Chundelatý skokanBrave Wilderness
26
V dnešním díle pocházejícím z Kojotovy rané tvorby se můžeme pokochat detailním pohledem na krásnou severoamerickou kočkovitou šelmu a Kojotovým výkladem o ní. Seznamte se s roztomilým, ale i dost nebezpečným rysem červeným.
Přepis titulků
Dnešní díl bude úžasný. Představíme vám skokanské
a lezecké dovednosti rysa. Připravte se,
tato kočka je jako z pružin. Právě se díváte na exemplář rysa. Je to nejpřizpůsobivější zvíře
ve Spojených státech. Na toto zvíře narazíte
kdekoliv od Maine až po jih Kalifornie. Žije skoro v každém státě. Možná ho právě máte
na zahradě, a ani o tom nevíte.
Podívejte na jeho ocas. Jmenuje se podle svého malého krátkého ocasu. Pokud ocas zvedne, je zespodu úplně bílý. To umožňuje koťátkům sledovat za šera jejich matku a neztratit se. Rysí samice jsou opravdu skvělé matky. Starají se o mláďata, dokud nejsou schopna sama lovit. Podívejte, jak má velké tlapy. Díky nim může rys snadno chodit sněhem, šplhat na stromy a lézt po skalách.
Když se na něj podíváte, je jako kočka na pérku. Na uších má malé trsy chlupů. Slouží mu jako prodloužené fousky, které mu pomáhají slyšet a vnímat. Dokáže být velice nenápadný. Podívejte, jak je rychlý. Dokáže se skvěle maskovat. V travnatém terénu nebo uprostřed lesa dokáže rys splynout s prostředím a kompletně zmizet.
Pokud nechce být viděn, věřte mi, že na něj v přírodě nenarazíte kromě vzácných případů, kdy jste ve správnou chvíli na správném místě. Jako většina koček i rys přepadává kořist ze zálohy. Vždy se přikrčí a vyčkává třeba na králíka, veverku, občas i na něco většího, třeba jelena. Potom udělá výpad, bleskurychle se zatne drápy a jde oběti po krku. Jakmile se dostane k hrdlu, zasadí smrtelnou ránu a má jídlo. Je úžasné být tady a sledovat, jak rys skáče nahoru a dolů.
Veškerá jeho síla se soustřeďuje v zadní části těla. Neskutečnou silou dokáže vyskočit až 3,5 metru vysoko. Takže kdybych stál rovně a tento rys by měl chuť, odrazil by se od tohoto okraje a přeskočil mě. Dost impozantní na takhle malou kočku. Ve Spojených státech nejsou rysové až tak velcí. Ale i tak byste jim měli dopřát patřičný respekt. Být takhle blízko rysovi byl úžasný zážitek.
Důvod, proč jsem mohl s tímto zvířetem pracovat, je, že Bob je chovný exemplář svého druhu. Už jste viděli rysa v přírodě? Napište mi o tom do komentářů. Jsem Kojot Peterson. Buďte odvážní... Pojď sem. ...zůstaňte divocí. Uvidíme se u dalšího dobrodružství. Zase někdy, Bobe.
Pokud se vám dobrodružství líbilo, mrkněte na další zvířecí setkání. A nezapomeňte odebírat a přidat se tak ke mně a mému štábu během této řady Breaking Trail.
Podívejte na jeho ocas. Jmenuje se podle svého malého krátkého ocasu. Pokud ocas zvedne, je zespodu úplně bílý. To umožňuje koťátkům sledovat za šera jejich matku a neztratit se. Rysí samice jsou opravdu skvělé matky. Starají se o mláďata, dokud nejsou schopna sama lovit. Podívejte, jak má velké tlapy. Díky nim může rys snadno chodit sněhem, šplhat na stromy a lézt po skalách.
Když se na něj podíváte, je jako kočka na pérku. Na uších má malé trsy chlupů. Slouží mu jako prodloužené fousky, které mu pomáhají slyšet a vnímat. Dokáže být velice nenápadný. Podívejte, jak je rychlý. Dokáže se skvěle maskovat. V travnatém terénu nebo uprostřed lesa dokáže rys splynout s prostředím a kompletně zmizet.
Pokud nechce být viděn, věřte mi, že na něj v přírodě nenarazíte kromě vzácných případů, kdy jste ve správnou chvíli na správném místě. Jako většina koček i rys přepadává kořist ze zálohy. Vždy se přikrčí a vyčkává třeba na králíka, veverku, občas i na něco většího, třeba jelena. Potom udělá výpad, bleskurychle se zatne drápy a jde oběti po krku. Jakmile se dostane k hrdlu, zasadí smrtelnou ránu a má jídlo. Je úžasné být tady a sledovat, jak rys skáče nahoru a dolů.
Veškerá jeho síla se soustřeďuje v zadní části těla. Neskutečnou silou dokáže vyskočit až 3,5 metru vysoko. Takže kdybych stál rovně a tento rys by měl chuť, odrazil by se od tohoto okraje a přeskočil mě. Dost impozantní na takhle malou kočku. Ve Spojených státech nejsou rysové až tak velcí. Ale i tak byste jim měli dopřát patřičný respekt. Být takhle blízko rysovi byl úžasný zážitek.
Důvod, proč jsem mohl s tímto zvířetem pracovat, je, že Bob je chovný exemplář svého druhu. Už jste viděli rysa v přírodě? Napište mi o tom do komentářů. Jsem Kojot Peterson. Buďte odvážní... Pojď sem. ...zůstaňte divocí. Uvidíme se u dalšího dobrodružství. Zase někdy, Bobe.
Pokud se vám dobrodružství líbilo, mrkněte na další zvířecí setkání. A nezapomeňte odebírat a přidat se tak ke mně a mému štábu během této řady Breaking Trail.
Komentáře (0)