Co kdyby lidstvo zmizelo?AsapSCIENCE

Ať už se jedná o stavbu přehrad či změnu chemického složení atmosféry, lidstvo má na naši planetu významný dopad. Co by se stalo, kdybychom najednou zmizeli? Prvních pár týdnů by provázel chaos. Elektrárnám za několik hodin dojde palivo a zastaví se. Jakmile zhasnou světla i elektrické ohradníky, přes 1,5 miliardy krav, téměř miliarda prasat a víc než 20 miliard kuřat sužovaných hladem unikne z ohrad.

Bez lidí, kteří by je krmili, většina pojde hlady nebo se stane kořistí víc než půl miliardy psů a zhruba stejného množství koček, které se o sebe nyní musí starat samy. Mnoho vyšlechtěných plemen není stavěno pro život v divočině a pravděpodobně bude vytlačeno odolnějšími kříženci, nemluvě o vlcích, kojotech a divokých kočkách. Další zvířata, která závisí na lidech, od krys po šváby, utrpí drastický úbytek populace.

Jiná zvířata, jako veš šatní a veš dětská, vyhynou. Mnoho slavných bulvárů se změní v řeky. Bez elektrických pump, které by udržovaly v suchu tunely, metro rychle zaplní voda. V jiných ulicích se rozšíří plevel a následně větší rostliny a stromy. Ještě předtím ale většinu měst vyhladí požáry. Moderní domy, obzvlášť ty na předměstí, se stále z velké části staví ze dřeva. Po zmizení hasičů postačí jediný blesk k tomu, aby zažehl požár, který by mohl srovnat se zemí celé čtvrti.

Dřevěná stavení na venkově zničí během několika desetiletí buď oheň, nebo termiti a jiní rozkladači. Většina dřevených staveb do sta let vymizí a cokoli z oceli, od panelových domů po auta a mosty, se k nim co nevidět připojí. Ocel tvoří především železo, které bez neustálého nanášení barev a nátěrů rychle reaguje s kyslíkem v atmosféře a vrací se do přirozené formy oxidu železitého neboli rzi. Od zmizení lidí uplynulo několik set let.

Většina druhů zvířat na světě, alespoň ty, které jsme nedohnali k vyhynutí, se vrátila na úroveň, na které se nacházely před naším příchodem. Jejich rozšíření se ale navždy změnilo. Po Austrálii putují velbloudi a v Severní Americe se daří desítkám druhů zpěvných ptáků dovezeným z Evropy. Dokonce je možné, že někde nové populace vytvoří zvířata, která unikla ze zoologických zahrad, což vyústí v možnou přítomnosti lvů na Velkých planinách nebo hrochů v jihoamerických řekách.

Vesmírem bude navěky putovat elektromagnetická radiace, kterou jsme vytvořili používáním rádií, satelitů a telefonů. Pokud nás na Zemi něco přežije, bude to náš odpad. Chemické vazby, které tvoří plasty nebo vulkanizovanou gumu, jsou imunní vůči většině trávicích enzymů, kterými bakterie rozkládají přírodní polymery. Plasty na rozdíl od kovů nereziví ani nekorodují.

Mikroplasty unikají do vodních toků nebo se vznášejí v oceánu, kde se postupně usazují jako sedimenty. Mimozemské geology za několik set milionů let možná překvapí, až najdou sedimentární horniny plné částeček na bázi uhlíku, které kdysi byly součástí pneumatik nebo igelitek. Přežití samozřejmě významně závisí na vnějších podmínkách. Všechno vydrží mnohem déle v poušti, kde chybí vlhkost, která by urychlila rezivění nebo živila rozkladné organismy.

I když koloběh uhlíku po několika tisících letech vrátí hladinu CO2 do rovnováhy, místní ložiska dlouhotrvajících organických chemikálií nebo radioaktivních materiálů by mohla vydržet velmi dlouho. Těžko říct, co si o nás pomyslí mimozemští paleontologové, jak vysvětlí naši lásku k plastům nebo fakt, že jsme během geologického mrknutí oka z Afriky zkolonizovali v podstatě veškeré obyvatelné území na Zemi. Určitě jim ale bude vrtat hlavou, proč, když se nám dařilo tak dlouho, jsme zmizeli tak rychle.

Překlad: qetu www.videacesky.cz