Gruzínská specialita, chléb chačapuri, se peče v hliněných pecích při velice vysokých teplotách. A pekaři pro něj musejí do pecí zvaných tonir málem skákat.
Pro nováčky je vrhání se do pece náročné. Když přijdou poprvé a vidí, jak se to dělá, tak už se často druhý den ze strachu nevrátí. Poznámka: Během natáčení tohoto videa nebyl zraněn žádný pekař. Jak už jste asi pochopili, tohle není obyčejný pekař, není to ani obyčejná pec, není to ani obyčejný chléb. Tohle je chačapuri, což v gruzínštině znamená chléb. Chléb peču už celých 16 let, od roku 2002.
Přestěhoval jsem se z Gruzie a tady v Arménii peču gruzínský chléb. V peci zvané tonir. Když se v dávných dobách dělaly toniry, tak to byly hliněné pece. A i dnes je děláme stejným způsobem. Kdybychom tu techniku změnili, tak už by tonir nefungoval. Pec zvaná tonir je pro výrobu chačapuri klíčová. Když se pec postaví a během šesti až sedmi hodin nažhaví na maximum, tak se stěny pece pokryjí slanou tekutinou.
Vrhání se do pece kvůli chlebu blízko ohni je normální součástí práce. Pekaři toho moc nejí, protože v téhle práci si musíme zachovat figuru. Pekaři se musí vrhat do hliněné nádoby, jejíž teplota dosahuje 400 až 500 stupňů Celsia. Výsledkem je ovšem výjimečný slaný chléb. Jí se výjimečně, třeba na narozeniny, svatby, Vánoce a Nový rok. Ten chléb mi moc chutná.
Chutnější asi ani na světě nenajdete. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
XardassPublikováno: 3 let
