AutoritářiLast Week Tonight

Tohle je náš poslední díl této série. Rozhodli jsme se trochu pozastavit a zodpovědět největší otázku tohoto roku. Jak dobrý byl film Zrodila se hvězda? O víkendu jsem viděla film Zrodila se hvězda. Je to skvělý film. - Bylo to úžasné. - Bylo to úžasné. Pořád to mám v srdci.

O to tu jde. - Nepolevuje to. - Je to silné. Bradley Cooper na chvilku získal mou duši. Je to... Je to... Neuvěřitelné. Možná je načase nechat zemřít staré způsoby... Bradley Cooper, proboha. Ty slzy. Brečel jsem. Bylo to úžasný. Běžte na ten film. Jo, ten chlap si ho zamiloval a to je centr Dallaských kovbojů. Každý ten film miluje!

Je to film, který ani Neil deGrasse Tyson nedokáže zničit. Johne, s tím filmem mám malý problém. Pokud chceš vidět, jak se hvězdy skutečně rodí, musíš začít plynovým mračnem... Sklapni, sklapni! Sklapni, Neile deGrasse Tysone! Zkus tenhle film o hvězdách nezničit! Bohužel se nebudeme bavit o filmu Zrodila se hvězda.

Budeme se bavit o přesném opaku. O znepokojivém nárůstu počtu autoritářských vůdců. Je jich mnoho. Někteří vás hned napadnou, jako Vladimír Putin a Si Ťin-pching, kteří si neustále upevňují svou moc. Znovu byly zvoleny osobnosti jako maďarský Viktor Orbán a Recep Erdogan. A pak se tohle stalo minulý měsíc v páté největší zemi světa. Brazílie má nového prezidenta a stala se zemí, která si zvolila krajně pravicového vůdce.

Krajně pravicový populista Bolsonaro vychvaloval vojenskou diktaturu. Obhajoval mučení a vyhrožoval zničením, vězením a vyhnáním svých politických odpůrců. Volá po jednotě. To je milé. Volá po jednotě, ano? Problémem je, že předtím vyjádřil náklonnost mučení a diktatuře.

A politické názory jsou jako profily na Tinderu. Když začnete obhajovat mučení, nezáleží na tom, co napíšete dál, lidé si zapamatují jen to jedno a z dobrého důvodu. Žádní dva autoritáři nejsou stejní, ale tento světový trend je alarmující. Především proto, že si je v mnoha případech lidé zvolí. Průzkum nedávno přinesl tvrzení, že třetina světové populace žije v ustupující demokracii.

Proto je možné, že jste během tohoto roku sledovali zprávy a říkali jste si: "Co se to, kurva, se světem děje?" "A proč?" Dnes se podívejme na tři vlastnosti, které mají autoritáři společné. Pokusíme se zjistit, co na nich lidi přitahuje a proč USA mohou mířit podobným směrem. První vlastností je demonstrace síly. Autoritáři rádi demonstrují sílu.

Vojenskými přehlídkami plnými zbraní, které vídáte v Číně, Severní Korei, Venezuele a Rusku, ve kterém občas narazíte i na hudební číslo. Jo, mám pro vás varování, Rusko. Takhle zní muzikály, když zakážete gaye. Experti se shodují, že takovéto přehlídky mají svůj účel. Mnoho autoritářů rádo demonstruje sílu z obavy, že by mohli být viděni jako neschopní vládci.

Podobně si muži nespokojení se svým penisem kupují motorky, posilují nebo založí Teslu. Jak divný je tvůj penis, Elone? Jak divný je? Ale demonstrace vojenské síly často nestačí. Autoritáři často spojují národní identitu se svou vlastní identitou. Sami také musí vypadat silní.

Nejlepším příkladem toho je Vladimír Putin. Má tolik uměleckých fotek, že z nich vznikl i kalendář. V tom posledním se mazlí s leopardem, koupe se bez trička v ledové vodě a opaluje se, což je... hustý. Ale není v tom sám. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov zveřejňuje šílená videa z posilovny. Můžu vám je jen doporučit.

Vypadá, jako by se skřítek od Keeblers šíleně namakal. Ale mým nejoblíbenějším příkladem je ten nejsmutnější. Sledujte, jak autoritářský prezident Turkmenistánu donutí svůj kabinet ho sledovat, jak přinese zlatou tyč a udělá... Kdo ví, co to mělo být. Páni. Až zítra půjdete do práce a budete se smát vtípkům hloupého nadřízeného, vzpomeňte si na lidi, kteří museli vestoje tleskat svému šéfovi, že zvedl zlatou tyč na záclony.

Autoritáři jsou posedlí demonstrací síly. Často občanům tvrdí, že ta síla je nutná k jejich ochraně. Před čím? To nás přivádí k druhé vlastnosti. Snaze démonizovat nepřátele. Autoritáři se snaží určit, a někdy úplně vytvořit, nějakou ďábelskou skupinu, před kterou nás jen oni mohou ochránit.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte se k moci dostal tvrzením, že je lékem na pašování drog. Skupina dohlížející na lidská práva odhadla, že jeho válka od roku 2016 zabila více než 12 000 lidí, mnoho naprosto bez soudu. To by nemělo být překvapivé, když tohle bylo poselství, které přinesl na Vánoce. Víte, jsem jen člověk, tak mi dovolte vás pozdravit. Veselé Vánoce, feťáci, zloději, zkorumpovaní politici, zločinci a další lidé, kteří ničí Filipíny.

Pokud budete dál pokračovat ve svých zločinech, budou to vaše poslední Vánoce. Páni. To je pořádný zvrat ve vánočním přání. Ale to mi připomíná. Tento týden nás čeká Díkůvzdání, proto bych rád popřál všem, kteří nás sledují.

Především krocanům. Podřízneme vám hrdlo, nacpeme do vás chléb, krájenou zeleninu, česnek a rozmarýn a budeme vás péct v troubě 4 hodiny. To si zasloužíte! Tohle bude vaše poslední Díkůvzdání. Omlouvám se. O čem jsem to mluvil?

Autoritáři potřebují nepřátele. Jejich největší snahou je udělat z komplikovaného světa svět jednoduchý. Pokud jste pod útokem nebo chcete vytvořit ten pocit, je dobré mít po ruce osobnost, která řekne: "Srát na pravidla, srát na systém, já to vyřeším." Všichni se toho můžeme chytnout. Já věřím v rozdělování moci a zákony. Ale kdyby USA upadly do občanské války a někdo řekl: "Necháme to vyřešit Toma Hankse," velká část mého já by řekla: "Jo, to zní dobře."

"Ať žije táta Hanks. Ať žije Gump, smrt jeho nepřátelům!" Když se lidé bojí, mohou být náchylnější k autoritářům. Když se neobjeví skutečná hrozba, někdy si ji sami vymyslí.

Často začnou skupinou, kterou budou pronásledovat. Imigranty nebo menšiny. Viktor Orbán si v Maďarsku začal vytvářet obavy z muslimů a uprchlíků. A když Putinovi před pár lety začala klesat obliba, začal pronásledovat gaye. Tvrdil, že homosexualita je zbraní EU k oslabení Ruska. Ano, zní to směšně, ale soudě podle tohoto muže, možná to zabralo.

Rusko není Evropa, máme vlastní konzervativní hodnoty. V Evropě jsou tyto hodnoty ničeny. Legalizují pedofilii. Legalizují zoofilii. Mají zvířecí bordely. Moment! Mají? Jsi si tím jistý?

Jsem si jistý, že nic jako zvířecí bordel neexistuje. Zvířecí bordel je, pokud vůbec něco, když v zoo dáte ošetřovateli 20 babek, aby vás nechal samotné s tučňáky. Vy byste... Nepřemýšlejte nad tím, pokud se vám to nelíbí. Jen to vstřebejte. Jen vstřebejte tu myšlenku. Můžete doufat, že nezávislý tisk nebo opoziční strany mohou takovéto kraviny vyvracet.

To nás přivádí k poslední jejich vlastnosti, kterou je snaha ničit instituce. Jak autoritáři získají moc, snaží se omezit veškerou kontrolu nad svým jednáním. Novinářům v těchto režimech bývá vyhrožováno, jsou zatýkáni, zabíjeni, nebo se jim v Putinově Rusku stávají tragické nehody, ze kterých se snad ostatní poučí. Autoritáři se pokouší zatočit i se základními kontrolními orgány, soudy a zákonodárci.

V posledních letech se struktura státu v Turecku, Číně, Maďarsku a Venezuele změnila, aby se upevnila moc jejich vůdců. Jak se Polsko stává čím dál víc autoritářské, jejich faktický vůdce se už nemusí bát Nejvyššího soudce či mnoha dalších soudců, protože jeho strana se jich chytře zbavila snížením věku odchodu do důchodu. A když se někteří soudci na protest objeví v práci, vládní zástupce má blahosklonnou odpověď.

Mohou vstoupit do budovy, mohou tam sedět, mohou tam být jako hosté. Nemohou ale vykonávat svou funkci, protože jsou v důchodu. Víte co, já se těm soudcům nedivím, že jsou naštvaní. Jak víme, soudce naštvete jen dvěma způsoby. Zaprvé, donutíte je jít do důchodu, zadruhé, zeptáte se jich, kolik piv vypili, když posilovali s PJem a Squeem.

Tohle nesnáší. Demonstrace síly, démonizování nepřátel a ničení institucí, to jsou některé věci, které autoritáři dělají. Pokud vás napadá, kdo by chtěl takového vůdce, tak odpovědí je, že poměrně mnoho lidí. Mnoho lidí Duerteho nepodporuje přes autoritářské jednání, ale právě kvůli němu. Filipíny se staly příliš chaotické a usedlé.

Potřebujeme prezidenta, který zavede určitá pravidla a disciplínu. Je jasné, že média jsou zaujatá, protože ukazují jen to vraždění. Proč nám neukáží, co dalšího dělá? Třeba tu infrastrukturu, kterou staví? Moment, cože? Je neuvěřitelné někoho slyšet, jak říká... Jak zlehčuje vraždění a požaduje, aby se víc zaměřili na infrastrukturu. Asi je jedinou osobou na světě, která při zprávě, že komando smrti shodilo člověka z mostu, řekne: "Řekněte mi víc o tom mostu."

"Unese celé komando?" "To je úctyhodné." Když jsme si prošli všechny tyto rysy, možná vás napadá: "Ajaj, něco mi to připomíná." Bohužel se nyní musíme vrátit k tomuto chlapovi. Současnému prezidentovi.

Vykazuje některé rysy, o kterých jsme se bavili. Rád vystupuje jako silná osobnost, chtěl uspořádat vojenskou přehlídku, a když dojde na démonizování nepřátel, jde silně po imigrantech a dalších menšinách. Stejně tak svádí líté boje s Kanadou, NFL, Markem Cubanem, FBI, Robertem De Nirem, udílením cen Emmy 2017, Portorikem, poštou, honosnější restaurací v Lexingtonu ve Virginii, NSA, LaVar Ballem, městem Chicago, starostou Londýna, ředitelem Mercku, řetězcem Nordstrom a zasranou Chrissy Teigen.

A to jsou jen rozmíšky na Twitteru! Trump veřejně vyjádřil obdiv mnoha autoritářům, které jste viděli. Především chválil Duerteho za neuvěřitelnou práci, kterou odvádí při potírání zločinu na Filipínách. Trump jednou retweetnul i parodický účet, který mu připsal citaci: "Je lepší žít jeden den jako lev než sto let jako ovce."

Tohle neřekl Trump. Toto motto používal Mussolini! Ano, používal to těstovinový Hitler. A když na to Trumpa upozornili, toto byla jeho odpověď. - Věděl jste, že to řekl Mussolini? - Je v pohodě, že to řekl. Mussolini byl Mussolini, je to v pohodě... Je to dobrá citace. Je to zajímavá citace. Viděl jsem...

Viděl... Věděl jsem, kdo to řekl. Ale jaký je rozdíl mezi tím, zda to řekl Mussolini, nebo někdo jiný? Je to zajímavá citace. Vy chcete být spojován s fašisty? Ne, chci být spojován se zajímavými citacemi. Dobře... Dobře... Dobře... Dobře... Zaprvé, shodneme se, že je zhruba 50% šance, že Donald Trump si myslí, že Mussolini je italský los.

Je to padesát na padesát. Zadruhé, pokud jde o to být spojován se zajímavými citáty, existují i lepší. Mnoho z nich řekli lidé, kteří spáchali mnohem méně válečných zločinů. Třeba toto: "Taky rád dopřávám své vagíně vitamín D." To neřekl Trump, ale Shailene Woodley. Je to zajímavá citace a měli bychom ji spojovat s Trumpem. Za zmínku stojí, že to bylo z doby před zvolením prezidentem.

Během své kampaně se snažil vystupovat jako silná osobnost. Všechny je rozbombarduju na maděru! Pravda! Je mi to fuk! Je mi to fuk! Praštím je do ksichtu, to vám říkám! Guantanámo necháme otevřené a nacpeme tam ty parchanty. Nacpeme tam spoustu parchantů. Mučení funguje, lidi.

Neposlouchejte ty, co tvrdí, že nefunguje. Věřte mi, funguje, jasné? Páni. Bomby, praštit, uvěznit, mučit. Už jen stačí, aby zvedl zlatou tyč a nafotil kalendář bez trička a máme tu autoritářské bingo. Ale jde o to, že se to lidem líbilo. Možná to na něm měli nejradši. Sledujte, jak jeho podporovatelé zareagovali, když zmínil, jak Putin jedná s novináři.

Tvrdí, že zabil reportéry. Nelíbí se mi to, jsem proti tomu. Mimochodem, nesnáším některé z těch lidí, ale nezabil bych je. Nesnáším je! Tihle lidé... Budu k vám upřímný... Budu upřímný. Nikdy bych je nezabil. Nikdy bych to neudělal.

No možná... Ne, nikdy. Nikdy bych je nezabil. Nesnáším je a někteří jsou prolhaní a odporní lidé. Je to pravda! To je skutečně děsivé. Vím, že si Trump dělal legraci, ale nejsem si jistý, jestli si to myslelo i publikum. Zahrávají si s něčím nebezpečným.

Trump udělá cokoliv, pokud mu to přinese dostatečně velký potlesk. Rozdíl mezi žertováním o tématu a skutečným jednáním je jen 30 decibelů na měřiči potlesku. Skutečnou obavou není to, že Trump zní jako autoritář, ale to, že se to mnoha lidem líbí. Potřebujeme někoho tvrdého. Trump je tvrdý a to se mi líbí. Je to někdo, kdo má koule. Je to muž, co říká vše na rovinu a nikdy necouvne.

Proto ho mám ráda. Když bude prezidentem, naše země bude v bezpečí. Řeknu to takhle, kdyby Ježíš sestoupil z kříže a řekl mi, že Rusko má Trumpa v hrsti, řekl bych mu, aby chvilku počkal a zeptal se prezidenta, zda je to pravda. Upřímně nevím, co je depresivnější. To, že ten muž považuje Trumpa za víc než Ježíše, nebo že by se Ježíš vrátil jako někdo, kdo nesklapne o Trumpovi a Rusku.

Ježíši, my to chápeme. Souhlasíme s tebou, ale je nám to jasné už dávno. Ne, neviděl jsem Maddowovou, Ježíši. Rozohnila se? Je celkem jasné, že Trump sdílí mnoho rysů autoritářů. Ale i přesto nežijeme v autoritářském státě. Proč tomu tak je? Trump ve svém úřadě dělal otřesné věci, ale naštěstí naše instituce prozatím byly dostatečně silné, aby zabránily jeho autoritářským snahám.

Nezrušil Mullerovo vyšetřování. Zatím. Chce zrušit získání občanství po narození, ale o tom prezident nerozhoduje. A jeho nedávnou snahu zabránit reportérovi CNN ve vstupu do Bílého domu zarazil soudce, kterého sám dosadil. To je dobře, ale Trump zkouší systém. Dosazení tohoto požárního hydrantu v obleku jako generálního prokurátora je znepokojivé znamení.

Také se opakovaně snažil snížit váhu výsledků voleb, které se mu nelíbí, tvrzením, že jsou podvodné. Lidé musí zůstat ve střehu a o tom to celé je. Můžeme mluvit o tom, že instituce jsou silné, ale znamená to pouze to, že lidé tvrdě dřou, aby tomu tak bylo. Používají je, aby zarazili jeho nejhorší pokusy. Prohrál soud, protože ho lidé zažalovali.

Vyšetřování napojení na Rusko pokračuje, protože jeho poradci vědí, že jeho zrušení by vyvolalo silný nesouhlas veřejnosti. A fakt, že ho Kongres stále dokáže mírnit, je dán tím, že lidé dorazili k průběžným volbám. Bude čím dál důležitější v těchto věcech pokračovat. Svět si právě pohrává s něčím velmi nebezpečným. Amerika musí být opatrná. Vím, že demokracie může být frustrující.

Její výsledky mohou být iritující a pomalé. Možná nepřinese výsledek, který si přejete. Ale její odstranění otevírá brány něčemu horšímu. To platí, ať už žijete v Rusku, Turecku, Maďarsku, Filipínách, Brazílii nebo v USA. Vím, že USA jsou jinou zemí s jinou historií a naštěstí i s odolnějšími institucemi. Ale to by nás nemělo ukolébat.

Pravdou je, že odpovědí na otázku, zda se naše země může stát autoritářským státem, je a zřejmě vždy bude, že ne. Ale... Ne. Nejspíš ne. Překlad: Mithril www.videacesky.cz