15 neuvěřitelných míst na planetě Zemi

Možná si říkáte, že toto jsou snímky z Avatara nebo ze vzdálené planety podobné Zemi. Jen těžko se věří, že tato místa existují na naší planetě. Uvidíte 15 neuvěřitelných míst, která opravdu existují. Číslo 15: Podvodní vodopád, Mauricius. Mauricius je známý pro své idylické pláže a křišťálově čisté moře, ale na jihozápadním konci ostrova se nachází neuvěřitelný jev. Vypadá to jako podvodní vodopád.



Ačkoliv to tak vypadá, není to proudící voda, ale optická iluze. To se děje kvůli struktuře mořského dna. Ostrov se nachází na šelfu, který není hluboký ani 152 metrů. Ale za okrajem šelfu se dno brzy propadá až ke čtyřem kilometrům. Ve skutečnosti pod hladinou nevidíte vodu padající do propasti, ale částečky písku, které proud sráží dolů. Číslo 14: Jeskyně světlušek, Nový Zéland. Nový Zéland je jedna z nejmalebnějších zemí.



Ale kromě vrcholků hor, hlubokých údolí a ledovců nabízí i řadu jeskyní, které vypadají jako z pohádky. Vypadají tak, protože jsou domovem světlušek, což jsou larvy bedlobytky novozélandské, což je tamní endemický druh. Místní ji znají jako titiwai, což znamená „svítící nad vodou“. Bioluminiscence, kterou hmyz tvoří v zadečku, má přilákat kořist a děje se díky chemické reakci mezi enzymem luciferázou a molekulou luciferinem.



Je z toho jedna z nejohromnějších podívaných v přírodě a při projížďce na lodi, když svítí tisíce bedlobytek, je to opravdu magické. Číslo 13: Pohoří Tchien-c', Čína. Pohoří Tchien-c' v provincii Chu-nan je jedno z nejpodivnějších na světě. Hory pokrývají území o asi 17 000 akrech, jsou z křemenného pískovce a poprvé se začaly formovat asi před 400 miliony let. Následné eroze kamene vytvořily tyto štíhlé hory, které dosahují až 1 212 metrů.



Jsou pojmenované po legendě o farmáři, který se postavil represivnímu režimu, tzv. synu Nebes. Když hory obepíná mlha, je na nich něco mystického. A není zarážející, že se staly inspirací filmů jako Avatar a jsou jedním z nejpopulárnějších turistických míst v oblasti. Číslo 12: Grand Prismatic Spring, Wyoming, USA. Ohromující barevný Grand Prismatic Spring se nachází v Yellowstonském parku a je největším vřídlem v USA.



Je větší než fotbalové hřiště a je 113 metrů široké. S hloubkou alespoň 49 metrů byste do něj mohli dostat desetipatrovou budovu. Do vřídla se voda dostává prasklinou na dně, kudy přitéká 2 120 litrů vody za minutu. Jeho běžná teplota je 71 stupňů Celsia, a proto je rámováno tak jasnými barvami. Barva je způsobena mikroby, které žijí v horkém prostředí. Podle roční doby uvidíte odstíny červené, oranžové, žluté, zelené a modré.



Číslo 11: Hora Roraima, Venezuela. Jsme tak zvyklí na přírodní útvary nepravidelných tvarů, že se zdá skoro nemožné, aby něco mělo pravidelný tvar. Hora Roraima ve Venezuele není ale obyčejná hora. Její vrchol o 31 km² je obklopen 400metrovými útesy takřka čtvercového tvaru. Nachází se na hranici mezi Venezuelou, Guyanou a Brazílií a dlouho figuruje v místních pověrách.



Domorodí obyvatelé věří tomu, že jde o pařez obrovského stromu, který kdysi nesl všechno ovoce a zeleninu na světě. Zdánlivě nezdolatelné útesy se staly inspirací mnoha příběhů, včetně Ztraceného světa A. C. Doyla a Vodopádu snů ze Vzhůru do oblak. Číslo 10: Jezero Retba, Senegal. Na severozápadě Afriky, asi 30 kilometrů severovýchodně od senegalského Dakaru, je jezero, jaké jinde na světě nenajdete.



Nazývá se Retba a má extrémně vysoký obsah soli. To znamená ideální podmínky k životu pro řasu Dunaliella salina, která má jasně červenou barvu, která vodu zbarvuje do růžova. Tato neobvyklá barva je nápadnější během období sucha od listopadu do června a efekt je posílen purpurovými keři, které rostou na pobřeží. Jezero je i důležité ekonomické centrum. Tisíce lidé se zde spoléhají na těžení a prodej soli a také rybaření, ale úlovky tu nejsou takové jako v jiných jezerech, protože aby ryby v tak slané vodě přežily, dorůstají zde jen čtvrtinové velikosti.



Číslo 9: Rudá pláž, Pchan-ťin, Čína. Čína je země, která je plná úžasných zeměpisných míst. A nejpřekvapivější je možná Rudá pláž v Pchan-ťinu. Nachází se u delty řeky Liao-che, kde je půda tak zásaditá, že tam může růst jen pár druhů rostlin. Zvlášť se tam daří solničce slanomilné, která má tmavě rudou barvu, a díky ní oblast vypadá takto.



Lidé se dřív domnívali, že je Mars rudý, protože je pokryt karmínovými rostlinami. Pokud by to byla pravda, vypadal by jako Rudá pláž. S tolika rostlinami na břehu je Rudá pláž největší mokřadní oblastí na světě a spolu s největšími rákosovými mokřady v Asii, které tam také jsou, je celý region chráněnou krajinnou oblastí. Je domovem více než 260 různých druhů ptáků a přes 400 druhů jiných zvířat, včetně vzácného jeřába mandžuského a racka černozobého.



Než půjdeme dále, nezapomeňte nás odebírat se zapnutým zvonečkem. Číslo 9: Křivý les, Polsko. Hluboko v lesích poblíž polského města Gryfino najdete jev, který zamotává hlavy jak vědcům, tak návštěvníkům od dob svého objevení. Nazývá se Křivý les a nachází se v něm asi 400 borovic, které rostou trochu abnormálně. Má se za to, že byly zasazeny během 30.



let, když oblast spadala pod Německo. Poté, co se normálně vynořily ze země, se ohnuly kus na sever, než zase rostly nahoru. Není známo, proč se to stalo a proč to udělalo jen těchto 400 stromů, ale existuje pár teorií. Jedna má za to, že jde o přičinění člověka. Možná kvůli náčiní, které se při sázení použilo, ale alternativní teorie tvrdí, že za to mohlo zvláštní počasí, třeba sněhová bouřka za jejich raného vývoje.



Neexistují ale žádné záznamy, které by podpořily kteroukoli teorii, takže si možná nikdy nebudeme jistí. Číslo 7: Kamenný les, Madagaskar. Madagaskar je znám především jako místo s nepřekonatelným množstvím biodiverzity, ale i jeho geografické jevy jsou stejně tak působivé. Kamenný les, který se nachází v národním parku Tsingy de Bemaraha, se zrodil před stovkami miliony let jako laguna. Vápencové nánosy, utvořené na dně kvůli tektonické činnosti, byly vyzdviženy nad hladinu.



Když laguna začala klesat, bylo odhaleno více vápence a ten další tisíciletí opotřebovávaly monzunové deště. To spolu s erozí podzemní vody, která vytvořila jeskyně, které se následně zhroutily, vytvořilo tyto věžičky s kaňony, z čehož vznikl největší takový útvar na světě. Jeho jméno znamená „kde nemůžete chodit bosí“, což je trefné varování.



Tyto pilíře, některé z nich 800metrové, jsou dost ostré na to, aby prořízly kůži nebo vybavení, takže po nich musíte velmi opatrně. Číslo 6: Jezero Bajkal, Rusko. Jezero Bajkal na jihu Sibiře je největší známé sladkovodní jezero na světě. Obsahuje takřka čtvrtinu naší povrchové neslané vody. S hloubkou 1 642 metrů jde o nejhlubší jezero na světě a má se za to, že je i to nejstarší, jelikož se utvořilo před 25 miliony let. Dle očekávání je oblast bohatá na rostliny i zvěř a vyžívá z něj nespočet vesnic a kmenů.



Ale toto místo je obzvlášť fascinující, když zamrzne. Jelikož se nachází v údolí, je vystaveno mrazivým větrům, které vanou po hladině, a to vede k neuvěřitelným ledovým útvarům, které překvapivě vznikají přirozeně. V ledu jsou často uvězněny bubliny metanu, jehož částečky se spojí, zmrznou, roztají a zase zmrznou a vytvoří neobvyklé tvary.



A můžete tam najít kameny na vlastních ledových podstavcích. Ve správný čas jde o jedno z nejpoklidnějších a nejúžasnějších míst na Zemi, které stojí za návštěvu, pokud dostanete příležitost. Číslo 5: Oko Sahary, Mauritánie. Také se mu říká Oko Afriky a jde o zvláštní útvar v kamenné poušti poblíž městečka Ouadane v Mauritánii. Převrácený dóm má průměr 40 kilometrů a odhaluje několik vrstev kamene, které vypadají jako soustředné kruhy.



Je to jeden z útvarů, který jde snadno vidět z vesmíru. Ale kupodivu jde špatně vidět ze země, a pokud byste tam byli, nejspíš byste si nedokázali ničeho zvláštního všimnout. Jak útvar vznikl, je předmětem vědecké diskuze od jeho objevu v 30. letech. Nejdřív se předpokládalo, že jde o impaktní kráter po meteoritu. Nedostatek důkazů o přehřátých kamenech to ale vylučuje.



Byl tedy vytvořen miliony let trvající erozí měkčí horniny, která se tam nejspíše usadila, když byla oblast pod vodou. Proč se to stalo v tak kruhové podobě, je ale stále nejasné. Nachází se tam hřebeny a údolí, které sdílí soustředné linie Oka Sahary, a důkazy odhalily, že tam člověk žil stovky tisíců let. Byly tam nalezeny artefakty z doby kamenné, jako nástroje a kopí. Kupodivu ale žádné nebyly nalezeny ve středu prohlubně, což také vylučuje možnost, že šlo o jakýsi prehistorický důl.



Kvůli choulostivosti útvaru se volá po tom, aby zde vznikla chráněná oblast, aby Oko mohlo být i v budoucnu studováno. Snad nám jednou odhalí tajemství, jak tak zvláštní místo vzniklo. Číslo 4: Gejzír Fly, Nevada, USA. Gejzír Fly vypadá jako z jiné planety, ale kupodivu se nachází jen 40 km severně od nevadského města Gerlach. I když si možná myslíte, že jde o přírodní útvar, jde o výsledek lidské činnosti, když zde v roce 1916 byla vykopána studna za účelem zavlažování.



Kvůli místní geotermální aktivitě měla studna blízko k bodu varu, proto byla opuštěna. Ale kolem otvoru se začal tvořit kužel z uhličitanu vápenatého. Druhá díra byla vykopána roku 1964 energetickou firmou, ale voda nebyla dost horká, takže ji taky opustili a dnes se díváme na útvar, který se utvořil kolem. Má několik otvorů, z kterých voda stříká metr a půl vysoko.



Celý útvar je momentálně vysoký 8 až 9 metrů. Na ploše 64 akrů se vytvořilo také několik plošin a jezírek. Neobvykle vysoký obsah oxidu křemičitého a řasa, které se v podmínkách daří, jsou zodpovědné za barevné usazeniny, které ztuhly kolem. A protože gejzír dosahuje teploty kolem 93 stupňů Celsia, vytváří se tam křemen, což jiným gejzírům obvykle trvá 10 000 let. I když se v okolí nachází pár dalších gejzírů, které vznikly podobně, žádný z nich není tak velký či působivý jako gejzír Fly.



Proto je to jedinečný kousek, který jinde na světě neuvidíte. Číslo 3: Jeskyně Naica, Mexiko. Jaký největší krystal jste kdy viděli? Ať už byl velký jakkoliv, nevyrovná se tomu, co našli horníci u Naicy ve státě Chihuahua v Mexiku. Roku 1910 byla nalezena jeskyně v hloubce 120 metrů a proslavila se jako Jeskyně mečů.



K jejich úžasu byla plná krystalů sádrovce, které byly až metr dlouhé. O 90 let později se jiný tým dostal ještě dál, když hloubili novou šachtu, a objevili obrovskou jeskyni krystalů, která se nacházela 300 metrů pod povrchem. Tato jeskyně byla kdysi zaplavena horkou vodou, která minerálům umožnila utvořit krystaly. Největší nalezené krystaly byly 12 metrů dlouhé a 4 metry široké a odhaduje se, že váží až 55 tun, což z něj činí největší nalezený krystal vůbec.



Podmínky v jeskyni ale nejsou vhodné pro návštěvníky. Teploty tam dosahují 58 stupňů Celsia a vlhkost dosahuje 99 %, a proto tam lidé můžou být max. 10 minut bez kompletní výstroje. I když byste byli připravení, jeskyni nyní není možné navštívit. Poté, co se zloděj pokusil ukrást krystal a na udušení zemřel, jeskyně byla natrvalo uzavřena a naplněna vodou v naději, že budou krystaly zachovány a budou dále růst, dokud nevyvineme lepší metody průzkumu.



Číslo 2: Brána do pekla, Turkmenistán. Nejenom že se existenci Brány do pekla v Turkmenistánu těžko věří, ještě těžší je možná uvěřit tomu, jak vznikla. Kdybyste toto místo poblíž vesnice Darvaza navštívili před 50 lety, vypadalo by jako okolní poušť Karakum, písek rozpínající se do dálky všemi směry. V 70. letech byla země součástí Sovětského svazu, když se úřady snažily zmapovat všechny oblasti s přírodními zdroji, které by se daly těžit a mohly zaopatřit rostoucí populaci.



V roce 1971 do oblasti dorazili geologové a domnívali se, že se pod zemí nachází kaverna plná ropy. Zřídili proto zkušební vrtné zařízení, aby mohli provést další měření. Brzy objevili obrovskou kapsu plynu hned pod povrchem. Neexistují ruské nebo turkmenské záznamy o tom, co se stalo poté, ale dle zdrojů blízkých tehdejší operaci se země pod vrtnou soupravou propadla a vrták pozřela spolu s několika předními sovětskými vědci.



Zbývající výzkumníci pak čelili problému. Zaznamenali obrovské množství metanu, který se z díry uvolňoval, a považovali to za potenciální zdravotní riziko. Dle jejich výpočtů mělo být nejlepším řešením plyn zapálit a čekat, až během pár týdnů dohoří. Bylo rozhodnuto o vhození granátu do kráteru, a tak se zrodila Brána do pekla.



Někdo to vypočítal špatně, protože od toho dne skoro před 50 lety kráter bez ustání hoří. Má průměr zhruba 70 metrů, je 20 metrů hluboký a je plný ohňů, vařícího bahna a zuřivých oranžových plamenů. Bylo vytvořeno několik plánů, jak oheň navždy uhasit, zvláště proto, že se nachází nad jedním z největších ložisek zemního plynu na světě, ale jde o tak velký problém, že se ještě nikomu nepodařilo najít řešení.



Nyní jde o populární turistickou destinaci a oblast biologického výzkumu kvůli živoucím organismům, které byly objeveny v centru kráteru. Možná jednoho dne dohoří, jak se vědci v 70. letech domnívali, ale dle současného vývoje může trvat dekády, než vůbec začne zdánlivě zpomalovat. Číslo 1: Caño Cristales, Kolumbie. Caño Cristales je říčka, která se vlévá do řeky Guayabero v Kolumbii.



Ale díky její unikátní flóře se jí také přezdívá nejkrásnější řeka světa. Rychle proudící voda protéká regionem na okraji Amazonského pralesa, And a východních Llanos a je skoro průzračně čistá. V řečišti se nachází několik děr a prohlubní kvůli kamenům, které narušily skalní podloží. A to vytvořilo ideální místo pro růst rostliny Macarenia clavigera. Během letních měsíců se zabarví do úžasné červené a poskytuje útulek pro další druhy, které do toho přidávají žluté, zelené a modré odstíny.



Není divu, že se tomuto místu s láskou přezdívá „tekutá duha“. Je tak nezvyklé, že spousta návštěvníků nevěří, že je skutečné, i když stojí hned vedle. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz