Evoluce kytarového sóla
V tomto videu z hudebního kanálu CDZA (Collective Cadenza) se můžete podívat na stručnou historii hudebního prvku, který zbožňují miliony lidí po celém světě - sólo na elektrickou kytaru.
Přepis titulků
Dnešní díl:
Evoluce kytarového sóla Na kytaru hraje
MARK SIDNEY JOHNSON Jedním z největších klenotů
západní hudby je kytarové sólo. Toto je jeho vývoj za více než 50 let
v populární hudbě. Tento zvuk přivedl svět
v šílenství - kytarové sólo. Proslavit ho pomohl
Chuck Berry. Na počátku 60. let sloužila
kytara převážně jako rytmický nástroj. Hrály se pamětihodné "licky", ale sóla často slyšet nebyla.
A pak začala kytara postupně čím dál častěji obstarávat hlavní melodie písní. Koncem 60. let se zrodil bůh elektrické kytary. Díky zkreslení zvuku se stala sóla stejně důležitým prvkem hudby jako samotné písně. Sóla byla "groovy". Či "rocková". V 70.
letech byla sóla úplně všude. Sóla se objevovala na začátku písní, uprostřed i na konci. Zdálo se nemožné mít píseň bez sóla. V 80. letech měla sóla hymnický nádech. Kytaristi posouvali hranice technických dovedností. S využitím "tappingu", přeskakování strun / umělého flažoletu a dechberoucího "tremolo pickingu".
Po dvaceti pěti letech dosáhla sóla nejvyšší úrovně epičnosti. Ahoj devadesátky. V této době byla sóla vytlačena na okraj zájmu. V rádiu se rocku a metalu moc nehrálo a vymyslet pro píseň sólo nebylo prioritou. Elektrická kytara se převážně přesunula zpátky do rytmické sekce. Stylové "licky", ale žádná sóla.
Ale v tom... se sóla objevila znovu, tentokrát s trochu jiným zvukem. Nové efekty a techniky hraní znovu vdechly sólům život. A nakonec... přišla po roce 2000 úplná rekonstrukce sóla. Nové skupiny měly kytaristy, kteří to dokázali rozjet. Kytara byla opět v popředí. Rozšířená improvizovaná sóla byla znovu obvyklývm jevem.
Publikum to milovalo. Sóla a "licky" ovlivněné bluesem ovládly hudební žebříčky. A na závěr přišel nový král sóla, John Mayer. Díky němu i puberťačky vědí, co je to kytarové sólo. (A že s ním můžete sbalit Katy Perry.) Kdo ví, jak se kytarové sólo bude vyvíjet dál? Jen jedna věc je jistá: Vždy to bude nářez. Učte se hrát na hudební nástroje.
Je to zábava. INSTRUMENTALS od CDZA Překlad: Ninjer www.videacesky.cz
A pak začala kytara postupně čím dál častěji obstarávat hlavní melodie písní. Koncem 60. let se zrodil bůh elektrické kytary. Díky zkreslení zvuku se stala sóla stejně důležitým prvkem hudby jako samotné písně. Sóla byla "groovy". Či "rocková". V 70.
letech byla sóla úplně všude. Sóla se objevovala na začátku písní, uprostřed i na konci. Zdálo se nemožné mít píseň bez sóla. V 80. letech měla sóla hymnický nádech. Kytaristi posouvali hranice technických dovedností. S využitím "tappingu", přeskakování strun / umělého flažoletu a dechberoucího "tremolo pickingu".
Po dvaceti pěti letech dosáhla sóla nejvyšší úrovně epičnosti. Ahoj devadesátky. V této době byla sóla vytlačena na okraj zájmu. V rádiu se rocku a metalu moc nehrálo a vymyslet pro píseň sólo nebylo prioritou. Elektrická kytara se převážně přesunula zpátky do rytmické sekce. Stylové "licky", ale žádná sóla.
Ale v tom... se sóla objevila znovu, tentokrát s trochu jiným zvukem. Nové efekty a techniky hraní znovu vdechly sólům život. A nakonec... přišla po roce 2000 úplná rekonstrukce sóla. Nové skupiny měly kytaristy, kteří to dokázali rozjet. Kytara byla opět v popředí. Rozšířená improvizovaná sóla byla znovu obvyklývm jevem.
Publikum to milovalo. Sóla a "licky" ovlivněné bluesem ovládly hudební žebříčky. A na závěr přišel nový král sóla, John Mayer. Díky němu i puberťačky vědí, co je to kytarové sólo. (A že s ním můžete sbalit Katy Perry.) Kdo ví, jak se kytarové sólo bude vyvíjet dál? Jen jedna věc je jistá: Vždy to bude nářez. Učte se hrát na hudební nástroje.
Je to zábava. INSTRUMENTALS od CDZA Překlad: Ninjer www.videacesky.cz
Komentáře (0)