Koronavirus VIIILast Week Tonight

Dnešní příběh se věnuje koronaviru. Té věci, jejíž existenci musíte pravidelně připomínat rodičům. „Tak vy jste šli do Shoney's? Kdo další tam byl? Celé město? Páni. Prosím, zůstaňte doma, vy křehcí maniaci.“ V posledních týdnech došlo k sérii prudkých nárůstů po celé zemi, ale jistá místa byla zasažena obzvlášť těžce: Věznice zažívají prudký nárůst. Data od New York Times ukazují, že infikovaných vězňů je přes 68 000, dvojnásobek proti minulému měsíci.

Úmrtí vězňů v důsledku viru od poloviny května vzrostla o 73 %. Pět největších známých ohnisek viru je v nápravných zařízeních. Je to pravda. Pět největších známých ohnisek viru je v nápravných zařízeních. To je tak strašné, že to zní jako věta z nějakého generátoru špatných zpráv, který chrlí náhodné věty, jako: „Socha Konfederace se upsala na 10 epizod pro Quibi.“ Nebo „křeček z TikToku obviněn z automobilového masakru.“ Nebo „Sean Hannity randí s Ainsley Earhardt.“ Jedna z těch zpráv je skutečná.

A je to ta nejhorší. Fakt, že koronavirus běsní ve vazbách a věznicích, je zvláště alarmující, jelikož je v nich drženo přes 2,2 milionu lidí napříč celou zemí. A trestanci jsou skupinou s vyššími zdravotními riziky. Mezi lety 1999 až 2016 se počet vězňů ve věku nad 55 let zvýšil o 280 procent.

Lidé ve věznicích mají častěji narušenou imunitu s chronickými potížemi, jako je cukrovka a vysoký tlak. Jde o nesmírně zranitelné obyvatele a vězni to moc dobře vědí, jak vysvětluje tento advokát: Osobně jsem v kontaktu s více než 300 uvězněnými lidmi. Dnem i nocí mi hlásí: „Lewisi, je to jako kdybych stál uprostřed silnice I-95 v New Yorku.

Přímo uprostřed silnice, kde mě míjejí auta rychlostí 270 km/h v obou směrech. Je jen otázka času, než mě ta věc zasáhne.“ Vězni mají pocit, že je jen otázka času, než onemocní. Což je hrozné. Netrestáme lidi tím, že je nakazíme nemocí. Například já nemám lymskou boreliózu kvůli opilství na veřejnosti z roku 2008. Ne, mám ji proto, že ti jeleni tehdy uměli pořádně zapařit. Musím říct, že mi ta parta chybí.

Dnes probereme několik věcí. Proč se koronavirus tak rychle šíří za mřížemi, jaký to má dopad na absolutně všechny lidi a co s tím můžeme a máme udělat. Rychlá připomínka. Vazby jsou místa, kde drží lidi před soudem, případně nezletilé osoby. Ale věznice obvykle zadržují lidi, kteří byli odsouzeni na rok a více. Ať už jste ve vazbě nebo ve věznici, nejspíš jde o zařízení, které nebylo postaveno na zvládání podobné krize.

Protože je vlastně nemožné dodržet dvoumetrové rozestupy v malé cele, což před pár lety zjistil i Ted Koppel: Uvěznění a sociální distancování jsou většinou neslučitelné. - Nemáte tu zrovna moc místa. - To nemáme. Pohybovat se tu může jen jeden člověk. Musíme se otáčet bokem. Správně.

Je těžké dodržovat sociální distancování, když žijete v šatníku se dvěma postelemi a záchodem. Řekl bych, že v takových podmínkách se těžko praktikuje spousta věcí, tedy kromě her: „zkusme se omylem neobjímat“ a „kdo se dokáže nejtišeji vykadit“. Správná odpověď na tuto otázku je Blake Lively. Ona kadí nejtišeji, to je prostě fakt. Některé úřední kroky k vyřešení těchto problémů jsou až směšně omezené, jak vysvětluje znepokojená matka jednoho vězně: Jsou uzavřeni asi 23 a půl hodiny denně.

Vycházejí asi na 10 minut, aby použili telefon, osprchovali se, pak se hned vrací. A řekli jim, aby v malých celách spali protichůdně. Ale i když si lehnou protichůdně, v malých celách to nic nezmění. Přesně tak. Matku zřejmě moc neuklidní, když slyší něco takového. Nebojte se, mamko.

Vězňům se řeklo, ať spí protichůdně a když jsou vzhůru, řekli jsme jim, ať na sebe nedýchají. Máme to pokryté. Pak je zde prostý problém s mýdlem. Jak už nyní všichni vědí, klíčovou ochranou proti koronaviru je pravidelné mytí rukou. Ale ve vazbách a věznicích může být mýdlo na příděl, nebo zcela nedostupné. Když vězni potřebují další, musí ho koupit u komisaře. A jak už jsme v naší show říkali dříve, ačkoliv svou prací udržují vězení v chodu, vězni za svou práci dostávají jen centy.

Některá zařízení dokonce vyvěsila cedule o důležitosti mytí rukou, ale pokračovala v účtování poplatků za mýdlo. A řada vězňů měla pocit, že musí zakročit, aby upozornila svět na tento nebezpečný nedostatek: To nám dali. Tahle malá věc, abychom zůstali čistí, myli si ruce. Tohle na 2 týdny. Nedávají nám dezinfekci na ruce, nedávají nám pořádné mýdlo.

Tohle je miska na mýdlo z naší koupelny. Jsou to jen kousky mýdla, kterými si musí mýt ruce každý. Máme dva automaty na mýdlo, ale to o víkendech občas dojde. To je zjevně otřesné. Dostatek mýdla by měl být vždy. Vím, že když mě budete chtít parodovat, nebude úplně mimo, když na sebe připlácnete mýdlo a s britským přízvukem budete ječet: „Dostatek mýdla by měl být vždy!“ Ale pořád to bude pravda, že?

Vždy by měl být dostatek podělaného mýdla. Obzvlášť v posledním zařízení, kde se od dubna zhruba 80 % vězňů nakazilo koronavirem. A nedostatek se rozhodně netýká jen čistících prostředků. Ochranné prostředky jsou tak nedostatkové, že vězni začali nosit ponožky na rukách při telefonování. To může být nejsmutnější ponožková loutka všech dob.

A testování je tak nedostatkové, že vězni nemohou vědět, kdo má a kdo nemá virus. Navíc pokud někdo vykazuje symptomy, často bývá umístěn na samotku, protože vězení nemají prostory pro karanténu. A vězni nejsou zrovna motivováni k přihlášení, když nastavíte postup na: „Prostě nám řekni, že jsi nemocný, a my tě zavřeme do díry k potrestání.“ Když dohromady zkombinujete těsné prostory, nedostatek základní ochrany a nejistotu v šíření potenciálně smrtícího viru, není nijak překvapivé, že napětí může dosáhnout bodu zlomu: Tohle se stane, když nás zabíjí podělaný koronavirus!

Ve čtvrtek odpoledne natočil vězeň mobilem video z bloku C uvnitř nápravného zařízení Lanson. Zničený majetek, vězni mimo cely. Dějou se tu tyhle sračky! Vězni si stěžují na podmínky v důsledku covidu-19. Vy nám nechcete dát žádnou lékařskou péči?

Takže vy nám nedáte lékařskou péči? Pak se stane tohle. Stačilo nám zajistit zasranou lékařskou péči. Jo. Jestli si někdo říká, že jde o extrémní reakci, zeptám se takto: Co jiného by měli dělat? Jakou jinou kartu mohou vězni nyní zahrát? Opakuje se stejné téma, ale řeknu to znovu. Pokud se musí ničit majetek, aby systém věnoval pozornost životům, pak jsme se ocitli na podělaně temném místě.

Vím, že můžete mít štěstí a nejste téměř nijak obeznámeni se systémem vězení, pak lze tento problém snadno ignorovat. Takový postoj reflektují i někteří místní představitelé. Když rozpuk nemoci v kalifornském vězení Santa Barbara zkomplikoval splnění požadavků pro opětovné otevření státu, místní představitelé navrhli jednoduše nezapočítávat vězně. Okresní mluvčí řekl: „Ti jednotlivci jsou mimo komunitu, takže jde o oddělenou populaci.“ Takovou věc byste měli říct jen v případě, že by koronavirus propukl v Atlantidě.

Vždyť tam dole ani nedýchají vzduch, jde o zcela oddělenou populaci. Vedoucí arkansaského zdravotnictví se pokusil o optimistický obrat vězeňského rozpuku, který zde zažili: Jde o riziková zřízení, kde se covid-19 může šířit velmi rychle. Ale také jde o uzavřené systémy, které nutně nereprezentují celkovou situaci Arkansasu.

Máme štěstí, že při daném nastavení není tak těžké nemoc potlačit, protože ti lidé se netoulají venku. Neopouštějí věznice. I kdyby věznice a vazby byly uzavřené systémy, což rozhodně nejsou a k důvodům se dostaneme, je divné nazývat rozpuk smrtícího viru štěstím jen proto, že je omezený na jedno místo. Noviny nepsaly o chlapci z balónu proto, že šlo jen o jednoho chlapce, uvězněného na obloze v doma vyrobeném balónu.

Ne, jednalo se o nouzový stav, protože byla šance, že tam zemře. Samozřejmě se ukázalo, že v balónu bylo nula chlapců. Později se zjistilo, že šlo o hoax a výmysl rodičů ve snaze zvýšit obchodní hodnotu rodiny, která se objevila ve Výměně manželek. Do prdele, pamatujete časy, kdy byl chlapec z balónu tou nejšílenější obavou? Rok 2009 byl opravdu jednoduchou dobou pro život. A pro pořádek, lidé z věznic se „venku rozhodně toulají“.

Protože ne každý člověk ve vězení je i vězeň. Je zde zhruba 445 000 členů nevězeňského personálu, pracujících v celé zemi. A tito pracovníci nahlásili přes 9 000 případů koronaviru. Rovnou jsme jim mohli dávat koronavirové balíčky, když každý den opouštěli práci a vraceli se do svých komunit. A personál, který přenáší nemoc dovnitř a ven ze zařízení, není jediným způsobem šíření.

Může dojít k přeskakování po vězeních s přesuny vězňů a do komunity může uniknout, když léčí nemocné vězně v nemocnicích, zejména na venkově, kde se nemocnice snadno přetíží. A zde se ani nebavíme o vazbách, kde se lidé neustále přesouvají dovnitř a ven. V běžném týdnu se do vazeb přihlásí přes 200 000 lidí a dalších 200 000 lidí z nich odejde. Takže rozpuky ve vazbách a vězeních se mohou snadno šířit do větších komunit. Jedna studie naznačuje, že v půlce dubna mohlo být přes 15 % zaznamenaných případů koronaviru v Illinois spojených s jediným zařízením, vazbou v Cook County.

I když vazba tato zjištění popírá, byli zde aktivisté, kteří viděli známky nebezpečí dříve. Jako tento muž, který varoval už v březnu: Právě teď je vazba v Cook County doslova jako Petriho miska. Šerif Tom Dart z Cook County je jako kapitán výletní lodi smrti. Páni.

Výletní loď smrti. Výletní lodě jsou na tom už nyní dost špatně i bez smrti v rovnici. Jako kdyby se naše rodičovská společnost přejmenovala na Genocidní AT&T. Lidi, nenapadá mě, jak můžete ještě zhoršit zážitek oproti tomu, který už poskytujete. Pointou je to, že koronavirus nezůstává za mřížemi, ale snadno cestuje. To nás přivádí k závěrečné otázce, co můžeme dělat? Realisticky musíme dostat z vazeb a věznic tolik lidí, kolik je jen možné. To bychom upřímně měli dělat tak jako tak, ale nyní nemáme na výběr.

Čím méně lidí bude v těchto zařízeních, tím snazší bude sociální distancování, bude zapotřebí méně personálu a sníží se požadavky na osobní ochranu. Samozřejmě kdykoli někdo naznačí propouštění vězňů, přijde tato nevyhnutelná odpověď: Veřejnost prostě nechce tisíce lupičů, vrahů, zlodějů, padělatelů identity a dalších venku v ulicích. Máme dost problémů s vlastními domovy, firmami, peněženkami a kabelkami. Nepotřebujeme přidávat další.

Dobře. Takže zaprvé, vycpanino George Lucase. Zdá se, že si nevybavíš více než jeden druh zločinců. Lupiči, zloději, padělatelé identit. To jsou jen synonyma pro krádeže. A co další kriminálníci v Texasu? Třeba muž, který předstíral dobrovolníka od O'Rourkea, vloupal se do domu a ukradl lízátko. Nebo muž, který musel vrátit cenu 3 000 dolarů za podvádění při chytání okounů.

Nebo žena, která pila víno z plechovky od brambůrků, když několik hodin řídila elektrický vozík před Walmartem. Texas má energickou kriminální scénu s mnohem větší rozmanitostí, než jakou mu přiznáváš. A tvrdím, že jsou zde lidé, u kterých nic nebrání okamžitému propuštění. Zvláště ti, kteří čekají na soud ve vazbě, představují drobné riziko pro veřejnost a jsou zde jen proto, že nemohli zaplatit kauci. Netvrdím, že se všichni lidé propuštění v důsledku koronaviru budou chovat perfektně.

To nemůže říct nikdo. V televizi určitě uvidíte, jak lidé vzrušeně mluví o ojedinělých případech propuštěných, kteří dělali zlé věci. Uvidíte je v pořadech, jako je Krimi porno pro staré bělochy s Laurou Ingraham. Nebo Jdou si pro vás s lidským kurtem na squash. Ale v celkové bilanci rizika opatrného propouštění jasně převáží rizika ponechání všech vězňů uvnitř.

Co se týče věznic, minimálně bychom měli propustit ty vězně, kteří si odpykali většinu trestů, zejména ty nemocné a staré. Tyto skupiny jsou virem vysoce ohrožené a u starých je nízké riziko recidivy. Jistým vězňům lze také vystavit propustky, zapauzovat jejich rozsudky a navrátit je, až bude pandemie pod kontrolou. Nebo je lze umístit do domácího vězení. Nemůžu tomu uvěřit, ale na národní úrovni musím uznat zásluhy státnímu zástupci Barrovi.

Vydal dokument pro federální věznice k zredukování vězňů, což zní jako skvělý nápad, tedy teoreticky. Ale věznice k dnešku propustily jen něco kolem 3 procent. To je ještě horší oproti státním věznicím, které zredukovaly vězně o 5 procent. A to prostě není dost. Vím, že vás toto může dostat do nepohodlné situace, kde se budete zastávat lidí, kteří vám nepřijdou zrovna sympatičtí. Vezměte si federálního vězně, který tvrdě tlačil na své propuštění: Soudce zamítl žádost usvědčeného farmaceuta Martina Shkreliho o propuštění z vězení na výzkum léčby koronaviru.

Předsedající soudce poznamenal, že probační pracovníci toto tvrzení viděli jako druh pomateného chování, které vedlo i k jeho zatčení. Jo, „pharma bro“ Martin Shkreli usiloval o propuštění do domácího vězení, aby mohl pracovat na vývoji léku na koronavirus. Ten by nejspíš nazval Rona džus a prodával ho s marží 5 000 procent. Byl odmítnut. A když to slyšíte, můžete si říct: Správně, ať si nasere. A popravdě ano, ať si nasere.

Ale v tomto případě a navzdory tomu, že je Shkreli pozornost vyžadující žába, kterou jako pulce málo chovali a navzdory tomu, že jeho odůvodnění pro propuštění je naprostá blbost, nechci, aby se nakazil virem a potenciálně na něj zemřel. Nechci to pro nikoho a neměl by ani nikdo z nás. I přesto jsou nyní miliony Američanů v opravdu zoufalé tísni a výrazně disproporčně jde o barevné lidi. Někteří vězni jsou už tak zoufalí, že riskují potrestání ve snaze získat k jejich situaci pozornost vnějšího světa.

Sledujte tohoto vězně otevřeně používat zakázaný telefon, u kterého si je vědom následků, ve snaze vzbudit rozruch: Tenhle parchant tu umírá na koronu, nechali ho v mé místnosti. Doslova nás tu nechávají zemřít. Toto je Aaron Campbell. je vězněm ve FCI Elkton, federálním vězení s nízkým zabezpečením v Ohiu. Používá zakázaný telefon a ví, že za natočení videa bude mít problémy.

Řekl jsem si, že na to seru, telefon držím pod pokličkou, ale tohle je kurva vážné. Všichni v téhle díře umírají, co po mně kurva chcete, mám tu chcípnout? Ne, něco takového rozhodně nechci. A musím vám říct, že podle správy vězení jsou muži na tomto videu zcela v pořádku a ani nejsou nemocní. Ale měli byste vědět, že podle vládních počtů má tato instituce přes 600 vězňů pozitivních na koronavirus a 9 z nich zemřelo.

Jestli si říkáte, jak se tomu vězni daří, údajně je na samotce od vydání virálního videa v půlce dubna. Napsal reportérům dopis, prý mu úředníci řekli, že nebude čelit dalšímu trestu, když vydá prohlášení, kde označí video za podvrh. Žádost, kterou poté odmítl. To je nesmírně statečné. A to říkám já, který nevynechávám jedinou příležitost omluvit se za naprosto cokoliv.

V tuto chvíli se nabízí otázka, co to kurva děláme? Zejména v průběhu pandemie, ale i obecně. Očividně je zde daleko větší diskuse o tom, jak skončily miliony lidí za mřížemi a zda vězení vůbec fungují. Sám bych řekl, že rozhodně fungují, pokud je vaším cílem zavřít spoustu lidí. Faktem je, že bychom měli co nejrychleji vylidnit vazby a věznice. A vím, jak to zní. Všichni jsme poslouchali: „Nemáš páchat zločin, který si nedokážeš odsedět.“ Ale náš současný systém nebere jen čas.

Odsuzuje k celoživotnímu sociálnímu stigmatu, marným pracovním pohovorům a překážkám v nezbytnostech, například bydlení. To vše je dost nemorální a není zde žádný důvod, proč bychom měli odsuzovat lidi k usmrcení virem. Protože to není spravedlnost, ale přehlížení. A vážně na tom záleží. I když rádi předstíráme, že lidé za mřížemi jsou oddělená populace, není to pravda.

Ať už spáchali cokoliv, stále jsou to členové naší společnosti. A jestli nás tento příšerný rok naučil jednu věc, pak tu, že jsme na této smrtící plavbě společně. Překlad: L1ght www.videacesky.cz