Lisa a Chris Pitmanovi, dva na první pohled obyčejní Angličané, dohromady jsou však držiteli sedmi Guinessových světových rekordů. Jak se to tak stane?
Dohromady to byly stovky a stovky zranění. Vzrušení ze zápisu do Guinnessovy
knihy rekordů přebije všechna zranění. VELKÝ LONDÝN Tohle je Lisa Pitman. Zdravíčko. A tohle je Chris Pitman. Zdravím. Společně jsou nejsilnějším párem na světě.
NAMAKANÍ REKORDMANI Auvajs! Lisa i Chris
mají oba černý pásek v taekwondu a mají hodně zkušeností
se silovým přerážením. Zajímá vás,
co je to silové přerážení? Tohle: Jeden úder či kop, který přerazí
hromádku nějakého materiálu. Obvykle dřevěných desek. Případně střešních tašek.
Tento pár není jen dobře vytrénovaný,
jsou to držitelé světových rekordů, že? Guinnessových světových rekordů. Dohromady máme sedm Guinnessových
světových rekordů. Vlastně přerážíme věci. Mám černý pásek a VII. dan v taekwondu. Jsem sedminásobná mistryně Evropy,
mistryně světa a světového poháru. Ale něco mi pořád chybělo. Tím něčím byl Chris. Potkali jsme se a zamilovali se do sebe.
O tři měsíce později jsem opustil Wales, odešel z firmy a přestěhoval se do Anglie. Byla to hotová smršť. Moje ruka na taekwondo
a moje normální ruka. Před Lisou, po Lise. Začal jsem trénovat
po setkání s Lisou, před 13 lety. Byla jsem jeho instruktorkou.
Byly to dny plné bolesti. Pořád je to moje instruktorka
a pořád to bolí. Náš první pokus o světový rekord
proběhl v dubnu 2013.
Nedošlo nám, do čeho jsme se to pustili. Přeražení 1 000 tašek nenatrénujete,
tělo to nezvládne, nevyšlo to. Pak jsme oba přišli do nemocnice, kde nám tehdy doktorka řekla:
„Buď máte ruku naněkolikrát zlomenou, anebo ji máte ze železa.“ Vypadá to na to železo. Pak nás pozvali do televize,
Chris překonal světový rekord, já ne. Chris mě ten den požádal o ruku.
A já řekla, že nejdřív
musím taky pokořit světový rekord. Všechno má svůj důvod,
protože pak přišel můj třetí pokus, kdy jsem překonala světový rekord
v čase potřebném na přeražení 1 000 tašek. Jdu do nemocnice
nechat si zkontrolovat ruku. Ale dobrý. Než jsme se vzali,
měli jsme už dohromady tři rekordy. Bože, tamten. Jo. Nejvíc borových desek
přeražených za minutu. Před každým světovým rekordem
se vše musí připravit.
To je děsivé. Je vám zle od žaludku. Máte příšerné nervy
a strach, že selžete, což je hrůza. Nemyslel jsem si, že je to možné.
Za minutu vydáte energii na několik dnů. Byla to šílenost. Roztočili jsme to. Dost jsem si poranil ruku. Byl to ten nejlepší pocit na světě,
protože jsme společně oslavovali, měli jsme skvělý pocit,
navzájem jsme si k tomu pomohli. Lidi se ptají: „Proč to děláte?“
Inspirujeme novou generaci.
Děláme to pro ně.
Díky tomu náš sportovní klub funguje. Jeden student nám říkal:
„Až budu starší, překonám váš rekord.“ To je super, řekl jsem mu na to:
„Super, já ti s tím pomůžu!“ Nepomůžu, ale… Podrazím mu nohy. Příští rok se nám snad podaří získat
další rekord, ať máme sudý počet, osm. Ale desítka,
dvojciferné číslo, to zní lákavě. Uvidíme.
XardassPublikováno: 2 let
