročení hranice je zločin, proto každý, kdo ji překročí, je zločinec, a protože všichni zločinci jsou nebezpeční, kdo překročí hranici, je nebezpečný zločinec. A to bez ohledu na to, že imigranti páchají méně zločinů než lidé narození v USA.
Přesto to republikány nezastavilo ve vysílání toxických politických protiimigračních reklam. Mladá žena zastřelená ilegálním migrantem, který měl být deportován. Ilegální cizáci vtrhli do USA. Demokrati, kteří nám stojí v cestě, budou zodpovědní za každou vraždu spáchanou ilegálním migrantem. Mexičtí drogoví magnáti, členové gangu MS-13, obchodníci s lidmi. Násilničtí členové gangu MS-13.
Členové gangů, odsouzení kriminálníci, lidé z Blízkého východu. No ty krávo. Rasismus poznáte nejlépe tak, že se vzdají jakéhokoliv cíleného vzbuzování strachu a rovnou řeknou: "Lidé z Blízkého východu." Proč prostě nevyjmenujete věci, které nesnášíte? Karavana také přináší plánované rodičovství, gaye, kteří chtějí svatební dorty, černého Santu a devítimetrovou Nancy Pelosi.
Demokraté budou zodpovědní za každého člověka, kterého sní. Pokud zhlédnete více těchto reklam, uvědomíte si, že nejde o to, že tu imigranty nechtějí, protože to jsou kriminálníci, ale nazývají je kriminálníky, protože je tu nechtějí. Příklad můžete vidět zde, kde reportérka CNN vedla rozhovor s Trumpovou příznivkyní z New Jersey. Bojíte se imigrace. Jen ilegální imigrace.
Ne legální imigrace. Přijďte legálně a budete naprosto vítáni. Ale požádat o azyl je legální. Doufám, že to Trump změní. - Nechcete tu žadatele o azyl. - Ne. Nevidí se často, jak se něčí zástěrka tak snadno rozpadne. - Jste tři děti v kabátě? - Ne. - Chcete zmrzlinu?
- Jo, jsme tři a máme rádi čokoládovou. Tak jsme si zvykli na obraz imigrantů jako hrozby, že politici mluví válečnou rétorikou. Pamatujte, Trump karavanu označil za invazi a poslal na hranici vojáky. Toto militaristické jednání může u lidí vyvolat pocit, že se jedná o nutnou reakci jako ve válce. Proto se dějí věci jako rozdělování dětí. Sledujte Jessicu Vaungh, zarytou odpůrkyni imigrace, jak se snaží ospravedlnit naše jednání.
Mnoho Američanů to považuje za odporné. Co na to můžete říct? Myslím si, že je odporné, že jsme nuceni to dělat. Jaké následky podle vás mohou mít děti, které si tímto prošly a stále procházejí tímto traumatem? Je dost možné, že některé tyto děti si ponesou následky. Jistě. Ale trvalé následky u dětí nejsou žádnou maličkostí.
Oddělujete je od rodičů, neříkáte jim, že jste snědli jejich halloweenské sladkosti, abyste se objevili u Jimmyho Kimmela. Když jsme u toho, nikdo by to neměl dělat. Jsem rád, že to někteří dělají, protože je to vtipné, ale nikdo by to dělat neměl. Prosím, pokračujte v tom. Zatímco přiznává, že je to odporné, tvrdí, že to dělat musíme.
Pravdou je, že nemusíme. Nemusíme dělat nic z toho. Přestože používají válečnou rétoriku, žádná válka neexistuje. Jediným důvodem, proč takto lidé mluví, je to, aby získali svolení k jednání, do kterého si přejí být dotlačeni. Ale rozdělování rodin mezi ně nepatří. Jak řekla, děti mohou mít trvalé následky. Snadno se to říká v kontextu abstraktní pediatrie, ale ve skutečnosti je to srdcervoucí.
Jenry je šestiletý chlapec z Hondurasu. Oddělili ho od matky a znovu se s ní setkal za měsíc. Dokumentární štáb zaznamenal, že jejich utrpení ani zdaleka neskončilo. Upozorňuji vás, že se na to nedívá snadno. Postarejte se o něj. Asi bude potřebovat trochu času. Já se chci vrátit do vězení. Ty se tam chceš vrátit?
Ty mě už nemiluješ. Kdo ti řekl, že tě nemiluju? Už nejsi moje máma. Jenri? To rozdělení bylo dlouhé a můj syn se úplně změnil. Má obrovské trauma. "Už nechci být tvůj syn. Už nejsem tvůj syn," řekl. Ano.
Tohle jsme způsobili, ale ne z donucení, ale z naší vůle. Děsivé je, že to možná budeme dělat znovu. Trump veřejně prohlásil, že chce rozdělování rodin znovu zavést a Thomas Homan to podpořil během rozhovoru ve Fox and Friends, což je nyní známo jako "Setkání s prezidentem". Pokud jde o politiku nulové tolerance, je to správná věc. Bez ohledu na to, jak je to smutné. Nikdo nechce vidět rozdělené rodiny. Ale když je rozdělili a stíhali je, jejich počet se snížil o 22 % jen za dva týdny.
Kdyby to vydrželi 30 až 60 dní, žádná karavana by neexistovala. Ano, možná, Tome. Víš co, kdybychom na hranici umístili náhodně spouštějící plamenomety s hady, kteří se pokusí postavit, když se kdokoliv přiblíží, tak to možná karavanu taky odradí. Ale tohle neděláme, protože takhle se prostě chovat nemáme. A to říkám plně vědom toho, že kdyby Trump tenhle nápad v televizi slyšel, řekl by: "Někdo si to zapište.
Hadi s plamenomety, to je skvělý nápad. Napadlo mě to. Je to můj nápad." Podívejte, pokud chce prezident úterní volby opravdu točit kolem sebe a imigrace, tak dobře. Tak to tak nechme být. Rozdělování rodin je asi nejpříznačnější moment jeho celé doby v úřadu. Bylo to kruté, plné chyb, zbytečné, rasistické a vlastně přesně tohle jsme měli čekat.
A chci říct, že největší hrozbou pro naše postavení "nejlepší země na světě" není karavana tisíce kilometrů jižně, ale jsou to lidé, kteří tohle považují za přijatelné. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Je to jako invaze. Mnoho mladých mužů, silných mužů. Mnoho mužů, které tu nechceme. Nechci je v naší zemi. Ženy je nechtějí v naší zemi. Ženy chtějí bezpečnost. Muži je u nás taky nechtějí. Ale ženy je nechtějí. Ženy chtějí bezpečnost. Páni.
Mladí a silní muži vtrhnou do naší země a vezmou nám naše ženy. To je takový typický rasismus, že se až divím, že se obraz během rozhovoru nestal černobílým. Jako obrácené městečko Pleasantville. Tento týden na hrozbu imigrace reagoval vysláním 15 tisíc vojáků na hranici a zrušením získání občanství narozením na území USA. Je těžké říct, co prezident udělá nebo vůbec může udělat. Dnes se nebudeme zaměřovat na hypotézy, ale podíváme se na něco, co s imigranty skutečně udělal.
Rozdělování rodin. Byla to součást jeho politiky nulové tolerance. Rodiče překračující hranice byli zatčeni, obviněni a byly jim odebrány děti. V červnu se o tom mluvilo všude. Doprovázely to záběry dětí v klecích, útulcích, Melaniiny husté bundy s nápisem "Vůbec mě nezajímáš" a pak tento moment.
Dnes jsem četl o desetileté dívce s Downovým syndromem, kterou sebrali matce a zavřeli ji do klece. - Kecy v kleci... - Četl jsem o... On právě řekl "kecy v kleci" na desetiletou dívku s Downovým syndromem? Ano, řekl. Corey Lewandovski řekl "kecy v kleci". Pokud existuje spravedlnost, bude to mít vytesáno na náhrobku. A když dorazí k nebeské bráně, uslyší: "Ahoj, Corey, tohle ti chci říct už dlouho."
"Kecy v kleci." Po národnímu pohoršení a soudním líčení prezident podepsat příkaz ke zrušení a tento příběh přestal lidi zajímat. Ale stojí za to si projít zprávy mnoha vládních organizací, které nám přinesou obrázek o tom, co se skutečně dělo.
Přestože se to v té době zdálo malicherné a chaotické, každý krok byl ještě horší, než si myslíte. Podívejme se na dva aspekty rozdělování rodin. Jak se to dělalo a proč? Začněme otázkou jak. Možná si pamatujete srdcervoucí záběry rodičů, kteří netuší, kam jim děti přemístili. Ale když se na to zeptali Alexe Azara, ministra zdravotnictví, tak nás ujistil, že se není čeho bát.
Není důvod, proč by rodič nevěděl, kde je jeho dítě. Stačilo by mi zmáčknutí pár kláves na klávesnici na našem portálu ORR. Během pár vteřin rychlého hledání zjistím, kde se nachází dítě jakéhokoliv rodiče. Nevidíte každý den, aby muž svědčil tvrzením, že má na počítači přístup ke spoustě dětí. Stačí mi jen pár stisknutí kláves a mám to tu plné dětí.
Ve chvíli, kdy počítač otevřu, bum a mám tam spoustu dětí. Vím, jak to zní, ale líbí se mi to. Azar možné věděl, kde se nachází děti v jeho péči, ale to byla jen malá část skládačky. Kriticky důležité informace, aby mohly být děti přiřazeny ke správným rodičům, spravovala jiná agentura, ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Závěrečná zpráva vyšetřování zjistila, že jejich data jsou nejen nekompletní a neucelená, ale že každý krok procesu byl náchylný k chybě lidského faktoru, čímž se zvyšovala šance, že se dítě ztratí v systému.
To je hrozné. Ve vládním systému byste měli být schopni ztratit dítě stejně snadno jako v balónkovém bazénu. Omlouvám se, musíme zavolat pomoc, paní Donaldsonová. Ralfie teď patří míčkům.
Bylo nám řečeno, že vláda odebrala 2 600 dětí, z čehož 220 dětí je stále drženo od rodičů. Ale nedokážeme s jistotou říct, zda jsou tato čísla přesná. Před dvěma týdny vláda očividně našla dalších 14 dětí a přidala je na seznam. Zamyslete, 14 dětí se pohřešovalo a my jsme to ani netušili. Jak to, že se o tom nemluvilo? Když v Thajsku uvízlo v jeskyni 12 chlapců, probíhal živý přenos a Elon Musk posílal ponorky a nazýval zachránce pedofily.
Netvrdím, že chci, aby se to dělo teď nebo předtím, ale aspoň to lidi zajímalo. Tato neschopnost byla zcela zřejmá, když nezisková organizace chtěla děti zkontrolovat, vláda neměla systém k tomu vyhledat ty, kteří jsou vedeni na seznamu. Vláda nám dala seznam a řekla nám, že si můžeme vybrat, s kým chceme mluvit.
Když jsem si prošla seznam 500 dětí, objevila jsem tam i velmi malé děti. Včetně dvouletého, několika ročních a jedno dítě, jehož věk byl uveden jako nula. Chtěla jsem vidět tyto děti. Odešli a vrátili se s tím, že děti nemohli najít. Prý volali jejich jméno, ale nikdo neodpověděl, takže netuší, kde jsou.
- Takže jsem... - Jsou to nemluvňata. Jsou to nemluvňata, takže samozřejmě neodpoví, když na ně zavoláte jménem. No dobře... Každý, kdo zavolá na nemluvně jménem a pak se vzdá, o nemluvňatech nic neví, nebo kryje dítě, které tam nechce jít. Pardon, řekni jim, že tu nejsem.
Mám tu jednání s plínkou a trojúhelníkem. A ve 14:30 mám schůzku se svými palci. Pondělky, mám pravdu? Ale vážně, mám pravdu? Neznám dny v týdnu. Přeci jsem jsem jen podělaný nemluvně! Ale i když se neziskové organizace snažily rodiče vyhledat a děti jim navrátit, stovky z nich už byly deportovány bez dětí. Přesto to vláda dokázala podělat ještě víc. Jedné matce odebrali 5měsíční kojené dítě a později jí vrátili jiné dítě.
Představte si, že se máte shledat se svým dítětem po násilném rozdělení a oni vám dají cizího spratka. To říkám jako rodič. Moje dítě je zázrak a radost, všichni ostatní jsou unudlaní spratci. Držte je dál ode mě. Abych to podal ještě mírně, způsob, jakým jsme to dělali, byl kombinací neschopnosti a krutosti.
To nás přivádí k otázce: "Proč?" Proč jsme to dělali? Mnoho členů Trumpovy vlády tvrdilo, že neměli na výběr. Měli jste v plánu to provádět tímto způsobem? Měli jste v plánu oddělovat děti od rodičů? Chtěli jste tím vyslat poselství? To považuji za urážlivé.
Proč bych vědomě vytvářela politiku, která úmyslně provádí toto? - Možná k zastrašení. - Ne! Ne! K zastrašení? To bych nikdy... Vy mě urážíte, pane! S touto vládou se to má takto. Víte, že jste se trefili do černého, když se cítí uraženi vaším popisem toho, co můžou dělat. Je to zcela očividné.
Jako by pokerový hráč ejakuloval pokaždé, když mu přijdou dobré karty. "Dobře, asi všichni víme, co se tu děje." Oficiálním vyjádřením často bylo, že rozdělování rodin nemělo sloužit k zastrašování, ale bylo to důsledkem vymáhání práva. Poví nám to tehdejší ředitel imigračního úřadu ICE Thomas Holman. Každá výkonná agentura v této zemi odděluje děti od rodičů, kteří spáchají zločin.
Jsme výkonnou agenturou, vymáháme trestní zákony. Neviním nikoho z toho, že chce být součástí té nejlepší země na světě, ale dělají to nesprávným způsobem. Těžko se poslouchá, že jsme nejlepší země na světě, když zároveň ospravedlňuje zbytečné oddělování dětí od rodičů. Hlavně když ten člověkem vypadá, jako by energiťák Monster ošukal Johna Lithgowa. Teď pár poznámek o tom jejich správném postupu.
Zaprvé, mnoho těchto lidí žádalo o azyl. Hledali ochranu před pronásledováním. Podle mezinárodních a amerických zákonů o něj smíte požádat bez ohledu na způsob vstupu do země. Zadruhé, Trumpova vláda trvala na tom, že i žadatelé o azyl mají vstupovat skrz oficiální hraniční přechody, ale zároveň jim to ztěžovala. Mnoha lidem byl opakovaně zamítnut vstup do země, nebo museli čekat dny až týdny.
Nemůžete takto úmyslně lidi zdržovat, když to jsou žadatelé o azyl hledající bezpečí. Nejsou to zákazníci AT&T, kteří chtějí mluvit s manažerem. Ano, jdu po tobě, taťko. Dostanu tě! Co s tím jako uděláš? Jsem přímo tady! Nakonec jde o to, že překročení hranice "špatným způsobem" je ve skutečnosti napoprvé pouze přestupek.
Většina lidí dostane trest v délce vazby. A o to jde. I přes to, co si můžete myslet, skoro všichni rodiče, kteří byli odděleni od dětí, byli obviněni, odsouzeni a trest si odpykali poměrně rychle. V minulosti jsme rodiče s dětmi ani nestíhali a nechávali je volně projít, aby si počkali na své imigrační slyšení, což dává smysl.
Tak proč jsme začali držet lidi, kteří si odpykali svůj trest, i nadále od jejich dětí? Protože Trump starý systém nesnášel. Nazýval ho jako "chytit a pustit". Jeho popis byl značně zavádějící. Chytíme kriminálníka, skutečného kriminálníka, těžkého kriminálníka, necháme si nadiktovat jméno a propustíme ho. Požádáme ho, aby se za pár měsíců objevil u soudu.
Víte, jaká je šance, že dorazí? Nula. Jasné? Když Trump řekne číslo nula, všichni instinktivně víme, že ať je to číslo jakékoliv, nula to není. Když řekne, že je něco horké, je to studené, nahoře je ve skutečnosti dole, a když řekne, že to je roztomilé štěně, automaticky si pomyslíte, že sice nevíte proč, ale ten pes je určitě kretén.
Když dojde na rodiny hledající azyl, které byly nyní rozdělováním silně postiženy, to číslo je neuvěřitelně vzdálené od nuly. 96 % z nich se po propuštění z vazby k soudu dostaví. Během Obamova programu Řízení rodinných případů, kde každé rodině přiřadili úředníka, který jim pomáhal s orientací v systému, ke slyšení dorazilo 99,3 % lidí. Trump se pletl.
Byl o 99,3 % vedle. A vy víte, co to znamená. Dostali jsme ho! Dostali! Asi čekáte, že se vyřítí tygr, ale bohužel před pár měsíci zemřel smutkem. Toto tlačítko už jen zvyšuje mé dávky morfia. Jen to... Zmírňuje to bolest. Není to dokonalé, ale pomáhá to.
Ještě se uvidíme. Trump tento program zrušil, přestože ho i ICE nazýval úspěchem, a začal rozdělovat rodiny. Takže naposledy. Proč? Už si odpykali trest za svůj zločin a existoval lepší způsob, jak zajistit jejich přítomnost u soudu, tak proč to do prdele začal dělat?
Dovolím si tvrdit, že je to logickým vyústěním krajně pravicového démonizování imigrantů pro získání politických bodů. Někteří to mohou nazvat rasismem a ostatní se budou plést. Argumenty konzervativců ohledně imigrace následují vcelku jasný vzorec. Ilegální překročení hranice je zločin, proto každý, kdo ji překročí, je zločinec, a protože všichni zločinci jsou nebezpeční, kdo překročí hranici, je nebezpečný zločinec. A to bez ohledu na to, že imigranti páchají méně zločinů než lidé narození v USA.
Přesto to republikány nezastavilo ve vysílání toxických politických protiimigračních reklam. Mladá žena zastřelená ilegálním migrantem, který měl být deportován. Ilegální cizáci vtrhli do USA. Demokrati, kteří nám stojí v cestě, budou zodpovědní za každou vraždu spáchanou ilegálním migrantem. Mexičtí drogoví magnáti, členové gangu MS-13, obchodníci s lidmi. Násilničtí členové gangu MS-13.
Členové gangů, odsouzení kriminálníci, lidé z Blízkého východu. No ty krávo. Rasismus poznáte nejlépe tak, že se vzdají jakéhokoliv cíleného vzbuzování strachu a rovnou řeknou: "Lidé z Blízkého východu." Proč prostě nevyjmenujete věci, které nesnášíte? Karavana také přináší plánované rodičovství, gaye, kteří chtějí svatební dorty, černého Santu a devítimetrovou Nancy Pelosi.
Demokraté budou zodpovědní za každého člověka, kterého sní. Pokud zhlédnete více těchto reklam, uvědomíte si, že nejde o to, že tu imigranty nechtějí, protože to jsou kriminálníci, ale nazývají je kriminálníky, protože je tu nechtějí. Příklad můžete vidět zde, kde reportérka CNN vedla rozhovor s Trumpovou příznivkyní z New Jersey. Bojíte se imigrace. Jen ilegální imigrace.
Ne legální imigrace. Přijďte legálně a budete naprosto vítáni. Ale požádat o azyl je legální. Doufám, že to Trump změní. - Nechcete tu žadatele o azyl. - Ne. Nevidí se často, jak se něčí zástěrka tak snadno rozpadne. - Jste tři děti v kabátě? - Ne. - Chcete zmrzlinu?
- Jo, jsme tři a máme rádi čokoládovou. Tak jsme si zvykli na obraz imigrantů jako hrozby, že politici mluví válečnou rétorikou. Pamatujte, Trump karavanu označil za invazi a poslal na hranici vojáky. Toto militaristické jednání může u lidí vyvolat pocit, že se jedná o nutnou reakci jako ve válce. Proto se dějí věci jako rozdělování dětí. Sledujte Jessicu Vaungh, zarytou odpůrkyni imigrace, jak se snaží ospravedlnit naše jednání.
Mnoho Američanů to považuje za odporné. Co na to můžete říct? Myslím si, že je odporné, že jsme nuceni to dělat. Jaké následky podle vás mohou mít děti, které si tímto prošly a stále procházejí tímto traumatem? Je dost možné, že některé tyto děti si ponesou následky. Jistě. Ale trvalé následky u dětí nejsou žádnou maličkostí.
Oddělujete je od rodičů, neříkáte jim, že jste snědli jejich halloweenské sladkosti, abyste se objevili u Jimmyho Kimmela. Když jsme u toho, nikdo by to neměl dělat. Jsem rád, že to někteří dělají, protože je to vtipné, ale nikdo by to dělat neměl. Prosím, pokračujte v tom. Zatímco přiznává, že je to odporné, tvrdí, že to dělat musíme.
Pravdou je, že nemusíme. Nemusíme dělat nic z toho. Přestože používají válečnou rétoriku, žádná válka neexistuje. Jediným důvodem, proč takto lidé mluví, je to, aby získali svolení k jednání, do kterého si přejí být dotlačeni. Ale rozdělování rodin mezi ně nepatří. Jak řekla, děti mohou mít trvalé následky. Snadno se to říká v kontextu abstraktní pediatrie, ale ve skutečnosti je to srdcervoucí.
Jenry je šestiletý chlapec z Hondurasu. Oddělili ho od matky a znovu se s ní setkal za měsíc. Dokumentární štáb zaznamenal, že jejich utrpení ani zdaleka neskončilo. Upozorňuji vás, že se na to nedívá snadno. Postarejte se o něj. Asi bude potřebovat trochu času. Já se chci vrátit do vězení. Ty se tam chceš vrátit?
Ty mě už nemiluješ. Kdo ti řekl, že tě nemiluju? Už nejsi moje máma. Jenri? To rozdělení bylo dlouhé a můj syn se úplně změnil. Má obrovské trauma. "Už nechci být tvůj syn. Už nejsem tvůj syn," řekl. Ano.
Tohle jsme způsobili, ale ne z donucení, ale z naší vůle. Děsivé je, že to možná budeme dělat znovu. Trump veřejně prohlásil, že chce rozdělování rodin znovu zavést a Thomas Homan to podpořil během rozhovoru ve Fox and Friends, což je nyní známo jako "Setkání s prezidentem". Pokud jde o politiku nulové tolerance, je to správná věc. Bez ohledu na to, jak je to smutné. Nikdo nechce vidět rozdělené rodiny. Ale když je rozdělili a stíhali je, jejich počet se snížil o 22 % jen za dva týdny.
Kdyby to vydrželi 30 až 60 dní, žádná karavana by neexistovala. Ano, možná, Tome. Víš co, kdybychom na hranici umístili náhodně spouštějící plamenomety s hady, kteří se pokusí postavit, když se kdokoliv přiblíží, tak to možná karavanu taky odradí. Ale tohle neděláme, protože takhle se prostě chovat nemáme. A to říkám plně vědom toho, že kdyby Trump tenhle nápad v televizi slyšel, řekl by: "Někdo si to zapište.
Hadi s plamenomety, to je skvělý nápad. Napadlo mě to. Je to můj nápad." Podívejte, pokud chce prezident úterní volby opravdu točit kolem sebe a imigrace, tak dobře. Tak to tak nechme být. Rozdělování rodin je asi nejpříznačnější moment jeho celé doby v úřadu. Bylo to kruté, plné chyb, zbytečné, rasistické a vlastně přesně tohle jsme měli čekat.
A chci říct, že největší hrozbou pro naše postavení "nejlepší země na světě" není karavana tisíce kilometrů jižně, ale jsou to lidé, kteří tohle považují za přijatelné. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)