Jackie Chan a akční komedieEvery Frame a Painting
52
Jackie Chan je legendou, jejíž styl zahrnující bojové umění i komedii dobyl i západní svět. Ale čím se Jackie tak liší od konkurence? A z jakého důvodu jsou jeho hongkongské filmy většinou považovány za lepší, než je jeho americká produkce? V tomto videu z kanálu Every Frame a Painting se vám na to dostane odpovědi. Jackieho filmy, které se ve videu objeví: První rána, Police Story, Projekt A, Božská relikvie, Božská relikvie 2, Mstitel beze jména, Projekt A 2, Křižovatka smrti 2, Terč, Křižovatska smrti, Čínský zvěrokruh, Police Story 2, Mladý mistr, Odvžná hyena, Akce nemluvně, Strach nad Hongkongem, Rachot v Bronxu, Instink lovce, Mé šťastné hvězdy, Kantonský kmotr, Medailon, Křižovatka smrt 3, Pojízdná kantýna, Tenkrát na východě, Pán draků, Mistrův syn, Chůva v akci, Agent z Hongkongu, Šťastné hvězdy, Legenda o opilém mistrovi, Police Story 3, Mise moci, Městský lovec, Dračí dvojčata, Rytíři ze Šanghaje, Vítězové a hříšníci, Karate Kid, Navždy drakem a Škola hada. Ostatní filmy: Strážci Galaxie, Postradatelní 2, Plavčík na sladké vodě.
Přepis titulků
- Haló?
- Haló? Tady Jackie. Zdravím, jsem Tony a toto
je Every Frame a Painting. Někteří filmaři umí akci, jiní komedii. Ale už po 40 let je mistrem
v jejich kombinaci Jackie Chan. Dnes existuje spousta filmů,
které kombinují vtipné scény a bojové scény. Ale i když je film dobrý, často se zdá,
že komedii a akci točil někdo úplně jiný. Proto je Jackie tak unikátní.
V jeho filmech je akce komedií. Je vidět, že pro akci i komedii platí stejné principy. Tak se do toho pusťme. Pokud chcete vědět názvy filmů, podívejte se na seznam pod videem. Připraveni? Jdeme na to! Jak Jackie dokáže vytvořit akci, která je i vtipná? Zaprvé, začíná v nevýhodě.
Ve všech filmech Jackie začíná na horší pozici než jeho nepřátelé. Nemá boty, je v poutech, má v puse bombu... Poté si musí vybojovat cestu na vrchol. Každá akce vytváří logickou reakci. A po logice následuje vtip. Tento komediální styl nás vrací ke komikům z němých filmů. Ale Jackie se vždy vytasí s krátkou hláškou. Řekl jsem, že nechci problémy.
Protože je podceňovaný, musí být kreativní. To nás vede k číslu dvě, využívá rekvizity. To je nejslavnějším aspektem jeho stylu. Vezme něco běžného a využije to neobvyklým způsobem. Bojoval židlemi, oblečením, hůlkami, klávesami, legem, ledničkami a samozřejmě také... Každý souboj tak vypadá přirozeně, ale navíc to dovoluje vznik vtipů, které by jinde použít nešly.
Zatřetí, Jackie má rád jasnost. Netočí tmavé scény s modrým nádechem. Pokud nosí protivník černou, on je v bílém, pokud je protivník v bílé, on je v barevném. Jeho záběry jsou tak jasné, že v každém záběru se připravuje další část akce. Ačkoliv sledujete kaskadéra, dvě třetiny záběru zabírají schody. Za pár vteřin pochopíte proč. Jasnost udržuje tím, že málokdy používá roztřesenou kameru.
V amerických filmech se kamera velmi hýbe. Pohyb kamerou znamená, že herci neumějí bojovat. Zpomaleně můžete vidět, jak kameraman pohybuje záběrem, aby zásahy vypadaly tvrdší. Ale Jackie umí bojovat. Kamerou nikdy nehýbu. Vždycky mám stabilní široký úhel. Ať vidí, jak skáču dolů, jak letím i jak padám.
Když to točíte takto, je to působivější, protože akce i reakce jsou v jednom záběru. Zde vždy vidíte Jackieho, auto i zeď. Podobný kousek z Křižovatky smrti 3 nikdy nezobrazuje vše v jednom záběru. Proto taky nefunguje. Stejný princip aplikuje i u komedie. Tento záběr režírovaný Samo Hungem ukazuje úder, obličej padoucha i Jackieho obličej. Podívejte se na stejný vtip v Tenkrát na východě. Zde je akce a reakce v rozdílných záběrech.
Celkem to funguje, ale ne tak dobře. Proč to tolik režisérů dělá? Kvůli číslu pět, nemají dostatek času. Jackie je perfekcionalista, který je odhodlaný natočit obrovské množství záběrů. V Hongkongu ho podporuje studio, které mu na souboje nechává měsíce. Nejtěžší na tom je, že když vějíř hodím, musí se vrátit. Více než 120 záběrů.
Reakcí na tyto scény je: "Jackie je dobrý." Nejsem dobrý. I vy byste to zvládl. Ale máte na to trpělivost nebo ne? Když se opět dívám na jeho filmy, tyhle maličkosti mě udivují. Nemusí je dělat a jen navyšují rozpočet. Ale dělá je, protože chce. Jako by se chtěl překonat. To respektuji a obdivuji. Ale v Americe vám to nedovolí. Kvůli penězům.
V jeho amerických filmech chybí ještě něco. V tom, jak se scény natáčejí, i v tom, jak se stříhají, je rozdíl. Jackie řekl něco zajímavého. "Diváci nevědí, že je v tom rytmus, dokud tam neschází." Jackieho bojové scény mají svébytný rytmus. Synchronizaci s herci na scéně. Akce! Zůstaň kde jsi! Neprovokuj mě. A pak...
Vidíš, vypadá to dobře. I zkušení bojovníci s tím mají problémy. V prvních filmech se učil časování od Yu Jim Yuena a vypadá to spíš jak čínská opera. Ale v polovině 80. let pracoval s vlastním týmem. Vytvořil něco unikátního. V Americe mnoho režisérů a vydavatelů toto načasování nechápe. Zničí ho střihem při každém zásahu. V Hongkongu režisér udrží záběr tak dlouho, aby diváci postřehli rytmus.
Nejdůležitější částí je střih. Mnoho režiséru neví, jak stříhat. I koordinátor kaskadérů neví, jak stříhat. Hongkongští režiséři jako Jackie a Sammo dělají střihy svým způsobem. V prvním záběru protivníka zasáhnete, ve druhém to ukážete z blízka. Avšak tyto dva záběry na sebe nenavazují. V prvním záběru je loket zde, ale ve druhém je zpátky zde. Tato tři okénka jsou tam proto, aby divák zaregistroval nový záběr.
Je v tom obří rozdíl. Je to tak a pak tak. Jsou to dva spojené záběry. V tom je ta síla. Jinými slovy, ukažte to dvakrát, lidská mysl to spojí do jednoho silnějšího zásahu. Moderní americký střih však zásahy vůbec neukazuje. Na konci prvního záběru je noha zde, na začátku druhého je opět tady, ale už se vzdaluje.
Protože je střih v momentě zásahu, vůbec to jako zásah nevypadá. Mnoho lidí si myslí, že je to kvůli ratingu PG-13, ale dělají to i ve filmech pro dospělé. Vypadají spíš jako lidé, co se přetlačují, než jako lidé, kteří si ubližují. Au... To nás přivádí k číslu osm, bolesti.
Mnoho akčních hvězd chce vypadat nezranitelně. Ale Jackie bývá zraněn. Často. Zábavnost nedělají jen jeho kaskadérské kousky, ale i to, že vždy zbude místo i na vtip. Bolest ho polidšťuje. Nezáleží na tom, jak je zkušený. Stejně dostane ránu do obličeje.
Obličej Jackieho je jeho velkou předností. Často právě jeho výraz dotvoří vtip. Třeba jako když natočil souboj s kuřetem v ruce. Nebo když se oblékl jako Chun-Li. Jackieho styl vždy končí revanšováním divákům. Vybojuje si cestu na vrchol a tím získá právo na velkolepý závěr. Nevyhraje proto, že je lepší bojovník, ale protože se nevzdá. Tato neoblomnost dělá většinu jeho závěrečných scén úžasných a vtipných.
Je v kontrastu s většinou jeho americké produkce, kde je zloduch vyřízen zastřelením. No tak... Podle mě Jackieho styl něco dokazuje. Akce a komedie nejsou zase tolik rozdílné. V obou žánrech chceme vidět ty nejlepší herce. Myslím, že většina moderních režisérů akčních filmů je úplně mimo. Většina herců jsou zkušení umělci, často ti nejlepší na světě.
Proč jsou režiséři tak nekvalifikovaní? Proč mám platit peníze za neexistující akci? "Ať děláš cokoliv, dělej to co nejlépe." "Film je věčný." "Ne, protože prší a na tohle nemáme čas." "To půjdeme do každého kina a řekneme divákům tohle?" "Diváci se v kině pouze rozhodnou, zda to byl dobrý nebo špatný film." Přesně tak.
Tato práce přetrvá. Nyní vás zanechám s jednou z nejlepších smrtí ve filmové historii. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
V jeho filmech je akce komedií. Je vidět, že pro akci i komedii platí stejné principy. Tak se do toho pusťme. Pokud chcete vědět názvy filmů, podívejte se na seznam pod videem. Připraveni? Jdeme na to! Jak Jackie dokáže vytvořit akci, která je i vtipná? Zaprvé, začíná v nevýhodě.
Ve všech filmech Jackie začíná na horší pozici než jeho nepřátelé. Nemá boty, je v poutech, má v puse bombu... Poté si musí vybojovat cestu na vrchol. Každá akce vytváří logickou reakci. A po logice následuje vtip. Tento komediální styl nás vrací ke komikům z němých filmů. Ale Jackie se vždy vytasí s krátkou hláškou. Řekl jsem, že nechci problémy.
Protože je podceňovaný, musí být kreativní. To nás vede k číslu dvě, využívá rekvizity. To je nejslavnějším aspektem jeho stylu. Vezme něco běžného a využije to neobvyklým způsobem. Bojoval židlemi, oblečením, hůlkami, klávesami, legem, ledničkami a samozřejmě také... Každý souboj tak vypadá přirozeně, ale navíc to dovoluje vznik vtipů, které by jinde použít nešly.
Zatřetí, Jackie má rád jasnost. Netočí tmavé scény s modrým nádechem. Pokud nosí protivník černou, on je v bílém, pokud je protivník v bílé, on je v barevném. Jeho záběry jsou tak jasné, že v každém záběru se připravuje další část akce. Ačkoliv sledujete kaskadéra, dvě třetiny záběru zabírají schody. Za pár vteřin pochopíte proč. Jasnost udržuje tím, že málokdy používá roztřesenou kameru.
V amerických filmech se kamera velmi hýbe. Pohyb kamerou znamená, že herci neumějí bojovat. Zpomaleně můžete vidět, jak kameraman pohybuje záběrem, aby zásahy vypadaly tvrdší. Ale Jackie umí bojovat. Kamerou nikdy nehýbu. Vždycky mám stabilní široký úhel. Ať vidí, jak skáču dolů, jak letím i jak padám.
Když to točíte takto, je to působivější, protože akce i reakce jsou v jednom záběru. Zde vždy vidíte Jackieho, auto i zeď. Podobný kousek z Křižovatky smrti 3 nikdy nezobrazuje vše v jednom záběru. Proto taky nefunguje. Stejný princip aplikuje i u komedie. Tento záběr režírovaný Samo Hungem ukazuje úder, obličej padoucha i Jackieho obličej. Podívejte se na stejný vtip v Tenkrát na východě. Zde je akce a reakce v rozdílných záběrech.
Celkem to funguje, ale ne tak dobře. Proč to tolik režisérů dělá? Kvůli číslu pět, nemají dostatek času. Jackie je perfekcionalista, který je odhodlaný natočit obrovské množství záběrů. V Hongkongu ho podporuje studio, které mu na souboje nechává měsíce. Nejtěžší na tom je, že když vějíř hodím, musí se vrátit. Více než 120 záběrů.
Reakcí na tyto scény je: "Jackie je dobrý." Nejsem dobrý. I vy byste to zvládl. Ale máte na to trpělivost nebo ne? Když se opět dívám na jeho filmy, tyhle maličkosti mě udivují. Nemusí je dělat a jen navyšují rozpočet. Ale dělá je, protože chce. Jako by se chtěl překonat. To respektuji a obdivuji. Ale v Americe vám to nedovolí. Kvůli penězům.
V jeho amerických filmech chybí ještě něco. V tom, jak se scény natáčejí, i v tom, jak se stříhají, je rozdíl. Jackie řekl něco zajímavého. "Diváci nevědí, že je v tom rytmus, dokud tam neschází." Jackieho bojové scény mají svébytný rytmus. Synchronizaci s herci na scéně. Akce! Zůstaň kde jsi! Neprovokuj mě. A pak...
Vidíš, vypadá to dobře. I zkušení bojovníci s tím mají problémy. V prvních filmech se učil časování od Yu Jim Yuena a vypadá to spíš jak čínská opera. Ale v polovině 80. let pracoval s vlastním týmem. Vytvořil něco unikátního. V Americe mnoho režisérů a vydavatelů toto načasování nechápe. Zničí ho střihem při každém zásahu. V Hongkongu režisér udrží záběr tak dlouho, aby diváci postřehli rytmus.
Nejdůležitější částí je střih. Mnoho režiséru neví, jak stříhat. I koordinátor kaskadérů neví, jak stříhat. Hongkongští režiséři jako Jackie a Sammo dělají střihy svým způsobem. V prvním záběru protivníka zasáhnete, ve druhém to ukážete z blízka. Avšak tyto dva záběry na sebe nenavazují. V prvním záběru je loket zde, ale ve druhém je zpátky zde. Tato tři okénka jsou tam proto, aby divák zaregistroval nový záběr.
Je v tom obří rozdíl. Je to tak a pak tak. Jsou to dva spojené záběry. V tom je ta síla. Jinými slovy, ukažte to dvakrát, lidská mysl to spojí do jednoho silnějšího zásahu. Moderní americký střih však zásahy vůbec neukazuje. Na konci prvního záběru je noha zde, na začátku druhého je opět tady, ale už se vzdaluje.
Protože je střih v momentě zásahu, vůbec to jako zásah nevypadá. Mnoho lidí si myslí, že je to kvůli ratingu PG-13, ale dělají to i ve filmech pro dospělé. Vypadají spíš jako lidé, co se přetlačují, než jako lidé, kteří si ubližují. Au... To nás přivádí k číslu osm, bolesti.
Mnoho akčních hvězd chce vypadat nezranitelně. Ale Jackie bývá zraněn. Často. Zábavnost nedělají jen jeho kaskadérské kousky, ale i to, že vždy zbude místo i na vtip. Bolest ho polidšťuje. Nezáleží na tom, jak je zkušený. Stejně dostane ránu do obličeje.
Obličej Jackieho je jeho velkou předností. Často právě jeho výraz dotvoří vtip. Třeba jako když natočil souboj s kuřetem v ruce. Nebo když se oblékl jako Chun-Li. Jackieho styl vždy končí revanšováním divákům. Vybojuje si cestu na vrchol a tím získá právo na velkolepý závěr. Nevyhraje proto, že je lepší bojovník, ale protože se nevzdá. Tato neoblomnost dělá většinu jeho závěrečných scén úžasných a vtipných.
Je v kontrastu s většinou jeho americké produkce, kde je zloduch vyřízen zastřelením. No tak... Podle mě Jackieho styl něco dokazuje. Akce a komedie nejsou zase tolik rozdílné. V obou žánrech chceme vidět ty nejlepší herce. Myslím, že většina moderních režisérů akčních filmů je úplně mimo. Většina herců jsou zkušení umělci, často ti nejlepší na světě.
Proč jsou režiséři tak nekvalifikovaní? Proč mám platit peníze za neexistující akci? "Ať děláš cokoliv, dělej to co nejlépe." "Film je věčný." "Ne, protože prší a na tohle nemáme čas." "To půjdeme do každého kina a řekneme divákům tohle?" "Diváci se v kině pouze rozhodnou, zda to byl dobrý nebo špatný film." Přesně tak.
Tato práce přetrvá. Nyní vás zanechám s jednou z nejlepších smrtí ve filmové historii. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)