Aubrey Plaza u Conana O'BrienaCONAN

Překlad: Brousitch www.videacesky.cz - Aubrey, díky za návštěvu. Vypadáš úžasně. - Děkuji. Ty jsi začínala u NBC jako jejich poslíček. Přesně tak. Byla jsem hrozný poslíček. - Vážně jsi byla tak špatná? - Jo, pracovala jsem u tvé show. - Opravdu? - Prováděla jsem turisty po tvém studiu. Lhala jsem o tobě. Myslíš to vážně?

Zaslechl jsem spoustu poslíčků, jak si vymýšlejí. Jo, byla jsem jedním z nich. - To jsem byla já. - Co jsi třeba vyprávěla? Moc si to nepamatuju. Říkala jsem třeba: "Právě jsme ve studiu 6A, B, C. To je fuk. Tohle je domov Conana O'Briena. Je to hrozná stvůra. Ožralý násilnický muž. Jestli ho uvidíte, zdrhejte." A lidi říkali, že už to slyšeli. Ne, tohle jsem nevyprávěla, ale často jsem si vymýšlela.

Líbíla se ti práce poslíčka? Docela líbila. Nebyla jsem sice ten správný typ... Chyběla mi správná pracovní morálka. Nebyla jsem ten čiperný poslíček. To mi právě dochází. Svým způsobem se mi to ale líbilo. Byla jsem takový temný čarodějnický poslíček. Zatímco všichni nosili modrý oblek s odznáčkem NBC, ty jsi kypěla vztekem. - Ale turisti mě měli rádi. - Tak to je hlavní. Dost se ti zadařilo.

Před pár lety jsi poslíčkem a teď hraješ v seriálu Parks and Recreation, který je nominovaný na Emmy v kategorii nejlepší komedie. Gratuluji. - Předpokládám, že jdeš na předávání. - Ano, moc se těším. Už jsem tam jednou šla s někým jiným, ale tohle je poprvé, co si to zasloužím. Konečně k tomu mám důvod. Při té předchozí návštěvě, šla jsi po červeném koberci? Ano, šla jsem po červeném koberci s mým filmovým idolem Sharon Stone. Byla to naprostá náhoda. Vzala mě prostě pod svoje křídlo - a řekla pár tipů.

- Jaké třeba? Tak trochu jsem si to od ní vyžrala, protože se většinou moc neusmívám. Nejsem moc usměvavá, takže mi pořád šeptala: "Jestli chceš být filmová hvězda, tak se usmívej a buď do prd*le veselá." - "Dej jim, co chtějí!" - Mluvili jste taky o nadávání v televizi? - Promiňte. - To vypípneme. Řekla mi, abych si nežvýkala vlasy, protože mě lidi budou mít za lesbu. - To opravdu řekla? - Jo. - Co žvýkání cizích vlasů?

- Ježiš, Andy! Jsem jen zvědavý, jaký názor na to má Sharon. - Budu ji poslouchat, protože... - Je fajn. - Je opravdu boží. Jaká je tvoje letošní strategie? Co budeš dělat na červeném koberci? Prostě se totálně ožeru a budu zapírat, zapírat a zapírat. - A z čeho tě budou obviňovat? - Já nevím. - To ještě uvidíš. - O čem že to mluvíme? - Kdo ví. - Řekla jsi šimpanz, nebo šimpans? - Vidlička. - Je pravda, že jsi napůl Irka?

- Přesně tak. Jsem napůl Irka. Máma je ve skutečnosti černovlasá Irka. Adoptovali ji opravdoví Irové. Ne že by černovlasí Irové nebyli Irové, ale tohle jsou opravdoví Irové. Ti do toho jdou fakt natvrdo. Mají nefalšovaný zrzavý vlasy a právě oni mě vychovali, což bylo fajn. Jsem taky částečně Portoričanka a najednou jsem se ocitla v téhle irské rodině, kde jsem musela dělat to, co oni. Což zahrnovalo třeba irské tance. Cože? Já jsem z velké irské rodiny a tohle jsme nikdy nedělali. - Ty jsi tancovala irské tance?

- Jo, soutěžila jsem v tom. Byla jsem tam jediná černovlasá exotická Portorikánka. - To byly skvělý soutěže. - O jakých tancích tady mluvíme? Irských tancích. - Jako je Lord of The Dance? - Kde mají pořád napřímené nohy? Nevím, proč to tady předvádím na kancelářský židli. Upřímně jsem byla začátečník a byla jsem v tom opravdu špatná. Učitelka pořád kouřila, někam mě postrkovala a křičela. - Ale pamatuji si ty sedmičky.

- Tohle asi nebyly lekce tance. Bylo to: "Hop, raz, dva tři. Hop, dva, dva, tři." Ještě jsem to ale nepoužila. Mám to v záloze, kdyby mě přepadli. Držte se zpátky! Sedmičky. Pardon. Je to zapnutý? To vůbec nefunguje. Klidně se toho můžeme zbavit. To je v pořádku, dámy a pánové. Uklidněte se. Právě to plave v moři. - Taky jsi prý dobrá atletka.

Je to tak? - Ano. - Co děláš za sport? Hraju basketbal. Lidé se mě na to často ptají, protože nevypadám, že by mi to šlo, ale jsem v basketu zatraceně dobrá. Vždycky si takhle načasuješ usrknutí? Ne. Proč jsi v basketu tak dobrá? Začínala jsi hrát v mládí? Nejsem zas tak dobrá. Právě jsi řekla, jak v basketu válíš. Dobře, docela mi to jde.

Nejsem žádnej zázrak, ale jsem dobrá. Občas si zahraju s různými lidmi. Líbí se mi na tom ta strategie. Na střední jsem hrála v církevním týmu, kde jsem byla rozehrávač. Vymýšlela jsem různé taktiky. Místo toho, abych udělala... Jsem udělala: "Svátost smíření!" Nebo třeba: "Kristova krev!" Což znamenalo hodit míč do rohu a pak vystřelit. To jsem opravdu dělala. "Nanebevstoupení na pravici Otcovu."

- Kéž bych si s vámi mohl zahrát. - Jo, byli jsme fakt dobří. Parks and Recreation je skvělý seriál. Natáčení trvá asi dlouho, co? Jo, opravdu dlouho. Nemusíme to dál rozebírát. Kamarádi tam pracují a prý je to fuška. Natáčí se opravdu dlouho. Je to docela legrační, protože udělám víc práce předstíráním, že nepracuji, než bych udělala normálně. Dává to smysl?

Hraju v tom seriálu stážistku. Hraju stážistku, která nesnáší práci. Ve skutečnosti si tam ale zařizuju osobní věci, zatímco předstírám, že v zaměstnání nepracuju. Třeba platím složenky. - V práci platíš složenky? - Ano, to se snažím říct. To placení mi ale moc nejde. Jediný způsob, jak zaplatím účty... Já mám totiž strach z pošty. Mám se ptát?

Proč máš strach z pošty? Nevím. Prostě mám strach z otevírání obálek. Dokážu to udělat jen tak, že nechám poštu pár týdnů nahromadit, všechno dám do pytle nebo na hromadu. Pak to vezmu do práce, sednu si na zem, zhasnu světla, zapálím jednu svíčku a otevírám to. Což je jediný způsob, jak dokážu otevřít poštu. Jsi ta nejvíc fascinující osoba, se kterou jsem v poslední době mluvil. Vážně. Tohle fakt stojí za to. Rád bych toho o tobě věděl víc. Prosím, jen se mě zeptej.

Všechno ti řeknu. - Teď mám spíš strach. Přijdeš znovu? Rád bych se ještě něco dozvěděl. - Ne, ne, ne. Nová série Parks and Recreation má premiéru 22. září ve 20:30 na NBC. Moc děkuji za návštěvu. Dobře se mi povídalo. Překlad: Brousitch www.videacesky.cz