Následky BrexituLast Week Tonight
235
Jak asi všichni víte, Britové si v referendu odhlasovali odchod z EU. John Oliver na to samozřejmě musel zareagovat.
Přepis titulků
A teď zamíříme do Spojeného království. Místa, jehož samotný název
po událostech tohoto týdne začal znít dost sarkasticky. UK tento týden odhlasovala,
že chce opustit EU. Toto rozhodnutí otřáslo světem. Ale ne způsobem, jako když Muhammad Ali
porazil Sonnyho Listona, ale spíš jako když jste se dozvěděli,
že kuličky z Ikey obsahují koně. Propad Británie byl rychlý a výrazný.
Rozhodnutí o Brexitu má poněkud tvrdé následky. Tady v Londýně se burza výrazně propadá. Libra je nejslabší v dějinách a země hledá nového předsedu vlády. Ano, David Cameron řekl, že odstoupí. Mělo by mě to těšit, ale v této situaci tomu tak není. Je to jako chytit letící zmrzlinu, kterou pustilo dítě, které srazilo auto. Snědl bych ji, ale mělo by to takovou pachuť.
Ale než začnete Davida Camerona litovat, měli byste vědět, že celé hlasování byl jeho nápad. Umožníme Britům hlasovat v referendu, s jednoduchým výběrem "dovnitř/ven". Cameron toto referendum "dovnitř/ven" sám navrhl. To běžně navrhnuje v případě, zda má ošukat prasečí hlavu. Mezitím hlasování o Brexitu posílilo dva nejhlasitější podporovatele. Nigela Farage, vůdce Strany za nezávislost UK, který se třikrát objevil na obálce časopisu Obličej na přesdržku.
A Borise Johnsona, oholeného orangutana s vlasy Owena Wilsona. Před a po hlasování oba muži používali stejnou rétoriku. Věřím, že tento čtvrtek může být Dnem nezávislosti našeho státu. Ať 23. červen vejde do dějin jako náš Den nezávislosti. Dobře. Jen pár poznámek. Zaprvé, Británie už předtím byla nezávislá.
Byla státem, na kterém jiné státy většinou nezávislost slaví. Zadruhé... Sequel filmu, který zmiňují, šel tento týden do kin a najdete v něm kompletní zničení Londýna, což se nyní zdá naprosto trefné. A to ani nemluvím o tom, co hnutí pro Brexit chtělo po vítězství udělat. Hned druhý den se o svých slibech začali vyjadřovat mnohem opatrněji. Možná si pamatujete ten autobus, kde stálo: "Posíláme EU 350 milionů liber týdně, raději zafinancujme naše zdravotnictví."
Zde mluví Nigel Farage ráno po hlasování. Těch 350 milionů liber týdně, které posíláme EU a které EU už posílat nebudeme... Můžete zaručit, že půjdou do zdravotnictví? Nemůžu a nikdy jsem to nesliboval. Je to jedna z chyb naší kampaně.
A to nám říkáš teď. Zdá se, že Farage nechce opravovat omyly uvedené na autobusech. Proto navrhuji uvedení reklam, které budou říkat: "Nigel Farage se hodiny snažil zasunou svůj penis do zadku." Předpokládám, že se ani neozve. Zatímco výhody Brexitu mohou být nadsazené, jeho zápory jsou velmi skutečné. Politici ve Skotsku a Severním Irsku přemýšlí o opuštění UK a přidání se k EU.
Zatímco EU se pochopitelně bojí toho, že by odejít mohly i jiné státy. Proto se může snažit z Británie udělat exemplární případ. Ať už dalším předsedou vlády bude kdokoliv, například Boris Johnson nebo rasistická konvice na vodu, tak prožije pár drsných let. Podle takzvaného článku 50 mají jen dva roky na to, aby s EU vyjednali budoucí vztahy a odešli.
Navrch budou muset s EU vyrovnat nezaplacené dluhy, vytvořit nové obchodní dohody se spoustou států, projít si stovky regulací EU a rozhodnout, které zachovají, a navíc budou muset určit, jak budou řídit migraci. A po celou dobu budou životy viset na vlásku. Podívejte se na tuto Portugalku, která v UK už roky žije a má tam rodinu. Mám dvě dcery, první se narodila v Portugalsku, druhá se narodila v UK.
Dnes ráno se mě zeptali: "Mami, co s námi bude?" Řekla jsem jim, že to nikdo neví. Nevím, co bude, a nevím jak dětem vysvětlit, že nevím, co s nimi bude. S tím mohu pomoct. Řekněte jim, že mohou být v háji, protože prasomrd svolal hlasování, na autobusech byly napsány kraviny a pak idioti jménem Nigel a Boris citovali prezidenta Billa Pullmana.
Pochopí to, tohle vezmou v pohodě. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Rozhodnutí o Brexitu má poněkud tvrdé následky. Tady v Londýně se burza výrazně propadá. Libra je nejslabší v dějinách a země hledá nového předsedu vlády. Ano, David Cameron řekl, že odstoupí. Mělo by mě to těšit, ale v této situaci tomu tak není. Je to jako chytit letící zmrzlinu, kterou pustilo dítě, které srazilo auto. Snědl bych ji, ale mělo by to takovou pachuť.
Ale než začnete Davida Camerona litovat, měli byste vědět, že celé hlasování byl jeho nápad. Umožníme Britům hlasovat v referendu, s jednoduchým výběrem "dovnitř/ven". Cameron toto referendum "dovnitř/ven" sám navrhl. To běžně navrhnuje v případě, zda má ošukat prasečí hlavu. Mezitím hlasování o Brexitu posílilo dva nejhlasitější podporovatele. Nigela Farage, vůdce Strany za nezávislost UK, který se třikrát objevil na obálce časopisu Obličej na přesdržku.
A Borise Johnsona, oholeného orangutana s vlasy Owena Wilsona. Před a po hlasování oba muži používali stejnou rétoriku. Věřím, že tento čtvrtek může být Dnem nezávislosti našeho státu. Ať 23. červen vejde do dějin jako náš Den nezávislosti. Dobře. Jen pár poznámek. Zaprvé, Británie už předtím byla nezávislá.
Byla státem, na kterém jiné státy většinou nezávislost slaví. Zadruhé... Sequel filmu, který zmiňují, šel tento týden do kin a najdete v něm kompletní zničení Londýna, což se nyní zdá naprosto trefné. A to ani nemluvím o tom, co hnutí pro Brexit chtělo po vítězství udělat. Hned druhý den se o svých slibech začali vyjadřovat mnohem opatrněji. Možná si pamatujete ten autobus, kde stálo: "Posíláme EU 350 milionů liber týdně, raději zafinancujme naše zdravotnictví."
Zde mluví Nigel Farage ráno po hlasování. Těch 350 milionů liber týdně, které posíláme EU a které EU už posílat nebudeme... Můžete zaručit, že půjdou do zdravotnictví? Nemůžu a nikdy jsem to nesliboval. Je to jedna z chyb naší kampaně.
A to nám říkáš teď. Zdá se, že Farage nechce opravovat omyly uvedené na autobusech. Proto navrhuji uvedení reklam, které budou říkat: "Nigel Farage se hodiny snažil zasunou svůj penis do zadku." Předpokládám, že se ani neozve. Zatímco výhody Brexitu mohou být nadsazené, jeho zápory jsou velmi skutečné. Politici ve Skotsku a Severním Irsku přemýšlí o opuštění UK a přidání se k EU.
Zatímco EU se pochopitelně bojí toho, že by odejít mohly i jiné státy. Proto se může snažit z Británie udělat exemplární případ. Ať už dalším předsedou vlády bude kdokoliv, například Boris Johnson nebo rasistická konvice na vodu, tak prožije pár drsných let. Podle takzvaného článku 50 mají jen dva roky na to, aby s EU vyjednali budoucí vztahy a odešli.
Navrch budou muset s EU vyrovnat nezaplacené dluhy, vytvořit nové obchodní dohody se spoustou států, projít si stovky regulací EU a rozhodnout, které zachovají, a navíc budou muset určit, jak budou řídit migraci. A po celou dobu budou životy viset na vlásku. Podívejte se na tuto Portugalku, která v UK už roky žije a má tam rodinu. Mám dvě dcery, první se narodila v Portugalsku, druhá se narodila v UK.
Dnes ráno se mě zeptali: "Mami, co s námi bude?" Řekla jsem jim, že to nikdo neví. Nevím, co bude, a nevím jak dětem vysvětlit, že nevím, co s nimi bude. S tím mohu pomoct. Řekněte jim, že mohou být v háji, protože prasomrd svolal hlasování, na autobusech byly napsány kraviny a pak idioti jménem Nigel a Boris citovali prezidenta Billa Pullmana.
Pochopí to, tohle vezmou v pohodě. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)