Jane Goodallová a milion odběratelůLast Week Tonight

V lidských dějinách se objevovaly miliardy a miliardy idiotů. Ale také hrstka chytrých lidí. Některé z nich vyzpovídáme v našem pořadu na pokračování. Velké mozky: Lidé, kteří myslí. Tento týden se nám představí Jane Goodall. Jane Goodallová si splnila svůj dětský sen. Žít se šimpanzi v Africe a studovat je. Dávala jim exotická jména.

Ahoj, Miku. Tehdy pro to neměla žádný výcvik ani vzdělání. Avšak objevy této odvážné mladé ženy zažehly revoluci v našem chápání těchto primátů. Zjistila například toto. Šimpanzi si upravují přírodní objekt tak, aby se dal využít ke specifickému účelu. Vytvářejí si nástroj.

Ano, šimpanzi si vytvářeli a používali nástroje. I když to byly mizerné nástroje pro nechutné účely. Objevila i další věci. Šimpanzi mají stejně jako lidé i odvrácenou stránku své povahy. Ano, Goodallová jako první ukázala, že jsou tito mírumilovní lesní vegetariáni... vlastně pitomci, kteří se často účastní šimšílených šimpanzovin.

Po desetiletích strávených v přírodě nyní Goodallová cestuje po světě a bojuje proti mnoha věcem. Občas si najde čas a promluví si s někým méně chytrým. Doktorko Goodallová, děkuji, že jste si na mě našla čas. Děkuji, že jste mě pozval. Jste známá jako jeden z největších expertů na šimpanze. Co vás na nich tolik přitahuje?

Asi to, že jsou nám velmi podobní. V současnosti víme, že s nimi sdílíme více než 98 % DNA, oběhový systém, imunitní systém, stavbu mozku... Máme skoro stejnou stavbu, náš mozek je větší. Mě na nich fascinuje jejich chování. Mají osobnost, mají emoce, jako je radost, smutek nebo strach. Komunikují polibky, objímáním, držením se za ruce, hlazením se po zádech a hrozbou pěstí.

Používají nástroje. Proto jsou tak skvělí mazlíčci. Mazlíčci... Byli by to ti nejhorší... Nejsou to mazlíčci. Ani nemůžu říct nejhorší mazlíčci, protože to nejsou mazlíčci. Jsou to dobří domácí přátele. Nejsou.

Když jsou malí, jsou roztomilí a mazliví. Ale ve věku kolem 5 až 7 let už mnoha lidem ukousli obličej. Na to se nesoustřeďme. Soustřeďme se na to, jak vtipně vypadají oblečení. - Nevypadají. - A co šimpanzí sluha? Ne. Za celou tu dobu, co jste žila se šimpanzi, vás nikdy nenapadlo nasadit jednomu z nich monokl, cylindr, stříbrný podnos a naučit ho, aby vám nosil studené nápoje?

Nikdy jsem na žádnou takovou šílenost nepomyslela. - Nasadila jste jim aspoň někdy klobouk? - Ne... - Nikdy jste nenasadila šimpanzovi klobouk? - Ne. Tomu nevěřím. V tomto se asi po zbytek života neshodneme. Dobře.

Promluvme si o vašich metodách. Neobešly se bez počáteční kritiky. Jedna se třeba zaměřovala na to, že jste dala šimpanzům přezdívky. Proč to lidé kritizovali? Ne přezdívky, dala jsem jim jména. Skutečná jména. Tvrdili, že jsem jim z vědeckého hlediska měla přidělit čísla. Co je nevědeckého na tom, že jim dáte jména? Je to více objektivní.

Když je pojmenujete, jednáte s nimi jako s lidmi. Řeknu vám pár jmen a vy mi řeknete, zda je dané jméno pro šimpanze dobré nebo špatné. Připravená? Jessica Šimpsonová. Jo. Doktor Ben Oloupák. Moc dlouhé.

Tohle je trochu jednoduché. Bobkoházeč Wilson. - Dobré. - Vážně? - Ano, to je dobré. - Takže vy... - Mohl by to být i jiný Bobkoházeč. Kam tím míříte? Použít jména lidí, kteří by si podle mě výkaly zasloužili. Na koho je podle vás třeba házet výkaly? Dám vám příklad. Třeba někoho jako Hitler, protože je mrtvý.

- Aha. - Bobkoházeč Hitler, skvělé. Bobkoházeč Hitler je skvělé jméno pro šimpanze. Když jste mezi nimi žila, zjistila jste, že mají své hlasové projevy. Můžete mi o tom něco říct? Když třeba budu něco jíst a vy budete chtít taky, přijdete ke mně a budete žebrat. Asi nějak takhle.

Já vám nechci nic dát, tak udělám... Tohle. Tohle nedělají, dělají... U, Jane. U, Jane. Nic ti nedám. Nemám tě ráda. To bylo už trochu přehnané, nemyslíte? Jane Goodallová, děkuji, že jste přišla. - Děkuji.

- Rádo se stalo. Sním si ho po šimpanzovsku. A budu dělat... To dělají při jídle. Překlad: Mithril www.videacesky.cz