Azyl

Jdeme dál. Dnešní hlavní příběh se věnuje imigraci. Ta je zcela ústřední pro americký příběh, což nám někdy připomínají nešikovné animáky: Doslechli se o zemi, kde je život možná nechá vyhrát, zaplatili si cestu do Ameriky a v té se rozpustili. Milá dáma Svoboda se svou knihou receptů a s tím vůbec nejlepším, který v ní má. Skvělý americký kotel.



Skvělý americký kotel. Ponechám stranou velmi podivnou metaforu a řeknu toto: Pokud vaříte hromadu lidí v kotli, nepřidávejte do něj Angličany. Věřte mi, zničíme jídlo. Jsme mdlí, a přitom přebijeme veškerou chuť. Jsme jako koriandr mezi lidskou rasou. V této show jsme o migraci opakovaně mluvili, ale dnes se zaměříme pouze na jedinou oblast: azyl. Jde o právní proces, který mohou využít lidé prchající před perzekucí, kteří chtějí zůstat v USA.



Žadatelé o azyl jsou skupinou, kterou by teoreticky mohl podpořit každý. Doslova jde o „schoulené masy toužící volně dýchat“, které si socha Svobody vaří už celá staletí. Ale Trump není příznivcem azylu. Ve čtvrteční debatě se do azylu dlouze pustil a velmi rád ho rozporuje, kdykoliv se dostane před publikum: Azylový program je podvod.



Často jde o nejdrsnější lidi, jaké jste kdy viděli. Lidi, kteří vypadají, že by měli zápasit pro UFC. Čtou malé stránky, které jim dají právníci. Velmi se obávám o svůj život. Moc se bojím, že budu zadržen, pokud mě pošlou zpět domů. Dejte mu azyl, on se bojí.



On se bojí. Ale nelíbí se nám, že má tetovanou tvář. Tady je moc věcí najednou. Začněme tím, že Trump považuje lidi s tetováním tváře za nezbytně děsivé, což svou existencí definitivně vyvrátil Post Malone. Vypadá jako plyšový méďa, který strávil moc času v tetovacím salónu. A jak už zřejmě tušíte, azylový proces není jen prostá recitace kouzelných slov, po které vám projdou všechna podvodná tvrzení.



Ani není odpovědný za to, co oficiální web Bílého domu nazval „největší trhlinou pro vstup do naší skvělé země“. To prostě není pravda. Historicky největší trhlinou je být rodičem někoho, s kým chce Donald Trump šukat. Aby bylo jasno, žadatelé o azyl nejsou vždy tetovaní UFC zápasníci, také jde o lidi jako Berta. Ta uprchla z Hondurasu, když členové gangu MS-13 zkusili vnutit její dvanáctileté vnučce manželství.



To Berta odmítla, oni jí začali hrozit upálením, takže s vnučkou uprchly do USA. Byly rozděleny, Berta byla zadržena a zbytek příběhu vám poví její právník: Má klientka Berta je třiašedesátiletá babička, která legálně vstoupila do USA. Zachraňuje si život, ale udělala to korektně. Proč? Šla na vstupní místo a vlastně se sama udala.



Není to tak, že by se skrývala, nezkoušela se propašovat v kufru auta, provedla to správně. Jsem zde už 17 měsíců. Už jsem tady dlouhou dobu. Nevím, proč mě imigrační nepropustí. Nic nedlužím. Přišla jsem do této země jen požádat o ochranu. To je směšné.



Když poprosíte policisty o pomoc a oni vás zavřou do vězení, budete naprosto zuřit. Také nejspíš budete černí, ale zkusme se zabývat jen jednou systémovou sociální krizí. Bertin příběh není žádná jednorázovka. Trumpovy útoky na azyl byly soustředěné, zanícené a velmi vynalézavé. Vím, že nejste zvyklí spojovat taková slova s naší vládou, ale v této jedné oblasti byli opravdu ukáznění, aby mohli být opravdu zlí.



Proto si dnes promluvme o našem azylovém systému, jak by měl fungovat a o několika klíčových způsobech, jakými ho naše vláda podkopává. Začněme tím, jak by měl fungovat na našich hranicích. Ideálně se žadatel o azyl sám představí, požádá o ochranu a úředník provede šetření věrohodnosti strachu. Pokud je šance, že by je poslání domů mohlo ohrozit, mohou zůstat v USA až do imigračního soudu, což dává smysl.



Když někdo řekne, že je v ohrožení života, nejprve mu uvěříte, až poté zvážíte fakta jeho případu. Když někdo řekne, že se topí, napřed byste mu měli pomoci z bazénu, ne ho v něm nechat a zjišťovat, zda nejde o prolhanou rybu. Měli byste vědět, že ani před Trumpem nebyly šance na získání azylu nijak velké. Imigrační advokáti říkají, že k udělení dojde v necelé polovině případů. Jak už víme, částečně je to proto, že řada migrantů nemá právníka, který by je provedl složitým procesem.



A částečně jde o to, že laťka pro azylovou kvalifikaci je vysoko. Musíte být schopni prokázat, že jste pronásledováni na základě rasy, víry, národnosti, členství v sociální skupině či politických názorů. A zde bude vždy prostor pro výklad. Co se zahrnuje do sociální skupiny či politických názorů? Například někdo, kdo je pronásledován za kritiku drogového kartelu, může namítnout, že jde o politickou kritiku, pokud žije v narkostátu.



Ale Trumpova správa řekla imigračním soudcům, ať používají kritéria velmi úzce, což vysvětluje tato právnička v místnosti plné žadatelů o azyl: Azylový proces neslouží k ochraně každého. U případů, které souvisejí s vydíráním kartely či gangy, v podstatě není šance na vítězství. Ve své zemi mám problém, nemůžu se vrátit.



To je běžné. Už zabili rodinu, která nezaplatila. Kriminality se ochrana netýká. Říkáte, že se můžeme prokázat jen tím, když nás najdou mrtvé? I kdyby ano, pokud to nebude z těchto důvodů, pak nejde o důvod k ochraně. Nevím, co je zde otřesnější. Jeho černočerný vtip o vlastní vraždě, nebo právnička, která ani nehne brvou. Velmi zábavné.



Ale vážně, pokud můžete zemřít se spisem o své vraždě kvůli vyznání, moc by nám to pomohlo. Takže azylový proces nebyl nikdy snadný, ale tato administrativa z něj udělala naprosté peklo. Její postup separace rodin způsobil značné pobouření, ale udělali toho daleko více. Nyní je dobré zpomalit a podívat se na tři využívané taktiky: protokoly ochrany migrantů, dohody bezpečných třetích zemí a dodatek 42.



Vím, že nic z toho nezní tak hrozně jako rozdělování rodin, ale to vše jsou další krutá a vypočítavá rozhodnutí, která unikla pozornosti. Začněme protokoly ochrany migrantů, které jsou více známé jako program setrvání v Mexiku. Zjednodušeně tento postup nutí žadatele o azyl čekat v Mexiku, zatímco jejich případy kompletně projdou imigračními soudy namísto jejich přesunu do bezpečí.



Toto jsme provedli už se 67 000 lidmi. Mnoho z nich skončilo v provizorních táborech poblíž hranice. Také jsme začali omezovat počet lidí, kteří vůbec smějí žádat na hranici o azyl, na některých místech museli sami migranti vypracovat systém k určení pořadí: Seznam je zvláštní věc. Dobrovolníci z řad migrantů vedou zápisník poblíž hranice u Tijuany.



Ten určuje pořadí, kdy se tisíce žadatelů o azyl setkají s americkými představiteli. Nikdo přesně neví, kdo a kdy s ním začal, ale vznikl z něj systém, který zkouší udržet pořádek, zatímco Spojené státy zpomalily proces žádostí o azyl. Je spousta věcí, které byste očekávali od linkovaného školního sešitu. Úkol z matematiky? Jistě. Seznam nejhezčích spolužáků? Přirozeně. Tři prdele stylových písmen S?



No jasně. Ale nečekali byste jména tisíců rodin, pro které je takový sešit jedinou šancí na bezpečí. Kurva, jak jsme mohli připustit, aby byl takový systém nejlepší možností? Podmínky na hranicích mohou být hrozivé. V únoru žilo přes 2500 migrantů v táboře u Matamoros, kde byla jen jedna toaleta pro 60 lidí a nedostatek pitné vody. Ale i lidé, kteří neskončí v těchto táborech, mohou být v nebezpečí, protože migranti jsou běžným cílem kartelů, které pravidelně unášejí lidi a zkoušejí získat výkupné od těch, kteří by mohli mít rodinu v USA.



To se děje tak často, že byl vytvořen celý systém, jak vysvětluje tento člen kartelu: Prostě zastavujeme lidi na ulicích, bereme je do bezpečného úkrytu. Spojíme se s jejich rodinami ve Státech a řekneme si o peníze. O jak velké částce se zde bavíme? Je to někde mezi 10 000 a 20 000 dolary.



Víme, že si to mohou dovolit. Proto děláme to, co děláme. A když nezaplatí? Pak skončí tam, kde skončí. Skončí tam, kde skončí. Popisuje vraždění obětí s ležérností, jakou lidé používají pro ztracené ponožky. Do května zde bylo přes tisíc veřejně oznámených případů vražd, znásilnění, mučení, únosů a dalšího násilí proti žadatelům o azyl a migrantům, kteří byli zcela zbytečně nuceni k čekání v Mexiku.



Únosy jsou tak běžnou součástí života, že kartely předávají některým propuštěným migrantům slovní kódy, aby mohli při dalším únosu prokázat, že už zaplatili výkupné. Je dost pochmurné, že drogové kartely k sledování žadatelů o azyl používají efektivnější systém, než má americká vláda. I přes hrůzu, kterou způsobila tato vláda, je program setrvání v Mexiku oslavován jako velký úspěch.



Chad Wolf, ministr vnitřní bezpečnosti a ten nejvíce chadovitý wolf, se tím chlubil za pomoci dost zvláštní metriky: Setkáváme se s tím, že zhruba půlka lidí v programu se ani neobjeví u soudního slyšení. Lidé v tomto programu, kteří vědí, že jejich požadavek není oprávněný, se prostě rozhodnou odejít. Rychlá poznámka: Naser si, Chade, ty lidská hořící břitvo.



Pamatujte, že tato slyšení jsou jedinou šancí migrantů na bezpečí. Právě na to čekali a zmeškané slyšení znamená prohraný případ. Když se neobjeví u soudu poté, co je nutíte čekat v nebezpečné oblasti bez přístřeší a podpory, není to důkaz snahy podvést systém. Je to důkaz, že váš posraný systém nefunguje. A je třeba říct, že vláda zmeškáním dost napomáhá. Někteří migranti obdrželi soudní oznámení, kterému chyběl datum a čas, nebo byli zařazeni mimo provozní dobu soudu včetně případu v 1 hodinu ráno.



A může být složité dozvědět se o změně data, když někteří pohraničníci, kteří s migranty vyplňují formuláře, zapisovali Facebook jako jejich adresu. V součtu je efektivita vládního systému asi stejná jako nápis „sejdeme se na místě“ na mývalovi, kterého hodíte přes zeď do Mexika.



Hodně štěstí s obdržením pokynů, případně hodně štěstí s jejich dodržením. Tento program zcela zhatil mnoha žadatelům o azyl šanci na vstup, ale to zřejmě nestačilo, protože vláda dále přišla s dohodami bezpečných třetích zemí. Spojené státy v podstatě dokázaly přimět Honduras, Guatemalu a El Salvador k podepsání. Znamená to, že zdejším žadatelům o azyl můžeme zamítnout vstup a přesměrovat je, aby podali žádost v těchto zemích.



To je zcela absurdní, pro mnoho migrantů jsou právě toto země, kvůli kterým usilují o azyl. Vy utíkáte z Hondurasu? Co zkusit El Salvador? Je hned vedle, zůstanete v kontaktu s rodinou, přáteli a lidmi, kteří vás chtějí zabít. Aby toho nebylo málo, žádná z těchto zemí nemá solidní azylový systém, což připouští i samotný prezident El Salvadoru: Člověk z prezidentova blízkého okruhu řekl, že žadatelé o azyl mohou nakonec zůstat v El Salvadoru, může k tomu dojít.



Je na to El Salvador připraven? Právě teď ne. Nemáme azylové kapacity. Můžeme je vytvořit. - Ale teď je nemáte. - Teď ne. - Prý si můžu postavit stan.



- Stan? To není azylová kapacita, ne. Ne. Ne, to vážně není. Postavením stanu nezískáte azylové kapacity. Stavbou stanu můžete získat jen 2 věci: úkryt před živly a arénu pro ostudnou pekařskou soutěž, kde je odměnou vyhnutí se veřejnému zostuzení. Zde rychlá poznámka: Proč jsou v nové sérii The Great British Bake Off první výzvou busty celebrit?



Dostali jsme rozpláclého Freddieho Mercuryho, cosi, co měla být Lupita Nyong’o, a připouštím, že i perfektního Davida Bowieho. Tento pekař si zaslouží potřást rukou, všichni ostatní by se měli zamyslet. Nutit migranty k sezení v uprchlických táborech nebo je posílat do zemí s nefunkčním azylovým systémem je samo o sobě špatné, ještě než se dostanete k začátku letošního roku, kdy administrativa uplatnila dodatek 42 amerického zákoníku.



Dokonce se nejedná ani o imigrační zákon. Jde o udělení širokých vládních pravomocí během zdravotních krizí. Trumpova administrativa aktuálně tvrdí, že má kvůli pandemii pravomoc uzavřít hranice pro všechny migranty. A nejen to. Také tvrdí, že mohou vzít žadatele o azyl, kteří již jsou v USA, a vykázat je bez jakéhokoliv procesu.



Je o transparentní snahu, jak využít tuto pandemii a jednat s migranty po svém. Ale Mark Morgan, Trumpův šéf ochrany hranic, opakovaně trval na tom, že nic nemůže být dále od pravdy: Dodatek 42 nijak nesouvisí s vymáháním imigračního práva. Řeknu to znovu, říkal jsem to i dříve a budu to říkat dále. Dodatek 42 nijak nesouvisí s vymáháním imigračního práva a zcela souvisí s veřejným zdravím.



Jasně, Marku. Víme, že pořád říkáš, že to nijak nesouvisí s imigrací. Ale když Trumpův zástupce tvrdí, že jeho činy nijak nesouvisí s migrací, je to uvěřitelné jako sušenková příšera, které údajně vůbec nejde o sušenky. Samozřejmě, že jde. Tou věcí jste posedlí tak moc, až se stanete příšerami. Je docela těžké věřit této administrativě její vážné obavy z koronaviru, když zjistíte, že CDC bylo patrně donuceno k vydání příkazu dle dodatku 42 navzdory vlastním vědcům, kteří říkali, že zde není důkaz pro zpomalení koronaviru.



Takže to zjevně nemá nic společného s veřejným zdravím. Jestli potřebujete více důkazů, Stephen Miller, Trumpův imigrační poradce a nejvyšší mimoň na světě, patrně zkoušel uplatnit dodatek 42 pro imigrační účely dávno před covidem. Údajně tlačil na jeho zavedení dvakrát v minulém roce. Nejprve při epidemii příušnic v imigračních zařízeních, poté při zasažení stanic hraniční stráže chřipkou. Využití nástrojů pro zdravotní nouzi k utažení migrace mělo být součástí seznamu přání, který Miller vytvořil během prvního vládního pololetí.



Zbytek seznamu tvoří ruční kresba namakaného Stephena Millera a nápis: „Co natočit reboot filmu Skrytá čísla se samými bělochy?“ Třikrát zakroužkováno. Určitě vidíte, proč to Millera tolik lákalo. Vyvolání dodatku 42 v podstatě vytvořilo rychlý a skrytý deportační systém, který se nikomu nezodpovídá.



A hojně ho využívali. Od března došlo téměř k 200 000 vyhoštěním, kdy byli žadatelé o azyl posláni zpět bez soudního slyšení. A vláda se mohla přetrhnout, aby se vyhnula zkoumání. Nezletilí bez doprovodu jsou obvykle v přístřeší, kde je mohou imigrační právníci najít a pomoci jim. Ale s odůvodněním obavy o veřejné zdraví vláda místo toho v tichosti držela děti v hotelech se soukromým dozorem.



A ojedinělé záběry z takových míst byly naprosto mrazivé. Sledujte, jak se civilní právník snaží pomoci dětem, ale je zastaven: Smíme vidět vaše odznaky? Sem nemůžete. Tady nesmíte být. Smím vědět, kdo jste? A smím se já zeptat vás? V zoufalé snaze o komunikaci s dětmi Associated Press říká, že je imigrační zadržuje ve 4.



patře hotelu Hampton Inn and Suites v texaském městě McAllen. - Když vás tu drží, řekněte mi jméno! - Jestli jste chytrý, zmizte. - Kdo jste, jste policie? - O nás se nestarejte. O nás se nestarejte, vypadněte. Zmizte odsud, hned. Co se tam kurva děje? Zajímá mě, jestli si ti muži po takovém jednání myslí, že zvládli utajit dětské vládní vězení.



Uf, to bylo těsné. Bál jsem se, když se nás ptal, kdo jsme. Ale Randy mu řekl: „O nás se nestarejte.“ Dobře ty, Randy. To bylo naposledy, co se někdo ptal na tohle záhadné hotelové patro naplněné vyděšenými dětmi. Abych nezapomněl, právníci trvají na tom, že musím zmínit hotel Hampton, který říká, že u těchto rezervací neznali využití a že zrušili zakázku. Protože právě teď jste určitě nejvíce naštvaní na posraný Hampton Inn.



Když si vše spojíte, tato administrativa efektivně převzala již nedokonalý azylový systém a roztříštila ho. Jde o to, že nyní zkoušejí tyto škody ustálit. Společně s prodloužením dodatku 42 na neurčito navrhli nové regulace, které mimo jiné umožní imigračním soudcům zamítat azylové žádosti, zkomplikují až znemožní výhry v případech s genderovým násilím či gangy a po migrantech budou žádat, aby podávali kompletní azylové žádosti, které musí být v angličtině a se všemi důkazy už do 15 dnů před prvním soudním slyšením.



A to bez ohledu na zastoupení právníkem. Útok Trumpovy administrativy na tento systém byl neúprosný. A v sázce jsou zde životy. Vzpomínáte si na Bertu, která přišla, aby ochránila vnučku? Sledujte, jak jí právník sděluje výsledek jejího případu: Tak jsme tu.



Soudní odvolání bylo zamítnuto. Oni mě hledají. A okamžitě mě zabijí. Já nechci… - Takže se bojíte? - Ano. Mám strach. Jo.



Vláda, která jedná naším jménem, deportovala Bertu zpět do Hondurasu, odkud znovu utekla, a nyní v nejistotě pobývá v Mexiku. Tragédií je to, že má větší štěstí, než někteří další žadatelé o azyl. Alespoň měla právníka a její případ byl vyslyšen. Ale o spoustě lidí se dnes ani nedá říct, zda se vůbec dostanou stejně daleko. Jestli se ptáte, co s tím můžete dělat, jednu věc udělat můžete. Můžete volit Joe Bidena.



Vím, že to zní zjednodušeně. Zvláště když zvážíme, že naše imigrační postupy stály dost za hovno i za demokratických vlád, jako byla ta, ve které 8 let seděl i Joe Biden. A neříkám, že jde o perfektního kandidáta. K němu má daleko. Jeho odpor k Medicare for All mi osobně přijde zcela směšný, zvláště uprostřed pandemie. Také si myslím, že pilotky by měli nosit jen sexy piloti, roztomilé děti a roztomilí dětští piloti.



Ale faktem je, že velkou část naší imigrační politiky udává výlučně naše výkonná moc. Měli byste vědět, že Biden výslovně slíbil ukončení programu setrvání v Mexiku a obnovu azylové způsobilosti pro přeživší u domácího násilí a oběti pronásledování gangů. A tyto změny mohou zachraňovat životy. Jeden imigrační právník nám řekl: „Denně trávím celé hodiny tím, že žadatelům o azyl v Mexiku říkám, že do 3.



listopadu se nic nedozvíme. Oni pláčou. Modlí se. Ptají se na nadcházející volby. Ukazuji jim odpočet a oni mně své jizvy.“ Samozřejmě, Biden bude muset udělat mnohem více a my musíme dohlédnout na splnění slibů, ale nemůžeme začít s napravováním škod této administrativy, dokud ji nevyměníme. Pokud chceme alespoň šanci na změnu, musíme volit a poté ctít právo tak, jako by na něm závisely životy.



Faktem je, že zoufale potřebujeme azylový systém, který funguje. Ideálně by měl být založen na soucitu, řádném procesu a nakonec na kanibalismu obří zelené sochy. Překlad: L1ght www.videacesky.cz