Co když budete spát každou noc o dvě hodiny méně?AsapSCIENCE
19
Myslíte si, že když budete spát méně, budete díky času navíc přes den produktivnější? Tohle video z dílny AsapSCIENCE vás vyvede z omylu.
Přepis titulků
Pro mnohé je spánek přítěží, které by se chtěli zbavit. O kolik byste toho za den stihli víc se dvěma hodinami navíc? Ale co se stane, když se každou noc ošidíte o dvě hodiny spánku? Nejdřív musíme pochopit, kolik spánku tělo a mozek potřebují. Většina výzkumů došla k závěru, že pro průměrného člověka je ideálních osm hodin spánku. Ale skoro 50 % lidí spí šest a méně hodin. První noc s kratším spánkem může aktivovat mezolimbický systém, vyplavit dopamin a zvýšit nám adrenalin.
Mozek ale pomalu vypíná oblasti spojené s plánováním a rozhodováním. A i když se po šesti hodinách cítíme dobře, pravda je temnější a znepokojivější, než si uvědomujeme. Vědci ve studiích používají takzvané psychomotorické testy bdělosti (PVT), aby pochopili dopad spánkové deprivace na lidi. Jde vlastně o reakční testy. Červené tlačítko zezelená a musíte ho co nejrychleji stisknout.
Není překvapením, že lidé, co po dva týdny spí osm hodin denně, vykazují velmi málo výpadků pozornosti a žádný kognitivní pokles. Ti, co spí šest hodin nebo čtyři hodiny, mají v testech celé dva týdny den ode dne horší výsledky. Po čtyřech hodinách jsou výsledky nejhorší. Nejde jen o pokles koncentrace, ale o naprosté výpadky vědomí, tzv. mikrospánek. Mozek je nejen pomalejší, ale chvílemi úplně vypíná.
Vědci zjistili, že šest hodin spánku každý den po deset dní je stejné jako nespat 24 hodin v kuse. To znamená stejný kognitivní pokles jako při opilosti. Spát čtyři hodiny denně po 11 dní je jako nespat 48 hodin v kuse. Lidé si navíc nejsou poklesu svých kognitivních schopností vědomi. Takže když jste unavení, je to, jako když je opilec přesvědčený, že zvládne řídit. Další testy ukazují, že schopnost pamatovat si nebo dělat jednoduché matematické úlohy klesá stejným tempem.
Nejděsivější asi je, že už po jedné noci o 4–5 hodinách spánku klesá hladina bílých krvinek, které brání rakovinovým buňkám se v těle množit, o 70 %. Také snadněji chytíte rýmu kvůli oslabenému imunitnímu systému. Proto, když jsme nemocní, se nám chce pořád spát. Chronická nespavost má spojitost s rakovinou tlustého střeva, prostaty a prsu.
Lidé starší 45 let, kteří spí méně než 6 hodin, jsou o 200 % náchylnější k infarktu či mrtvici. WHO dokonce klasifikuje jakoukoliv práci s nočními směnami za možný karcinogen. I když tvrdíte, že se dvěma hodinami navíc jste produktivnější a necítíte se hůř, pamatujte, že s každým dnem se vaše kognitivní schopnosti zhoršují, což vás může stát víc, než byste chtěli. Podívejte se i na naše video, kde na veřejnosti nosíme každý kousek plastu, který jsme během sedmi dní použili.
Bylo nám neskutečně trapně. Chceme vytvářet obsah, který ovlivňuje životy lidí. Toto video je nabité vědou, ale moc lidí ho zatím nevidělo. Budeme rádi za zhlédnutí. Pokud vás zajímá spánek a jak se nakopnout, náš nový podcast je o workoholismu a zmiňujeme v něm studie o stresu, spánku a jak dosáhnout optimálních výsledků.
Překlad: Veru www.videacesky.cz
Mozek ale pomalu vypíná oblasti spojené s plánováním a rozhodováním. A i když se po šesti hodinách cítíme dobře, pravda je temnější a znepokojivější, než si uvědomujeme. Vědci ve studiích používají takzvané psychomotorické testy bdělosti (PVT), aby pochopili dopad spánkové deprivace na lidi. Jde vlastně o reakční testy. Červené tlačítko zezelená a musíte ho co nejrychleji stisknout.
Není překvapením, že lidé, co po dva týdny spí osm hodin denně, vykazují velmi málo výpadků pozornosti a žádný kognitivní pokles. Ti, co spí šest hodin nebo čtyři hodiny, mají v testech celé dva týdny den ode dne horší výsledky. Po čtyřech hodinách jsou výsledky nejhorší. Nejde jen o pokles koncentrace, ale o naprosté výpadky vědomí, tzv. mikrospánek. Mozek je nejen pomalejší, ale chvílemi úplně vypíná.
Vědci zjistili, že šest hodin spánku každý den po deset dní je stejné jako nespat 24 hodin v kuse. To znamená stejný kognitivní pokles jako při opilosti. Spát čtyři hodiny denně po 11 dní je jako nespat 48 hodin v kuse. Lidé si navíc nejsou poklesu svých kognitivních schopností vědomi. Takže když jste unavení, je to, jako když je opilec přesvědčený, že zvládne řídit. Další testy ukazují, že schopnost pamatovat si nebo dělat jednoduché matematické úlohy klesá stejným tempem.
Nejděsivější asi je, že už po jedné noci o 4–5 hodinách spánku klesá hladina bílých krvinek, které brání rakovinovým buňkám se v těle množit, o 70 %. Také snadněji chytíte rýmu kvůli oslabenému imunitnímu systému. Proto, když jsme nemocní, se nám chce pořád spát. Chronická nespavost má spojitost s rakovinou tlustého střeva, prostaty a prsu.
Lidé starší 45 let, kteří spí méně než 6 hodin, jsou o 200 % náchylnější k infarktu či mrtvici. WHO dokonce klasifikuje jakoukoliv práci s nočními směnami za možný karcinogen. I když tvrdíte, že se dvěma hodinami navíc jste produktivnější a necítíte se hůř, pamatujte, že s každým dnem se vaše kognitivní schopnosti zhoršují, což vás může stát víc, než byste chtěli. Podívejte se i na naše video, kde na veřejnosti nosíme každý kousek plastu, který jsme během sedmi dní použili.
Bylo nám neskutečně trapně. Chceme vytvářet obsah, který ovlivňuje životy lidí. Toto video je nabité vědou, ale moc lidí ho zatím nevidělo. Budeme rádi za zhlédnutí. Pokud vás zajímá spánek a jak se nakopnout, náš nový podcast je o workoholismu a zmiňujeme v něm studie o stresu, spánku a jak dosáhnout optimálních výsledků.
Překlad: Veru www.videacesky.cz
Komentáře (0)