Zpět na seznam4.6 (26 hodnocení)
isardPublikováno: 12 let
Načítám přehrávač...
Co nás motivuje?
10:48
17.7K zhlédnutí
isardJak správně motivovat lidi? Je to skutečně jenom o penězích, jak se často říká? Následující video se pokusí na tyto otázky odpovědět. A možná se i dozvíte, proč lidé ve svém volném čase překládají pro VideaČesky.
˙ţ1
Naae motivace je
neuvYiteln zajímavá. Pracuji na tom pár let a stále mi to pYipadá
velice poutavé a zajímavé, tak~e vám
o tom chci vyprávt. Vda je skute n
pYekvapující. Vda je trochu trhlá. Jasné? Nejsme tak
nekone n manipulovatelní a pYedvídatelní,
jak si mo~ná myslíte.
Existuje Yada neuvYiteln
zajímavých studií. Uvedu zde dv. ProvYují tyto nápady: OdmHujete-li ur ité chování,
dostaneto ho více? Trestáte-li ur ité chování,
dostáváte ho mén? Tak pojme z... Londýna do apinavých ulic
Cambridge ve stát Massachusetts, severovýchodní ásti
Spojených státo a bavme se o studii
vypracované na MIT.
Vzali skupinu studento a dali jim Yadu úkolo. Vci jako
pamatování Yad ísel, Yeaení slovních hádanek, prostorových hádanek i fyzických
úkolo jako házení mí e do koae. Dali jim tyhle úkoly a pro správnou motivaci jim dali tYi úrovn odmn.
Kdy~ se vám celkem daYilo, dostali jste malou
pen~ní odmnu. Kdy~ se vám daYilo více,
dostali jste stYední odmnu. A kdy~ se vám opravdu daYilo,
kdy~ jste byli jedni z nejlepaích, dostali
jste hodn penz. To u~ jsme nkde vidli. Tohle je typické motiva ní
schéma ve spole nostech.
OceHujeme nejlepaí pracovníky, kaaleme na ty nejhoraí a ti uprostYed, no dobYe,
nco jim dáme. Co se stane? Provedou test, mají tyto
motivace a na tohle pYijdou: 1. Pokud úkoly zahrnují
jen mechanické dovednosti, odmny fungují tak,
jak by lovk ekal. ím víc penz,
tím lepaí výkon.
To dává smysl,
ale stane se tohle: Ale pokud úkol vy~aduje alespoH
základní kognitivní dovednosti, vtaí odmna vedla
k horaímu výkonu. To je divné, ne? Vtaí odmna vedla
k horaímu výkonu? Jak je to mo~né? Zajímavé na tom je, ~e lidé, kteYí tento
prozkum provedli, jsou vaichni ekonomové.
Dva na MIT
jeden na Chicagské univerzit, jeden na Carnegie Mellon. Nejvyaaí ekonomická liga. A dochází k závru, který, zdá se, protiYe í tomu, co se mnozí
z nás u ili v ekonomii. Toti~, ~e ím vtaí odmna,
tím lepaí výkon. A Yíkají, ~e jakmile pYekro íte
základní kognitivní schopnosti, je to naopak.
Myalenka, ~e odmny
takkhle nefungují, vypadá trochu levicov
a socialisticky, ~e? Je to divné
socialistické spiknutí. Ty z vás, kteYí mají
podobné konspira ní teorie, chci upozornit na levicovou
skupinu, která sponzoruje výzkum: Federální Zálo~ní Banku. Je to tedy hlavní proud
docházející k závru, který je pYekvapivý.
Odporuje zákonom
behaviorální fyziky. To je zvláatní zjiatní, tak~e si Yekli:
"Tohle je aílené! Pojme to
otestovat jinam." Mo~ná cena
50 nebo 60 dolaro není pro studenta
MIT dostate n motivující. Pojme tedy nkam,
kde je 50 dolaro relativn dole~itjaích.
Vyzkouaejme tenhle experiment
v Madurai v Indii, na indickém venkov, kde 50 nebo 60 dolaro je pYedstavuje dost penz. Zopakovali pokus v Indii asi takto: Malá odmna odpovídala
platu za dva týdny, toti~ slabý výkon odpovídal
platu za dva týdny, stYední výkon odpovídal
platu za msíc, dobrý výkon odpovídal
platu za dva msíce.
To je dobrá motivace, tak~e tady dostanete
jiné výsledky. Stalo se vaak, ~e lidé se stYední odmnou nepracovali lépe ne~
lidé s malou odmnou, ale tentokrát si lidé
s velkou odmnou vedli nejhoYe ze vaech.
Vyaaí motivace zhoraila výkon. Zajímavé na tom je,
~e to vlastn není tak zvláatní. Bylo to mnohorát
zopakováno psychology, do ur ité míry
sociology a ekonomy. Znovu a znovu a znovu. Pro jednoduché úkoly typu,
kdy~ udláa tohle, dostanea tamto, tato motivace funguje skvle! Pro algoritmické úkoly, kdy máte
jen postupovat podle ur itých pravidel, úkoly kdy~-tak, s jasnou odmnou
i trestem - nepYekonatelné!
Ale kdy~ je úkol slo~itjaí, kdy~ potYebuje kreativní myalení, tento zposob motivace
prokazateln nefunguje. Fakt! Peníze jsou
v práci motivací, ale trochu zvláatn. Kdy~ lidem neplatíte dost, nebudou motivovaní.
A kupodivu je
tu dalaí paradox. Nejlepaí zposob pou~ití penz k motivaci je zaplatit lidem tak,
aby nemuseli na peníze myslet, zaplatit jim dost, aby nemysleli
na peníze, ale na práci. Kdy~ to udláte, existují tYi vci,
které vedou k lepaím výkonom a taky k osobní spokojenosti. Samostatnost, brilance a ú el. Samostatnost je naae
touha jít vlastní cestou, ovládat vlastní ~ivot V mnoha smrech tomu
tradi ní Yídící postupy brání.
Xízení je skvlé,
chcete-li poddajnost. Pokud ale chcete zaujetí,
co~ chceme po pracovnících dnes, kdy lidé dlají
stále slo~itjaí vci, Samostatnost je lepaí. Uvedu nkolik pYíklado témY extrémní
formy samostatnosti na pracoviati, která
byla prospaná.
Za nme se
spole ností Atlassian, australskou softwarovou
spole ností, která dlá nco skvlého. Jednou za tvrt roku
ve tvrtek odpoledne Yeknou svým vývojáYom: "PYíatích 24 hodin mo~ete
pracovat na emkoli chcete. Mo~ete na tom pracovat
jak chcete, s kým chcete, jediné, co chceme, je, abyste firm
po tch 24 hodinách ukázali výsledky.
Na zábavném setkání, ne na
tajné uzavYené schozce, ale na zábavném setkání
s pivem, zákusky a tak podobn." Ukázalo se,
~e ten jediný den isté, koncentrované
samostatnosti vedl k Yad oprav
existujícího softwaru a ke spoust nápado
na nové produkty, které by se jinak neobjevily.
Jeden den! A tohle není nco, co bych udlal pYed tYemi lety,
kdy jsem jeat neznal tenhle výzkum. Xekl bych: "Chcete, aby lidi byli
vynalézavjaí? Dejte jim za to bonus. Kdy~ udláa nco dobrého,
dám ti 2 500 dolaro." Oni to tak nedlají,
v podstat Yíkají: "Asi chcea dlat nco zajímavého,
tak já ti v tom nebudu pYeká~et." Jediný den samostatnosti vytváYí
produkty, které by jinak nevznikly. Te si pojme Yíct o brilanci.
Brilance je touha být v n em
dobrý. To jsme rádi. Proto lidé o víkendu hrají
na hudební nástroje. Vaichni tihle lidé se chovají
z ekonomického hlediska iracionáln. O víkendu hrají na hudební nástroje?
Pro ? Nic za to pYece nedostanou, tak pro ? Proto~e je to zábava! Proto~e se tím zlepaujete
a to je uspokojující. Vraeme se zpt v ase. Jako bych ael
za svou první profesorkou ekonomie. Dámou jménem Mary Allys Schulmanová.
V roce 1983 bych za ní ael a Yekl: "Profesorko Schulmanová, mohl bych
si s vámi po pYednáace promluvit?" Mám takový nápad, obchodní plán,
který bych vám chtl pYedvést. Takhle by to fungovalo. Máte skupinu lidí
po celém svt kteYí dlají vysoce
kvalifikovanou práci, ale jsou ochotni
ji dlat zadarmo a dobrovoln 20 nebo
30 hodin týdn."
Dívá se na vás
trochu skepticky. "Ale jeat jsem neskon il. A to co vytvoYí radai jen odevzdají
ne~ aby to prodali. Tohle bude velké." Myslela by si,
~e jsem se zbláznil. Zdá se to jako hloupost,
ale co máme? Linux, na kterém be~í tvrtina
servero ve 400 - 500 spole nostech.
Apache pohánjící
vtainu webových servero. Wikipedii... Co se dje,
pro to lidé dlají? Pro tihle lidé, hodn
z nich jsou technicky zdatní, vysoce kvalifikovaní lidé,
kteYí MAJÍ PRÁCI ! MAJÍ práci. Vydlávají si slo~itou
a sofistikovanou prací. A stejn si bhem svého
omezeného volného asu.
Dlají stejn, ne-li více,
technicky náro né práce a to ne pro svého zamstnavatele,
ale pro nkoho jiného. Zadarmo. To je zvláatní
ekonomické chování. Ekonomové to studovali,
pro to dlají? Je to zcela zYejmé. Výzva, brilance a touha
pYispt. To je vae. Mo~ete tady sledovat nco,
co lze nazvat motivace ú elem. Stále více spole ností
chce mít njaký vyaaí cíl.
áste n proto~e
pak jde práce lépe, aste n proto~e tak
získají nadanjaí lidi. Vidíme te, ~e kdy~ se ztratí spojení
mezi motivy zisku a ú elu, djí se apatné vci,
eticky apatné. Ale taky apatné ve smyslu...
...nekvalitní. Mizerné produkty, apatné slu~by, neinspirující pracovní
prostYedí.
Kdy~ se motiv zisku
stane pYevládajícím a úpln se odtrhne
od motivu ú elu, lidé nedlají
dobré vci. Stále více spole ností
si to uvdomuje a ruaí dlení na kategorie,
co je zisk a co ú el. A myslím, ~e
tohle je zajímavé. Myslím, ~e spole nosti,
které prosperují ae ziskové i neziskové, jsou vedeny tímto zposobem.
Uvedu nkolik pYíklado... Vezmte si zakladatele Skype. Xíká: "Budeme destruktivní,
abychom u inili svt lepaím místem." Dobrý dovod. Vezmte si Steva Jobse. "Chci zazvonit vesmírem." To je vc, která vás ráno
nakopne na cestu do práce.
Myslím si, ~e chceme
maximalizovat ú el, ne jenom zisk. Vda ukazuje, ~e se
velmi sna~íme o brilanci a také ~e se
chceme vést sami. A hlavním poselstvím tady je, ~e kdy~ se za neme k lidem
chovat jako k lidem a ne jako ke koním, pomalejaím, menaím,
voHavjaím koním, pYeneseme-li se pYes tenhle zposob
myalení a podíváme se na vdu, vybudujeme organizace,
které budou úspanjaí a mo~ná i udlají
svt o trochu lepaím.
PYeklad: isard
www.videacesky.cz
Naae motivace je
neuvYiteln zajímavá. Pracuji na tom pár let a stále mi to pYipadá
velice poutavé a zajímavé, tak~e vám
o tom chci vyprávt. Vda je skute n
pYekvapující. Vda je trochu trhlá. Jasné? Nejsme tak
nekone n manipulovatelní a pYedvídatelní,
jak si mo~ná myslíte.
Existuje Yada neuvYiteln
zajímavých studií. Uvedu zde dv. ProvYují tyto nápady: OdmHujete-li ur ité chování,
dostaneto ho více? Trestáte-li ur ité chování,
dostáváte ho mén? Tak pojme z... Londýna do apinavých ulic
Cambridge ve stát Massachusetts, severovýchodní ásti
Spojených státo a bavme se o studii
vypracované na MIT.
Vzali skupinu studento a dali jim Yadu úkolo. Vci jako
pamatování Yad ísel, Yeaení slovních hádanek, prostorových hádanek i fyzických
úkolo jako házení mí e do koae. Dali jim tyhle úkoly a pro správnou motivaci jim dali tYi úrovn odmn.
Kdy~ se vám celkem daYilo, dostali jste malou
pen~ní odmnu. Kdy~ se vám daYilo více,
dostali jste stYední odmnu. A kdy~ se vám opravdu daYilo,
kdy~ jste byli jedni z nejlepaích, dostali
jste hodn penz. To u~ jsme nkde vidli. Tohle je typické motiva ní
schéma ve spole nostech.
OceHujeme nejlepaí pracovníky, kaaleme na ty nejhoraí a ti uprostYed, no dobYe,
nco jim dáme. Co se stane? Provedou test, mají tyto
motivace a na tohle pYijdou: 1. Pokud úkoly zahrnují
jen mechanické dovednosti, odmny fungují tak,
jak by lovk ekal. ím víc penz,
tím lepaí výkon.
To dává smysl,
ale stane se tohle: Ale pokud úkol vy~aduje alespoH
základní kognitivní dovednosti, vtaí odmna vedla
k horaímu výkonu. To je divné, ne? Vtaí odmna vedla
k horaímu výkonu? Jak je to mo~né? Zajímavé na tom je, ~e lidé, kteYí tento
prozkum provedli, jsou vaichni ekonomové.
Dva na MIT
jeden na Chicagské univerzit, jeden na Carnegie Mellon. Nejvyaaí ekonomická liga. A dochází k závru, který, zdá se, protiYe í tomu, co se mnozí
z nás u ili v ekonomii. Toti~, ~e ím vtaí odmna,
tím lepaí výkon. A Yíkají, ~e jakmile pYekro íte
základní kognitivní schopnosti, je to naopak.
Myalenka, ~e odmny
takkhle nefungují, vypadá trochu levicov
a socialisticky, ~e? Je to divné
socialistické spiknutí. Ty z vás, kteYí mají
podobné konspira ní teorie, chci upozornit na levicovou
skupinu, která sponzoruje výzkum: Federální Zálo~ní Banku. Je to tedy hlavní proud
docházející k závru, který je pYekvapivý.
Odporuje zákonom
behaviorální fyziky. To je zvláatní zjiatní, tak~e si Yekli:
"Tohle je aílené! Pojme to
otestovat jinam." Mo~ná cena
50 nebo 60 dolaro není pro studenta
MIT dostate n motivující. Pojme tedy nkam,
kde je 50 dolaro relativn dole~itjaích.
Vyzkouaejme tenhle experiment
v Madurai v Indii, na indickém venkov, kde 50 nebo 60 dolaro je pYedstavuje dost penz. Zopakovali pokus v Indii asi takto: Malá odmna odpovídala
platu za dva týdny, toti~ slabý výkon odpovídal
platu za dva týdny, stYední výkon odpovídal
platu za msíc, dobrý výkon odpovídal
platu za dva msíce.
To je dobrá motivace, tak~e tady dostanete
jiné výsledky. Stalo se vaak, ~e lidé se stYední odmnou nepracovali lépe ne~
lidé s malou odmnou, ale tentokrát si lidé
s velkou odmnou vedli nejhoYe ze vaech.
Vyaaí motivace zhoraila výkon. Zajímavé na tom je,
~e to vlastn není tak zvláatní. Bylo to mnohorát
zopakováno psychology, do ur ité míry
sociology a ekonomy. Znovu a znovu a znovu. Pro jednoduché úkoly typu,
kdy~ udláa tohle, dostanea tamto, tato motivace funguje skvle! Pro algoritmické úkoly, kdy máte
jen postupovat podle ur itých pravidel, úkoly kdy~-tak, s jasnou odmnou
i trestem - nepYekonatelné!
Ale kdy~ je úkol slo~itjaí, kdy~ potYebuje kreativní myalení, tento zposob motivace
prokazateln nefunguje. Fakt! Peníze jsou
v práci motivací, ale trochu zvláatn. Kdy~ lidem neplatíte dost, nebudou motivovaní.
A kupodivu je
tu dalaí paradox. Nejlepaí zposob pou~ití penz k motivaci je zaplatit lidem tak,
aby nemuseli na peníze myslet, zaplatit jim dost, aby nemysleli
na peníze, ale na práci. Kdy~ to udláte, existují tYi vci,
které vedou k lepaím výkonom a taky k osobní spokojenosti. Samostatnost, brilance a ú el. Samostatnost je naae
touha jít vlastní cestou, ovládat vlastní ~ivot V mnoha smrech tomu
tradi ní Yídící postupy brání.
Xízení je skvlé,
chcete-li poddajnost. Pokud ale chcete zaujetí,
co~ chceme po pracovnících dnes, kdy lidé dlají
stále slo~itjaí vci, Samostatnost je lepaí. Uvedu nkolik pYíklado témY extrémní
formy samostatnosti na pracoviati, která
byla prospaná.
Za nme se
spole ností Atlassian, australskou softwarovou
spole ností, která dlá nco skvlého. Jednou za tvrt roku
ve tvrtek odpoledne Yeknou svým vývojáYom: "PYíatích 24 hodin mo~ete
pracovat na emkoli chcete. Mo~ete na tom pracovat
jak chcete, s kým chcete, jediné, co chceme, je, abyste firm
po tch 24 hodinách ukázali výsledky.
Na zábavném setkání, ne na
tajné uzavYené schozce, ale na zábavném setkání
s pivem, zákusky a tak podobn." Ukázalo se,
~e ten jediný den isté, koncentrované
samostatnosti vedl k Yad oprav
existujícího softwaru a ke spoust nápado
na nové produkty, které by se jinak neobjevily.
Jeden den! A tohle není nco, co bych udlal pYed tYemi lety,
kdy jsem jeat neznal tenhle výzkum. Xekl bych: "Chcete, aby lidi byli
vynalézavjaí? Dejte jim za to bonus. Kdy~ udláa nco dobrého,
dám ti 2 500 dolaro." Oni to tak nedlají,
v podstat Yíkají: "Asi chcea dlat nco zajímavého,
tak já ti v tom nebudu pYeká~et." Jediný den samostatnosti vytváYí
produkty, které by jinak nevznikly. Te si pojme Yíct o brilanci.
Brilance je touha být v n em
dobrý. To jsme rádi. Proto lidé o víkendu hrají
na hudební nástroje. Vaichni tihle lidé se chovají
z ekonomického hlediska iracionáln. O víkendu hrají na hudební nástroje?
Pro ? Nic za to pYece nedostanou, tak pro ? Proto~e je to zábava! Proto~e se tím zlepaujete
a to je uspokojující. Vraeme se zpt v ase. Jako bych ael
za svou první profesorkou ekonomie. Dámou jménem Mary Allys Schulmanová.
V roce 1983 bych za ní ael a Yekl: "Profesorko Schulmanová, mohl bych
si s vámi po pYednáace promluvit?" Mám takový nápad, obchodní plán,
který bych vám chtl pYedvést. Takhle by to fungovalo. Máte skupinu lidí
po celém svt kteYí dlají vysoce
kvalifikovanou práci, ale jsou ochotni
ji dlat zadarmo a dobrovoln 20 nebo
30 hodin týdn."
Dívá se na vás
trochu skepticky. "Ale jeat jsem neskon il. A to co vytvoYí radai jen odevzdají
ne~ aby to prodali. Tohle bude velké." Myslela by si,
~e jsem se zbláznil. Zdá se to jako hloupost,
ale co máme? Linux, na kterém be~í tvrtina
servero ve 400 - 500 spole nostech.
Apache pohánjící
vtainu webových servero. Wikipedii... Co se dje,
pro to lidé dlají? Pro tihle lidé, hodn
z nich jsou technicky zdatní, vysoce kvalifikovaní lidé,
kteYí MAJÍ PRÁCI ! MAJÍ práci. Vydlávají si slo~itou
a sofistikovanou prací. A stejn si bhem svého
omezeného volného asu.
Dlají stejn, ne-li více,
technicky náro né práce a to ne pro svého zamstnavatele,
ale pro nkoho jiného. Zadarmo. To je zvláatní
ekonomické chování. Ekonomové to studovali,
pro to dlají? Je to zcela zYejmé. Výzva, brilance a touha
pYispt. To je vae. Mo~ete tady sledovat nco,
co lze nazvat motivace ú elem. Stále více spole ností
chce mít njaký vyaaí cíl.
áste n proto~e
pak jde práce lépe, aste n proto~e tak
získají nadanjaí lidi. Vidíme te, ~e kdy~ se ztratí spojení
mezi motivy zisku a ú elu, djí se apatné vci,
eticky apatné. Ale taky apatné ve smyslu...
...nekvalitní. Mizerné produkty, apatné slu~by, neinspirující pracovní
prostYedí.
Kdy~ se motiv zisku
stane pYevládajícím a úpln se odtrhne
od motivu ú elu, lidé nedlají
dobré vci. Stále více spole ností
si to uvdomuje a ruaí dlení na kategorie,
co je zisk a co ú el. A myslím, ~e
tohle je zajímavé. Myslím, ~e spole nosti,
které prosperují ae ziskové i neziskové, jsou vedeny tímto zposobem.
Uvedu nkolik pYíklado... Vezmte si zakladatele Skype. Xíká: "Budeme destruktivní,
abychom u inili svt lepaím místem." Dobrý dovod. Vezmte si Steva Jobse. "Chci zazvonit vesmírem." To je vc, která vás ráno
nakopne na cestu do práce.
Myslím si, ~e chceme
maximalizovat ú el, ne jenom zisk. Vda ukazuje, ~e se
velmi sna~íme o brilanci a také ~e se
chceme vést sami. A hlavním poselstvím tady je, ~e kdy~ se za neme k lidem
chovat jako k lidem a ne jako ke koním, pomalejaím, menaím,
voHavjaím koním, pYeneseme-li se pYes tenhle zposob
myalení a podíváme se na vdu, vybudujeme organizace,
které budou úspanjaí a mo~ná i udlají
svt o trochu lepaím.
PYeklad: isard
www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář